Kategorie : Ironman Triatlon
Kdy : 22.6.2019 7:00
Kde : Otrokovice, koupaliště Šterkoviště
Trasa : 3,8km plavání, 180 km kolo (převýšení 900 m), 42,2 km běh (převýšení 35 m)
Web : http://www.moraviaman.cz/
Výsledky : http://czechtriseries.cz/results/race/3695
Foto : https://silvie-valouskova.smartslides.com/moraviaman-2019?fbclid=IwAR22Ra50SR4v_dPEX-huc3MFqry7OgXhPD9ytdpc2V1_zpVB1r0gzDyeiGc
https://www.zonerama.com/tomasbubik/Album/5398740?fbclid=IwAR0aAQrYFCVecwPwwj4oUxpgWu1fnLPcCZUyZDU1iK-BteDZJ5pfumWQ0yI
Video : https://www.ceskatelevize.cz/porady/10155440826-triatlon/319297371361002-moraviaman-2019/
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/3773451822/5
... aneb tato sezóna je opravdu tragická
ÚVODEMMoraviaman, tam kde moje ironmanská zkušenost před dvěma lety začala a kde jsem před rokem, na svém druhém ironmanu v životě, vybojoval první místo v mé věkové kategorii M40-44, životní úspěch který se těžko bude opakovat. Toto byl nejdůležitější závod celé triatlonové sezóny a vlastně celého roku a trénink jsem k tomu směroval.
Před sezónou jsem si pořídil konečně slušné triatlonové kolo, abych se nemusel štvát za těmi speciály na mé silničce a doufal že me to na kole zase posune někam dál. Některé tréninky tomu také nasvědčovali, protože jezdit 100km v tempu přes 35km/h jsem opravdu na silničce nikdy nejezdil.
Ale co si budeme povídat, měl jsem naplaváno polovinu toho co minulý rok, na kole jsem to měl podobné jako loni, akorat více naježděno ve vytrvalosti kdežto před rokem tam bylo také hodně tempa, síly, vytrvalostní síly... Běžecky jsem toho ve vytrvalosti měl naběháno mnohem méně a celkové objemy byly tak na 2/3 loňských... V posilovně, na TRX či s kettlebellem jsem strávil tak čtvrtinu toho co loni. Celkově se teda tento rok tréninkový plán plnit rozhodně nedařilo, prostě nebyl čas, někdy motivace, občas nějaká ta rýmička, stresy v práci atd. atd. Prakticky nebyl týden kdy bych se k tréninkovému plánu alespoň z většiny přiblížil.
Největší průšvih jsem čekal na plavání, tak jsem se to na posledních chvíli snažil zachránit lekcemi s trenérem Jakub Běžel - https://www.plavmechytre.cz/, jestli to pomohlo se dočtete níže.
Všechno až do pátku před závodem vypadalo standardně. V pátek ráno se probudím a bolí mě v krku, během dopoledne se přidala horečka až k 37,6°C. Přejezd na Moravu mi taky asi moc nepřidal a večer jsem měl podle mě tak 38°C. Bráška z https://www.bytzdravy.cz/ mě dopoval Colostrem a různými dalšími věcmi, tak se možná ten postup nemoci trochu zastavil. Každopádně večer horkost na celém těle, paralen vůbec nic nedělal, a tak jsem se šel schladit studenou sprchou, to pomohlo a já konečně usnul, asi na 4 hodiny.
V 5:00 budíček, no necítil jsem se úplně v pohodě, ale bylo to o dost lepší než v pátek, takže jsem říkal že prostě na start půjdu a zkusím to, přeci jen když už jsme sem všichni jeli a zaplatili to. Hrotit jsem to nechtěl ale přeci jen to celé stálo dost peněz a tak jsem to zkusit chtěl i když bylo jasné že o nějakém dobrém umístění asi nemůže být řeč, mirnou teplotu jsem určitě měl.
Samými starostmi jestli startovat nebo ne, jsem se ani nerozběhal a tak se vyprázdnil jen částečně, což se pak ukázalo jako dost velký problém.
v depu jsem vykouzlil na fotografa i skoro-úsměv
START, PLAVÁNÍ
Voda má 26,2 °C takže se plave bez neoprenu. Včera jsem si od Petr Vabroušek (https://blue70.weebly.com/) koupil novou triatlonovou kombinézu od BlueSeventy, takže jsem šel v ní, trochu risk ale co... Plavou se tři okruhy, vždy s krátkým výběhem ven. Včera bez jakéhokoliv trenénku, teď jsem udělal pár cviků z dynamického strečinku a to je vše. Není zima, ale já mám husí kůži a fakt mi teplo není, tak to jsem zvědavej jak tenhle den dopadne...
V 7:00 nám to na šterkáči odbouchli. Není to tu taková tlačenice jako na Czechmanovi, je tu možná více místa, méně lidí tolik chvátá dopředu a hlavně startuje jen 300 lidí.
Start plavání oproti Czechmanu mnohem poklidnější,
žádná mela...
Ani nevím jak ale prostě jsem začal plavat a snažil se na začátku úplně neztratit kontakt s prvními desítkami plavců... Technika samozřejmě šla stranou, snažil jsem se pořádně dýchat na každý druhý nádech a hlavně do toho trochu šlapat ať se kdyžtak mohu nějaké rychlejší skupiny chytit v háku. První bójka asi po 375 metrech, to je vždy pro mě takové znamení že je čas změnit styl, začít se soustředit na taktiku, zkusit se někoho chytit nebo si ho alespoň hlídat a přestat bláznit. A ono se mi to celkem i vyplácí. Bohužel do háku jsem se k nikomu nechytil ale pohledově jsem si pár lidí okoukal a vyhodnotil že plavou celkem svižně a tak se jich chytil tak abychom plavali tak nějak vedle sebe. Ambice samozřejmě byly vyšší, kus přede mnou plavala pěkná skupinka plavců ale docvaknout je, na to jsem ani moc nepomýšlel, víme v jakém stavu jsem do závodu nastupoval.
Tak jo, jsme za první bójkou, víme s kým plaveme a teď se jdeme podívat jak plaveme. Absolutní absence rychlostního nebo tempového plaveckého tréninku znamenala že rychlostí otáčení paží to tu fakt neurvu, a soustředit se na techniku se mi již minulý rok fakt vyplatilo. Jsem o tom dost přesvědčený. I z tréninku vím že plácat to hlava nehlava je možná o trochu rychlejší nežli dlouhé a pomalé záběry, ale tady se plavou skoro 4km, takže se na to musí trochu rozumněji. Ostatní mají možná speciální posilovací cviky po plavání kraulem najeté, já takto neposiloval ještě nikdy v životě, takže rukama to fakt neurvu a ani total immersion styl který se snažím naučit, o rvaní všeho rukama, vůbec není.
Takže technika technika - hlavně sklidnit dech, protáhnout tempo a celé tělo. Jelikož naplaváno toho tento rok je opravdu málo, zachraňoval jsem to lekcemi se super trenérem, a fakt nepřeháním , zkuste to někdy - https://www.plavmechytre.cz/. Začal jsem teda kontrolovat po každých řekněme 4 tempech některou část těla. Natahuju ruku pořádně dopředu? Vytáčím dlaně v ně aby palec směřoval dopředu? Začínám záběr vystřelením boku? Zastavuji zadní ruku vědome u hlavy před jejím vystřelením dopředu? Je zadní ruka uvolněná, otáčí se po široké dráze? Jde vedoucí ruka do zadu až na stehno kde se jak pružina okamžitě odráží a míří k hlavě? Mám hlavu ponořenou tak akorát? Kopu tak nějak do rytmu, tzn. poté co zadní ruka vklouzne před hlavou do vody? No je toho hodně, ale většinou z těchto základních věci jsem si stále a pořád opakoval a vědomě kontroloval.
Do toho je samozřejmě nutné kontrolovat ostatní soupeře a také správný smět pohybu k další bójce. Když jsem plul k první bójce, tak ten směr úplně rovný nebyl, ale od druhé bójky kdy jsem se soustředil na techniku, světe div se, ten směr se vyřešil sám a myslím že jsem byl skoro v ideální lajně. Také dech se mi celkem uklidnil, i když jsem nebyl schopen dýchat na každý třetí záběr, což mi standardně ani na ironman plavání problémy nedělalo, ale nechal jsem to plavat, přeci jen to nachlazení na to mohlo mít vliv. Takže dýchám prakticky pořád na každý druhý záběr a vždy doprava, kde mi to prostě lépe jde, občas si trochu koriguju směr, protože samozřejmě dýchání na jednu stranu trochu může směr vychýlit. Jediné co jsem pořádně nebyl schopen ovlivnit byla poloha hlavy, oči mi dle zásad total immersion nemířili kolmo pode mě, ale trochu dopředu. Toto jsem jediné vůbec nedokázal zkorigovat, ale trochu jsem to svaloval na velmi ztuhlý krk, což byl pravděpodobně i důvod proč jsem se dobře necítil ani při pokusu o nádech na levou stranu.
Každopádně už u druhé bójky, tzn, asi 800m, jsem pár lidí dohnal a přeplaval. Cítil jsem se velmi dobře, dýchání už nebylo takové to urputné jako při plavání k první bójce, ale celkem klidné a vyrovnané. Pokus o zrychlení frekvence záběru nevypadal jako nejlepší řešení, úplně se mi vždy začal rozhazovat styl, nestíhal jsem kontrolovat techniku, pocitově to samozřejmě stálo více námahy a efekt jsem necítil. Takže jsem se soustředil pouze na co největši protažení těla, vystřelení boku a další věci zmíněné výše. Zkoušel jsem něco udělat i s kopáním, ale tam se stejně tak jako s polohou hlavy moc nedařilo, ale určité pozitivní náznaky tam byly. Občas prostě cítíte že vás ten kop opravdu kousek vystřelil dopředu, nejvíc to asi cítím podle toho jestli mi vedoucí ruka bolí když ji táhnu dozadu, pokud mě nebolí, znamená to že kop byl dobrý a pomohl pohybu vpřed.
Je tu třetí bójka, za kterou se otáčíme už ke konci okruhu, zde jsem se znažil vždy něco víc ještě ze sebe dostat, ale nevím jestli to bylo úspěšné. Chytit se nekoho do háku se mi fakt nedařilo, ono moc nebylo ani koho. Za čtvrtou bójkou už jen 100m na konec okruhu, zde hlavně nedostat křeč při změně polohy těla z ležícího plavce na stojícího bežce, takže hlavně v klidu, docupitat těch 10m k obrátce na břeh, otočit se, doběhnout si do vody a v klidu se zase ponořit.
první plavci dokončují první kolo plavání...
zde vylézá z vody první skupina po prvním kole, za 17minut,
včetně pozdějšího vítěze celého závodu Tomáše Řenče,
mě to bude trvat ještě o 4 minuty déle
první kolo plavání za mnou, byla to pohodička...
Druhé kolo se neslo v podobném duchu, myslím že jsem zase pár lidí přeplaval, ale ti moji vyhlídnutí rychlíci z prvního okruhu byly tak nějak pořád okolo mě. Takže za mě dobrý. Nic velkýho jsem tu nevymýšlel, občas se zkusil za někoho pověsit, zjistil jsem že mi to nesedí a tak plaval raději v klidu samostatně, na tomto by ale ještě chtělo zapracovat, ale to bych musel umět opravdu rychlý start a za někoho rychlejšího se pověsit do háku. Druhé kolo uběhlo snad ještě rychleji než první, absolutně nic mě nebolelo, svaly nikde nepálili. Kromě toho ztuhlého krku, který mě možná trochu omezoval, jsem byl vlastně OK, nevěděl jsem ani o nějaké teplotě či celkově ne úplně zdravém těle. Plaval jsem si to svoje celé druhé kolo, držel si ty kamarády hezky u sebe.
Ve třetím kole se vše opakovalo, jen jsem si vědomě zkoušel trochu přitlačit na tempo, ale myslím si že jsem rychle zjistil že to nic nepřináší, že nikomu neuplavu. Takže stav se tak nějak nezměnil a já si v poklidu doplaval do konce posledního okruhu, který byl možná o něco pomalejší, už se tu motalo dosti opozdilců kteří plavali teprve druhé kolo, možná i první nevím...
tady zjišťuju že jsem se ve vodě flákal přes hodinu,
po závodě ale zjišťuju že jsem plaval téměř 4km,
takže s tempem spokojenost...
Vyplaval jsem oficiálně za 1:04:46, tempo 1:36/100m, průběžné 24té místo, s časem jsem spokojený nebyl ale to jsem nevěděl kolik jsem si naplaval. Doufám teda že hodinky měřili správně a že to opravdu byly téměř 4km. Kdybych ve chvíli kdy vylézám z vody věděl že jsem průběžně na 24té pozici tak se tam radostí snad zvencnu ;-) Za mě s plaváním spokojenost veliká!
Pokud by trať měla těch 3800m (a já plaval ideálně rovně), moje tempo by bylo 1:42/100m, což by už tak slavné nebylo ale zase s těmi odplavanými kilometry co bych mohl čekat.
Každopádně ještě jedna poznámka, když jsem v ponděli zkoušel v plavkách v 50m bazéně 100m sprinty, nedostal jsem se pod 1:36/100m. Jasně byla tam únava z víkendových tréninků ale přesto mě to moc nepovzbudilo, jelikož před rokem jsem to plavával za 1:26/100m.
Mimochodem na Czechmanovi jsem plaval 1,9km v neoprenu v tempu 1:38/100m.
K délce tratě snad jen poznamenám tolik, že si myslím že byla opravdu reálně delší než loni, což se mi zdálo již při obhlídce v pátek, že ty bójky jsou trochu blíže ke břehům.
A teď možná trochu srovnání plavání na Moraviamanovi:
Moraviaman 2018
- plavání ve špičkovém neoprenu BlueSeventy Helix
- délka plavání 3753m
- průměrná rychlost záběrů - 34 záběry/min, Průměrný Swolf 37
- průměrné tempo - 1:35 min/100 m
- čas plavání - 59:24
- průběžné umístění - 22hé z 322
Moraviaman 2019
- plavání v triatlonové kombinéze BlueSeventy TX2000 AERO,
- délka plavání 3973m
- průměrná rychlost záběrů - 31 záběry/min, Průměrný Swolf 37
- průměrné tempo - 1:36 min/100 m
- čas plavání - 1:03:45
- průběžné umístění - 24té z 304
Za mě teda ještě větší důraz na techniku se 10x vyplatil. Méně zaběrů, prakticky stejné tempo, navíc ještě bez neoprénu, který by mi jistě pár sekund na tempu přidal, rozhodně menší únava než loni, a podotknu že letos naplaváno max. polovina objemu z loňska. Navíc ta nemoc, v pátek bez sportovní aktivity atd.
Jediný rozdíl bylo pár lekcí s trenérem, takže možná opravím mé prohlášení - ale Jakub Běžel z plavmechytre.cz určité zázraky dělat umí ;-) Díky Jakube!
V depu vždycky ztratím, největší problém jsou ponožky, možná už je čas na to zkusit závodit bez nic a pak také zkusit tretry připnuté na kole, chybí ale zkušenosti a možná lenost zkoušet tyto věci v tréninku, na který už je takhle času málo. Depo je tu poprvé ve formě stojanů s taškami, ne jako dříve kdy se oblékalo u kola. Stojany dobrý ale to že ty igelitky jsou malé a nejsou stahovací jako všude jinde, už tak dobré není...
KOLOTak jsem vyjel a od začátku na to šlapal, jedou se čtyři okruhy po 45km ve tvaru smyčky kdy uprostřed smyčky je občerstvovačka na štěrkáči. Moje pomalé depo mě odsunulo k nějaké třicáté pozici.
a pár z kola ...
... občas když to nebolelo mě to i jelo a bavilo ...
občas jsem se i kochal ;-)
První kolo -. fakt jsem na to šlapal, tepy sice letěli k 160ti což jsem věděl že musím sklidnit, ale já jel (ostatně podobný průběh je vlastně vždy a ono se ty tepy za 20km sklidní), prvních 30km okolo 36km/h. Původně jsem si teda vysnil že bych to celé mohl jet v průměrce 36-36,5 km/h ale to v tomto zdravotním stavu nebylo moc reálné. Na kole jsem neseděl asi 4 dny, takže to byl asi pro tělo šok.
Asi po 30ti nebo 45ti km jsem se dostal na 21 místo, o které jsem se stále střídal se Simonou Křivánkovou, první ženou. Jela fakt hezky, na kopečkách trochu ztrácela ale jinak fakt letěla. Tepák jsem si sice původně brát nechtěl, ale z důvodu nemoci jsem si ty tepy hlídat chtěl a věděl, že je musím stahnout pod aerobní práh neboli 150 tepů. Bohužel toto se vyřešilo samo, protože okolo konce prvního kola mě začali brát takové nějaké křeče v oblasti střev, svaloval jsem to na to že jsem se ráno nestačil úplně vyprázdnit a že to asi chce ven, pak jsem si říkal že to bude možná tím, co jsem včera do sebe všechno nacpal, abych vůbec mohl nastoupit.
Jelikož mě vždy při triatlonovém závodě berou křeče do bránice, při startu běhu, držel jsem se rády své fyzioterapeutky, a zkoušel zhluboka prodýchávat břicho, vysednutý z aero pozice, každých asi 30 minut. Tím že mě k vysednutí z aero pozice nutili i křeče ve střevech, jsem k tomu byl jednoduše stejně donucen.
Takže je tu druhé kolo a můj postup vpřed se zastavil, musel jsem zvolnit, neboť velmi často sem vylézal z aero pozice, zkoušel to prodýchat a myslel si že třeba ty drobné křeče ve střevech ustanou. Jsem na 21ní pozici a zde jsem se tak nějak celkem držel. Tempo jde rapidně dolů někam k průměrům okolo 35km/h. Zatím stále držím 21 pozici. Od 60tého až do 140tého kilometru přemýšlím jestli si mám odskočit nebo ne. Nakonec jsem teda po 140km usoudil že to půjdu zkusit, ale než jsem kombinézu sundal a pak oblékl, bylo pět minut v háji. Já se propadl někam k 40té pozici, stav ve střevech se zlepšil a můj pocit tím také. Od 160tého kilometru jsem měl pocit že je mi o dost lépe, ale nadšení mě vydrželo asi 10km, pak jsem se už asi podvědomě připravoval na běh.
Podmínky na kole celkem v pohode, bylo max 25°C a foukalo max 20km/h, spíše méně. Každopádně o asi 5 km/h více než před rokem.
Z nějakého mne neznámého důvodu jsem ale nebyl schopen doplňovat energii, kdy jsem zvyklý jíst každých 30minut - tzn. celkově tak 4 gely a 4 tyčinky po dobu kola plus nějaké banány. Zde jsem byl pouze na 3x Agave gel + 2 x Enervit sport tyčinka, k tomu asi 2 litry vody + 1,5 litru iontový nápoj. Každopádně si myslím že za to mohla nižší intenzita kvůli těm křečím a tím jsem ani necítil nějaký zvláštní nedostatek energie. K tomu také obava aby mi ty gely neuděli v žaludku ještě hůře...
180 km na kole jsem nakonec ujel v průměrné rychlosti 33,9 km/h, v čase 5:16:14, 42hý cyklistický čas.
Spokojen být samozřejmě nemůže, o 5 minut pomaleji než loni, ale k tomu nové kolo, helma, tretry... Ale na druhou stranu vstupní podmínky byly mnohem horší, takže jsem byl velmi velmi rád že jsem se vůbec na konec cyklistiky dostal. Mohu si jen nadávat, že jsem opět problém neřešil dříve a neodskočil si o 80km dříve, mohlo to celé ještě dopadnout trochu jinak.
V depu jsem už nikam moc nechvátal, tušil jsem že běh bude stát za starou bačkoru...
BĚH
Tak jsem mírným klusem vyběhl a netušil co přijde. Ale říkal jsem si že do cíle už se asi dostanu, když jsem přežil přes 5 hodin na kole. Pohybuju se někde okolo 40tého místa. První kilometry běham okolo 5:00, pokud je občerstvovačka, tak si zastavím, napiju se chvíli jdu a pak se rozeběhnu. Zkouším zase rozdýchávat břicho, protože cítím že křeče by opět mohli do té blbé bránici přijít. Ostatně celkově se to tělo necejtí na nějaký velký bežecký výkon. A ono takhle, po tom kole z toho stejně bedna nebude, a maraton bude faaakt dlouhej, což se také potvrdilo. O loňském průmerném tempu 4:41min/km si mohu nechat zdát, i když si pořád říkám že snad někdo okolo 5:00 bych se mohl dostat.
parodie na běh...
a fotka mě tu udělala ještě trochu tlustšího :-(
Nic takového se ale nestane. Neříkám že jsem tam umíral, ale prostě tělo si chtělo jet volněji a přepínat jsem ho fakt moc nechtěl. Běží se 4 okruhy a já vždy jen přemýšlel o tom jak docupitám k občerstvovačce, přejdu do chůze, v klidu se omeju houbičkou, napiju se a pak možná začnu zase běžet. Takže průměrné tempo někdo okolo 5:30...
Takto nějak probíhalo první kolo, a druhé bylo na tom podobně. Stále jsem cítil že možná ta křeč v bránici přijde. Po druhém kole už jsem tento pocit neměl, tempo a intenzita byla fakt nízká a tělu se prostě bežet moc nechtělo. Tak jsem si cupital i třetí kolo. První dvě kola bylo celkem teplo, tak 25°C, pak začalo celkem pršet někdy ve třetím kole a pršelo až do mého cíle, až mi místy byla zima.
Ve čtvrtém kole toto pokračovalo, ja zjistil že mi ani to že nejím gely moc nechybí. Plán je vždy přijmout gel za půl hodiny, ja měl po třech hodinách v sobě dva a doplňoval energii pouze ionťákem a colou, a tak to už zůstalo až do konce...Navíc jsem si začal uvědomovat že to nestihnu v celkovém čase ani pod 10 hodin, to mě trochu zklamalo, trochu víc.
Po půlce čtvrtého kola jsem plánoval zrychlit, protože to vypadalo že jsem celkem v pohodě. V té chvili mi to připadalo že letím.... běžel jsem ale tempo pouze okolo 4:40min/km. A tempem okolo 4:30 jsem také doběhl do cíle, relativně v pořádku, bez nějaké velké únavy, prostě nezničený. Nakonec jsem teda to průměrné tempo trochu vylepšil.
CÍL
Jsem v cíli, dobíhám nakonec v maratonském čase, 3:45:46, tempo 5:23min/km, 56tý běžecký čas. Dneska to prostě nebyl den na velké výkony. Jsem ale moc rád, že jsem nastoupil a hlavně dokončil, navíc s rozumem bez toho že bych se tam úplně zničil.
Celkově končím v čase 10:12:05, 35té místo celkově (304 startujících), v kategorii M40-44 pak 7mé místo (69 startujících). Kategorie ELITE byla samostatně.
tak jsem se konečně přidal
ke skupině invalidů v cíli ;-)
Mimochodem vítěz, Tomáš Řenč, zajel za neskutečných 8:19:06, traťový a český rekord.
Výsledková listina kategorie M40
výsledková listina celkově, včetně Elite kategorie
ZÁVĚREM
No co k tomu říci. Koupíte si nové kolo, helmu, tretry, treénujete půl roku, vše směrujete k tomuto závodu a pak se stane den před závodem to co se stalo... Prostě velká smůla. Přesto jsem rád že jsem nakonec nastoupil a rozumně to dokončil. Takže takové malé vítezství v tomto velkém zklamání.
Ale je jasné že to porovnání s loňským rokem, prostě stálé přemýšlení jestli mohu opět ve věkovce všechny porazit, tu prostě bylo celý ten rok a vůbec se to nepovedlo. Konečný čas je nakonec i horší než můj první ironman na stejném závodě před dvěma lety, kde byla navíc běžecká trať s kopci. Oproti loňsku zhoršení o 40minut...
K pořadatelům řeknu také pár slov. Závod je krásný a prakticky jediný standardní závod na tratích ironmana v ČR. Takže pořadatelům velký dík za to co pro nás dělají. Strašně rád se sem budu vracet, vždy když to půjde.
Bohužel jsem se sice brzo přihlásil ale zapoměl včas zaplatit, takže jsem platil plnou cenu 5000 Kč, což mi už přijde i na české poměry celkem dost. K depu bych měl ale připomínky, jednak ty stojany na kola jsou fakt naprd. kolo se tam neda nijak chytit krome toho, zammačknout to tam trochu na plast a doufat že to vítr neshodí. Ty stojany bych prostě úplně zrušil a dal tam prostě jako všude trubky a uchycení kol za sedlo. Igelitky na věci byly opravdu strašně malé, botasky se tam dali dát pouze ne výšku. Pak mi prijde take logictejsi mit stojany s igelitkami v usporadani : stojan na igelitky na plavani/kolo - prevlekaci stan - stojan na igelitky kolo/beh - depo. Usporadani mit stojan pro jedno cislo pod sebou a nektere stojany mit pred stanem a nektere za stanem jsem jeste nevidel a pokud se chce nekdo prevleci ve stanu , tak se trochu nabeha tam a zpet...
Pak mi trochu chybělo nějaké občerstvení v cíli, nebylo tam nic jiného než nealkoholické pivo a šampaňské, dokonce ani voda tam nebyla. Pro mě nepochopitelné. Nebyl jsem snad ještě na žádném triatlonu kde by nebylo jídlo a pití v cíli, toto je Mistrovství ČR v dlouhém triatlonu a není tu prakticky nic. Pak jsem se náhodou dozvěděl že pro závodníky je v jednom stanu opodál jídlo zdarma, ale kolik lidí se to dozvědelo to nevím, myslím že moc ne, nikde na rozpravě se to nehlásilo. No a když jsme u té rozpravy, tak ta taky nebylo úplně kvalitní, spoustu mylných informací, dlouhé pauzy, trochu chaoticky vedené, nakonec jsme tam byly snad hodinu, v mém stavu s horečkou nic moc, a to jsme se toho zas tolik nedozvědeli. No je na čem pracovat, ale jsou to takové dle mého názoru, celkem lekce opravitelné věci.
Samozřejmě moderátoři Stanislav BARTŮŠEK a Josef SVOBODA byli naprosto úžasní a když jsem vždy v běhu probíhal depem, tak jsem se nějakému jejich vtípku rád zasmál, a oni je tam sázeli jeden za druhým celý den.
Letos se mi nepovedl ještě žádný závod, a zatím příčinu neznám.
Žádné komentáře:
Okomentovat