středa 17. srpna 2011

Deník - Mongolsko 2011 - 23.7.2011 - DEN 19 - Cesta do Moronu a Ulánbátaru

Doprava

Autem, Mitsubishi Delica 4x4, 120 km, průměrná rychlost 25 km/h
Eznis Airways – Moron -> Ulánbátar, SAAB 340 B, 540 km

Jak věci šli

Snídaně okolo 8:30. Cítím se o něco lépe než včera, v noci jsem ale moc nespal, to prostě nešlo. Sebrat se z postele a obléci se, to je ovšem opravdu něco. Vyjíždíme okolo 9:20 směrem na Moron, naše dovolená se pomalu blíží k závěru. Okolo desáté zastavujeme, u cesty jsou cátani s losi. Losi jsou krásná zvířata s nádhernými parohy. Nechápu ale jak se na nich dá jezdit, nebýt toho úrazu, možná bych to zjistil. Takhle jsem ale rád že jsem s bolestmi nalezl do auta. 

 Los

V 10:40 míjíme Hatgal a míříme na Moron. Niam jede pomaleji, možná kvůli mě a možná kvůli Šnéé, která se nemůže se zády také hnout. Já nejsem schopen nic udržet v ruce, i ten malý baťůžek mi dělá problém v ruce udržet. Zatím nevím co se mnou je a jen tak se to nedozvím.

 Niam vyplašil velbloudy a ty se dali na úprk...

Do Moronu dorazíme okolo 14:00, tzn. za 4 hodiny 120 km. Přežil jsem to, hurá. Niam mě šetřil a já zapřenej do sedadla jsem co nejvíce odolával hupům po cestě. Občas to ale hezky bolelo. Oběd v Moronské restauraci byl strašný, ani nebudu komentovat. Dali jsme si jen salát a pak polívku a rychle pryč. Hlad byl ale velký... Jídlo se nedá porovnat s tím co jsme za lahůdky dostávali v jurtových kempech a nebo v restauracích v Ulánbátaru.

Dorážíme na letiště v Moronu okolo 15:00, letí nám to v 17:00 takže času dost. Je to malinkatý letiště, ranvej to má prašnou, asi někdo posekal stepní trávu... Záchody jsou v takové dřevěné chajdě u plotu, v podlaze je v prknech proříznutá díra a to je vše. Fuj. Tak a tady se rozcházejí naše a Niamovi cesty. Nestihli bychom dojet do Ulánbátaru autem, proto letíme letadlem a Niam tak bude autem cestovat do Ulánbátaru sám. Niam ode mne dostává dýško 100 USD, 100 000 MNT, omalovánky, voskovny a podobný blbosti z Čech. Niama mám fakt rád, sice jsme mu vůbec nerozuměli ale byla s ním sranda. Plašil nám koně a velbloudy a mi z toho dostali krásné fotky. Bydlí v jurtě, tak mu snad ty peníze alespoň pomohou.

Odlétáme letadlem SAAB 340B, pro 34 cestujících, společnosti EZNIS AIRWAYS. Krásné vrtulové letadlo. Letíme nízko, takže vychutnáváme Mongolsko ještě z ptačí perspektivy. Je to nádhera. 540 km a za 1,5 hodinu jsme v Ulánbátaru. Záda jsou při letu celkem v pohodě. Na letišti nás vyzvedává jiný řidič cestovky AYAN TRAILS a jede se do Ulánbátaru na večeři do ukrajinské restaurace. Bylo to moc dobré, dýchla na nás domovina, předkrm byl normální špek. V 20:30 přijíždíme do hotelu SANT ASAR a mě čeká to nejhorší, lehnout si do postele. To je opravdu ta nejhorší činnost, kromě oblékání, smrkání a kýchání. Zkouším to rozcvičit ale to nepomáhá. V 22:30 jdu chrápat, poslední noc v Mongolsku.

Mapa a denní cesta


Ubytování

Hotel Sant-Asar, Ulaanbaatar

Fotogalerie

Žádné komentáře:

Okomentovat