sobota 23. června 2018

23.6.2018 - Moraviaman 2018 - Mistrovství ČR v dlouhém triatlonu

Akce : Moraviaman 2018 - Mistrovství ČR v dlouhém triatlonu
Kategorie : Ironman Triatlon
Kdy : 23.6.2018 7:00
Kde : Otrokovice, koupaliště Šterkoviště
Trasa : 3,8km plavání, 180 km kolo (převýšení 900 m), 42,2 km běh (převýšení 35 m)
Web : http://www.moraviaman.cz/
Výsledky : http://czechtriseries.cz/results/race/3472
Videohttp://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10155440826-triatlon/318297371361002-moraviaman-2018 , https://www.facebook.com/TriatlonNasBavi/videos/2121233827905096/
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/2798760867

... aneb říkejte mi Mistře ... :-) :-) :-)

ÚVODEM

Moraviaman, nejvyhlášenější triatlon v ČR na ironmanské distanci, zároveň také mistrovství ČR v dlouhém triatlonu, to byl asi ten nej nej závod, na který jsem trénink směřoval od prosince 2017, pominuli přípravu na pražský maraton v květnu. 

Již jsem věděl do čeho jdu, jelikož jsem se zůčastnil před rokem, dokončil jsem ho tehdy v čase pod 10h10minut. Cíl byl jasný, čas pod 10hodin a skrytě jsem doufal v čas pod 9:45, ale to my lidi moc nevěřili.  A zde se dozvíte jak to dopadlo.

No to vstávání ráno teda nic moc, budíček v 4:45, nacpal jsem se špaldovýma těstovinama a nějakými Saltsticky a BCAA a jelo se uložit věci do depa. Počasí bude asi zajímavé, voda má 24,2 stupňů, neopreny povoleny, ale vzduch ma okolo 11°C a před den to nemá být o moc lepší, navíc má hodně foukat.

Byl jsem dneska nějakej divnej, už před plaváním jsem si po natahování neoprenu na posledních chvíli, protože jsem si ještě skočil na WC, tak jsem zapoměl hrudní pás, takže zase vše dolu a znova. Rozcvičení, tak na tom jsem měl asi minutu, pak jsem se šel na minutu rozplavat a postavil se na start. Tam je 321 soupeřů v individuální kategorii a pak 60 štafet.

START, PLAVÁNÍ

tak za chvíli to začne...

A tak nám to v 7:00 odbouchli. Nebyla to tu taková tlačenice jako na Czechmanovi, ale trochu se to tu taky mlelo. Těžko jsem lapal po dechu, snažil jsem se plavat rychle aby mi všichni hned neuplavali. 

Plavou se tři okruhy v místním Šterkovišti, po každém okruhu následuje výběh z vody a zase vběhnutí do vody. Žádné šetření, snažím se plavat již od začátku téměř na plno, jelikož vím že šetřit se nemá smysl. Moc mi to ale nešlo, techniku jsem si vůbec neměl čas hlídat, říkal jsem si že se zkusim za někoho nebo vedle někoho trochu zavěsit a zkusit plavat v háku, ale učit se toto při závodě nebylo úplně ono, moc mi to popravdě nešlo. Navíc jsem místo důrazu na techniku pořád hlídal jiných sto věcí, jestli plavu rovně, kde jsou lidi vepředu, kde vlevo, kde vpravo. kdo plave rychleji, kudy mám plavat já atd. Po 500ti metrech jsem se celkem už uklidnil, ale jak jsem se snažil plavat v balíku plavců, a ne jako vždy hezky v klidu osamocen někde u kraje, tak jsem prostě neměl čas hlídat si techniku, rychlost tam asi celkem byla, ale kdyby to viděl trenér, tak by asi nad technikou hodně zaplakal.

výběh a vběh na další kolo plavání. 

Plavalo se mi celkem velmi dobře, v Helixu do bylo celkem v pohodě, i když na konci plavání mě již začalo bolet břicho asi spodní břišní svaly, od toho neustáleho napínání těla s odporem toho neoprenu.

Nakonec vybíhám z vody po necelé hodině, příjemné překvapení, moc jsem toho v rychlostech a tempech tento rok nenatrénoval.


už to valím do depa...

Vyplaval jsem oficiálně za 1:00:02, tempo 1:35/100m, průběžné 25té místo, velká spokojenost i když za tu techniku plavání si budu nadávat, jenže jakmile jsem si začal hlídat techniku, evidentně jsem proti soupeřům začal ztrácet, budu to muset prostě tu techniku tomu tělo zautomatizovat. Zajímavé je že na Czechmanu jsem měl pomalejší tempo a to 1:36/100m.

Depo bylo katastrofální, děli se mi věci, které se mi nestali ani pří prvním triatlonu. Nejdříve jsem si málo skopal neopren z nohou a pak to nemohl rukama přendat přes kotníky. Pak jsem zase při navlíkání pásu se startovním číslem, uvolnil cvoček co ho držel, ten musel v trávě najít a znova nandat startovní číslo na pásek. No a pak vyběhl z kolem a na konci depa zjistil že nemám brýle, takže zpátky pro brýle... Hrozné hrozné.

KOLO

Jedou se čtyři okruhy, v necelé půlce každého okruhu se pak projíždí okolo depa na Štěrkovišti, takže obecenstvo máme každou chvíli. Úkol číslo jedna bylo snížít tepy, tentokrát jsem měl na začátku tep 170, tak to jsem čuměl teda. Dostal jsem se po chvíli někam k 160ti tepům ale dál se tomu nechtělo. Fouká docela vítr, tak 15km/h určitě, horko fakt není, asi 12°C. Takový tajný cíl byl zkusit to jet s průměrnou rychlostí 36km/h, ale v tomto větru teda těžko.

hezky nebylo a já hezkej už vůbec nee ;-)

První okruh to celkem šlo a 36km/h jsem tam vlastně průměrku měl. Ale v druhém, to začalo foukat ještě více, to už fakt udržet nešlo. Navíc jsem měl bolesti břicha, někde spíše střeva, nevěděl jsem co mám dělat, jestli mam jít na záchod či co. Pomáhalo jen zvednout se z hrazdy a prodýchavat zhluboka, ale to jsem prostě nemohl, to mě zpomalovalo. Jak byla zima a navíc v tom větru, tak jsem toho teda moc nepil, ale postupně jsem to vychytal a před depem to tam do sebe hustil pod tlakem.

kolo šlo fakt ztuha, spousta času se v hrazdě jet nedalo.

Třetí okruh fičelo snad ještě víc, podle předpovědi až 25km/h, jako někdy fakt nepříjemné a dost psychicky náročné, když šlapete co to dá a nemáte tam ani 30km/h, plán s průměrkou 36km/h byl pasé. Ale nechutnalo to ani ostatním, nikdo mě za celé kolo nepředjel, ti dva kteří to udělali, jsem zase po chvíli předjel já. Navíc se vždy uklidňuji tím, že v těchto popředních pozicích jsem jeden z mála, možná i jediný, který nemá triatlonový speciál, aerodynamickou helmu ani další triatlonové vychytávky...

zase nejsem v hrazdě, ach jooo.

Takže kolo nic moc, ale fakt to bylo celkem těžké v tom vichru, navíc pak ještě chvíli pršelo.

Čtvrtý okruh, ten už mě fakt nebavil a už jsem chtěl z toho kola pryč. Celkem jsem se těšil na běh, i když s těmi problémy ve střevech či břichu, jsem na to koukal i s obavama, jelikož jsem nevěděl co se bude dít až začnu při běhu v tomto stavu poskakovat.

Stravování jsem v 30ti minutových intervalech také moc nestíhal, ale nakonec jsem celkově snědl skoro vše co jsem chtěl - 4x Agave gel + 4 x Enervit sport tyčinka (střídal jsem po 30ti minutách) + 2x 1/2 banánu +
2 litry vody + 1,5 litru iontový nápoj + 3x Saltstick.

180 km na kole jsem nakonec ujel v průměrné rychlosti 34,7 km/h, v čase  5:10:37, 28mý cyklistický čas.

Depo bylo celkem v pohodě. Celkem prozřetelně, a poprvé, jsem si nachystal do depa i ponožky na běh, strčil je do bot a boty otočil podrážkama nahoru. Takže po tom dešti na kole, promáčené ponožky i tretry, bylo převlečení do suchého, balzámem na ty promáčené nohy.

BĚH

Tak jsem teda vyběhl a neplánoval jsem se někam hrnout, přeci jen je to maraton... Ale ty nohy šli úplně sami tak jsem je nechal volně běžet, první km za 4:29. Ale pak začali problémy zase s bránicí, hlavně na pravé straně pod žebry, takže jsem musel zvolnit a chvilku i šel. Nevěděl jsem co mám dělat, asi toho měla dost po tom opět těžkém kole, naprosto stejný problém jako na Czechmanu. No a takto se to střídalo skoro celý maraton. Trasa byla trochu změněna, beží se 4 okruhy a je to totální rovina, okolo řeky Moravy, vždy se ale probíhalo okolo depa.

v polovině běhu

No takže moc to nešlo, do 20tého km to kdyžtak koukám celkem šlo, stále jsem měl průměrné tempo okolo 4:35/km. Ale pak už to nějak nešlo, úsilí pořád stejné, tak jsem si myslel že pořad jedu tempo okolo 4:40, ale bohužel to bylo okolo 5:00, někdy i více. Trochu mě to mrzelo, měl jsem to hezky rozjeté a chvíli jsem dokonce utopisticky přemýšlel že bych snad mohl dokončit pod 9:30. Ale s těmi problémy s bránicí to prostě nešlo, každou chvíli jsem musel zvolňovat. Nohy tak moc chtěli, vůbec mě neboleli, ale břicho bylo prostě proti.

vběh to čtvrtého, posledního kola běhu...

Nakonec ale na poslední obrátce, necelých 6km před cílem, ta bolet nějak zmizela, a já se mohl rozběhnout. Velkou radost mě udělalo, že mě stejně jako na kole vůbec nikdo nepředběhl. Poslední 3km byl asi největší zážitek z celého závodu, fakt jsem lětel tempem pod 4:30. Lidi nechápali, jeden na mě hlásil ty vole to není možný ;-). Teprve teď jsem trochu začal cítit nohy, že jako trochu tvrdnou a něco konečně trochu dělají.

Gely už mi teda ale na běhu lezly krkem, sice jsem je tak nějak občas dával ale rozhodně ne každou půl hodinu, místo plánovaných 5ti jsem snědl jen tři a na konec ještě jeden ENERVITENE Sport competition, ten jsem teda vypil s největším potěšením, ten mi teda chutnal.

Když jsem to nakonec takhle hezky rozběhl, začal jsem hodně koukat na celkový čas a počítat jestli mám šanci to dát pod 9:35, což by byl výkon z říše snů. Vypadalo to že žádného soupeře blízko před sebou ani za sebou nemám, takže to bude jen souboj s časem. Mimochodem, ani na běhu mě žádný soupěř nepředhěhl, samozřejmě kromě asi třech lidí ze štafet... Už jsem byl fakt blízko a rozpočítával si zbývající trať, poslední půl kilometr už bylo jasné že to stihnu a pocit to byl krásnej, poslední průběh depem a zatočit k finišerské uličce. Je to tam!!!! Již od kola jsem si tak nějak počítal kolik soupeřů je přede mnou a vycházelo mi že bych mohl být někdo okolo 20-25tého místa, ale to jsem se teda přepočítal.

CÍL

Jsem v cíli, dobíhám nakonec v maratonském čase, 3:17:07, tempo 4:43min/km, 18tý běžecký čas. 


jsem v cíli a opravdu nadšenej ze svého výkonu a šťastnej

Celkově je to ale větší šok,  čas 9:33:21, 13té místo celkově (321 startujících), to když mi Viki říká, tak tomu absolutně nevěřím, že to není možné. Ale největší šok byl, když koukám na výsledkovou LED tabuli a u mě tam svítí 1.místo v M40 (75 startujících)! Jako to jsem absolutně nechápal a nevěřícně na to koukal dosti dlouho, a nebyl jsem sám ;-). 



Výsledková listina kategerie M40

výsledková listina celkově, včetně Elite kategorie


Díky tomu, že ti top triatleti (asi poloprofi a profi), byli v kategorii Elite, tak jsem prostě první. Ale i kdyby se počítali lidi z kategorie Elite, tak jsem v M40 skončil na třetím místě.

Jako v cíli jsem pak chvilku poseděl ale prakticky žádná bolest, prostě fakt paráda, to jen dokazuje že tam rezervy jsou, a velké, jak na plavání, tak na kole, v běhu a hlavně i v depech.


poslední doběhnuvší, někdy 
okolo 23:00 to měl i s ohňostrojem

No tak jsem se dojel na penzion dát trochu dohromady, jelikož bylo jasné, že na to vyhlášení bych asi měl zajít ;-). Poseděli jsem v pizzerii, cpal jsem se vlastně neustále od doběhu do cíle a pak čekali u depa v hospodě a tleskali dalším a dalším finišerům, čekalo se totiž na toho posledního a teprve potom mohlo začít vyhlašování. Takže vyhlášení vítězů se konalo až po 11té hodině večerní...

Mistrem České republiky ve věkové kategorii se stává Václav Kolpek. 


taky tomu ještě nevěřím, ale ano toto bylo vyhlášení 
kategorie M40 na Mistrovství ČR v dlouhém triatlonu ;-)


Ten pocit byl úžasnej, i když jsem byl asi trochu mimo a asi se i trochu styděl ;-)

"zlatá" medaile vlevo, finišerská vpravo...


ZÁVĚREM

Asi nebudu svůj výkon moc hodnotit, byl jsem trochu zklamanej z kola, ale v tom větru to bylo otravné, těžké a nejelo to. Ale ostatní na tom byli podobně, když mě nikdo nebyl schopen za 180km předjet, kromě asi 2 štafetových závodníků. Běh jsem si užíval jen posledních pár km, jelikož jsem prostě běžet nemohl, i když nohy tak krásně sami šli a moc moc se jim chtělo běžet rychleji, břicho ale bylo proti.

No prostě úžasný zážitek a ještě mi to asi úplně nedošlo co se to stalo... Navíc mě nic nebolí, takže bych chtěl jít hned trénovat, já jsem ale rozumný, takže se budu jen pár dní přežírat a odpočívat :-)))))). A ještě mohu dodat že rezervy na zlepšení tam jsou, třeba ty depa a nebo srovnat trochu to moje břicho či bránici či co to je za problém. O tom že tenhle rok jsem trénoval tak polovinu či dvě třetiny nežli loni ani nemluvě...

Ten závod celkově je ale opravdu krásnej a sem bych se chtěl opravdu vracet. Ten můj výsledek mohu považovat za životní úspěch a těžko se bude překonávat. Ty desítky hodin na cyklotrenážéru doma, se opravdu hodně vyplatili, i když to bylo opravdu nudné a otravné, dřepět na kole doma v pokoji a dvě hodiny točit nohama.

Organizačně není snad co vytknout. Navíc jsme dostali v rámci startovného velký triatlonový batoh a celkem hezké tričko. Navíc hezká medaile atd. atd.


K zahození není ani průběžné deváté místo v českém poháru triatlonu mezi muži - FORD CZECHMAN TOUR, jelikož jsem se zatím zúčastnil všech tří závodů tento rok, bohužel sezona je dlouhá a u poloviny následujícíh závodů nebudu...

FORD CZECHMAN TOUR - průbežné pořadí muži

Tento den si budu opravdu dlouho pamatovat, těžko se to bude překonávat.

pondělí 4. června 2018

2.6.2018 - Czechman 2018 - Mistrovství ČR ve středním triatlonu

Akce : Czechman 2018, triatlon
Kategorie : 1/2 Ironman Triatlon
Kdy : 2.6.2018 12:00
Kde : Dolany, Staré Ždánice
Trasa : 1,9 km plavání, 92 km kolo (převýšení 400 m), 21 km běh (převýšení 25 m)
Web : http://czechman.cz/
Výsledky : http://czechtriseries.cz/results/race/3471
Garmin hodinky aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/2749787486


... aneb asi mě zase dohnalo to moje stravování ...


ÚVODEM

Czechman, největší a nejvyhlášenější triatlon v České Republice. Přihlášených 737 do individuálního závodu, víc asi nikdy v ČR lidí nezávodilo.

5 dní před závodem jsem ladil, lehké tréninky s občasnou vysokou ale krátkou intenzitou a cítil jsem se v den závodu opravdu dobře. Navíc snad poprvé mě fakt nic nebolelo, což jsem ale na druhou stranu vnímal jako špatné znamení, jelikož zatím když mě něco bolelo, tak závod vždy dopadl velmi dobře.

Začalo nám hezky svítit sluníčko, bylo okolo 27°C a to nebyla úplně dobrá zpráva, alespoň ne pro mě.


START, PLAVÁNÍ
Plave se jeden okruh v jezeře či co jménem Hrádek, u starých Ždánic. Je to masakr, okolo 700 lidí a celkem našlapáno u břehu.

za chvíli to vypukne...

Ve 12:00 nám to odbouchli a i když jsem si vlezl celkem dopředu, asi do páté řady, byl to strašnej masakr, kopalo se to tam hlava nehlava, takže jen na startu člověk ztratí na prvních 200m třeba minutu.

jak ríkám, byl to masakr, který jsem už 1x zažil - zde před rokem....

Nemohl jsem takhle plavat, takže jsem vyplaval z toho šíleného shluku zuřivě kopajících lidí a namířil si to pěkně osamotě k první bójce. Plavání v háku za někým prostě neumím, mám vždy pocit že plave strašně pomalu, i když reálně to tak není.

Po úvodních 500 metrech jsem si říkal že bych se mohl možná trochu soustředit na techniku, ale nějak mi to nešlo, buď jsem koukal nalevo, nebo napravo, nebo dopředu, jako co se kde děje ;-) Takhle nějak to pokračovalo po celou dobu plavání, kromě toho že za první bójkou už tam nebyly takové šílení shluky lidí a mohl jsem se více přiblížit ideální trase k další bójce. Každopádně ideální techniku jsem hledal marně až do cíle a nenašel jí. Ale nový neopren Helix mi fakt seděl, i když levé rameno me začalo bolet hned po startu a nepřestalo bolet až do cíle.


techniku jsem hledal pří plavání marně, ale příjemně sem se rozehřál


Z vody jsem vyběhl tak příjemně rozehřátý. Čas plavání 31:54, tempo 1:36, 82hý čas, opět se potvrdilo že se z mé nejsilnější disciplíny v mých počátcích s triatlonem, stala ta nejslabší disciplína. Reálně je to ale spíše způsobené vyšší výkoností na kole a běhu.
Že budu z plavání zklamaný bylo celkem jasné, tento rok jsem toho moc nenaplaval, hlavně přes zimu a mám tréninkové časy mnohem horší než před rokem. Celé to asi zachránil nový neopren, díky za něj... Nakonec zlepšení o minutu oproti minulému roku takže v pořádku ;-)

Depo bylo tragédie, neuměl jsem si rozepnout neopren, nakonec se ale tak nějak podařilo...

KOLO

Jedou se dva okruhy. Vlezl sem na kolo a koukám na tepy a tam 170, ale už mě toto nepřekvapuje a nijak se tím nestresuju. První 3km jdu trochu klidněji, možná..., ale tepovka stejně klesá asi až po deseti km. Dříve jsem si vždy čekal na pokles tepovky k 150 ale zjistil jsem že to dlouho trvá a nemá to asi žádný význam. Je celkem teplo a fakt hodně fouká, samozřejmě vždycky proti. Šlapu do toho dost, cíl je průměrná rychlost 37km/h, i když popravdě nevím jak toho v tom větru dosáhnout. Ale nakonec se na tu průměrku dostávám a mám pocit jako když po té silnici letím, tempo v kopečcích stále držím nad 33km/h  a těch lidí předjíždím hodně, hlavně v kopečcích a mírných stoupáních, kde do toho jdu hodně silově. Dělá mi to celkem radost, když porovnám mojí karbonovou silničku s jejich triatlonovými speciály, jejich aerodynamické přilby za ticíce s mým základním modelem, který je děravej úplně všude. Někdy mám pocit, že u nich ve tváři sleduji zděšení :-))))).


vjezd do druhého kola, a já jsem pořád velmi dobře naladěn



Na kole dost piju - 1,5 litru vody, 1 litr ionťáku, k jídlo 3x Agave del gel, 2x tyčinky. Tempo držím celé kolo velmi slušně okolo 37,5km/h,  předjelo mě asi 5 lidí, já jich předjel 50. Nepřišla žádná krize, a jen opravdu občas kleslo tempo pod 30km/h.

Poslední 3km jsem zvolnil, trochu zvýšil kadenci, nechal se předjet pár lidma a do depa přijel celkem v pohodě.

kolo je za mnou a já se cítím opravdu velmi velmi dobře

Nakonec nějakých 91,3 km za 2:27:08, tempo 37,3 km/h, 32hý nejlepší čas na kole. Takhle jsem si to nějak představoval, i když v tom větru jsem nevěřil že to vydržím, příjemné překvapení.

BĚH

Depo proběhlo bez problémů, nový triatlonový dres zatím super, na to že jsem ho koupil hodinu před závodem ;-))))

Přechod na běh hodně v pohodě, žádné těžké nohy, do běhu jsem se nemusel nutit, asi poprvé vůbec. Prostě to běželo samo. Cíl byl zkusit běžet v tempu 4:15/km, což jsem měl z tréninku celkem vyzkoušené i v přechodovém tréninku. Bylo fakt teplo, velmi podobně jako minulý rok, okolo 27°C. První km za 4:21, druhý za 4:10. Vše šlo dobře, ale na čtvrtém km mi začala divná bolest na boku, buďto bránice a nebo střeva, a bylo po tempu. Podobná bolest pak na šestém, devátém a dvanáctém km, akorát již začali bolet obě strany. Prostě jsem musel podstatně zvolnit prakticky celý běh někam k 4:40, protože jsem cítil že jinak by mohlo být špatně. Vlastně mohu zopakovat větu z minulého roku - No co no, ten pocit ve střevech tam byl a pokud bych zrychlil na tolik, na kolik jsem měl natrénované nohy, tak bych jistě skončil. Takže jsem musel běžet klidně a volně, aby se problém nezvětšoval.


zdravice mým fanouškům, při tom klusání jsem měl hodně času...

... a tohle byl můj reálný vnitřní pocit...


Občerstvování v pohodě - 2 gely Agave 9 + 1x Enervit koncentrát, navíc mi celkem chutnala voda a cola na občerstvovačkách, vím že minulý rok jsem na tom byl fakt špatně a měl naprostou nechuť jíst i pít, tentokrát úplně naopak.

Nohy by běželi, hlava taky chtěla ale prostě to nešlo. Z disciplíny na kterou jsem si nejvíce věřil bylo nakonec to největší zklamání. Takže jsem to nějak doběhl do cíle, ale radost jsem z toho moc neměl, příjemné překvapení bylo, že mě předběhlo jen opravdu pár lidí. Běh nakonec v čase 01:36:47, tempo 4:33/km, 44tý čas běhu. 

Minulý rok jsem se během dosti protrápil, tentokrát jsem se sice netrápil, ale běžet stejně nemohl. Doběhl jsem asi o 2 minuty rychleji než před rokem, ale natrénováno jsem měl na mnohem rychlejší běh.

V cíli jsem díky prakticky celému proklusanému běhu necítil žádnou únavu, a to mě opravdu radost také nedělalo.


a jsem v cíli.


CÍL

Celkem v poklidu jsem si "dosprintoval" cílovou rovinku a byl v cíli. Celkový čas 4:41:18 - 40té místo celkově (580 startujících), v kategorii M40-44 pak 9té místo (151 startujících). S umístěním samozřejmě absolutní spokojenost (v celkovém pořádí zlepšení o 57míst, ve věkové kategorii pak o 20míst). Ale s tím časem, tím běžeckým časem jsem opravdu spokojen býti nemohl, vím že jsem tam ani náhodou nenechal vše a v cíli ani necítil že bych právě dokončil polovičního ironmana, až jsem se styděl, když jsem viděl, jak ty lidi na trase jdou prostě na krev, a já si tam "klusám", ale prostě to nešlo.


Výsledková listina muži celkově


Výsledková listina věková kategorie M40-44


ZÁVĚREM

Plavání bych zhodnotil rezervovaně, spousta lidí a žádný klid, prostě masakr, k dobrému času mi pomohl spíše neoprén než moje výkonnost, ale to jsem již tušil před startem, že to zas žádná sláva nebude. Kolo to bylo super, a fakt jsem si ho užil. Běh byla taková malá ostuda, ale prostě jsem to nechtěl hrotit přes bolest, abych to pak nemusel místo běhu chodit...

Z pohledu závodu a jeho organizace není možno říci snad ani jedno negativní slovo, snad jen to že na rozpravě nebyla vysvětlena trasa běhu, která byla změněna oproti minulému roku. Ale při závodě to problém nebyl, jelikož to všude hezky navádělo, jen si člověk musel počítat že běží 2,5 okruhy a pak točí na cílovou rovinku ;-)

jedna na památku...

medaile se povedla, opět ;-)