27.12.2016 - Den 06 – Cesta do Saigonu
Dopoledne nic nemáme. Takže dnes trávíme ráno na snídaní asi hodinu. No co vám budu povídat, najedl sem se pěkně. Pak nás nechali opět vyplnit hodnocení, tentokrát bylo o dost příznivější, než předevčírem v restauraci vede hotelu, která ale k hotelu stejně patřila také. Já jsem tam byl celkem spokojen, ale někdo už méně. Dnes bude jen převoz na letiště a pak let do Saigonu. Takže dopoledne se válíme opět na pokoji, jelikož zde opravdu není co dělat. Je tu jen přístav s turistickými loděmi a pár hotelů. Prostě malý ostrov pro turisty.
Milan si u Vasila, managera hotelu, předchozí dny několikrát stěžoval. Na prvním pokoji jim to šíleně páchlo, dostali jiný pokoj a tam zase netekla teplá voda, ale to nakonec opravili. Jako kompenzaci domluvil převoz na letiště za 65 USD hotelovým vozem. Takže v půl dvanácté jsme zaplatili za náš pokoj a dvě noci něco málo přes 2 800 000 dongů. Pak nám přistavili dodávku, ale takovou jsem ještě neviděl. Velikost fordu transit ale místo sedadel kožená křesla a vnitřek celý čalouněný a vykládaný dřevem. Řidič i umí anglicky. A veze nás přímo na letiště.
Let do Saigonu s Vietnam Airlines
byl v pohodě, Airbus A321. Na ten krátkej let okolo dvou hodin, jsme dostali i
teplé jídlo a to hovězí s omáčkou s mrkví, k tomu špagety, bylo to strašně
dobrý. Možná nejlepší jídlo, co jsem kdy
v letadle měl.
Saigon nás přivítal mnohem vyšší
teplotou. Na severu u Hanoje a okolí jsme si zvykli na 20 stupňů, Saigon ten má
teď okolo 30 stupňů. K tomu je tu takovej o dost větší smog.
V Saigonu nás pak za asi 200 000
dongů odvezl taxik k hotelu. Letiště je vlastně hned ve městě, takže to netrvá
tak dlouho. Doprava mi tu přijde ještě šílenější než v Hanoji, auta i motorky
si tu jezdí křížem krážem přes pruhy, jak se jim zlíbí. Ze dvou pruhů si tu
udělají pruhy tři. Na třech pruzích auto z levého pruhu začne v křižovatce
odbočovat klidně doprava atd. Všude samozřejmě lítají na motorkách, jak se to
hodí.
Bydlení nic moc, ani okna ty pokoje
nemají. Ale je to v centru a za noc tu chtějí za dvoulůžkový pokoj 644 000
dongů.
Večer tu zkouším přes cestovky
zjistit ceny výletu do Cat Tien národního parku. Pro čtyři lidi na dva dny to
je 110 USD na osobu. Ale nápad je odmítnut.
Ubytování:
Yen Trang 2 hotel, Saigon. Nedoporučuji, fakt kobka bez okna ale alespoň čistá.
Nic moc, nebrat.
28.12.2016 - Den 07 – Saigon
Ráno se tu pořádně nasnídáme v
pekárně. Fakt mňamky. Pak to tu tak procházíme a stále nevěřícně sledujeme
dopravu. Navštěvujeme prezidentský palác, který byl později přejmenován na
palác sjednocení. Hezká budova v parku kde sídlila vláda, v podzemí tu také
mela bunkr, který za vietnamské války také prezident použil. Na budovu zaútočil
voják severního Vietnamu a shodil na ni dvě pumy. Po této události se
definitivně Američani z Vietnamu stahli.
na skútru se tu dějí různé věci…
Odpoledne je ve znamení hledání
autobusového nádraží, odkud jedou spoje do My Tho. Jedeme do toho, co je v průvodci, ale tam se po nějaké
době dohadování dostaneme k tomu, že do My Tho to jede z jiného. Tak znova
do taxíka a jedeme na West Station, odkud to fakt jede tam, kam potřebujeme.
Lokálním autobusem je cena 60 000 dongů. To je méně než kolik projedeme
taxíkem.
Mimochodem taxiky stojí v Hanoji i Saigonu okolo 14 000 dongů za
kilometr, nástupní sazba je okolo 11 000 dongů. Všechny mají taxametry.
Palác znovusjednocení
Večer
se zas hezky přežereme. Milanovu objednávku jarních závitků - přineste pro
každého jeden závitek nebo teda jednu porci závitků, když je jich v porci pět,
pochopili tak, že přinesli čtyři porce. K tomu jsme si dali ještě každý svoje
jídlo, no, a když to všechno najednou přinesli, tak se to na stůl vejít
nemohlo.
taková normální saigonská večeře na
ulici…
Bydlení je hned vedle našeho posledního bydlení a je moc hezké. Cena je velmi podobná okolo 700 000 dongů. Doporučuji.
Musím ještě zmínit, jak tu spousta
lidí v těchto mnohamiliónových městech bydlí.
Nejdříve jsem si myslel, že v těch
úzkých postranních uličkách, které vedou z fakt velkých ulic jsou jen nějaké
sklady. Omyl, v tom bydlí lidi. Má to i třeba jen pět někdy deset metrů
čtverečních a zavírají to takovými vraty. A vede to někdy do patra, kde mají
asi postel.
Ubytování:
Sunny Guesthouse, Saigon. Doporučuji a cena 700 000 dongů je docela v pohodě.
Fotogalerie:
https://goo.gl/photos/34H9aiSv6P4eg2qV6
Žádné komentáře:
Okomentovat