Dnes jsme vyjížděli již před osmou hodinou jelikož jsme
přesně nevěděli jestli chilané otevřou hranici u San Pedra přes kterou máme
zítra přejet do chile. Takže jsme následovali nakonec původní plán.
Ráno zima jak blázen, jsme přes 4000 metrů nad mořem,
jezírko před hotelem zamrzlé. Projíždíme náhorní plošinou a všude okolo nás
hory se zasněženými vrcholky. Strašně fouká vítr tak je to dost nepříjemné a je
šílená zima.
Nejdříve jsme navštívili místo kde větrná eroze vyřezává ze
skal krásné siluety.
Pak jsme navštívili několik lagun, v první bylo jen pár
plameňáků ale ve druhé jich už byli snad stovky. Naprosto překrásné pohledy,
hlavně když se plameňáci vznesou nad hladinou.
Laguna a plameňáci
Pak jsme navštívili další místo s erozí ohlodanými skalami,
kde je i známý objekt ve tvaru hřibu.
Naposledy jsme navštívili Laguna Colorada, opravdu to
nejkrásnější jezero. Leží v národním parku kde se za vstup muselo zaplatit 150
boliviánů na osobu. Voda červená od řas které tam rostou, břehy porostlé žlutou
trávou a keři a všude stovky plameňáků. V povzdálí na jezeru ledové ostrůvky a
pozadí lemovali hory se zasněženými vrcholky. Neskutečná nádhera!
Laguna Colorada, neskutečná
nádhera...
Trošku drsnější podmínky. Teplá voda není a vevnitř bylo okolo deváté večer čtyři stupně a teplota dál klesala. Elektřina funguje pouze od sedmi do desíti. Dozvěděli jsme se nepříjemnou zprávu že přechod u San Pedra je stále zavřený a nevypadá to že se zítra otevře. Pro nás to znamená změnu plánů neboli se zítra vrátit skoro celou cestu co jsme dneska ujeli a vstoupit do chile jiným přechodem. Takže budíček bude v 5:00 a vyjíždět se bude v šest hodin. Pár loků moravské meruñkovice od Ivana, spousta vtipů především od Vaška a před desátou se jde spát. Zima jak blázen. Topení samozřejmě neexistuje, spí se po šesti na pokoji.
Žádné komentáře:
Okomentovat