Kdyby ten autobus tolik nefučel z tý klimatizace a já nebyl
nastydlej a neměl pořád zalehlý jedno ucho, skoro bych si to tu užíval. Spal jsem
jako dudek. V deset ráno vyjíždíme z La Serena a máme to do Santiaga necelých
500 km. Škoda že tu maj rychlostní limit 100 km v hodině. Jakmile jej řidič
přesáhne, začne to v celém autobusu pípat dokud zase nezpomalí. Tenhle
dvoupatrový autobus by mohl jet mnohem rychleji. No nic už to nějak doklepeme.
K snídani sušenka a juice, k obědu opět sandvich s colou.
Ještě že máme něco nakoupeno ze San Pedra:-)
Silnice po které jedeme je fakt velmi slušná a za La Serenou
se z ní stala hezká dálnice. Aktuálně jedeme kousek od mořského pobřeží. Fakt
neskutečný rozdíl oproti Bolívii nebo Chile. Až by mne zajimalo jak je to
možné. Chile je prý rybářská velmoc a pak také snad bohatá na nějaké suroviny.
Má prý také mnohem nižší korupci v porovnání s ostatními státy Jižní Ameriky.
Projíždíme pouští Atacama. Okolo čtvrté hodiny odpoledne, po
necelých 24 hodinách přijíždíme na autobusové nádraží do Santiaga. Bereme
taxíka a v půl páté jsme v hotelu Paris Londres boutique hostel. Moc krásný
hotýlek v pařížském stylu, ve velmi klidné ulici ale přesto kousek od hlavního
náměstí a v centru. Koukám že cena za noc se pohybuje okolo 50 USD.
Po páté hodině jdeme obhlédnout centrum. Santiago má 8 mil.
obyvatel. Je to město jako normální evropské město. Ale počet těch obchodů v centru
je fakt velkej. Nejen že každá ulice je obsypaná obchody ale v každém bloku
jsou křížem krážem pasáže kde jsou spousty dalších obchodů. Celkem pěkný město,
i by se tady dalo žít :-)
Náměstí
v Santiago de Chile
I ceny jsou tady mnohem příznivější než v turistickém San
Pedru.
- 1 kg banánů 500 pesos namísto 1000 pesos v San Pedru
- pohled 300 pesos
- empanada - šáteček plněný masem 750 pesos
K večeři jsme si dali empanádu a pak zašli do cukrárny,
kalorické bomby jako blázen. Jo pár kilo jsem tu na výletě určitě nabral a s
tím jsem nepočítal.
Žádné komentáře:
Okomentovat