sobota 27. července 2019

27.7.2019 - Challenge Prague 2019

Akce : Challenge Prague 2019
Kategorie : Poloviční ironman
Kdy : 27.7.2019 12:30
Kde : Most legií, Praha
Startovné : 5800 Kč (placeno 9 měsíců předem)
Trasa : 1,9 km plavání, 90 km kolo (665m převýšení), 21,3 km běh (70m převýšení)
Web : https://challenge-prague.com/?lang=cs
Výsledky : https://sportsoft.cz/cs/zavod/results/5017?rid=4358
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/3888981583
ČT4 přenos : https://www.ceskatelevize.cz/porady/12905760513-challenge-prague-2019/dily/


... aneb TOP závod tohoto roku, který opět moc nevyšel, zakletá sezóna končí ...

ÚVODEM

Sice jsem neplánoval za takovéto startovné v Praze startovat, ale když jsem startovné dostal k narozeninám, moc moc jsem se těšil. Jel jsem to v prvním ročníku v roce 2017 a trasa byla pekelně rychlá, na kole jsem na silničce odjel v průměrné rychlosti 37,3 km/h, udělal si osobák 4:33, dodnes to úplně nechápu. Letos, kdy už mám speciál jsem plánoval jet mnohem rychleji. Test kdy jsem jel týden před závodem 40km v průměru 40km/h a v největším horku jsem si byl zaklusat 11km v tempu 4:08 min/km mne naplňoval mírným optimismem.

Bohužel na tento rok byla trasa kola velmi změněna, údajně problémy se schvalováním trasy, takže nově trasa měla vést do Ratotína, pak nahoru kopcem okolo cementárny na Zadní Kopaninu a pak po vesničkách jako Zbuzany, Nučice, Vysoký Újezd. V neděli týden před závodem jsme si byli trať projet, autem a byli jsme nepříjemně překvapeni. Za mě rozhodně nejhorší trať jakou jsem na triatlonu viděl - mám ale zkušenost pouze z ČR - spousty spousty zatáček, kvalita silnice velmi proměnlivá, někde hodně děr, spousta retardérů, asi 4x přejezd železničního přejezdu - jeden přejezd který se jede 2x opravdu v katastrofálním stavu, k tomu obrátky, někde štěrk, bahno. Na Facebooku strhnutá diskuse, že tohle opravdu není úplně dobrá trať. No vůbec se mi na ten závod něchtělo, protože bylo jasné že útok na osobní rekord neboli překonání času 4:30 je naprosto nereálné, bude to pořád jen brždění a zrychlení... Každopádně na rozpravě v pátek před závodem nás částěčně uklidnili - nebezpečný přejezd v týdnu opravili, štěrk a bahno uklidili, nebezpečné díry označili sprejem, a jak jsem se v závodě podivil - retardéry šroubované do asfaltu, byly odmontovány.

No po pár dnech jsem ten šok z cyklistické trasy rozdejchal, i když mi to přišlo až ostudné na závod typu Challenge přijít s takovouto trasou, i jsem přemýšlel že si vezmu silničku místo triatlonového kola, ale nakonec jsem vzal triatlonově a dopředu jsem ho litoval, protože bylo jasné že minimálně nějaké díry vymetu... Trasa rozhodně nebyla vhodná pro osobní rekordy, takže je jasné že tento rok už osobák opravdu těžko překonám, jelikož toto je asi poslední triatlon minimálně pro tento rok...

Na osobák to nebude, na pořadí jít se zde moc také nedá, tak jediný cíl je zda-li se vejdu do nejlepších 10ti procent..

malá fotečka na památku z depa před závodem

Na Mostu Legií vládně pohoda a jsou tu kola tak odhadem za 50 milionů, kulisy Pražského hradu jsou krásné a my ještě stíháme rozjetí na kole a masáž...


za chvíli jdeme na to...

START, PLAVÁNÍ

Tak jsme se sešli na Střeleckém ostrově, kde se po vlnách od 12:00 startovalo. Nejdříve asi 26 profesionálů a pak 17 profesionálek, a pak po věkových kategoriích. Já jsem startoval od 12:30 spolu s dalšími asi 230ti lidmi. Celkem startuje asi 770 lidí.

start kategorie M35-39 a M40-44

V 12:30 nám to teda na odbouchli. Plave se trochu divně, nejdříve takový malý okruh a pak se obeplouvá celý Střelecký ostrov. Sice jsem nebyl rozplavaný ale již od začátku jsem začal zostra a vypadalo to že to snad půjde, i když jsem toho moc poslední týdny nenaplaval. Samozřejmě přemýšlet a kontrolovat techniku, na to nebylo ani pomyšlení, trochu jsme se tu mlátili ale fakt jen mírně...  Dopluli jsme proti proudu před Most Legií, tam to okolo bójky dali doleva a za další bójkou zpět dolů pod Střelecký ostrov. Plave se mi celkem dobře, i když je znát že v neoprenu toho moc naplaváno nemám. Ale přijde mi že to plavu celkem dobře, možná jsem tu techniku už trochu do svalové paměti dostal, když v tréninkách nedělám nic jiného než techniku... Pod střelečákem, doleva a obeplouváme ostrov, celkem to pořád jde, občas se tu začínají motat lidi z předchozí vlny, která startovala 10 minut před námi, ale dobrý. Mnohem lepší než před dvěma lety kdy startovalo asi 700 lidí najednou. Nad střelečákem, tzn. asi na posledních 200m jsem se už chtěl přestat šetřit a něco ještě získat, celkem se to dařilo ale pak jsem vlítnul do nějaké skupinky, přes kterou jsem nemohl projít, musel dost zpomalit a obeplout je zprava, to mě trochu zabrzdilo v rozletu a i přes záverečný tlak na tempo jsem zas tolik sekund nezískal.

Každopádně přislo mi to celkem dobré a taky že jo, vzdálenosti přes 2050m co ukazovali hodinky se věřit nedalo (pod těmi mosty to moc dobře neměřili).

soustředění veliké a 
s časem plavání spokojenost.

Každopádně i pokud to bylo 1900m, a já plaval za 30:25, tak tempo okolo 1:36min/100m mi přišlo dobré, a je z toho průběžné 116té místo. Obrátek tu byla spousta a taky kus se plavalo proti proudu... Je to tuto sezónu takové mé standardní závodní tempo. S plaváním spokojenost, rezervy jsou ale samozřejmě velké.

Depo je dlouhé, nejdříve proběhnout skoro půlkou ostrova, tam se převléknout, vyběhnout schody, doběhnout mostem Legií až na konec k Národnímu divadlu a zde zpět až do půlky mostu pro kolo, a s kolem pak na druhý konec mostu, kde se dá nasednout. Na 5minut 24 sekund mi to přišlo celkem dobré, ale v porovnání s ostatními mám ty depa pořád pomalé. Každopádně taktika vzít si kratší běžecké ponožky už na kolo mi pás sekund při oblékání ušetřila ;-) Budu se muset naučit jezdit a běhat bez ponožek a nasazovat nohy do treter až na kole, jinak to prostě asi rychlejší nebude.

KOLO

No trasa kola bude zajímavá, nejdříve letíme 10km po rovině do Radotína, letím průměr 38,4km/h, fouká tu. Pak jedeme 8 km nahoru na Zadní Kopaninu, převýšení asi 180m, když se po vyjetí nahoru kouknu na průměrnou rychlost 33,4 km/h, jsem příjemně překvapen, tlačil jsem na tempo, protože zde toho už moc nenaženu... Jedou se zde 2 okruhy po 25km. Kvalita silnic je střídavě velmi dobrá až horší s díramy, ty jsou ale nasprejované, spousty zatáček, pro mě určitě nevhodná trať na triatlon, ale podle zpráv to prostě jinam organizátoři nebyly schopni domluvit a dostat povolení. Na facebooku jsme tento týden měli o trase velmi živou diskusi a celkem jsme se shodli že trať na triatlon to moc není, já opakuji že nejhorší trať, horší jsem tu na triatlonu v ČR nejel... Na druhou stranu organizátor asi opravdu udělal maximum možného a jet se to dalo v pohodě, i když rekordy tu padat nemohli.

Každopádně se snažím dělat co to jde, celkem fouká ale ja tu po rovině lítam okolo 50km/h. Kolo jsem startoval na 114 té pozici, po 45km kola jsem už na 76té pozici včetně profi. Pak to ale už nějak přestalo jet, vítr se zvedl možná až na 30km/h a já už necítil takový bomby ve stehnech, nic strašného ale už to nebylo ono. Místy to tu dost drncalo a byla to tu samá zatáčka, takže brzda zrychlení a to prostě člověka vyčerpává. Také se v každém kole jedou takové dva ocásky, kde je obrátka, to taky na rychlosti nepřidá. Každopádně trať je v mnohem lepším stavu nežli v neděli, když jsem si to projížděl, ale stále si říkám že se možná zahraniční závodníci diví, kam je to ti češi vyhnali ;-). Občas tu lidi fandí, je to moc příjemné. Občas jsem do nějaké díry vletěl, modlil jsem se ať to kolo přežije, těch spousty zatáček jsem také celkem zvládal a nějak si nevšiml že bych v nich ztrácel.

Začalo druhé 25km kolo a už mi to prostě tak nejelo i když jsem se snažil, druhé kolo jsem tak nějak projel, občas se pomodlil za kolo, s kterým jsem do pár děr vjel a omlouval se mu co to tu s ním provádím ;-). Po 70ti km odbočuji a jedu sjezd do Radotína. Celkem jsem se ho bál, no bál, prostě jsem si říkal že sjezdy moc najeté nemám a pojedu pomalu. ale ono to i na tomhle triatlonovém celkem dobře jelo, nikdo mne nepředjel takže spokojenost. Z Radotína už je to rovina, ale opět fouká proti a mě už to prostě nějak nejede. Jel jsem těch 70km v hodně vysokých tepech, pořád okolo 165-170 když jsem do toho šlapal, a už toho asi mělo tělo dost. Takže zde to velké představení nebylo a myslím že mě asi dva předjeli. Poslední 3-5km jsem už vyjížděl, protože jsem cítil že jsem tu fakt nechal hodně energie a chtěl aspoň trochu připravit nohy na běh.

Nakonec kolo dokončuji v čase 2:37:56, průměrná rychlost 34,5 km/h, pousouvám se na 93tí  místo. Za mě celkem spokojenost, i když ta druhá půlka a hlavně těch posledních 10km mě celkem mrzí že to už moc nešlo. 
Na kole jsem celkem slušně pil, snědl 2 gely a jednu sportovní tyčinku.

Tak je tu opět proběhnutí po mostě legií, odložení kola na stojan a doběhnutí na druhou stranu, depo 3minuty 17 sekund, no prostě hrozné... Navíc blbě mačkám hodinky, takže celé depo mám čas na hodinkách stopnutý a tak úplně nevím jaký čas vlastně mám.

BĚH

Tak jsem teda vyběhl, běží se tři kola po obou březích Vltavy. Už po několika desítkách metrů přišlo moje prokletí, problém s bránicí, nějaká stažená, která mi prostě téměř na každé triatlonu vystaví stopku běhu na nějakém slušnějším tempu. Jsem teda nucen běžet někde okolo 5:00min/km. Je horko a dusno, asi 28°C, praží slunce a každé 2km na občerstvovačce trávím tak půl minuty. Přibíhám tam vždy s naprosto vyschlou pusou a vždy měním žínky a leju to z nich na sebe. Poslední týdny tu moc horko nebylo, takže běh v horku jsem absolvoval pouze jeden v týdnu před závodem. Když vyběhnu, opět po chvíli cítim jak přichází křeče do bránice a já prostě musím běžet tak max 4:50. První kolo teda pomalu končí a já doufám že to snad povolí a budu moci normálně běžet. Na horko teď moc zvyklý nejsem, horko bylo jen poslední týden, přesto v úterý můj tempový běh v poledne při 30°C, 11km v tempu 4:08min/km, mne naplňoval optimismem.

No ani v druhém kole se ale nic zásadního nezněnilo, takže mizérie pokračovala. Sice to tak nějak ubíhalo, ale o předloňském tempu 4:23min/km jsem si mohl nechat akorát zdát. K tomu jsem si jednou skočil na malou do budky, další 30sekund ztráty, občerstvovačky stále navštěvuji každé 2 kilometry a návštěvy jsou pořád tak okolo 30ti sekund...

v osmém km hlásím že s během to je bída...

Ve třetím kole jsem občas někoho předběhl ale stejně se to tu mlelo a člověk nevěděl které kolo ty lidi běží. Fouká celkem vítr a není za koho se zavěsit... Každopádně po 18ti km konečně ten náběh na křeče v bránici ustoupil a já se konečně rozběhl - tempo okolo 4:15-4:20min/km. Měl jsem pocit jako když jsem začal po té trati letět, krásný pocit. Dost lidí jsem na posledních 3km předběhl, ale samozřejmě na rozumný půlmaratonský čas bylo pozdě.

asi na 17tém km, za chvíli se konečně trochu rozeběhnu ;-))))

Půlmaraton dobíhám za 1:43:13, tempo jsem nakonec stlačil alespoň k 4:50min/km, minimálně o 10minut pomaleji než jsem plánoval, jednoznačné zklamání. Na běhu jsem snědl jeden jediný gel, ale nezdálo by se, že energie by mi nějak zásadně chyběla.

Každopádně běh v kulisách prahy opravdu nádherný.

CÍL

V cílové rovince to už smažím v tempu pod 4:00, celkově dobíhám v čase 5:00:16, což je celkově 101 místo (770 startujících), v kategorii M40-44 je to 15té místo (122 startujících), ve věkovce před mnou 6 čechů neboli konkurence ze zahraničí tu fakt byla silná. Ale že mi vítěz na půl ironmanovi naděli 65 minut, to je celkem zdrcující...

Spokojený moc být nemohu, hlavně ten běh byl špatný, ale pohledem na výsledky se dá říci že i ostatní měli s tím během problémy, i když oni možná měli odvařené nohy po kole, já mám nohy naprosto čerstvé, protože jsem kvůli bránici 18km klusal a 3 poslední km teprve závodil... Takže ani cíl být v prvních 10ti procentech se nepovedl...

Pokud odhlédnu od výsledného času, tak to byl obrovský zážitek a užil jsem si to od začátku do cíle!


výsledková listina M40


Mezičasy

postup v celkovém pořadí na mezičasech, 
mám ty disciplíny celkem vyrovnané



tak jsem to nějak uplácal...

Vsuvka : Pokud bych předvedl podobný běh jako předloni, tak jsem byl o 40 míst výše, ale to jen tak pro mě abych věděl jak je to vyrovnané, pokud bych odečetl těch 30 profesionálů přede mnou, bylo by to už celkem hezké umístění okolo 40tého místa absolutně. Na kdyby se ale nehraje...

ZÁVĚREM

Spokojený moc nejsem. A fakt mě mrzí že trasa kola nebyla stejná jako předloni. Na letošní trati se opravdu osobáky jet nedali a občas tu člověk to kolo fakt litoval...  Věřím ale že organizátoři dělali maximum, a tohle byla asi nejlepší varianta, kam je úřady pustili. Příjemné překvapení bylo že za poslední týden stačili opravit ten opravdu nebezpečný železniční přejezd, odmontovat retardéry, které jsou přišroubovány k asfaltu, vyčistilili celou trasu od štěrku a bahna a nebezpečné díry označili. Velká poklona k tomu jak takhle náročnou akci dokázali uprostřed Prahy připravit, na přípravu depa měli 6 hodin v noci, asi světový rekord.

Za mě ale platí, že horší cyklistickou triatlonovou trať jsem tu v ČR ještě nejel a přišlo mi až ostuda jít s takovouhle tratí na závod kategorie Challenge. Petr Vabroušek mě potkal po závodě a říká mi -. "cos to tam spustil za šílenou diskusi na facebooku, ta trasa kola nebyla tak strašná a v zahraničí se někde na podobných trasách také jezdí, mě včera asi 20lidí oslovilo a ptali se na trať, že neví jestli tam nemají vzít svoje kolo na kterém jezdí v zimě" Takže asi tak, jsem asi prostě zmlsanej...

Takže závod nakonec krásný, na to jak se mi sem po prohlídce trati nechtělo. Ale samozřejmě já musím vyřešit ty křeče v bránici. Ale to až možná někdy příště, jelikož tento rok to byl asi můj poslední triatlonový závod, z rodinných důvodů ;-)

K organizaci během závodu mohu říci že vše fungovalo perfektně, jen ta trať cyklistiky noo, ale údajně tu na pražském magistrátu velká podpora tomuto sportu nepanuje a uzavírka silnic a omezení provozu tu moc podporováno kvůli triatlonu není. Já se tohoto závodu již neplánuji zůčastnit, vadí mi hlavně cena, za 6000 Kč mi to přijde trochu drahá sranda a tuto trať na triatlonovém kole opravdu nevyhledávám.

medaile povedená


a jedna na památku, kdo ví kdy 
se spolu v závodě zase projedeme....

...Tak a prokletá sezóna pomalu končí, zatr sakr další cíl nesplněn :-) 
Ale jinak překrásný zážitek ...

sobota 13. července 2019

13.7.2019 - Hamrman 2019

Akce : Hamrman 2019
Kategorie : Poloviční Ironman Triatlon
Kdy : 13.7.2019 11:00
Kde : Hamr na Jezeře
Trasa : 1,9 km plavání, 90 km kolo (700m převýšení), 20,5 km běh (100m převýšení)
Web : https://www.hamrman.cz/hamrman-703/
Výsledky : https://results.onlinesystem.cz/ResultsDetail/Index/?id=1637&trackId=2825
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/3841124430

... aneb poslední poloviční ironman v ČR o kterém vím, na kterém jsem ještě nebyl a super zážitek... Navíc, po té letošní triatlonové výsledkové mizerii mi tento závod připomněl jak moc tenhle sport miluju!

ÚVODEM

Hamrman, poslední triatlon na tratích polovičního či plného ironmana v ČR (alespoň co mi je známo), kde jsem ještě nebyl, a to se dnes mělo změnit. No napadá mě že jsem ještě nebyl na Grizzlymanovi, ale to je nový ironman, který je týden před Moraviamanem, a ani jsem o něm vlastně nevěděl....

No trénink už šel úplně do kopru, fakt nebyl čas. Nějaký čas jsem si udělal teď týden před závodem, tak jsem pár hodin potrénoval a to ještě ve čtvrtek, dvoufázově a intenzivně. Protože jsem věděl že nic velkého s tímto tréninkem v posledních týdnech, zde nepředvedu. Prostě fáze ladění se smrskla z týdne na jeden den - v pátek před závodem, kdy jsem si dal 1,5 hodiny technického plavání a 25minut na cyklotrenažéru.

No a když jsem viděl předpověď počasí, která slibovala na skoro celou sobotu déšť a lijáky, moc se mi tam ani nechtělo. Jaká chyba kdybych nejel. Ráno před závodem ještě zajímavá loterie s kolem. Připravil jsem si triatlonové, ale pak si zase říkal jestli toho mého miláčka chci vzít do deště, tak jsem přehodil na silniční i z důvodu kopcovitého terénu, no a nakonec stejně vzal triatlonové. Kopcovitý terén to zas tolik opravdu nebyl...

Tak jsme teda dorazili do Hamru, přivítala nás opravdu přátelská a pohodová atmosféra, téměř rodinná idylka. Pořadatel se asi vyzná, při rozpravě oznámil že se nepojedou čtyři kola, ale jen tři - každé kolo se prodlouží směrem na Mimoň, což slibovalo rychlejší kolo, jelikož z Hamru na Mimoň je to totální rovina. Rozhodl se tak proto, že se očekává špatné počasí, tzn. že lidi na pláže nepřijedou a tak se v klidu budeme moc valit Hamrem... Teď zpětně musím říci že skvělé rozhodnutí. Tři kola jsou opravdu méně nudnější než čtyři ;-)

za chvíli to začne ...

START, PLAVÁNÍ

Voda má prý udajně 23°C, každopádně neopreny povoleny, venku tak 15°C, takže nám ani moc vedro nebylo. Krásná písčitá pláž, kde jsou připraveny dva oblouky. Jedním se startuje do vody, druhý slouží pro výběh z vody, pak se běží k prvnímu oblouku a zpět do vody. Dva okruhy údajně každý 950m, ale takhle z břehu ty velké bójky v dáli vypadají opravdu jak kdyby to plavání mělo být nekonečné.

V 11:00 nám to odstartovali startovací pistolí. Krásný start - během v písku do vody. Je tu 116 startujících, takže žádná šílená tlačenice, vlastně vůbec žádná tlačenice. Pro mě to znamenalo to, že snad poprvě jsem nelapal po dechu prvních 200m, což se mi stává asi v těch tlačenicích, asi jsem se příjemně při tom běhu rozdýchal. Ono když vás tu nikdo nemlátí do hlavy a do nohou, je to hned o něčem jiném...

start závodu a já se valím do vody ...

Zde úplná pohoda a já jsem plaval celkem rychle již od začátku. A od začátku mám pocit že jsem plaval se stejnými lidmi, snad možná až do konce. No shrňme si plavání, nebyla to zas taková sláva, ale ono když v neoprenu jsem byl oblečený naposledy před měsícem a půl a za posledních 14 dní jsem byl plavat 2x, tak se toho moc čekat nedalo a vlastně musím být spokojený.

Přesto jsem měl pocit že rychlost celkem mám, před mnou možná tak 10 lidí, to celkem ušlo. Horší to ale bylo s technikou, když jsem začal kontroloval jednotlivé pohyby, úplně to v tom neoprenu nebylo ono. Bohužel jsem, nevím proč ;-) , měl hlavní starost o to abych  přeplaval toho plavce vedle mě. A nějak se ho nemohl zbavit... Prostě klid na zkontrolování techniky jsem hledal marně, taky jsem nějak nebyl schopen efektivně otáčet hlavou a dýchat nalevo, takže to mi taky k ideálnímu stylu nepomohlo. No a tak to pokračovalo celé plavání...

První kolo nám pomalu skončilo, vyběhli jsme na pláž, následoval asi 50m přeběh a zpět do vody. Zde to pokračovalo úplně stejně a těch pár lidí co se kolem mě motalo první kolo, jsem měl pořád okolo sebe jak vosy ;-).

v poklidu vbíhám do druhého kola...

Tak jsem nějak plácal i druhé kolo, nic mě nebolelo, pocitově jsem se snad i trochu šetřil, ale hlavní důvod byl asi ten neopren, který mě prostě tahal, jak jsem asi na něj nebyl zvyklý... Na posledních 200m jsem asi kousek ztratil na ty vosy co plavali okolo mě, ale asi tak 5 sekund, možná 10, takže v pořádku.

Vyplaval jsem jako třináctý, celkem 2043m, čas 32:14, průměrné tempo 1:35/100m. Za mě celkem dobrý, i když na Moraviamanu před 3mi týdny jsem plaval bez neoprenu 4km v tempu 1:36/100m a to jsem tam byl ještě na půl nemocen...

Cítím se ale fakt dobře, malé krátké depo, zdržím se tu necelé tři minuty a jde se na kolo.

voda byla mokrá a na kole to bude ještě mokřejší....


KOLO

Kolo jsou tři okruhy, 10km do mírného kopce, pak zpět do Hamru a pak 5km směrem na Mimoň po rovině a zpět. Začalo nám hezky pršet a a během prvního kola začalo lejt, ale jako že fakt hodně. Jel jsem jen v triatlonové kombinéze, zima mi nebyla, problém ale byl že jsem přes ty kapky které jsem měl na hledí na helmě viděl omezeně. Do kopce to ještě celkem šlo, jelo se mi dobře a pár lidí jsem předjel, ale na otočce, když se jelo z kopce, tak jsem musel dávat bacha. Občas tu byly vyloženě louže na asfaltu, takže z kopce jsem jel opravdu opatrně a ztrácel. Každopádně mě snad nikdo v prvním kole nepředjel.

Na kole to fakt místy lítalo a ten pocit byl úžasnej! 
Užil jsem si to od začátku do cíle!

Druhé kolo se trochu počasí vylepšilo, už jen pršelo... Ale pořád dost foukalo, myslím tak 15-20km/h. Jelo se fakt dobře, i když mám pořád pocit že na tom triatlonovém kole se z nějakého důvodu nedokážu vybičovat k takové intenzitě jako jsem jezdil na silničce, což by znamenalo o dost větší rychlost. Těžko ale hodnotit, ty podmínky tu byly dosti nehostinné. Vítr měl jedno pozitivum, že když přestalo pršet tak voda z tý silnice šla celkem rychle pryč. Zajímavé také bylo že průměrnou rychlost jsem měl okolo 35,5km/h, i kdyžo do mírných kopců jsem jezdil i přes 40km/h, asi trochu foukalo do zad, protože z kopečka jsem jezdil jen třeba 35km/h :-))).

tady okolo Hamru se lítalo tak okolo 50km/h, krásnej pocit.

Třetí kolo jsem se snažil to trochu více rozbalit, nevím jestli se to úplně povedlo, možná jo.

Nakonec jsem 90km s převýšením 700m jel za 2:29:48, průměrná rychlost 35,8 km/h, dostávám se deváté místo.

Trochu zklamání, protože v tréninku jsem jezdil celkem běžně 60-70km v tempu 36,8km/h. Ale ty podmínky tu byly drsný, v zatáčkách z kopce se fakt muselo opatrně, déšt tomu moc nepomohl, a před první obrátkou byl celkem prudkej kopec, který se jel z obou stran, tzn. celkem 6x.Takže vlastně bych měl být celkem spokojen ;-)

Každopádně překrásná trasa kola, uteklo to jako nic a fakt mě to strašně bavilo i když to počasí bylo fakt hnusný a mohl jsem to jet o 5 minut rychleji, kdyby počasí trochu víc přálo.

Depo celkem v pohodě, všechno mokrý samozřejmě, kromě věcí na běh, které jsem měl zabalené. Vypadám už ale jako malé prasátko, od toho deště a bordelu který mám na sobě...

BĚH

Běží se tři kola po lesních, polních a asfaltových cestách okolo jezera, ve kterém se plavalo. Běh, to je největší potíž v mých triatlonových závodech, prakticky kromě Challenge Prague 2017 vždy chytám křeče do bránice a nemůžu se toho zbavit, a pokud je nechytnu tak z nějakého důvodu běžím tak pomalu že je dostat ani nemůžu.

vbíhám do prvního kola a trochu 
s obavami čekám co se bude dít ...

Tak jsem teda vyběhl a čekal kdy přijdou křeče, většinou stačí 1km. Vyběhl jsem na mě celkem svižně okolo 5:00min/km a ani po kilometru křeče nikde. Na to jak lilo, tak jsou tu ty lesní pešiny celkme v rozumném stavu, takže ani v silničních běžeských botách nemám problém. Ani na druhém kilometru se křeče nedostavili. Stejně jako na kole, nechal jsem i na běhu nohy běžet tak jakým tempem chtěli a bylo z toho najednou tempo 4:15min/km. Ani na třetím km se křeče nedostavili, tempo šlo trochu dolu, protože se běželo po polňačce mírně do kopce a povrch byl trochu písčitý, ztratil jsem asi 2 místa, ale to mi zas tolik nevadilo. Takže jsem běžel, stále okolo 4:20min/km, při občerstvování to šlo tak o 20 sekund pomaleji. Stále z toho ale bylo na mě celkem slušné pr;měrné tempo okolo 4:25min/km.

První kolo u konce, lupnu tam jeden gel, pořádně se napiju a jedu dál. Tepy mám okolo 165ti a nechápu že nemám pořád ty křeče. Trochu se těch tepů bojím, takže jsem v druhém kole trochu zvolnil někam k 4:35min/km. Běží se mi fakt dobře, tepy tak 160 (aerobní práh mám 155) a já necítím vůbec žádnou bolest nohou, takže jediné co mě brzdí ve vyšší rychlosti je obava aby nepřišli křeče do bránice. Druhé kolo proběhlo v pohodě a v třetím kole se snad občas ukázalo i sluníčko, dnes poprvé.

V půlce třetího kola si říkám že už fakt není na co čekat a trochu jsem se přinutil do vyššího tempa. a ono to fakt šlo, posledních 2km běžím v tempu 4:15min/km a nemám problém. Jediný na co teďka myslím je jestli stihnu čas pod 4h 40minut, a pak taky na to že jsem se tu opět nevyždímal do nuly, ale to mi tolik nevadí, hlavní je že jsem si i ten běh fakt užil a nepřišel žádný problém.

CÍL

Dobíhám celkem v klidu půlmaraton v čase 1:31:49, průměrné tempo 4:28min/km, nutno podotknout že běh měl pouze 20,5km. 

Zde musím dodat že kamarád Otakar Kohl, běžel půlmaraton za 1:18, tempo okolo 3:48, zdaleka nejrychleji z celého startovního pole, klobouk dolu! Pro mě absolutně nepředstavitelné, kdyby mi to někdo řekl před závodem, tak neuvěřím...

Celkově je to čas 4:38:28, celkové 11té místo (něco přes 100 startujících), v kategorii M40-49 pak 5té místo. Já jsem teda docela spokojen, hlavně s tím že jsem konečně nebyl limitovaný na běhu a mohl celkem rozumně běžet. Ztráta na vítěze okolo 20ti minut není až tak strašná ale samozřejmě z české špičky tu moc lidí nebylo. Ztráta na 6té místo celkově a 3tí v M40 jen 2 minuty, což jsou ty moje katastrofální depa.
Tenhle závod jsem si opravdu užil od začátku do cíle, a poprvé tento rok mohu být spokojen!



člověk se v cíli cítí jako vítěz ;-)

Samozřejmě rezervy na posun tu jsou, a to ve všech disciplínách, a vlastně i ty depa mam katastrofálně pomalé. Reálně jsem v nich byl téměř 5 minut, ti nejlepší to dávali za 2 minuty, což mě reálně stálo 3tí místo v M40 a také šesté místo celkově. Takže mohu říci že tohle je první letošní triatlon po kterém jsem opravdu spokojenej!


takto jsem postupoval pořadím, ty katastrofální 
depa mě stáli 5 míst a bednu v M40

výsledky celkově




ZÁVĚREM

Dostali jsme opravdu krááásné tričko a trochu nezvykle dřevenou medaily, ale to asi není to hlavní co bych tu chtěli říci. Tenhle závod byl posledním triatlonem na tratích polovičního ironmana v ČR na kterém jsem ještě nebyl, a jak se někdy říká, to nejlepší na konec, a zde to teda fakt platí. S klidným svědomím mohu říci že toto je nejhezči poloviční ironman u nás, alespoň pro mne.

medaile která nezrezne ;-)

A proč? Prostředí je tu krásné, nádherná pláž a ten běh do vody tím pískem byl prostě super. Trasa kola naprosto překrásná, pokud by bylo hezčí počasí, tak bych se i kochal... No a trasa běhu také krásná, žádná nuda. No a organizace naprosto bezchybná.

Pro mě je pořadatel velkej frajer, protože pokud si dovolí změnit prakticky ze dne na den trasu kola, aby to udělal pro závodníky hezčí, tak to je pro mě prostě borec největší. Prostě si správně vydedukoval, že když bude pršet, tak lidi sem na pláž nepřijedou, Hamr bude prázdnej, tak proč nám místo čtyř kol cyklistiky neudělat pouze 3 a ještě k tomu to trochu nezrychlit (ten přídavek se jel po rovině).

Atmosféra závodu krásná, taková skoro rodinná pohodička. A pak tu jsou takový další maličkosti, který prostě udělají radost - běžím a zvedám brýle a pořadatelka nabízí že mi je vezme, doběhnete do cíle a každému tu dávají cílovou pásku, jakože každý je opravdový vítěz, blbosti ale udělá vám to radost.

No a údajně je večer ješte afterpárty, to už jsme ale museli jet domů tak nevím. Za to jsme ale navštívili místní restauraci jménem HarleysPub a musím říci že bramborové šišky s mákem, jakož i ostatní jídla neměla chybu, i když restaurace možná z venku nevypadá úplně luxusně, doporučuji! Za mě se, i přes nepřízeň počasí, tento den opravdu vyvedl, a pokud bych nejel, měl bych čeho litovat.


Mohu jen opakovat, podle mě nejkrásnější poloviční ironman v ČR, který jsem si užil od začátku do konce! Jediné co mi vrtá hlavou je to, co se stalo že jsem nedostal křeče do bránice při běhu.

sobota 22. června 2019

22.6.2019 - Moraviaman 2019 - Mistrovství ČR v dlouhém triatlonu

Akce : Moraviaman 2019 - Mistrovství ČR v dlouhém triatlonu
Kategorie : Ironman Triatlon
Kdy : 22.6.2019 7:00
Kde : Otrokovice, koupaliště Šterkoviště
Trasa : 3,8km plavání, 180 km kolo (převýšení 900 m), 42,2 km běh (převýšení 35 m)
Web : http://www.moraviaman.cz/
Výsledky : http://czechtriseries.cz/results/race/3695
Foto : https://silvie-valouskova.smartslides.com/moraviaman-2019?fbclid=IwAR22Ra50SR4v_dPEX-huc3MFqry7OgXhPD9ytdpc2V1_zpVB1r0gzDyeiGc
https://www.zonerama.com/tomasbubik/Album/5398740?fbclid=IwAR0aAQrYFCVecwPwwj4oUxpgWu1fnLPcCZUyZDU1iK-BteDZJ5pfumWQ0yI
Video : https://www.ceskatelevize.cz/porady/10155440826-triatlon/319297371361002-moraviaman-2019/
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/3773451822/5

... aneb tato sezóna je opravdu tragická

ÚVODEM

Moraviaman, tam kde moje ironmanská zkušenost před dvěma lety začala a kde jsem před rokem, na svém druhém ironmanu v životě, vybojoval první místo v mé věkové kategorii M40-44, životní úspěch který se těžko bude opakovat. Toto byl nejdůležitější závod celé triatlonové sezóny a vlastně celého roku a trénink jsem k tomu směroval.

Před sezónou jsem si pořídil konečně slušné triatlonové kolo, abych se nemusel štvát za těmi speciály na mé silničce a doufal že me to na kole zase posune někam dál. Některé tréninky tomu také nasvědčovali, protože jezdit 100km v tempu přes 35km/h jsem opravdu na silničce nikdy nejezdil.

Ale co si budeme povídat, měl jsem naplaváno polovinu toho co minulý rok, na kole jsem to měl podobné jako loni, akorat více naježděno ve vytrvalosti kdežto před rokem tam bylo také hodně tempa, síly, vytrvalostní síly... Běžecky jsem toho ve vytrvalosti měl naběháno mnohem méně a celkové objemy byly tak na 2/3 loňských... V posilovně, na TRX či s kettlebellem jsem strávil tak čtvrtinu toho co loni. Celkově se teda tento rok tréninkový plán plnit rozhodně nedařilo, prostě nebyl čas, někdy motivace, občas nějaká ta rýmička, stresy v práci atd. atd. Prakticky nebyl týden kdy bych se k tréninkovému plánu alespoň z většiny přiblížil.

Největší průšvih jsem čekal na plavání, tak jsem se to na posledních chvíli snažil zachránit lekcemi s trenérem Jakub Běžel - https://www.plavmechytre.cz/, jestli to pomohlo se dočtete níže.

Všechno až do pátku před závodem vypadalo standardně. V pátek ráno se probudím a bolí mě v krku, během dopoledne se přidala horečka až k 37,6°C. Přejezd na Moravu mi taky asi moc nepřidal a večer jsem měl podle mě tak 38°C. Bráška z https://www.bytzdravy.cz/ mě dopoval Colostrem a různými dalšími věcmi, tak se možná ten postup nemoci trochu zastavil. Každopádně večer horkost na celém těle, paralen vůbec nic nedělal, a tak jsem se šel schladit studenou sprchou, to pomohlo a já konečně usnul, asi na 4 hodiny.

V 5:00 budíček, no necítil jsem se úplně v pohodě, ale bylo to o dost lepší než v pátek, takže jsem říkal že prostě na start půjdu a zkusím to, přeci jen když už jsme sem všichni jeli a zaplatili to. Hrotit jsem to nechtěl ale přeci jen to celé stálo dost peněz a tak jsem to zkusit chtěl i když bylo jasné že o nějakém dobrém umístění asi nemůže být řeč, mirnou teplotu jsem určitě měl.

Samými starostmi jestli startovat nebo ne, jsem se ani nerozběhal a tak se vyprázdnil jen částečně, což se pak ukázalo jako dost velký problém.

v depu jsem vykouzlil na fotografa i skoro-úsměv




START, PLAVÁNÍ

Voda má 26,2 °C takže se plave bez neoprenu. Včera jsem si od Petr Vabroušek (https://blue70.weebly.com/) koupil novou triatlonovou kombinézu od BlueSeventy, takže jsem šel v ní, trochu risk ale co... Plavou se tři okruhy, vždy s krátkým výběhem ven. Včera bez jakéhokoliv trenénku, teď jsem udělal pár cviků z dynamického strečinku a to je vše. Není zima, ale já mám husí kůži a fakt mi teplo není, tak to jsem zvědavej jak tenhle den dopadne...

V 7:00 nám to na šterkáči odbouchli. Není to tu taková tlačenice jako na Czechmanovi, je tu možná více místa, méně lidí tolik chvátá dopředu a hlavně startuje jen 300 lidí. 

Start plavání oproti Czechmanu mnohem poklidnější, 
žádná mela...

Zde chci varovat, že popis plavání je opravdu trochu delší, jelikož jsem někomu slíbil, že se budu snažit popsat co v té vodě přesně dělám.

Ani nevím jak ale prostě jsem začal plavat a snažil se na začátku úplně neztratit kontakt s prvními desítkami plavců... Technika samozřejmě šla stranou, snažil jsem se pořádně dýchat na každý druhý nádech a hlavně do toho trochu šlapat ať se kdyžtak mohu nějaké rychlejší skupiny chytit v háku. První bójka asi po 375 metrech, to je vždy pro mě takové znamení že je čas změnit styl, začít se soustředit na taktiku, zkusit se někoho chytit nebo si ho alespoň hlídat a přestat bláznit. A ono se mi to celkem i vyplácí. Bohužel do háku jsem se k nikomu nechytil ale pohledově jsem si pár lidí okoukal a vyhodnotil že plavou celkem svižně a tak se jich chytil tak abychom plavali tak nějak vedle sebe. Ambice samozřejmě byly vyšší, kus přede mnou plavala pěkná skupinka plavců ale docvaknout je, na to jsem ani moc nepomýšlel, víme v jakém stavu jsem do závodu nastupoval.

Tak jo, jsme za první bójkou, víme s kým plaveme a teď se jdeme podívat jak plaveme. Absolutní absence rychlostního nebo tempového plaveckého tréninku znamenala že rychlostí otáčení paží to tu fakt neurvu, a soustředit se na techniku se mi již minulý rok fakt vyplatilo. Jsem o tom dost přesvědčený. I z tréninku vím že plácat to hlava nehlava je možná o trochu rychlejší nežli dlouhé a pomalé záběry, ale tady se plavou skoro 4km, takže se na to musí trochu rozumněji. Ostatní mají možná speciální posilovací cviky po plavání kraulem najeté, já takto neposiloval ještě nikdy v životě, takže rukama to fakt neurvu a ani total immersion styl který se snažím naučit, o rvaní všeho rukama, vůbec není.

Takže technika technika - hlavně sklidnit dech, protáhnout tempo a celé tělo. Jelikož naplaváno toho tento rok je opravdu málo, zachraňoval jsem to lekcemi se super trenérem, a fakt nepřeháním , zkuste to někdy - https://www.plavmechytre.cz/. Začal jsem teda kontrolovat po každých řekněme 4 tempech některou část těla. Natahuju ruku pořádně dopředu? Vytáčím dlaně v ně aby palec směřoval dopředu? Začínám záběr vystřelením boku? Zastavuji zadní ruku vědome u hlavy před jejím vystřelením dopředu? Je zadní ruka uvolněná, otáčí se po široké dráze? Jde vedoucí ruka do zadu až na stehno kde se jak pružina okamžitě odráží a míří k hlavě? Mám hlavu ponořenou tak akorát? Kopu tak nějak do rytmu, tzn. poté co zadní ruka vklouzne před hlavou do vody? No je toho hodně, ale většinou z těchto základních věci jsem si stále a pořád opakoval a vědomě kontroloval.

Do toho je samozřejmě nutné kontrolovat ostatní soupeře a také správný smět pohybu k další bójce. Když jsem plul k první bójce, tak ten směr úplně rovný nebyl, ale od druhé bójky kdy jsem se soustředil na techniku, světe div se, ten směr se vyřešil sám a myslím že jsem byl skoro v ideální lajně. Také dech se mi celkem uklidnil, i když jsem nebyl schopen dýchat na každý třetí záběr, což mi standardně ani na ironman plavání problémy nedělalo, ale nechal jsem to plavat, přeci jen to nachlazení na to mohlo mít vliv. Takže dýchám prakticky pořád na každý druhý záběr a vždy doprava, kde mi to prostě lépe jde, občas si trochu koriguju směr, protože samozřejmě dýchání na jednu stranu trochu může směr vychýlit. Jediné co jsem pořádně nebyl schopen ovlivnit byla poloha hlavy, oči mi dle zásad total immersion nemířili kolmo pode mě, ale trochu dopředu. Toto jsem jediné vůbec nedokázal zkorigovat, ale trochu jsem to svaloval na velmi ztuhlý krk, což byl pravděpodobně i důvod proč jsem se dobře necítil ani při pokusu o nádech na levou stranu.

Každopádně už u druhé bójky, tzn, asi 800m, jsem pár lidí dohnal a přeplaval. Cítil jsem se velmi dobře, dýchání už nebylo takové to urputné jako při plavání k první bójce, ale celkem klidné a vyrovnané. Pokus o zrychlení frekvence záběru nevypadal jako nejlepší řešení, úplně se mi vždy začal rozhazovat styl, nestíhal jsem kontrolovat techniku, pocitově to samozřejmě stálo více námahy a efekt jsem necítil. Takže jsem se soustředil pouze na co největši protažení těla, vystřelení boku a další věci zmíněné výše. Zkoušel jsem něco udělat i s kopáním, ale tam se stejně tak jako s polohou hlavy moc nedařilo, ale určité pozitivní náznaky tam byly. Občas prostě cítíte že vás ten kop opravdu kousek vystřelil dopředu, nejvíc to asi cítím podle toho jestli mi vedoucí ruka bolí když ji táhnu dozadu, pokud mě nebolí, znamená to že kop byl dobrý a pomohl pohybu vpřed.

Je tu třetí bójka, za kterou se otáčíme už ke konci okruhu, zde jsem se znažil vždy něco víc ještě ze sebe dostat, ale nevím jestli to bylo úspěšné. Chytit se nekoho do háku se mi fakt nedařilo, ono moc nebylo ani koho. Za čtvrtou bójkou už jen 100m na konec okruhu, zde hlavně nedostat křeč při změně polohy těla z ležícího plavce na stojícího bežce, takže hlavně v klidu, docupitat těch 10m k obrátce na břeh, otočit se, doběhnout si do vody a v klidu se zase ponořit.

první plavci dokončují první kolo plavání...

zde vylézá z vody první skupina po prvním kole, za 17minut, 
včetně pozdějšího vítěze celého závodu Tomáše Řenče, 
mě to bude trvat ještě o 4 minuty déle


první kolo plavání za mnou, byla to pohodička...

Druhé kolo se neslo v podobném duchu, myslím že jsem zase pár lidí přeplaval, ale ti moji vyhlídnutí rychlíci z prvního okruhu byly tak nějak pořád okolo mě. Takže za mě dobrý. Nic velkýho jsem tu nevymýšlel, občas se zkusil za někoho pověsit, zjistil jsem že mi to nesedí a tak plaval raději v klidu samostatně, na tomto by ale ještě chtělo zapracovat, ale to bych musel umět opravdu rychlý start a za někoho rychlejšího se pověsit do háku. Druhé kolo uběhlo snad ještě rychleji než první, absolutně nic mě nebolelo, svaly nikde nepálili. Kromě toho ztuhlého krku, který mě možná trochu omezoval, jsem byl vlastně OK, nevěděl jsem ani o nějaké teplotě či celkově ne úplně zdravém těle. Plaval jsem si to svoje celé druhé kolo, držel si ty kamarády hezky u sebe.

Ve třetím kole se vše opakovalo, jen jsem si vědomě zkoušel trochu přitlačit na tempo, ale myslím si že jsem rychle zjistil že to nic nepřináší, že nikomu neuplavu. Takže stav se tak nějak nezměnil a já si v poklidu doplaval do konce posledního okruhu, který byl možná o něco pomalejší, už se tu motalo dosti opozdilců kteří plavali teprve druhé kolo, možná i první nevím...

tady zjišťuju že jsem se ve vodě flákal přes hodinu, 
po závodě ale zjišťuju že jsem plaval téměř 4km, 
takže s tempem spokojenost...

Vyplaval jsem oficiálně za 1:04:46, tempo 1:36/100m, průběžné 24té místo, s časem jsem spokojený nebyl ale to jsem nevěděl kolik jsem si naplaval. Doufám teda že hodinky měřili správně a že to opravdu byly téměř 4km. Kdybych ve chvíli kdy vylézám z vody věděl že jsem průběžně na 24té pozici tak se tam radostí snad zvencnu ;-) Za mě s plaváním spokojenost veliká!

Pokud by trať měla těch 3800m (a já plaval ideálně rovně), moje tempo by bylo 1:42/100m, což by už tak slavné nebylo ale zase s těmi odplavanými kilometry co bych mohl čekat.
Každopádně ještě jedna poznámka, když jsem v ponděli zkoušel v plavkách v 50m bazéně 100m sprinty, nedostal jsem se pod 1:36/100m. Jasně byla tam únava z víkendových tréninků ale přesto mě to moc nepovzbudilo, jelikož před rokem jsem to plavával za 1:26/100m.

Mimochodem na Czechmanovi jsem plaval 1,9km v neoprenu v tempu 1:38/100m.

K délce tratě snad jen poznamenám tolik, že si myslím že byla opravdu reálně delší než loni, což se mi zdálo již při obhlídce v pátek, že ty bójky jsou trochu blíže ke břehům.

A teď možná trochu srovnání plavání na Moraviamanovi:

Moraviaman 2018 
- plavání ve špičkovém neoprenu BlueSeventy Helix
- délka plavání 3753m
- průměrná rychlost záběrů - 34 záběry/min, Průměrný Swolf 37
- průměrné tempo - 1:35 min/100 m
- čas plavání - 59:24
- průběžné umístění - 22hé z 322


Moraviaman 2019 
- plavání v triatlonové kombinéze BlueSeventy TX2000 AERO,
- délka plavání 3973m
- průměrná rychlost záběrů - 31 záběry/min, Průměrný Swolf 37
- průměrné tempo - 1:36 min/100 m

- čas plavání - 1:03:45
- průběžné umístění - 24té z 304

Za mě teda ještě větší důraz na techniku se 10x vyplatil. Méně zaběrů, prakticky stejné tempo, navíc ještě bez neoprénu, který by mi jistě pár sekund na tempu přidal, rozhodně menší únava než loni, a podotknu že letos naplaváno max. polovina objemu z loňska. Navíc ta nemoc, v pátek bez sportovní aktivity atd. 
Jediný rozdíl bylo pár lekcí s trenérem, takže možná opravím mé prohlášení - ale Jakub Běžel z plavmechytre.cz určité zázraky dělat umí ;-) Díky Jakube!


V depu vždycky ztratím, největší problém jsou ponožky, možná už je čas na to zkusit závodit bez nic a pak také zkusit tretry připnuté na kole, chybí ale zkušenosti a možná lenost zkoušet tyto věci v tréninku, na který už je takhle času málo. Depo je tu poprvé ve formě stojanů s taškami, ne jako dříve kdy se oblékalo u kola. Stojany dobrý ale to že ty igelitky jsou malé a nejsou stahovací jako všude jinde, už tak dobré není...

KOLO

Tak jsem vyjel a od začátku na to šlapal, jedou se čtyři okruhy po 45km ve tvaru smyčky kdy uprostřed smyčky je občerstvovačka na štěrkáči. Moje pomalé depo mě odsunulo k nějaké třicáté pozici.

a pár z kola ...

... občas když to nebolelo mě to i jelo a bavilo ...

občas jsem se i kochal ;-)


První kolo -. fakt jsem na to šlapal, tepy sice letěli k 160ti což jsem věděl že musím sklidnit, ale já jel (ostatně podobný průběh je vlastně vždy a ono se ty tepy za 20km sklidní), prvních 30km okolo 36km/h. Původně jsem si teda vysnil že bych to celé mohl jet v průměrce 36-36,5 km/h ale to v tomto zdravotním stavu nebylo moc reálné. Na kole jsem neseděl asi 4 dny, takže to byl asi pro tělo šok.
Asi po 30ti nebo 45ti km jsem se dostal na 21 místo, o které jsem se stále střídal se Simonou Křivánkovou, první ženou. Jela fakt hezky, na kopečkách trochu ztrácela ale jinak fakt letěla. Tepák jsem si sice původně brát nechtěl, ale z důvodu nemoci jsem si ty tepy hlídat chtěl a věděl, že je musím stahnout pod aerobní práh neboli 150 tepů. Bohužel toto se vyřešilo samo, protože okolo konce prvního kola mě začali brát takové nějaké křeče v oblasti střev, svaloval jsem to na to že jsem se ráno nestačil úplně vyprázdnit a že to asi chce ven, pak jsem si říkal že to bude možná tím, co jsem včera do sebe všechno nacpal, abych vůbec mohl nastoupit.

Jelikož mě vždy při triatlonovém závodě berou křeče do bránice, při startu běhu, držel jsem se rády své fyzioterapeutky, a zkoušel zhluboka prodýchávat břicho, vysednutý z aero pozice, každých asi 30 minut. Tím že mě k vysednutí z aero pozice nutili i křeče ve střevech, jsem k tomu byl jednoduše stejně donucen.

Takže je tu druhé kolo a můj postup vpřed se zastavil, musel jsem zvolnit, neboť velmi často sem vylézal z aero pozice, zkoušel to prodýchat a myslel si že třeba ty drobné křeče ve střevech ustanou. Jsem na 21ní pozici a zde jsem se tak nějak celkem držel. Tempo jde rapidně dolů někam k průměrům okolo 35km/h. Zatím stále držím 21 pozici. Od 60tého až do 140tého kilometru přemýšlím jestli si mám odskočit nebo ne. Nakonec jsem teda po 140km usoudil že to půjdu zkusit, ale než jsem kombinézu sundal a pak oblékl, bylo pět minut v háji. Já se propadl někam k 40té pozici, stav ve střevech se zlepšil a můj pocit tím také. Od 160tého kilometru jsem měl pocit že je mi o dost lépe, ale nadšení mě vydrželo asi 10km, pak jsem se už asi podvědomě připravoval na běh.

Podmínky na kole celkem v pohode, bylo max 25°C a foukalo max 20km/h, spíše méně. Každopádně o asi 5 km/h více než před rokem.


Z nějakého mne neznámého důvodu jsem ale nebyl schopen doplňovat energii, kdy jsem zvyklý jíst každých 30minut - tzn. celkově tak 4 gely a 4 tyčinky po dobu kola plus nějaké banány. Zde jsem byl pouze na 3x Agave gel + 2 x Enervit sport tyčinka, k tomu asi 2 litry vody + 1,5 litru iontový nápoj. Každopádně si myslím že za to mohla nižší intenzita kvůli těm křečím a tím jsem ani necítil nějaký zvláštní nedostatek energie. K tomu také obava aby mi ty gely neuděli v žaludku ještě hůře...

180 km na kole jsem nakonec ujel v průměrné rychlosti 33,9 km/h, v čase  5:16:14, 42hý cyklistický čas.
Spokojen být samozřejmě nemůže, o 5 minut pomaleji než loni, ale k tomu nové kolo, helma, tretry... Ale na druhou stranu vstupní podmínky byly mnohem horší, takže jsem byl velmi velmi rád že jsem se vůbec na konec cyklistiky dostal. Mohu si jen nadávat, že jsem opět problém neřešil dříve a neodskočil si o 80km dříve, mohlo to celé ještě dopadnout trochu jinak.


V depu jsem už nikam moc nechvátal, tušil jsem že běh bude stát za starou bačkoru...

BĚH

Tak jsem mírným klusem vyběhl a netušil co přijde. Ale říkal jsem si že do cíle už se asi dostanu, když jsem přežil přes 5 hodin na kole. Pohybuju se někde okolo 40tého místa. První kilometry běham okolo 5:00, pokud je občerstvovačka, tak si zastavím, napiju se chvíli jdu a pak se rozeběhnu. Zkouším zase rozdýchávat břicho, protože cítím že křeče by opět mohli do té blbé bránici přijít. Ostatně celkově se to tělo necejtí na nějaký velký bežecký výkon. A ono takhle, po tom kole z toho stejně bedna nebude, a maraton bude faaakt dlouhej, což se také potvrdilo. O loňském průmerném tempu 4:41min/km si mohu nechat zdát, i když si pořád říkám že snad někdo okolo 5:00 bych se mohl dostat.

parodie na běh... 
a fotka mě tu udělala ještě trochu tlustšího :-(

Nic takového se ale nestane. Neříkám že jsem tam umíral, ale prostě tělo si chtělo jet volněji a přepínat jsem ho fakt moc nechtěl. Běží se 4 okruhy a já vždy jen přemýšlel o tom jak docupitám k občerstvovačce, přejdu do chůze, v klidu se omeju houbičkou, napiju se a pak možná začnu zase běžet. Takže průměrné tempo někdo okolo 5:30...

Takto nějak probíhalo první kolo, a druhé bylo na tom podobně. Stále jsem cítil že možná ta křeč v bránici přijde. Po druhém kole už jsem tento pocit neměl, tempo a intenzita byla fakt nízká a tělu se prostě bežet moc nechtělo. Tak jsem si cupital i třetí kolo. První dvě kola bylo celkem teplo, tak 25°C, pak začalo celkem pršet někdy ve třetím kole a pršelo až do mého cíle, až mi místy byla zima.

Ve čtvrtém kole toto pokračovalo, ja zjistil že mi ani to že nejím gely moc nechybí.  Plán je vždy přijmout gel za půl hodiny, ja měl po třech hodinách v sobě dva a doplňoval energii pouze ionťákem a colou, a tak to už zůstalo až do konce...Navíc jsem si začal uvědomovat že to nestihnu v celkovém čase ani pod 10 hodin, to mě trochu zklamalo, trochu víc.

Po půlce čtvrtého kola jsem plánoval zrychlit, protože to vypadalo že jsem celkem v pohodě. V té chvili mi to připadalo že letím.... běžel jsem ale tempo pouze okolo 4:40min/km. A tempem okolo 4:30 jsem také doběhl do cíle, relativně v pořádku, bez nějaké velké únavy, prostě nezničený. Nakonec jsem teda to průměrné tempo trochu vylepšil.

CÍL

Jsem v cíli, dobíhám nakonec v maratonském čase, 3:45:46, tempo 5:23min/km, 56tý běžecký čas. Dneska to prostě nebyl den na velké výkony. Jsem ale moc rád, že jsem nastoupil a hlavně dokončil, navíc s rozumem bez toho že bych se tam úplně zničil.

Celkově končím v čase 10:12:05, 35té místo celkově (304 startujících), v kategorii M40-44 pak 7mé místo (69 startujících). Kategorie ELITE byla samostatně.


tak jsem se konečně přidal 
ke skupině invalidů v cíli ;-)


Mimochodem vítěz, Tomáš Řenč, zajel za neskutečných 8:19:06, traťový a český rekord.


Výsledková listina kategorie M40

výsledková listina celkově, včetně Elite kategorie


ZÁVĚREM


No co k tomu říci. Koupíte si nové kolo, helmu, tretry, treénujete půl roku, vše směrujete k tomuto závodu a pak se stane den před závodem to co se stalo... Prostě velká smůla. Přesto jsem rád že jsem nakonec nastoupil a rozumně to dokončil. Takže takové malé vítezství v tomto velkém zklamání.
Ale je jasné že to porovnání s loňským rokem, prostě stálé přemýšlení jestli mohu opět ve věkovce všechny porazit, tu prostě bylo celý ten rok a vůbec se to nepovedlo. Konečný čas je nakonec i horší než můj první ironman na stejném závodě před dvěma lety, kde byla navíc běžecká trať s kopci. Oproti loňsku zhoršení o 40minut...

K pořadatelům řeknu také pár slov. Závod je krásný a prakticky jediný standardní závod na tratích ironmana v ČR. Takže pořadatelům velký dík za to co pro nás dělají. Strašně rád se sem budu vracet, vždy když to půjde.
Bohužel jsem se sice brzo přihlásil ale zapoměl včas zaplatit, takže jsem platil plnou cenu 5000 Kč, což mi už přijde i na české poměry celkem dost. K depu bych měl ale připomínky, jednak ty stojany na kola jsou fakt naprd. kolo se tam neda nijak chytit krome toho, zammačknout to tam trochu na plast a doufat že to vítr neshodí. Ty stojany bych prostě úplně zrušil a dal tam prostě jako všude trubky a uchycení kol za sedlo. Igelitky na věci byly opravdu strašně malé, botasky se tam dali dát pouze ne výšku. Pak mi prijde take logictejsi mit stojany s igelitkami v usporadani : stojan na igelitky na plavani/kolo  - prevlekaci stan -  stojan na igelitky kolo/beh - depo. Usporadani mit stojan pro jedno cislo pod sebou a nektere stojany mit pred stanem a nektere za stanem jsem jeste nevidel a pokud se chce nekdo prevleci ve stanu , tak se trochu nabeha tam a zpet...
Pak mi trochu chybělo nějaké občerstvení v cíli, nebylo tam nic jiného než nealkoholické pivo a šampaňské, dokonce ani voda tam nebyla. Pro mě nepochopitelné. Nebyl jsem snad ještě na žádném triatlonu kde by nebylo jídlo a pití v cíli, toto je Mistrovství ČR v dlouhém triatlonu a není tu prakticky nic. Pak jsem se náhodou dozvěděl že pro závodníky je v jednom stanu opodál jídlo zdarma, ale kolik lidí se to dozvědelo to nevím, myslím že moc ne, nikde na rozpravě se to nehlásilo. No a když jsme u té rozpravy, tak ta taky nebylo úplně kvalitní, spoustu mylných informací, dlouhé pauzy, trochu chaoticky vedené, nakonec jsme tam byly snad hodinu, v mém stavu s horečkou nic moc, a to jsme se toho zas tolik nedozvědeli. No je na čem pracovat, ale jsou to takové dle mého názoru, celkem lekce opravitelné věci.
Samozřejmě moderátoři Stanislav BARTŮŠEK a Josef SVOBODA byli naprosto úžasní a když jsem vždy v běhu probíhal depem, tak jsem se nějakému jejich vtípku rád zasmál, a oni je tam sázeli jeden za druhým celý den.

Letos se mi nepovedl ještě žádný závod, a zatím příčinu neznám.

sobota 1. června 2019

1.6.2019 - Czechman 2019

Akce : Czechman 2019, triatlon
Kategorie : 1/2 Ironman Triatlon
Kdy : 1.6.2019 12:00
Kde : Dolany, Staré Ždánice
Trasa : 1,9 km plavání, 92 km kolo (převýšení 400 m), 21 km běh (převýšení 25 m)
Web : http://czechman.cz/
Výsledky : http://czechtriseries.cz/results/race/3682
Garmin hodinky aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/3705815815


... aneb každý den nemůže být posvícení  ...


ÚVODEM

Czechman, největší a nejvyhlášenější triatlon v České Republice, i když v posledních letech už Challenge Prague získává navrch. Na startu před 700 lidí, takže v tom uzkém startovním pruhu z pláže bude zase větší mela než před rokem....

Teď mohu zopakovat věty z minulého roku : 5 dní před závodem jsem ladil, lehké tréninky s občasnou vysokou ale krátkou intenzitou a cítil jsem se v den závodu opravdu dobře. Navíc snad poprvé mě fakt nic nebolelo, což jsem ale na druhou stranu vnímal jako špatné znamení, jelikož zatím když mě něco bolelo, tak závod vždy dopadl velmi dobře.

Začalo nám hezky svítit sluníčko, což by mohl být pěkný průšvih, jelikož poslední týdny rozhodně teplo nebylo a tělo na to není zvyklé. Ve 12 hodin máme okolo 25°C, ale nemyslel jsem na to...

Tento rok to bylo s tréninkem bída, v porovnání s minulým jsem měl naplaváno asi polovinu a většina tréninků jsem se jen učil techniku, o tempových a rychlostních trénincích nemohla být řeč, k tém jsem se prostě nedopracoval. Na kole jsem byl na tom v porovnání s minulým rokem podobně, ale nestihl jsem tempové ani silové tréninky, naprostá většina jen ve vytrvalosti. Běžecky jsem byl asi na necelých 2/3 loňské kilometráže. A tento první triatlonový závod mi měl za tuto odflálkou přípravu "vystavit účtenku".

Přesto, na plavání jsem byl mírný optimista, že by se to třeba mohlo nějak dát... Na kolo jsem si věřil, přeci jen jsem si konečně koupil triatlonový speciál, takže jsem se těšil jak to tam rozbalím. I na běh jsem si celkem věřil. Přechodový trénink jsem absolvoval sice jen jeden, před týdnem ale 60km v rychlosti 37 km/h a pak 12km běh v tempu 4:20 min/km, s tím že jsem se ani moc nezničil, mě naplňoval optimismem.


START, PLAVÁNÍ
Plave se jeden okruh v jezeře či co jménem Hrádek, u starých Ždánic. Je to masakr, okolo 700 lidí a celkem našlapáno u břehu.

Amit, Jirka a můj tlustej pupek...

za minutku to vypukne

Ve 12:00 nám to odbouchli a byla to mela, byl jsem někde v páté řadě, ale i tak se prostě první dvě minuty nedalo vůbec plavat. Všude hlavy, nohy ruce.... Pral jsem se s tím hodně dlouho, pak jsem ale vyplaval dost vpravo a osamoceně plaval o poznání klidněji...

a mela začla....

Bohužel jsem ale nedokázal plavat rovně. a tak jsem si o něco prodloužil. Technika nepřicházela a nepřicházela. Na první bójce se to dost uklidnilo, občas jsem cítil že snad technika přijde, ale cítil jsem že to není ono... Pořád to byl spíše boj, a tak to pokračovalo až do cíle, k tomu mírná bolest v levém rameni.

Nakonec jsem teda plaval 2140m v tempu 1:38min/km, čas 34:59, 103tí místo průběžně. Možná to bylo o něco delší a pak jsem si něco přidal sam tím kličkováním. 

V depu mi to nepřilo zas tak strašný, kromě nazouvání ponožek. A jde se na kolo...

KOLO

Trasa trochu změněná, nejdříve se jede 8km do Starých Ždánic a pak se jedou dva 41km okruhy. Na kolo jsem si fakt věřil, přeci jen první závod na opravdovém triatlonovém kole. V rámci předcházení křečí jsem to jel bez hrudního pásu, takže jsem vůbec neřešil tepy, příště si ho ale zase asi vezmu. No na kole jsem opravdu letěl, na prvních asi 20km jsem měl průměr okolo 38,5km/h, odhadem jsem předjel tak 40lidí.

vypadá to celkem dobře ;-)

Pak přijel rozhodčí a ukazuje na mě modrou kartu, a já na něj jakože za co a on že jako špatně předjíždění. Koukám na něj jak pitomec protože si ničeho nejsem vědom. A on že se omlouvá ale že to bylo opakované (ale varování žádné nedal). Bylo to asi za to, což je nové pravidlo, že předjíždět se musí začit už 10metrů za předjížděným jezdcem, aby jste se prostě nedostali vůbec k němu do háku. No uplně mě to odrovnalo, motivace na bodu nula. ¨

Tak jsem si po prvním kole odseděl 5minut v penalty boxu a vyrazil dále, nohy mi za tu dobu trochu ztuhly ale pak se rozjeli. Ale už ne do rozhodně takového tempa jako v prvním kole.

Na kole dost piju - 1,5 litru vody, 1 litr EREBOS drinku, k jídlo 3x Agave del gel, 2x sport tyčinky.

na konci kola už bylo jasné že to tak oslnivé nebylo...

Nakonec nějakých 90 km za 2:29:01, tempo 36,1 km/h (včetně té 5minutové pauzy), 61ní čas na kole. Do depa jsem dojel s nohama úplně v pohodě, ale psychicky už to tak v pohodě nebylo...

BĚH

Rozběhl jsem se a nohy šli fakt volně, ale po 100m mě začalo zase bolet na stranách pod žebry, asi zase ta bránice. Nevím proč, jestli přepálené kolo a nebo nedostatek posilování břišních svalů a nebo fakt to špatné dýchání a problémy s bránicí a nebo taky to velké horko na které není organismum zvyklý, když bylo poslední týdny celkem chladno.

No takže křeče byly a neodcházeli, bylo to teda takové popobíhání v tempu okolo 5:20 střídání s chůzí a hlubokým dýcháním. Takže nakonec ta 5ti minutová penalty na kole nebyl největší průšvih. Křeče se mě drželi celých 15km, což jsem ještě nezažil. Trpím na to, nevím proč, ale jen v závodě, každopádně vždy to bylo jen střídavé, teď to bylo prakticky pořád.

Po 15ti km mne konečně křeče opustili a já se trochu rozběhl, po 3km ale zase přišli a tak jsem to zase musel drasticky zvolnit. O plánovaném tempu 4:20-4:30 se mi mohlo zdát.

Občerstvování v pohodě, měl jsem spoustu času na občerstvovačkách, takže jsem hodně pil, k tomu - 3 gely Agave 9, zkoušel jsem také tekuté Magnesium i solné tablety ale na břicho to prostě nefungovalo....

Nohy by běželi, hlava taky chtěla ale prostě to nešlo. Na kolo i běh jsem si hodně věřil, ale toto jsem fakt nečekal. Nakonec jsem doběhl půlmaraton v čase 1:51:48, 232hý běžecký čas, naprostá katastrofa, zhoršení v běhu oproti loňsku u 15 minut.

doběh do cíle


V cíli jsem díky prakticky celému proklusanému běhu necítil žádnou únavu, což se v neděli při běhu také ukázalo.

CÍL

Takže jsem to dotrpěl až do cíle. Čas 5:02:05, 140té místo celkově(asi 650 startujících), v kategorii M40-44 32hé místo (170 startujících). Spokojenost nemůže být s ničím, oproti loňsku propad o 100 míst, o 21mínut horší čas... 

Výsledková listina muži celkově


Výsledková listina věková kategorie M40-44


ZÁVĚREM

Plavání bych zhodnotil rezervovaně, spousta lidí a žádný klid, prostě masakr, hodně jsem kličkoval a naplaval něco navíc. Plavání bylo asi o něco delší než 1,9km, nejsem sám kdo toho naplaval víc.

Kolo ani nehodnotit, na speciálu jsem si to představoval jinak. V porovnání s loňskem jsem ale do depa přijel s nohama úplně v pohode. Každopádně to mi k lepšímu běhu nepomohlo.

Běh byl učiněná katastrofa a fakt jsem se ani v tom vedru nezpotil.

Z pohledu závodu a jeho organizace není možno říci snad ani jedno negativní slovo, ale k rozhodčím bych připomínku měl, myslím si že ta modrá kart bylo hodně moc přísná.

Celkově to byl jeden z nejslabším výkonů v mé kratké triatlonové historii.

Velkou radost mi ale udělal kamarád Amit Phutela, ind, který umí celkem dobře běhat, na kole toho moc nenajezdil a s plaváním se celkem pere. Ale našel odvahu a měl velkou chuť a vůli to dokázat. Neopren jsem mu půjčil, kolo si koupil týden před závodem, startovné asi tři týdny před závodem, prostě velký blázen a ještě větší snílek. Plaval to celé prsama, skončil 10minut před limitem 1:15:00, na kole měl trekové pláště a do limitu plavání + běh , a na běhu dostával křeče. Celkem přes 7 hodin zábavy, první start na triatlonu a hned dokončil polovičního ironmana! Myslím že moc indů triatlonistů na světě asi nebude ;-) Je to prostě borec a fakt mi udělal strašnou radost. Amite seš prostě dobrej a velká inspirace!


medaile ještě hezčí než loni