sobota 29. července 2017

29.7.2017 - Challenge Prague 2017

Akce : Challenge Prague 2017
Kategorie : 1/2 Ironman
Kdy : 29.7.2017 12:00
Kde : Praha, Střelecký ostrov a most Legií
Trasa : 1,9km plavání, 90 km kolo (převýšení 400 m), 21,1 km běh (převýšení 80 m)
Web : http://www.challenge-prague.com/
Výsledky : http://sportsoft.cz/cs/zavod/results/2169?rid=2573
Foto : 
Video : http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11943724568-challenge-prague-2017/217471291362107
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1884092713


... aneb jak jsem 6km běhu dělal vodiče mému vzoru - Petru Vabrouškovi...

ÚVODEM

Challenge Prague 2017, první opravdu mezinárodní triatlonová akce v ČR, podnik ze světové série Challenge (ta druhá série se jmenuje Ironman). Bylo jasné že tady nesmím chybět a startovné jsem zaplatil již mnoho měsíců předem. Navíc počtem závodníků se tato akce stala zatím největší triatlonovou akcí konanou v ČR vůbec. A těch zahraničních závodníků je na startovní listině opravdu spousty, jak v profi kategorii tak v té amatérské. Prostě střet s mezinárodní triatlonovou realitou je zde.

Myslím že jsem měl slušně natrénováno, a kromě bolavého ramena jsem neměl prakticky žádný problém. A jaké to bylo a jak to celé dopadlo, to se dozvíte na následujících řádcích.

Podmínky nejsou úplně ideální, na startu 700 lidí, takže ve vodě to asi bude mela, navíc voda má necelých 17°C. Na kole počasí slibuje 15-20km/h vítr a 30°C.

Celé se to koná v úplném centru Prahy, okolo Střeleckého ostrova se plave, na kolo se převléká na Střeleckém ostrově, kola jsou pak nad ním - na mostě Legií, kde je pak také depo na běh.

START, PLAVÁNÍ

Na start se postavilo něco okolo 40ti profesionálů, kteří startují ve 12:00, ostatních něco přes 600 lidí pak startuje v jedné hromadě ve 12:08. Vltava fakt celkem studená, ale ten adrenalim Vám nedovoluje na to vůbec myslet. Těch lidí je tu fakt spousta a fakt nevím jak se mezi nimi budu motat.

12:00 - start profesionálů muži, 12:03 pak ženy - takový drobný hlouček plavců se vydal okolo ostrova, trochu jim to závídím, jelikož mají hodně prostoru. My se začínáme řadit do vody hned po nich.

diváci měli krásný výhled, Praha je prostě nádherná

nastoupeni ke startu...

12:08 START. Masakr největší, mlátíme se tu všichni hlava nehlava. Plavat se dá pouze takovou rychlostí jakou to dovolí soupeři přede mnou či vedle mne. A takto to vlastně pokračuje celé plavání. Plaveme okolo Střeleckého ostrova, nejdříve proti proudu a pak po proudu Vltavy.

jak říkám, byla to fakt mela

Ale proud není nijak velký, ani si neuvědomuji, kdy plavu proti proudu a kdy po proudu. Svůj styl hledám celých těch 1900m ale nenašel jsem ho. Prostě nějak jsem tam těma rukama házel a snažil se plavat tak rychle jak mi soupeři dovolili.

atmosféra při plavání asi parádní, ale to ve vodě moc nevnímáte

Tak jsme teda obeplavali celý ostrov a pod mostem Legií vylézáme z vody na Střelečák, pod mostním obloukem je na ostrově převlékání na kolo.

Organizátoři nám to plavání trochu zkrátili jelikož Garmin mi říkal naplaváno 1906m (a to jsem to ještě odmáčknul až někde na ostrově po výběhu z vody), což je na mě trochu málo, ja mám vždy tak o 100m více. Možná to udělali proto, že ten přechod z plavání na kolo je fakt dlouhý.

Nakonec jsem vyplaval v čase 29:05 a tempo 1:34/100m, 143té místo absolutně. A jak říkám, já uplaval necelých 1900m, takže trasa měla rozhodně max. 1800m.

Depo - Je tam písek, takže jako nic moc, s tím pískem na chodidlech absolvovat celý zbytek závodu, ale co se dá dělat. Nějak ze sebe skopu neopren, to celkem šlo rychle, a soukám se do ponožek, to už bylo horší, asi si budu muset pořídit kratší ponožky, tohle je hrůza.

a jdu se trochu projet na kole...

Boty na kolo beru do ruky, běžíme po schodech na most Legií a pak musíme přes celý most až k Národnímu divadlu, tam vběhnout do depa a běžet ke kolu, vzít kolo, proběhnout celý most a u Újezdu nasedáme na kolo. Jedou se dvě kole směrem na Zbraslav a Vrané nad Vltavou.

KOLO

Na kole celkem fouká, na Strakonické opravdu dost, že musím někdy i z hrazdy. Tepovku mám od začátku kola okolo 167 tepů, ale kašlu na to, řekl jsem si že už prdím na nějaké snižování tepovky a jízdu na tepech pod aerobním prahem, co se v různých knížkách dočtete. Asi to platí pro začátečníky ;-).

Šlápnul jsem do toho a na mé silničce jsem tu začal předjíždět ty triatlonové speciály za statisíce jako by se nechumelilo. Až jsem si chvílemi řikal jestli to nepřeháním a zdali jsem si jistý že to vydržím. Tepovka pomalu klesala někam ke 160ti tepům a já věděl že tyhle tepy mám ze spinningu vyzkoušené, že je minimálně 1,5 hodiny vydržím. Tak jsem teda jel - Zbraslav, Vrané nad Vltavou, tam otočka, občerstvovačka a hned kopeček do Dolních Břežan. Ten byl dlouhý asi 3,4 km a já ho vyletěl průměrkou tak okolo 27-28km/h. Lidí jsem předjel spousty, ale většina z nich mě předjela zase ve sjezdu. Pak už jen zpátky do Prahy ke Smíchovskému pivovaru, kde je obrátka a druhá občerstvovačka. Místy to fakt foukalo slušně, ale tím lépe pro mě, protože evidentně mě to sedělo v porovnání s ostatními. Trochu mě ale štvalo, kolik lidí tu hákovalo a tresty nikde, i když občas tu rozhodčí jezdili a jednou jsem nějakou kartu viděl. Fuj Fuj. Po prvním kole jsem měl průměrnou rychlost okolo 37,8 km/h, což mě udělalo velkou radost a říkal jsem si jestli bych dokázal dotahnout to na 38km/h. Dá se to pochopit na začátku kola, ale po desítkách kilometrů už bylo místa dost na to aby se hákovat nemuselo...

Druhé kolo pokračovala podobně, teplo bylo a vítr také. Na strakonické fučelo slušně a cestou přes Zbraslav okolo Vltavy do Vraného to bylo jen o kousek lepší. Šlapal jsem do toho šlapal, a nohy jsem začínal cítit. Ale kadenci jsem držel stále okolo 90ti. Na 60tém km jsem ale musel trochu zpomalit, cítil jsem že toho mají nohy dost, takže pár km před kopcem do Břežan jsem zvolnil aby byly síly na ten kopec, a to se vyplatilo. Nejel jsem ho už tak rychle jako na prvním okruhu, ale dostatečně rychle abych zase spoustu lidí předjel, tentokrát jsem se ale nenechával tolik předjet ani ve sjezdu, jelikož už jsem věděl jaké to je. Pak jsem na to do Prahy šlapal co to šlo, ale bylo jasné že průměrná rychlost bude nižší než v prvním kole. Ale lidí jsem předjel spousty, asi jsme toho už všichni měli celkem dost.

Nakonec 90 km v průměrné rychlosti 37,3 km/h v čase 2:23:50.3, posouvám se na 92hé místo absolutně včetně profi.

Depo bylo rychlé, proběhnout na most Legií, odstavit kolo, doběhnout na jeho druhý konec, nahodit boty, brýle, čapku, gely pod kombinézu a už se běží.


BĚH

Běží se 4 okruhy, okruh začíná u Národního divadla, pak se běží na náplavku u Palackého náměstí, pak nahoru a přes most na Zborovskou ulici, kousek Strakonickou a obrátka a po nábřeží k mostu Legií, průběh mostem Legií okolo depa a takto stále dokola.

Pravidlo praví začátek běhu běžet volně, aby si tělo zvyklo na jiný pohyb. I když jsem to na kole celkem hnal a vytočil nohy jen poslední 2km, nohy byly úplně v pohodě, což mě překvapilo. Ty tempové tréninky, které jsem po Moraviamanovi jako svém hlavním cíli sezóny začal praktikovat, se rozhodně vyplatili. A i když jsem si myslel že běžím pomalu, tak jsem se kouknul na hodinky a tam jako tempo 4:20. Trochu nevěřícně jsem koukal co se to jako děje. Ale pokračoval jsem v tom, mírně zadrženě, protože jinak bych snad běžel ještě rychleji. Trochu jsem cítil břicho, ale nic strašného a tato drobná bolest po prvních pár km odezněla úplně, takže místy jsem běžel 4:10. Opravdu nikdy se mi v triatlonu nebeželo takhle dobře, běžel jsme volně, dá se říci na pohodu a přesto v tempu 4:20, pro mě opravdu velmi slušném. První kolo je za mnou, vbíhám do druhého a pohoda pokračuje. V polovině druhého kola mě pomalu dobíhá Petr Vabroušek, můj sportovní vzor, který ale již má o jedno kolo víc. Mluvím na něj a on že ví kdo jsem ;-) Už jsme si pár mailů vyměnili, pořád ho s něčím otravuju a on stále odpovídá. Koncem mého druhého kola tak probíháme bok po boku, takže kamery České televize nás snímají snad půl minuty v přímém přenosu, žák a jeho vzor po boku ;-) Říkám mu, že je to pro mě fakt zážitek, moci s ním bežet v závodě a celé moje třetí kolo mu dělám vodiče. Držím tempo okolo 4:10 - 4:20 a on beží hezky za mnou. Asi mě ta jeho přítomnost trochu nakopla, takže celé 3tí kolo jsem držel tohle slušné tempo. Plán tu teda takový byl, první dvě kola bežet na pohodu a od třetího do toho trochu šlápnout, Petr mi k tomu jistě dopomohl. Neběžel jsem na krev, beželo se mi prostě dobře, a ten pocit že mi na záda dýchá Petr Vabroušek, ten byl prostě užasnej a k nezaplacení. Potěšilo mě když říkal že mě dobíhal opravdu dosti dlouho, takže tempo jsme měli opravdu podobné a v cíli mi říkal jak jsem ho hezky povodil.

Na konci třetího kola se trochu zdržím na občerstvovačce (jsou tu tři na každém okruhu), Petr vbíhá již do cíle a já mu to trochu závídím, jelikož to začíná bolet. Na 16tém km přichází trochu krize a já běžím 2 km v tempu okolo 4:45 - 5:00. Pak se to zase trochu rozběhne a poslední 2km do toho zase trochu šlápnu a bežím v tempu okolo 4:20. Zas si říkám že jsem to mohl rozbalit naplno o něco dříve ale to už je jedno, čas pod 4:30 o kterém jsem chvílema přemýšlel, nebyl zvládnutelný a čas, ve kterém doběhnu bude pro mě tak jako tak neskutečný, další výrazné zlepšení osobáku.

Půlmaraton jsem rozhodně neplánoval rychleji, možná jsem si říkal že něco okolo 1:35 by to snad mohlo jít, ale toto, to bych opravdu neuhodl. Dobíhám za aplausu a krásné atmosféry, která tu všude vládne, půlmaraton za 1:32:40.8 - tempo 4:23.

CÍL

Vbíhám do cíle celkem kvapem, tempo okolo 4:00 a v pohodě, pak dostávám krásnou těžkou finišerskou medaily. Koukám na svůj čas a nestačím se divit - 4:33:52.8, takže svůj osobák po 3 týdnech posouvám o necelých deset minut! Navíc, myslím si, že lehká trasa to taky nebyla, na kole 2 kopce a hodně větru, na běhu už bylo také celkem teplo. Říkám si, že teď už je potřeba triatlonového speciálu, pořádného neoprenu a triatlonové kombinézy prostě urgentní, každá další minutka se bude stahovat už opravdu těžko. 

Ten hodně hodně dobrý běh mě opět posunul a to o spoustu míst dopředu. 
Nakonec mi čas 4:33:52.8 stačí na 64té místo v absolutním pořadí včetně profi kategorie (657 startujících). Mezi amatéry v kategorii M40-44 je to 9té místo (103 startujících), přede mnou je 6 zahraničních účastníků a dva češi!



Výsledková listina - amatéři, věková kategorie M40-44

detailní pohled na mé snažení


takto mě jednotlivé disciplíny posouvali kupředu 
v absolutním pořadí

ZÁVĚREM

Challenge Prague byl opravdu krásný zážitek. Samozřejmě maraton v Praze, to je mega akce a neskutečná atsmosféra po celé trati. Triatlon je oproti tomu taková popelka, ale myslím si, že se to rychle bude měnit, protože každým rokem sleduji jak tento sport u nás nabývá na oblibě a počty startujících na závodech se zvyšují. Pro diváky je to jistě zajímavější, nežli se jen dívat jak nějací šílenci pouze běhají. Pokud bude za rok Challenge Prague opět, myslím že to už bude naprostá bomba. Každopádně závod jsem si užíval, kromě plavání, to mě moc nebavilo, mlátit se s tolika lidmi. Kolo to bylo parádní, trasa krásná, jen ten vítr nemusel tolik foukat a nemuselo se tolik hákovat. Běh to byla třešnička, ano ke konci už to bolelo, ale tak je to správně, jinak bych si zase nadával že jsem se flákal. Což jsem si stejně na konci říkal, že jsem mohl ještě o něco víc ze sebe vydat ;-)

Vabroušek a jeho velký fanoušek

Organizace parádní, pár připomínek bych samozřejmě měl, ale jsou to drobnosti. Prostředí a atmosféra v centru Prahy, to nemělo chybu. Prostě za mě dostává tento závod velkou 1.

ta medaile je opravdu překrásná

                                                    ... TRIATLON, to je prostě úžasná věc...

sobota 8. července 2017

8.7.2017 - Hopman triatlon 2017 - 1/2 Ironman

Akce : Hopman triatlon 2017
Kategorie : 1/2 Ironman
Kdy : 8.7.2017 12:00
Kde : Autocamp U Hráze Vikletice, vodní nádrž Nechranice
Trasa : 1,9km plavání, 90 km kolo (převýšení 370 m), 21,1 km běh (převýšení 110 m)
Web : http://www.hopmantriatlon.cz/triathlon.php
Výsledky : http://www.hopmantriatlon.cz/results.php
Foto : 
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1844215939


... aneb triatlon na větrné hůrce, který jsem chtěl jet pouze tréninkově...

ÚVODEM

Hopman triatlon není žádná velká akce, přesto o tomto víkendu žádná větší triatlonová akce v ČR není, takže ve startovní listině nějaká známá jména byla. Já jsem na triatlon šel se záměrem trochu potrénovat, žádné ladění před závodem nebylo, žádné těžké tréninky ale také ne, nějak jsem se na ně necítil, asi ještě pozůstatek skryté únavy z Moraviamana před 14ti dny. Dva dny před závodem jsem odpočíval, hlavně z důvodu toho že jsem nějak nebyl časově schopen trénovat a také jsem asi trochu nastydl po delším plavání v rybníku, takže jsem ještě den před závodem trochu léčil nachlazení. Proběhnutí večer před závodem bylo hrozné, 5km klidného běhu mi vůbec nechutnalo a nebavilo. Každopádně ráno před závodem jsem se cítil celkem dobře a dokonce mě nebolelo ani rameno, ani koleno, prostě nic. Navíc jsem si říkal, že okolo vodní nádrže to bude pěkná rovina a tak bych mohl udělat na kole celkem slušný čas. To jsem ale nevěděl že Nechranická nádrž je prakticky jistota velmi větrného počasí, což se také potvrdilo. Teplota 28°C již byla celkem v pohodě, tělo už si na vyšší teploty celkem zvyklo.

START, PLAVÁNÍ

Na start se postavilo něco přes 200 lidí jelikož ve 12:00 startoval zároveň krátký triatlon a poloviční ironman. Jeden fanoušek asi minutu před dvanáctou zatroubil na trubku, všichni se trochu podivili ale lidi začali skákat do vody a tak jsem tam skočil také. Takže velmi vtipný start. Samozřejmě pomyšlení o tom, že to vezmu pouze tréninkově, na to jsem si ani nevzpoměl a šel jsem do toho naplno hned od startu.

nakonec nám to předčasně odstartoval fanoušek trubkou...

Plavou se tři okruhy, po každém okruhu následuje výběh z vody a zase vběhnutí do vody. Rozhodl jsem se plavat bez neoprenu, jelikož mi to v triatlonové kombinéze naposledy celkem plavalo a věděl jsem, že bez neoprenu bych nemusel mít problém s bolavým ramenem. Začátek byl opravdu trochu našlapaný, přeci jen k první bójce to bylo tak necelých 200m a tak se to tam mlátilo. Vyrazil jsem svižně, ale stejně celé první kolo jsem se tu motal s mnoha dalšími lidmi okolo sebe. Svůj styl a hlavně klid na techniku jsem tak hledal marně, pocitově jsem ale frekvenci záběrů měl vysokou a plavalo se mi celkem dobře. Druhé kolo už bylo volnější, jednak půlka startovního pole plavala v rámci krátkého triatlonu pouze jeden okruh a jednak jsem se myslím propracoval na celkem slušné místo v popředí a místa bylo mnohem více. Každopádně klid na techniku a hlavně dlouhý záběr jsem hledal stále marně. Vedle mě plaval kluk stále a stále prsa a já plaval vedle něho. Nechápal jsem jak může takhle rychla plavat prsama, pokud jsem mu uplaval 2 metry, tak jsem je během rovnání do správného směru zase vrátil. Každopádně jsem v druhém kole určitě o něco zrychlil. 

to vycházení z vody po každém kole plavání, 
po těch kamenech na dně, bylo ale opravdu otravné...

Druhý výběh z vody a zpátky do vody, tam už jsem chtěl plavat fakt rychle, ale ať jsem dělal co jsem dělal, ten prsař plaval stále a pořád vedle mě, a tak to bylo až do konce plavání. Svůj klid na svůj styl jsem nenašel ani ve velké většině třetího kola. Přesto jsem věřil že plavání bylo slušné, a to se také potvrdilo. Při výběhu z vody jsem ještě sklonil poklonu prsařovi.

Nakonec jsem vyplaval v čase 31:56 a tempo 1:34/100m včetně třech výběhů z vody a do vody a 200m běhu do depa, mě fakt udělalo radost.

V depu to bylo samozřejmě docela rychlé, ale pak se muselo běžet kus přes kemp na start kola.

KOLO

Kolo začíná výběhem z kempu, kde se teprve nasedá a jede se kus po ošklivé stěrkové cestě.

výběh z kempu a jde se na kolo. 
Ta představa, že je to pouze 90 km byla super ;-)

Jedou se tři okruhy okolo Nechranické přehrady. Jedna občerstvovací stanice, hned při výjezdu z kempu. Úkol číslo jedna - snížit tepy alespoň pod 150 jsem tentokrát vzdal. Hned po výjezdu je totiž asi 1,5km dlouhý pozvolný kopeček, takže na to prostě nebyl prostor. Vzal jsem za to rovnou a v kopečku hned pár lidí předjel. Hezky to tu všude fouká, takže je potřeba dávat bacha, občas přiletí nějaký ten náraz větru a pak to s člověkem trochu zamává.

Po asi 6ti km se trasa vrací ke kempu, do kterého se nezajíždí, ale pokračuje se po hrázi Nechranické přehrady a poté doleva okolo přehrady k nějaké elektrárně. Tam to fučelo ještě víc a nejvtipnější bylo že z kopečku tady jel člověk tak 26 km/h pokud do toho hodně šlapal, ale zpátky do kopce jel v klidu 30km/h i více. To se mi stalo poprvé, že bych se takhle těšil na výjezd kopečku. Na kole jsem se propracovával zase o něco dopředu, ale nevím přesně, jelikož se tu motali lidi z krátkého triatlonu. První kolo bylo za mnou a věděl jsem, co mě na trase čeká. Prvotní plán byl jet průměrnou rychlostí celé kolo 36 km/h, ale po prvním kole jsem si tím tak jist už nebyl. 20km/h vítr byl proti.

V druhém kole jsem do toho trochu více šlápnul, ale stejně jsem cítil, že tento cíl se stále vzdaluje. Ustálil jsem se na nějakém pořadí a nikde nikdo okolo mě. Prakticky nebylo s kým závodit a tak jsem se soustředil na správnou kadenci šlapání, kterou jsem měl jistě vyšší než na předchozích závodech, a pocitově jsem se tak cítil celkem dobře, i když ten neustálý boj s větrem byl opravdu těžký. Ale to byla myslím pro mě výhoda, jelikož se podle mě trochu ztrácela výhoda triatlonových speciálů.

Třetí kolo jsem do toho celkem šlapal, ale trochu nám také sprchlo a já zjistil že mizerně brzdící karbonové ráfky na mokru nebrzdí už prakticky vůbec. Některé úseky to fakt foukalo slušně a byl to boj, prostě Nechranice to je jedna velká větrná hůrka. Kopce mi zas tolik nechutnají ale přesto, pokud jsem někde nad triatlonovými speciály něco získal, tak to bylo v kopcích. Trochu mě ale štvalo že lidi tu draftovali - jezdili za sebou ve větrném pytli a tak šetřili síli, i když to bylo jasně zakázané, ale je jasné že na takto malém závodě tu nelítají rozhodčí na motorkách aby to trestali. Ale přesto, je mi jich líto, takovýchto lidí, kteří kvůli úspěchu evidentně porušují pravidla, a těžili z toho výhodu.

90 km na kole jsem nakonec ujel v průměrné rychlosti 35,4 km/h, v čase  2:29:22. Plán tak sice splněn nebyl, ale za těchto podmínek to bylo stejně slušné, možná jsem do toho mohl ještě trochu více šlápnout, protože na běh jsem alespoň nohy měl fakt celkem čerstvé.

BĚH

V depu to bylo velmi rychlé. Přezout, vzít gely kšilt a brýle a běželo se.

běžecká etuda začíná...

Čtyři okruhy, v polovině a na konci každého okruhu se probíhalo kempem. Trasa trochu blbě značená, plánky před startem a na webu moc neodpovídali, ale organizátoři to celkem stíhali většinou směrovat a oni se jistě do příště zase polepší. Přeci jen cena 650 Kč za startovné je opravdu v porovnání s ostatními triatlony prakticky zadarmo. Vůbec jsem samozřejmě netušil kolikátý jsem, ale na kole jsem to tak odpočítával že bych mohl být celkově v TOP 10.

Trase vede spíše po pěšinkách a lesních cestách, minimálně z poloviny, takže vhodnější by asi byly terénní boty. Ja to ale netušil a běžel v silničkách, ale to se taky celkem dalo. Docela se mi běželo dobře, nechtěl jsem to ze začátku přepálit. První 2 km jsem se rozbíhal a pak jsem se snažil běžet v tempu alespoň pod 4:40 min/km. To se mi nějakou dobu dařilo. Vtipně je tu také řešen důkaz, že člověk oběhl kolo, na obrátce u hráze člověk dostává takové barevné náramky, jako důkaz že tudy proběhl. Pak se samozřejmě probíhá časomírou v depu a vbíhá do dalšího kola. 5km bylo za mnou a druhé kolo také celkem ušlo, občas také píchání na bocích v břichu ale dalo se to. Po třetím kole to ale bylo horší. Na 15tém km mě začali asi křečovat boční břisní svaly a já musel zpomalit na tempo 5:30, po dvou km to ale odeznělo a já mohl zase trochu popoběhnout rychleji. Poslední 2 km jsem skoro "letěl", tempo 4:20 bylo v porovnání s tím plazením pár km předtím, pro mě opravdu lítáním. Takže na běhu mě limitovali břišní svaly, nikolik nohy samotné, alespoň vím na čem mám teďka zapracovat. Navíc jsem viděl že mám ztrátu asi 200m na závodníka přede mnou a tak jsem běžel co to šlo, samozřejmě s ohledem na to aby mě nechytli křeče v bříšních svalech. Takže asi 100 m před cílem jsem toho chlápka fakt dohnal a aby ho náhodou nenapadlo se mnou závodit, tak jsem ještě zrychlil a on si tak na nějaký souboj ve finiši fakt netroufl.

Půlmaraton jsem sice plánoval o něco rychleji, ale nakonec celkem spokojenost - 21,1 km po stezkách s 110m převýšením s jednou krizí za 1:37:37 v tempu 4:47.

CÍL

Vbíhám do cíle celkem kvapíkem a je z toho úžasnej čas 4:43:21, což je potřetí v řadě posun osobáku, tentokráte téměř o sedm minut! Navíc mám celkem jistotu, že je to TOP 10, takže to by člověk měl být opravdu spokojený. Teď mohu přiznat že tajný plán byl zkusit to pod 4:40:00, ale ten vítr na kole tento pokus odsoudil k zániku ještě před startem běhu. Každopádně je to opět posun osobáku o nějakých 7 minut oproti Czechmanovi před měsícem, takže velká spokojenost. 

Navíc trochu tuším, že v kategorii mužů nad 40 let by to mohlo být na bednu! Potřebuju jet na grilovačku, tak se jdu zeptat jak jsem dopadl a oni na mě že odjet nemohu, že mi právě vypisují diplom za druhé místo v kategorii muži na 40 let! Jsem z toho jak opařenej a pak opravdu na ten stupínek vystupuji. 


tak bednu jsem opravdu neplánoval... :-)

Nakonec je to teda celkově 6té místo z 89 startujících, v kategorii muži nad 40 let pak 2hé místo (39 startujících) a bedna! Dobrá práce Véno! ;-)

v kategorii muži nad 40 let


jojo, vítěz kategorie i celkový vítěz mi nadělil hezký ranec ...


ZÁVĚREM

Hopman, to je opravdu příjemná akce. Organizátoři to jistě ještě trochu vychytají a bude z toho parádní akce pro hobíky v hezkém prostředí. Já jsem si závod fakt užil a kromě té krize okolo 15tého kilometru na běhu, jsem si to fakt užíval. Největší radost mě nyní udělalo plavání, to bylo fakt super, ale i kolo a běh nebyly žádné propadáky.