Dneska byl ve znamení útěku před stávkou která se v Cuzcu
koná. Takže nejezdí doprava apod. a to proto že peruánci si zase chtějí něco na
vládě vymoci - menší daně apod. Tak jsme vstávali ve čtyři ráno a stávce jsme
ujeli. Cuzco je okolo 3300 metrů nad mořem, Puno okolo 4000 metrů.
První zastávka před sedmou ráno byla Rumi Colca. Byla to
jedna z bran do Cuzca, odkud měli Inkové krásný přehled o dění v údolí.
Další zastávkou byla vesnička Andahuylillas, mají tam pěkný
kostelíček ale také protialkoholickou poradnu. Vstup přímo z náměstí :-)
Ostatně alkoholismus je v Peru velký problém a hodně chlapů po výplatě toho
hodně propije.
Třetí zastávkou bylo Raqchi, kde byl největší Incký chrám,
samozřejmě zbouraný španěli. Dále tu měli Inkové spoustu sýpek kde pro celé
okolo schraňovali obilí a podobně na horší časy, například pokud přišlo nějaký
rok velké sucho.
Ještě je dobré poznamenat že v Peru mají pouze 2 roční
období. Prvním je období dešťů které trvá někdy od prosince do půlky května.
Druhým pak je období sucha do kterého jsme přijeli. Teďka v srpnu jsme tu
viděli sklízet např. obilí.
Další zastávka byla Abla La Raya, což je 4335 metrů nad
mořem. Byl tu taky hezký trh, kde prodávali koberečky prý z Alpaky s motivem
např. kondora. V Peru se hodně smlouvá a smlouvání mě začíná dost bavit. Většinou bez problémů se dostanete na slevu
alespoň třetinu, pokud jste drsnější tak
někdy to jde i na polovinu. Tenhle koberec byl za 180 Sol, jen jsem se zeptal
ze zvědavosti na cenu, poděkoval a odcházel. Trhovec vzal koberec a rychle za
mnou, já ani nesmlouval a za 3 minuty jsme byli na 100 Sol. Ten koberec jsem si
nakonec nekoupil a dost roho lituju. Máme okolo poledního a ještě 200 km do
Puna, tzn. že jsme v půlce cesty, nejvyšší bod jsme právě překročili v těch
4335 metrech.
A jaký tu jsou vlastně ceny?
- přívěsek na provázku 2 Sol
- přívěsek z keramiky se dá usmlouvat na 7 Sol
- náramek z keramiky 2 Sol
- tričko 13 Sol
- různé látkové kapsičky 3 - 10 Sol podle velikosti
- pohled 1 Sol
- známka do Evropy 6 Sol
- na ulici dostanete kus masa na špejli s bramborou za 3 Sol
- teďka jsme projížděli vesničkou a šest takových malých
chlebíků se dá pořídit za 2 Sol
- vyprání kila prádla - 3 Sol a ještě Vám to donesou do
hotelu a mají to za 3 hodiny i s usušením. V mém případě dali akorát moje
kalhoty do tašky někoho jiného - naštěstí také z našeho zájezdu...
- menu v restauraci - tak v Limě se dalo pořídit za 6,5 Sol
zde to ale byla cena bez pití, v Cuzcu jsme jedli kousek od náměstí za 15 Sol,
v Pisacu to byl úlet - jedli jsme za 25 Sol a dobrý to vůbec nebylo a v
Ollantaytambu jsme jedli za 13 Sol. A na tržnici v Cuzcu jíte i za 3.5 Sol a
rozhodně to jídlo nebylo horší než v těch restauracích spíše naopak a ještě s
autentickou atmosférou mezi ostatními domorodci:-)
1Sol = asi 7 korun
Nejhorší jsou tu vstupy do památek, platit za vstup do
kostela 15 Sol mi přijde opravdu hodně. Stejně tak ten turistický lístek za 130
Sol je dle mého dost přepálený. O cestě do Aquas Callientés ani nemluvě.
Celý den projíždíme Peruánským altiplánem, náhorní plošinou
nad 4000 metrů nad mořem. Teď v srpnu je to vyprahlá stepní krajina obklopená
horami, přesto to má nesporně svou krásu. Všude se pasou lamy, alpaky, ovce.
Občas je zde malé jezírko a občas naši silnici protne řeka.
Návštěva
u jedné vesnické rodiny – balónky udělaly velkou radost :-)
Poslední zastávkou kousek před Punem bylo místo Sillustany.
Jedná se o kopec na kterém jedna před-Incká kultura pohřbívala své důležité
lidi do pohřebních kamenných věží. Kopec je skoro celý obklopený jezerem a na
jezeře je naprosto nádherný ostrov který je vyhlášen přírodní rezervací a žijí
tam divoké vikuni, morčata a další havěť.
Pohřební
věže v Sillustany
Okolo půl šesté jsme konečně dorazili do Puna, tzn. 12 hodin
na cestě. Puno leží přímo na břehu jezera Titicaca. Bydlíme asi 200 metrů od
hlavního náměstí v tříhvězdičkovém hotelu Puno Terra. V šest jdeme na Kuy
neboli morčata tak jsem na to moc zvědavej...
Jako morče zajímavý jídlo, to maso bylo křehký ale že bych
si na tom nějak extra pochutnal to teda ne. Ale jíst se to dá. Cena 15 Sol za půlku morčete a masa na něm
moc nebylo.
Žádné komentáře:
Okomentovat