09.01.2017 - Den 19 - Saigon
Dneska bohužel před polednem
opouštíme Hoi An resort a letíme do Saigonu. Na letiště to je okolo 8km a stojí
to okolo 100 000 VND.
Letíme s Vietnam Airlines let VN1814
pravidelný odlet 13:40.
Trochu se nám to zpozdilo, ale let
je pouze 30minut. Ve tři jsme v Saigonu, který nás přivítal 36stupni, v Čechách
je okolo minus dvou stupňů, ještě před pár dny bylo mínus deset, to bude hezký
teplotní šok.
Bereme taxíka hned na příletové
hale, jednotná cena 200 000 dongů do centra Saigonu, taxik nás doveze až kousek
před hotel. Sunny guest house už známe, přesto tu malinkou uličku nechytíme na
poprvé.
Saigonská doprava
V hotelu si nakonec objednáme
půldenní výlet na zítra do Cu Chi tunelů. Doprava a průvodce za 250 000 dongů u
Kim Travel. Vstupenka do tunelů pak dalších 110 000 dongů.
Je tu zase k večeru krásný provoz, k
nehnutí. Chodci tu jsou jak obtížný hmyz, přednost tu má jedině vetší a
silnější auto. Armádní muzeum nestiháme, mají jen do 17:00. Kousek opodál ale
stojí hezká pagoda - Vinh Nghiem pagoda, první opravdová a starobylá pagoda,
kterou ve Vietnamu vidíme.
Ostatní pagody a rádoby náboženské stavby jsou nové
a maximálně kýčovité.
Hned vedle je tibetský chrám, kde to
vypadá, že za chvíli začne modlitba. Taková oáza klidu v tomto šíleném
osmimiliónovém městě.
Pak jdeme navštívit zdejší
nejznámější tržnici Ben Thanh market, která je i ve znaku města. Zde si dáváme
celkem dobrou večeři, i když to jídlo na první pohled nevypadá valně. Ale to,
že mi naúčtují 5000 dongů za použití ubrousku, tak tím u mě skončili.
Marně tu zkoušíme najít a koupit
nějaké rozumné dárky. No představte si vietnamskou tržnici v Čechách,
akorát roztaženou po celém městě. Takže zatím to vypadá pouze na čaje, kafe a
možná nějaké sušenky.
Ubytování:
Sunny Guesthouse, Saigon. Cena 700 000
dongů za dvoulůžkový pokoj na noc. Doporučuji.
10.01.2017 - Den 20 - Cu Chi Tunely
Začínáme obvyklou saigonskou snídaní
v pekárně ABC bakery & cafe kousíček od hotelu na ulici Pham Ngu Lao. Mezitím
kupuji sluneční brýle Rayban za 150000 dongů a druhé za 100000 dongů. Jsem
zvědav, jestli je dovezu alespoň do Čech celé.
V osm nás vyzvedává v hotelu
pracovník Kim Travel a jdeme s ním na roh ulic de Tham a Bui Vien, kde mají
cestovku. Původně jsem chtěl přes jinou cestovku, ale recepční nám doporučila
tuto. Je to za stejnou cenu, tak proč si nenechat poradit.
V půl deváté se vyráží, je to 60 km
a bude to tak na minimálně dvě hodiny. Jako na každém organizovaném zájezdu se
musí vyplnit docházka;-).
Než však dorazíme do cíle, musí být
povinná přestávka neboli jakoby WC ale u baráku s turistickými blbostmi za
přemrštěné ceny, stejně jako při cestě do Halong Bay.
Po třech hodinách jsme konečně
dorazili do Cu Chi. Je to samozřejmě dosti turistické. Následuje přednáška
našeho průvodce. Moc jsem toho nepochopil, za zmínku stojí, že těch tunelů
udělali vietnamci 250 km za těch 20let války, kdy se řezali severní Vietnamci
podporovaní sovětským svazem a jižní vietnamci podporovaní hlavně USA. Hodně
tech tunelů vedlo až k řekám, kterými sem dopravovali zásoby a zbraně.
Další cesty vedli po moři a taky přes Cambodžu.
na výcviku u Vietkongu
Pak následuje procházka džunglí a
nakonec dvakrát prolézáme samotnými tunely. Některé jsou vysoké 1,4m a jiné jen
1m. No celkem hezký zážitek. Následuje zastávka u střelnice, kde si člověk může
vystřelit např. Z AK-40, M 16 apod. ale musíte si koupit minimálně 10 nábojů za
cenu 500 000 VND.
Cu chi tunnels, moc místa tu fakt není
Následuje ochutnávka vietkong jídla,
asi to byly sladké brambory, celkem dobré. No a tím to po dvou hodinách končí.
Další dvě hodiny se kodrcáme do Saigonu. Průvodce vybíral 110 000 dongů za
vstupné a dalších 250 000 dongů budeme platit na hotelu, kde jsme si to
objednali. Odjezd po 8:30, příjezd v 15:30. Myslím, že to za to stojí, navíc
když v okolí Saigonu, ani ve městě samotném, toho moc k vidění není.
Večer jsme objevili super restauraci
hned o ulici vedle na Duong Bui Vien, jmenuje se Phuong cafe.
Pak se jdou nakupovat dárky. To
myslím ma smysl pouze na ulicích Bui Vien, Pham Ngu Lao a hlavně Duong Le Loi.
Nakonec těch věcí mam celkem dost. Hlavně kafe a čaj, jinak to jsou blbosti.
Ubytování:
Sunny Guesthouse, Saigon. Cena 700 000
dongů za dvoulůžkový pokoj na noc. Doporučuji.
11.01.2017 - Den 21 - Saigon
Začínáme obvyklou saigonskou snídaní
v pekárně ABC bakery & cafe.
Pak se jde do War Remnants muzea,
muzeum vietnamské války. Pár tanků a vrtulníků především americké armády.
Vevnitř v budově spousty fotografií s popisem. Dosti poučné co tady Američani
napáchali za hrůzy svým napalmem a chemickými zbraněmi. Vstupné 15000 dongů a
pozor, v poledne mají pauzu a všechny turisty vyženou.
Pak jdeme hezkou dálku do
historického muzea, vstup 15000 dongů. Bylo to spíše na zabití času, moc jsme
od toho nečekali a to se také potvrdilo. Je to taková směsice historických
oděvů, zbraní, vykopávek apod. Muzeum je v hezké historické budově. Vedle muzea
je pak jeden temple, který tu nechali postavit francouzi.
Saigon
Vedle je ještě botanická zahrada,
ale nevím jaké kvality, vedle botanické zahrady pak najdete tu zoologickou. Ale
nebyli jsme tam, jelikož na první pohled to nevypadalo lákavě a už se nám nikam
nechtělo. Zbytek dne pak probrouzdáme po saigonských ulicích. V tržnici kupuju
za 30 000 dongů jediný suvenýr a to vietnamský klobouk. Jídla s citronovou trávou
nám tak chutnala, ze si necháváme odvážit 300 gramů za 90000 dongů. Jsme tu zas
z toho horka propocený a ulepený, a to nás ještě čeká celá cesta do Čech.
skůtr všude kam se podíváš
Z hotelu si bereme taxi na letiště
za 207 000 dongů.
Letíme ze Saigonu do Istanbulu letem
TK0166 pravidelný odlet 21:10. Odlet se zpozdil asi o půl hodiny, spíše ale
budeme napjatý v Istanbulu, jelikož hodně letů se tam dnes rušilo. A další
šok nás bude čekat teplotní. V Saigonu přes 30 stupňů celsia, v Čechách je až mínus
dvacet.
12.01.2017 - Den 22 - Přílet do ČR
Tak letělo se hezky, i když zpáteční
cesta je proti větru, takže se letí místo osmi hodin jedenáct. Měli bychom
pokračovat letem TK1767 do Prahy, plánovaný odlet 8:25 tak uvidíme.
No a zde bych shrnul, jak se mi ve
vietnamu líbilo.
O
Vietnamu
No co bych k tomu řekl. Mám takové
rozpolcené zážitky. Šokoval mě ten šílený provoz ve dne v noci, především
v Hanoji a Saigonu. Kdyby tu místo těch miliónů skútrů jezdili auta, tak už by
se tu vůbec nehli. V Saigonu navíc strašné vedro. Dá se také říci, že téměř
všude je tu bordel, ono třeba najít v některých městech odpadkový koš je skoro
zázrak.
Hanoj se mi docela líbila, Halong
Bay na severu je taky krásná, pokud ale budete mít štěstí na slunečné počasí.
Saigon se mi moc nelíbil, je to ještě větší město než Hanoj a ty zácpy stojí za
to. Ve městech toho k vidění moc není, v těch menších na deltě mekongu kromě
pár pagod prakticky nic. Tam nezbývá než si půjčit loďku a jet se projet po
mekongu. Ale čekejte hodně špinavou řeku a spousty odpadků, které do ní
vietnamci hodí. To jim ale nebrání v tom si v té vodě prát prádlo a dokonce si
čistit zuby. Hodně Vietnamců bydlí na březích mekongu a nebo přímo na Mekongu.
Velký dojem na mě udělal Tra Su
forest u Chau Doc, to je opravdu překrásné místo, jen škoda, že ty projížďky
loďkou jsou tak krátké. A ostrov Phu Quoc? Představoval jsem si ho jako malý
klidný ostrůvek, ale to rozhodně není. Resort jsme měli až za hlavní silnicí
takže cestou na pláž jsme ji vždy přecházeli, provoz jak blázen všude bordel,
nedodělané chodníky atd., na to kolik se tu platí za pobyt, by se vietnamci
měli polepšit. Samotný resort byl však super.
Ale jinak toho tu moc vietnamci
nemají. Možná to všechno komunisti zrušili, nebo je to proto, že 80 procent
Vietnamců je bez vyznání, takže starých náboženských staveb tu moc nenajdete.
Jezdit tu všude na vlastní pěst se
určitě dá, stojí to ale čas zjistit si, kdy to člověku jede do dalšího města a
přizpůsobit si podle toho program. Města jsou navíc dost roztažená a autobusové
nádraží bývá kilometry daleko od centra a pořád tu berete taxi, což ale není
zas tak drahé - okolo 13000 VND za kilometr plus okolo 8000VND nástupní sazba.
Prostě dopravou tu ztratíte spoustu času.
O
Vietnamcích
No nemají to tu lehké. Je tu všude
dost chudoba, takže člověk se pak diví kolik chtějí cestovky za nějaké výlety a
platit se to člověku rozhodně nechce.
Vydělávají okolo 2 000 000 VND měsíčně, v přepočtu na naše okolo 2000
CZK. Když se budete stravovat jako vietnamci, dáte za jedno jídlo okolo 50000
VND někde možná méně.
Když jsem viděl ty kutlochy, ve
kterých bydlí vietnamci v Saigonu přímo v centru města, v postranních uličkách
z hlavních ulic, bylo mi jich líto. Navíc ten všudypřítomný šílený provoz, smog
a horko. Hygienu moc neřeší. Maso se tu prodává na ulici, samozřejmě hezky
vystavené na sluníčku, chlazení se tu moc neřeší.
Vietnamci jsou ale docela v pohodě,
přišlo mi, že v Hanoji jsou trochu usměvavější, ale jsou většinou dobráci.
Třeba na Phu Quocu se nám hrozně omlouvali a třikrát vysvětlovali, proč jsme
platili poplatek za jednu noc za druhý pokoj, jelikož kluci rezervaci zrušili
včas, ale oni tu informaci z bookingu nedostávají. Peníze nam vrátili. Všude v
hotelech nás oslovovali sire, to jsem se vždycky smál.
Fotogalerie:
https://goo.gl/photos/34H9aiSv6P4eg2qV6
a to je vše, přátelé..
Žádné komentáře:
Okomentovat