úterý 24. září 2013

Deník - Peru-Bolívie-Chile 2013 - 25.8.2013 - Den 17 - Salar de Uyuni

Dneska začal náš výlet v jeepech. Předtím však předcházela návštěva imigračního oddělení v Uyuni kde si od nás vybrali papírky co jsme dostali na bolivijské straně prechodu Peru-Bolívie a narazítkoval nám do pasu razítko že můžeme být v Bolívii do 27.8.2013, kdy máme právě přejíždět do Chile.

 Nasedat a jedéééém

Naše výprava vyfasovala 3 jeepy. Před jedenáctou jsme vyrazili z Uyuni kousek za město kde na planině je proslulý hřbitov lokomotiv - cementerio de los trenes. Fouká velkej vítr ale stejně to byl nesmírně krásnej zážitek. Nádherné fotografické místo.

Pokračovali jsme na solnou pláň, nejdříve jsme navštívili továrnu na zpracování soli. Velmi jednoduché. Sůl si na pláni nakopou a udělají z ní kopečky na kterých to nechají uschnout. Pak to přivezou do továrničky kde to dají na takové plato - po 500ti kilogramech a půl hodiny pod tím topí a promíchávají. Tím to úplně uschne, pak to promíchají s jodem a hodí do drtičky která to rozdrtí na finální krystalky. Pak už se to jen ručně pytluje do kilogramových pytlíků. 50 kg prodávají za 15 Boliviánů. S čištěním si hlavu nelámou.

Solná pláň vznikla tím že v této oblasti bylo před desítkami milionů let moře a pak se zemská deska Nasca zvedla a moře vyschlo. Tak vznikla solná pláň s rozlohou 12000 km2, vrstva soli je průměrně okolo 12ti metrů. Soli teda mají dost a dost.

Další zastávkou bylo jedno místo kde se na pláni suší sůl než se převeze ke zpracování.

Další zastávkou byl kaktusový ostrov Isla del Pescado přímo na solné pláni. Tam jsme také dostali oběd který jsme si vezli sebou. Neskutečně nádherné místo, prostě ostrov plný kaktusů i 900 let starých.

Kaktusový ostrov Isla del Pescado

Dále jsme navštívili Ojos de Salar - oči Salaru, kde vyvěrá na povrch voda.

Pak jsme jako ostatně asi všichni fotili blbosti na solné pláni. Začali jsme s tím že jsme pomocí všech lidí včetně řidičů vytvořili nápis Livingstone - mimochodem můj nápad :-)

Pomóóóc
  
Livingstone

Pak už jsme jen asi hodinu a půl jeli do našeho bydliště - hotelu ze soli v osadě San Juan kam jsme dojeli přes úplnou větrnou bouři po šesté hodině.

Večeře v osm a pak jsme začali hrát kostky. Popíjeli jsme u toho Sincano a panamský rum Abuelo, mimochodem fakt vynikající, přejmenovali jsme ho na dědku nemáš něco k snědku? . No naše jeep skupina skončila okolo půl čtvrté tak z nás asi měli zase všichni velkou radost...


Celý den nám strašně foukal vítr takže to bylo trochu náročnější ale stejně skvělej den.

Žádné komentáře:

Okomentovat