5.7.2018 - ZELEZNAK.CZ - aneb maturita triatleta

Akce : ZELEZNAK.CZ
Kategorie : Ironman Triatlon
Kdy : 5.7.2018 7:00
Kde : Loučovice u vodní nádrže Lipno
Trasa : 4,1km plavání, 180 km kolo (převýšení 2500 m), 42,2 km běh (převýšení 700 m)
Web : http://zeleznak.cz/
Výsledky : http://live.results.cz/livepro.php?event=201837zeleznak
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/2828748801

ZELEZNAK.CZ - Zpět ke kořenům, zpět do přírody!

ÚVODEM

Velmi málo známý závod, který má svoji ironman variantu zeleznak.cz a také 1/3 ironman variantu jménem zeleznak75.cz. Úplně jsem neplánoval zůčastnit se 12 dní po Moraviamanu dalšího ironman závodu, natož tohoto, trochu ectrémnějšího, ale tak dlouho jsem byl provokován, že jsem se nakonec vydal do Jižních Čech. Dorazil jsem večer před závodem, a s kamarádem jsme se ubytovali v místní tělocvičně ;-), hned vedle startu.

penziony byly plné ale pořadatel myslel 

i na ubytování a samozřejmě zdarma ;-)

Navíc to vypadá, že to pořadatel s tím, že to byl poslední ročník, myslí vážně, další důvod se zúčastnit. Závod neměl žádnou propagaci, prý poslední ročník jen pro známé (já se to dozvěděl od účastníka loňského ročníku) a startovní listina podle toho vypadala, na facebooku se o závodě nic nedozvíte.

Měl jsem před tímto závodem respekt, jelikož ty kopce jsou tu prý vyhlášené.

Takže nakonec se sešlo, včetně mě, pouze 6 účastníků ironman distance zeleznak.cz a 19 účastníků třetinové distance zeleznak75.cz.

To ale naprosto neznamenalo nějaké odfláknuté pořadatelství, mnoho podniků by se zde mohlo mnohému přiučit. Startovné na místě 1000 Kč, opravdu velmi lidové. Na přivítanou dostanete večeři a to ještě výběr ze dvou jídel, následovala pohodová rozprava a diskuse účastníků do večerních hodin. Dokonce i kvůli tomu rozbalili velký stan.


START, PLAVÁNÍ

Ráno jsme se v počtu šesti kusů sešli u Vltavy, pár kilometrů pod nádrží Lipno, takže voda úplně teplá nebyla. Samozřejmě všichni, kromě jednoho v neoprenech (to jsem si ale všiml až po plavání v depu). V 7:00 nám to odbouchli a zábava začala, bylo jasné že to bude opravdu dlouhý den. 

Voda byla super, plavou se 3 okruhy, začíná se proti proudu a vrací se vždy po proudu. Začalo se svižně, prvních asi 100 nebo 200m jsem lapal po dechu, nebyl jsem nějak rozdýchanej v tý studený vodě. Pak jsem se ale uklidnil a proplaval se na první pozici. Plavalo se mi velmi dobře, ale podvědomě když jsem neviděl žádného soupeře, tak jsem zvolňoval, ale stačilo se ohlédnout a viděl jsem že jeden je 2 metry vedle mě a druhý hned za mnou, to jsem pak vždy přidal ;-) Dokonce jsem občal plaval i technicky, jak jsem pořad nemusel sledovat každou chvíli co se děje přede mnou, vlevo vpravo. Na špici jsme se nakonec uvelebili dva, a tak to prakticky zůstalo až do konce. Toto bylo zatím nejhezčí plavání v triatlonu jaké jsem zažil, ta řeka byla prostě super. Vylezl jsem z vody první, a asi 20 sekund za mnou vylézá druhý, v depu na něj zírám, protože on to plaval bez neoprenu. Vysekl jsem mu poklonu, protože jsem nebyl schopen mu ani s neoprenem uplavat -  on mi odpověděl, že musel místama zvolnit, protože když byla voda studenější, dostával křeče. Mimochodem neopren neměl protože se do něj nevešel, prý přibral 5 kg ;-).

Nakonec jsem teda nějakých 4200m plavání zvládl za 1:07:47, tempo 1:37/100m.

Depo proběhlo v pohodě, organizátoři podají tašku s věcmi na kolo a vše Vám zase zbalí. Prostě opravdu vše tu je dosti profesionální, však to také pořádá človíček který dělal Pillman triatlon.


KOLO

Vyjel jsem s z depa s druhým s plavání ale po chvíli jsem ujel. Jedou se tři okruhy, začíná se v Loučovicích a jede se okolo nádrže Lipno. Cítím že to ale není ono, což jsem tak trochu tušil, že zregenerovaný po ironmanu za těch 12 dní ještě nejsem, navíc jsem si zkoušel celkem těžké cyklo intervaly jestě v neděli, čtyři dny před závodem, asi sem si myslel že tím podpořím tělo v regeneraci ;-))) Takže po rovině nejsem schopen jet ani 30 km/h, to mě trochu až vyděsilo.

Kochám se tou nádherou a nečumím na cestu až jsem s tý asfaltky sjel, koukám na to a přemýšlím co dělat, tak jsem to pustil do mělké strouhy a snažil se zabrzdit, ale na té trávě to moc nešlo, tak jsem tam pak sebou seknul, naštěstí se ani mě ani kolu nic nestalo. Druhý co jel za mnou na to kouká a říká "tudy ale cesta nevede!" Pokračuji, dojíždím soupeře u Frýdavy a ujímám se vedení. Ve Frýdavě se zabočuje do lesa, na hezké užší asfaltky a v těchto krásných lesích se pokračuje dalších asi 30km. Opravdu nádherná překrásna trasa, minimum lidí, žadná auta. Ale kopečky ty tu fakt jsou, v prvním kole to celkem jde, i když stoupání na Bukový vrch, mírný sjezd zpět a další stoupání na Svatý Tomáš, tam se člověk trochu zapotil, občas tu ty stoupání mají 13%. 3 občerstvovačky na 60km je super. Těžší stoupání se ale střídají s překrásnými sjezdy jaké jsem nikdy neviděl. Představte si krásnou asfaltku tak akorát širokou uprostřed lesa s mírným klesání, opravdu něco úžasného. Ze Statého Tomáše pak následuje sjezd do Frýdavy a pak zpět do Loučovic.

Druhý okruh se mi pocitově na začátku jelo lépe, zdálo se mi že to prostě po té rovině více letí. V těch kopečcích jsem se taky už tolik nebál do toho šlápnout, jelikož v prvním okruhu jsem měl fakt velký strach a respekt co mě tam vlastně v pro mě neznámé trase čeká, a ono to zas nebylo tak strašné. Každopádně v 90tém km jsem začal ty stehýnka trochu cejtit, což mi teda na sebevědomí nepřidalo. Přijel jsem sem závodit pouze se sebou a s trasou, ale teď to vypadalo že bych mohl snad jet i o vítězství. Na druhého v pořadí jsem si po prvním okruhu vybudoval náskok asi 5 minut. Ale věděl jsem že jestli si nepřivezu z kola náskok 20 minut, tak že mě v maratonu dostane. Prostě jsem do toho musel šlapat a v duchu si říkal že ta trasa musí bolet i ostatní účastníky ;-) Druhý okruh byl za mnou a já měl náskok na druhého okolo 10ti minut. Ale po 120ti km ty nohy jsem cítil ještě o něco víc.

Třetí okruh, nohy trochu cítím, tak jsem možná na chvíli trochu zvolnil, jak jsem ale okolo 135tého km vjel do lesa a začali stoupání, cítil jsem že už ty nohy tolik nejdou. V jednom stoupání asi na 140tém km jsem chtěl podřadit ale zjistil jsem že už nemám kam, to se mi ani při výjezdu Ještědu nestalo. Nějak jsem to teda vyšlápl, ale rozhodně ne tak svižně jako v předcházejících dvou okruzích, už toho bylo trochu dost. Přežil jsem to ale celkem v pohodě, i to stoupání na Bukový Vrch a Svatý Tomáš a pak si užil sjezd do Frýdavy a zkoušel do toho ještě šlápnout při dojezdu do Loučovic.

Nakonec 180km, převýšení okolo 2500m jsem zvládl za 6:14:31, průměrná rychlost 28,7 km/h. Není to žádná sláva, tréninkově na Ještěd z Prahy a zpět jezdím okolo 30,5km/h, i když těch nastoupaných metrů je tam jen okolo 2000.

Jsem v depu, převléknu se a jdu na ten běh...


BĚH

Tohle bude očistec, běží se šest okruhů a to ještě v každém okruhu se od otočky vrací po stejně cestě. Vybíhá se z Loučovic a sbíhá se lesem okolo řeky Vltavy. Tam po 3,5 km je druhá občerstvovačka a pak hezky zpět nahoru. Cesta je to lesní, zpevněná, prosypaná šterkem. Na Moraviamanovi jsem šel na běh takovej celkem čerstvej, tady se o tom nedá vůbec mluvit, ty kopce na kole mi dali zabrat, takže cítím takovou všeobecnou únavu. Výběh zpět do Loučovic je těžký ale horší je, když člověk začne přemýšlet že to musí bežet ještě 5x. Hrůza.

Hodně mě ale povzbudilo, když si v prvním okruhu počítám, že mám na druhého náskok okolo 20ti minut, to jsem pomalu yačal věřit že bych to i mohl vyhrát. Každé kolo tam do sebe nacpu jeden gel a v každém dalším kole to je s větším odporem. Jak kola pokračují, tak se mé zastávky na občerstvovačkách prodlužují a celkové tempo klesá. Každopáně stále si kontroluji náskok na druhého a snažím se ho držet na 15ti minutách. Asi toho máme už oba dost, takže nemusím to rvát úplně do mrtva, a tak nějak v klidu, pokud se tomu vůbec v této únavě, takto dá říci, si ty kola běhám.

Postupně se k nám přidávají další dva účastníci tohoto večírku, kteří přijeli z kola. Další dva to zabalili už po kole, jeden to údajně už avizoval před startem že na ten běh nejde. Ten běh jde hodně ztuha, ten seběh ještě celkem jde, ale do kopce ani nevím proč to prostě nejde. Tepy strašně nízko, nakonec průměrný tep na běhu okolo 138, ani nevím proč to více nešlo. Kola pomalu obíhají, když se dostávám do čtvrtého, pátého kola, tak už dost věřím tomu že to vyhraju. Ale neblázním a běžím v klidu, protože se pořád bojím aby nepřišla nějaká krize. Jak se to přehouplo do druhé půlky maratonu, tak je to psychicky lepší. Páté kolo za mnou a je to již prakticky jisté že jestli doběhnu tak to vyhraju. To se pak běřé o něco lépe, dole na občerstvovačce ještě trochu s lidma pokecám a vydám se na posledních 3,5 km stoupání do Loučovic. Je to hezký pocit ;-)


CÍL

Dobíhám do cíle maratonu v čase 3:55:13, tempo 5:35min/km. Nastoupáno okolo 600m.

Je to tam! V celkovém čase 11:22:53 jsem v cíli a přijímám gratulace. Bylo to hodně hodně težké a několikrát v závodě jsem si říkal proč to vlastně člověk dělá, když to tak bolí. Jenže ten pocit že to dokázal, a ty zážitky které to v člověku nechá, ty za tu velkou dřinu opravdu stojí!

Čekám na kamaráda, který mě k této akci vyprovokoval, dobíhá za necelých 15minut, horši to maji dva ostatní účastníci, na které čekáme před dvě a přes tři hodiny. Ti si to užili ještě více než my ;-)

výsledková listina

Pohár pro vítěze a medaile pro všechny finišery ;-)

V cíli se podává pizza a pivo pro všechny, prostě rodinná atmosféra.

Vyhlašuje se hezky po staru, na chodbě před tělocvičnou ;-)

titulek na zeleznak.cz ;-)

ZÁVĚREM

Závěrem musím říci jen samá slova chváli pořadatelům. Absolutně profesionální práce ve všech ohledech, nehledě na minimální počet účastníků. Neskutečně krásná trasa, vybavené občerstvovačky, občerstvení před závodem, pizza po závodě, finišerské medaile, trička, pohár pro vítěze, památeční hrneček s motivem posledního ročníku tohoto závodu, není co dodat. To že startovné bylo prakticky zadarmo a že nás nechali přespat v místní tělocvičně úplně zadarmo, o tom ani nemluvě. To je prostě tak, když se něco dělá s láskou a ne pro peníze...

Možná to byl poslední ročník Železňáka, pokud to tak je, tak Jirko díky za tento krásný závod na překrásných trasách. Na tento zážitek se nezapomíná...