Akce : Beskydská sedmička - 11. ročník
Kategorie : Extrémní horský závod jednotlivců a Mistrovství České republiky v horském maratonu dvojicKdy : 28.8.2020 22:26 (start po vlnách od 12:00 do 22:30)
Kde : Start - Třinec, Cíl - Frenštát pod Radhoštěm
Trasa : 101km převýšení 5387m
Web : http://www.beskydskasedmicka.cz/b7/
Výsledky : https://www.beskydskasedmicka.cz/b7/vysledky-2020/
Foto : https://www.facebook.com/beskydskasedmicka/?fref=ts
Video :
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/5458261451
... ano je to totální masakr , ale také zážitek který vám nikdo nevezme ...
V roce 2017 jsem už tento závod absolvoval s kamarádem Petrem a ve dvojici se nám zadařilo, 29té místo z 1000 dvojic, čas 15h40minut na 95km trase LONG s převýšením 5400m. Do cíle jsme teda došli fakt zničený, ale mírné rezervy tam byly např. na občerstvovačkách a hlavně v Ostravici jsme asi nemuseli být tak dlouho.
Tento rok jdu ale do toho sám a naivně si plánuji že bych právě na těchto místech mohl nějaký čas ušetřit a dostat se tak ještě na lepší čas. Celý tento rok je ale takový divný. Od ledna do července jsem toho moc nenaběhal, měl jsem problém se šlachou na levé noze a tak to bylo takové nárazové trénování a moc intenzity, při které ta šlacha právě bolela, tam nebylo. Od července jsem sice trénoval, ale i 10 lužických sedmistovek před 3mi týdny naznačilo že tento rok je to prostě špatné.
startovní výbava
Závod se startuje zajímavě, lidi jsou rozřazeni do vln, každá vlna má hodinu na start, startuje se pak individuálně, právě v časovém okně vaší vlny, kdy vás pustí na třinecký stadion. Ja jsem si díky výkonu v roce 2017 vysloužil poslední vlnu která byla mezi 22:00 - 22:30. Do Ťřince byl zařizen svozový autobus z Frenštátu, tam se pak muselo projít termokamerou, podepsat prohlášení že nemám příznaky COVIDu, vyzvednout si startovní balíček, přípnout startovní číslo, rozcvičit se a vystartovat, to vše v rámci těchto 30ti minut.
START
No a pak jsem se teda přiblížil ke startovními snímači, přiložil svůj čip a mohl vyrazit na zteč. Nikde žádné fronty, nikde žádná cpanice, takže v tomto byl ten start o dost klidnější a nebylo nutné hned od začátku do toho trochu dupat abych se pak na prvním kopci nedostal do nějakého špuntu jako minule. Jako bonus je tento rok o 1 kopec víc a hezky se nám to zakulatilo ta trasa na 101km ;-).
Profil trati na krásném plakátu
Trasa vede přes tyto vrcholy - Malý Javorový 945 m n. m., Velký Javorový 1 031 m n. m., sedlo Pod Velkým Lipovým 925 m n. m, traverz Travný v cca 1 000 m n. m, Kykulka 995 m n. m., Lysá hora 1 324 m n. m, Smrk 1 276 m n. m, Čertův mlýn 1 205 m n. m, Tanečnice 1 084 m n. m., Radhošť 1 129 m n. m, Velký Javorník 918 m n. m. Dá se řici že těch vrcholů nad 1000m je stále sedm. ale tentokrát už je to stoupání na 9 vrchodů a také 9x dolů, v roce 2017 jich bylo pouze 8 ;-).
Tak jsem teda vyběhl v poklidném tempu, okolo mě pár lidí a běžím si Třincem, celkem teda fouká, ale jakmile se začně stoupat na Javorový, tak je to v pohodě, stromy to krejou. Do kopce se snažím jít celkem svižně, samozřejmě neběžím a dupu do toho s použitím hůlek, začinám pár lidí "předbíhat".
První výstup, na Javorový celkem utekl a mohu zase sbíhat dolů. Je tma ale měsíček svítí, čelovka na poloviční výkon stíhá. Dobře si pamatuju jak jsme se tu v roce 2017 při tom šíleném dešti klouzali dolů a do teďka nechápu jak jsem to mohl přežít, moc jsem se nešetřil, ale ta davová psychóza byla prostě silná ;-). Teďka tu okolo mě proběhnou, nebo spíše proletěli asi 2 lidi, který to prostě po tom šileným krpále dolů pustili co to dalo, já tady brzdím co to jde, to jsou pak ty hodinové rozdíly v cíly ;-)
Druhý výstup, na Pod Velkým Lipovým i seběh dolů také v pohodě. Předbíhám stále víc a víc lidí. Samozřejmě do kopce mi to jde, z kopce je to horší, po výbuchu na 10L700 se snažím ty svaly šetřit.
Třetí výstup, na traverz Travný také v pohodě, ale občas jsem lenivej se po výstupu po rovině rozběhnout.
Čtvrtý výstup, Kykulka, a já jsem pořád dost v pohodě. Ty seběhy jsou ale prostě špatný, tam mi to lidi trochu nandavaj. Pomalu se psychicky připravuju na Lysou Horu.
Pátý výstup, Lysá Hora, a navíc teda horší trasa než minule, skoro všechny kopce jsou velmi strmé a tady to platí dvojnásob. A je to ještě více nekonečnější než ty jiné kopce. Když už si člověk myslí že je nahoře, vyleze z lesa a vidí další a další stoupání. No a nahoře jako bonus průtrž mračen a šilenej vichr., až mi skoro odlítla čelovka. Člověk ani neví jak se má oblěci, nejdříve fouká, pak je mu vedro, pak zase prší... Sestup z Lysé Hory tak ten byl taky nekonečný, a samozřejmě jako skoro všude, samé šutry, žádná hezká pěšinka.
Po každém sestupu je v údolí občerstvovačka, zde je to Ostravice, kde je po 50km velká občerstvovačka, dávám si tu i polívku a probendím tu možná 10 minut, ani nevím proč ;-) Celkově jsou ty občerstvovačky pomalejší, protože žadné kelímky, čepuje se ze sudu přímo do lahviček nebo vlastních kelímků, takže to jde o dost pomaleji a čekají se fronty občas.
Občas je mi divně v žaludku, asi sem něco blbého snědl. Mám taky dost nechuť jíst ty přeslazené Corni a nebo gely, takže jako nic moc. Občas jsem také třeba i 2 hodiny zbytečně navlečenej a přehřívám se, protože se mi nechce pořád oblékat a navlékat. Občas prší, pak zase ne, tak je to jak ruleta jestli se obléct nebo ne.
Šestý kopec, Smrk, největší stoupání, a to je opravdu nekonečně nekonečné, to bylo snad hodinu a půl nahoru, nohy jsou ale pořád v pohodě a já si říkám že bych možná měl do toho trochu více tlačit. Občas mě potká lenost a nechce se mi popobíhat ani po rovině, nevím proč ;-) Asi mi tu chybí parťák, s kterým by jsme se vzájemně bičovali. Seběh dolů tak ten byl také nekonečnej ale je to za mnou a říkám si že teď už bude lépe. S časem to ale vypadá bídně a je jasné že žádné plány pod 15 hodin a podobně naivní nápady před startem jsou pasé. Ještě si teoreticky pomýšlím o čase okolo 17 hodin ale i to za pár hodin padne.
Sedmý kopec, Čertův mlýn, teďka už ty největší kopce jsou za námi a výstupy i sestupy budou menší. Ale asi ne kratší, už to nejde tak jak to šlo na začátku. Trochu už tam je ta únava. Nahoru se nakonec nějak vyškrábu ale už to nebyla ta svižnost co to bylo na Javorový. A po rovinkách se mi tam už moc běhat nechce. Normálně jsem asi línej či co. Seběhy už také dělám opatrněji, i když že bych dostával křeče do stehen při sebězích jako na 10L700, to zatím nehrozí, však se taký láduju SaltSticky, celkem 10 kusů při závodu a podobně ještě před závodem. Na Pustevnách mě pak potěšily škvarky s chlebem, jako minule.
Osmý kopec, Radhošť, tady už přemýšlím o tom, jestli vůbec stihnu dokodrcat se do cíle aspoň za těch 18 hodin. Když se vyškrábu nahoru, to je asi 80km závodu, tak si říkám, že to je probůh ještě 20km a mě už to fakt moc nejde. Popoběhnout do mírného kopce je už nad můj morál, seběhy se pořád snažím, a po rovinách je to opravdu bídný běh. Opravdu mi chytají zase křeče do bránice ale je to jen takové chvilkové, pomalu se s tím dá bežet.
Devátý kopec, Velký Javorový, tady mě to minule odrovnalo, hlavně psychicky jsem tehdy s osmým kopcem už nepočítal a bylo to hodně pomalé. Tentokrát jsem se ale na profil tratě psychicky připravil a přisel pod kopec řekl bych až moc v pohodě. Ale už jsem byl ve zpoždění skoro 3 hodiny oproti roku 2017 :-( Nahoru to šlo celkem dobře a dokonce i dolů, jsem až do cíle což bylo 5km celkem svižně běžel. Dokonce i ten poslední seběh mi přišel nekonečnej, i když trval něco jen přes 30 minut až do cíle.
CÍL
Ve Frenštátě samozřejmě krásné ovace a přivítání. Posledních 5km jsem běžel skoro co to dalo, takže posledních 200m to začalo fakt bolet a asi jsem v té cílové rovince nevypadal úplně svěží.
Beskydskou sedmičku, trasu 101km s převýšením 5387m zdolávám za 18hodin 25minut 24 sekund. V cíly se přidržuju nějakýho stojanu a kroutím hlavou jak můžu mít skoro o 3 hodiny horší čas. Na druhou stranu nejsem tak zničenej a rozhodně netvrdím že toto už nikdy ;-)
Tenhle čas stačí na 78 místo z 486 startujících v jednotlivcích, v mužích nad 41 let je to 26té místo z 191. Myslím že opravdu budu muset na tomto závodě složit reparát... Když teďka čtu report z roku 2017 kde si stěžuju na svůj výkon, a kolik limitů jsem tam měl a jak jsem mohl být o dost rychlejší, musím se tomu pousmát. Ten výkon byl fakt velmi velmi dobrý a možná i neopakovatelný, a proto si ho začínám víc a víc vážit.
tak konečně v cíli ;-)
vítání v cíli ;-)
Závěrem
Musím složit organizátorům velkou poklonu, co všechno museli absolvovat pro to, aby vůbec tento rok, v době covidové, mohli tento závod uspořádat. Klobouk dolů.
medaile je medaile ;-)
Nejsem sice tak zničenej jako před třemi lety, ale i tak ještě 3 dny po doběhu tak úplně nemohu chodit.
Ten závod je opravdu opravdu strašně težký. A pražák který trénuje na rovinách to tu má fakt trochu problematický, hlavně v těch sebězích. No a s mým tréninkem tento rok to nebylo dobrý a váha 82kg na tyto kopce také ideální není. No takže víme co je špatně, a teď to jen napravit.
Je to fakt zážitek a doufám že se sem brzo vrátím v trochu lepší formě. Nejlépe i s nějakým specifickým tréninkem v kopcích. Možná by bylo lepší mít k tomu parťáka.
