Dneska už to ma rychlý průběh. Zaskočíme na snídani a jedeme
do Havany. Tam jsme se setkali s češkou Janou, která tu žije 51 let. Prostě si
jí kubánec na pracích v Čechách vyhlédl a už spolu zůstali. Tak jsme mohli
slyšet o Kubě z jiného, trochu méně zaujatého pohledu.
Navštěvujeme zdejší hřbitov, který je podobně nádherný jako
v Santiagu de Cuba. Neskutečná kamenická práce. Posloucháme zajímavé příběhy o
jednotlivých lidech, kteří tu mají opravdu působivé hrobky.
hřbitov v Havaně
Pak jdeme na opravdu super místo. Myslím, že se ten hotel
jmenuje Fox, a ve 33tím patře je bar a restaurace. Je odsud nádherně vidět téměř
celá Havana, a dost se mi ten pohled líbí.
Havana
Vidím náměstí revoluce s obrovským památníkem, ale také
např. Americkou ambasádu, před kterou Kubánci postavili spoustu sloupů, to
tehdy když Američané začali na střeše promítat zprávy ze světa. Údajně to
postavili přes noc, aby se náhodou kubánci nedozvěděli nějaké novinky.
ambasáda USA v Havaně
Poslední zastávkou je Havana Vieja, stará Havana, takové
rychlé rozloučení na závěr. Nakoukneme do baru La Bodegita del Medio,
proslaveného tím že jej často navštěvoval Hemingway. Zajímavý je také příběh
jak toto místo vlastně vzniklo. Vedle v domě byla tiskárna, a když lidi čekali,
až se jim něco vytiskne, viděl je muž ve vedlejším domě a pozval je na oběd.
Jelikož manželka velmi dobře vařila, lidi tam strašně rádi chodili. Až si
nakonec otevřeli malou hospůdku. A La bodegita byla na světě. Vevnitř je díky
Hemingwaiovi narváno, drinky tak o sto procent dražší nežli jinde - mojito
např. za 5 nebo 6 CUC. Mimochodem bar se stejným názvem je i v Praze a prý
stojí za návštěvu.
Na dotaz jestli je možno si zde koupit nějaké staré auto nám
Jana říká, že je to zakázané. To nás trochu zklamalo. Na parkovišti před
hotelem ve Varaderu jsme nádherných starých aut viděli spoustu. Údajně cena
auta je okolo 10 000 CUC u auta ve špatném stavu, u zrekonstruovaného se může
cena šplhat k 20 - 30 000 CUC.
Pak už jen cesta na letiště, rozloučení se s řidiči Beninem
a Wilsonem a naším super průvodcem Manuelem. Hlavně ten mi bude fakt chybět.
Oni všichni byli dobří, ale Manuel byl fakt super. Na jejich aprílový žert kdy
nás v noci všechny nechali vystoupit, Wilson dělal, že ho popadl amok a nechali
nás tlačit na šílený silnici auto z kopce, na to jen tak nezapomenu. S Wilsonem
jsme si říkali hermano - česky bratr, od té doby co jsem mu řekl, že to moje kolo
je mého bratra. Byla s ním strašná sranda.
a jsme v cíli, před letištěm v Havaně – zleva René, Petr, Benino, Manual, já, Wilson, Pepa, a dole Markéta s Dominikou
Kubáncům ty naše kola dělají na letišti problémy, i když je už
vůbec nevezeme. Každýho se ptají, jestli vezeme kola, a oni se toho v systému
nějak nemohou zbavit. Na emigračním snímají oční sítnici a také se tam
odevzdává druhá část papírku z ambasády, první si odtrhávali při příletu.
Letíme bohužel zase s KLM, to se zas moc nenajíme ani
nenapijem. Let KL0724, plánovaný odlet 16:50, který se nám zdržel o 30 minut.
Letíme do Amsterodamu.
Vzdálenost:
150 km autem
Fotogalerie:
https://goo.gl/photos/AJtb9ErDcCxaysaP7
Žádné komentáře:
Okomentovat