Noc v case byla naprosto kouzelná. Krásný dřevem obložený
pokoj. Vedle krásná restaurace na terase, pod tím teče řeka a okolo ní pobíhají
koně.
Jeepem jedeme asi 20km do městečka Bartolome Maso, kde na
nás čeká již náš minivan. Kluci řidiči se s námi vítají, jako kdyby nás
neviděli pět let, je to příjemné přivítání. Cesta z horské vesničky Santo
Domingo je vysekaná v horách, musím tu Kubánce pochválit, protože jsou to kopce
šílený, jede se nahoru a dolů v takových stoupáních a klesáních že to je pouze
pro jeepy. Silnici ale udělali poradně širokou, navíc je tu nulový provoz.
Pokračujeme přes Bayamo do Camagüey, to je asi 200 km a
cesta na čtyři hodiny.
občerstvovna s fresh džusy u silnice
Camagüey je město, které bývalo za koloniálních dob velmi
bohaté. Proto také bylo cílem pirátů a bukanýrů, kteří ho několikrát dobyli. Je
to spleť úzkých uliček aby to pro piráty nebylo tak jednoduché se městem
prodrat, ale nestačilo to. Každopádně v městečku je hodně budov na více
náměstích, které stojí za vidění.
kravičky na pastvě a pohled na krajinu centrální Kuby
Pokračujeme dále po kubánské centrální silnici, která je v
každém směru jednopruhová na Sancti Spiritus a dále až do Trinidadu.
náměstí v Camagüey
Kubánci začali tímto směrem ze Santiago de Cuba do Havany
stavět dálnici se sovětskou pomocí ale po pádu sovětského svazu pomoc skončila
a dálnice se přestala stavět. Kubánci na to prostě nemají peníze.
Z Camagüey do Trinidadu to máme za pět hodin. Večer se jdeme
podívat na náměstí, jsou tu takové schody, na kterých se posedává a nosí tu až
pod nos mojito. Tolik turistů jako v Trinidadu jsem na Kubě ještě neviděl.
O
Kubě
Zas tu v centrální části Kuby vidíme všude tu bídu. Hlavním
dopravním prostředkem je tu na vesnicích kůň. Ve městech pak cyklorykša. Někde
se tu cukrová třtina sklízí ještě ručně. Jak jsme také viděli na několika místech,
na zpracování např. cukrové třtiny se používají ruční lisy nebo velmi
jednoduché lisy s motorem. Opravdu strašně zaostalá země. A rozdíly mezi lidmi
jsou tu jistě mnohem větší nežli u nás. A pokud sem vletí Američani, tak to
bude ještě horší.
Jak říkal náš průvodce Manuel, Kubánci neřeší, co bude za
rok za měsíc a dokonce ani zítra, většina řeší pouze přítomnost neboli z ruky
do huby. Také si myslí, že se to i přes uvolňování různých mezinárodních bariér
stejně nějak brzo nezmění, a tím myslí celou Kubu obecně.
Ubytování:
Trinidad, casa El Guayito
Vzdálenost:
440 km autem
Fotogalerie:
https://goo.gl/photos/AJtb9ErDcCxaysaP7
Žádné komentáře:
Okomentovat