sobota 23. června 2018

23.6.2018 - Moraviaman 2018 - Mistrovství ČR v dlouhém triatlonu

Akce : Moraviaman 2018 - Mistrovství ČR v dlouhém triatlonu
Kategorie : Ironman Triatlon
Kdy : 23.6.2018 7:00
Kde : Otrokovice, koupaliště Šterkoviště
Trasa : 3,8km plavání, 180 km kolo (převýšení 900 m), 42,2 km běh (převýšení 35 m)
Web : http://www.moraviaman.cz/
Výsledky : http://czechtriseries.cz/results/race/3472
Videohttp://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10155440826-triatlon/318297371361002-moraviaman-2018 , https://www.facebook.com/TriatlonNasBavi/videos/2121233827905096/
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/2798760867

... aneb říkejte mi Mistře ... :-) :-) :-)

ÚVODEM

Moraviaman, nejvyhlášenější triatlon v ČR na ironmanské distanci, zároveň také mistrovství ČR v dlouhém triatlonu, to byl asi ten nej nej závod, na který jsem trénink směřoval od prosince 2017, pominuli přípravu na pražský maraton v květnu. 

Již jsem věděl do čeho jdu, jelikož jsem se zůčastnil před rokem, dokončil jsem ho tehdy v čase pod 10h10minut. Cíl byl jasný, čas pod 10hodin a skrytě jsem doufal v čas pod 9:45, ale to my lidi moc nevěřili.  A zde se dozvíte jak to dopadlo.

No to vstávání ráno teda nic moc, budíček v 4:45, nacpal jsem se špaldovýma těstovinama a nějakými Saltsticky a BCAA a jelo se uložit věci do depa. Počasí bude asi zajímavé, voda má 24,2 stupňů, neopreny povoleny, ale vzduch ma okolo 11°C a před den to nemá být o moc lepší, navíc má hodně foukat.

Byl jsem dneska nějakej divnej, už před plaváním jsem si po natahování neoprenu na posledních chvíli, protože jsem si ještě skočil na WC, tak jsem zapoměl hrudní pás, takže zase vše dolu a znova. Rozcvičení, tak na tom jsem měl asi minutu, pak jsem se šel na minutu rozplavat a postavil se na start. Tam je 321 soupeřů v individuální kategorii a pak 60 štafet.

START, PLAVÁNÍ

tak za chvíli to začne...

A tak nám to v 7:00 odbouchli. Nebyla to tu taková tlačenice jako na Czechmanovi, ale trochu se to tu taky mlelo. Těžko jsem lapal po dechu, snažil jsem se plavat rychle aby mi všichni hned neuplavali. 

Plavou se tři okruhy v místním Šterkovišti, po každém okruhu následuje výběh z vody a zase vběhnutí do vody. Žádné šetření, snažím se plavat již od začátku téměř na plno, jelikož vím že šetřit se nemá smysl. Moc mi to ale nešlo, techniku jsem si vůbec neměl čas hlídat, říkal jsem si že se zkusim za někoho nebo vedle někoho trochu zavěsit a zkusit plavat v háku, ale učit se toto při závodě nebylo úplně ono, moc mi to popravdě nešlo. Navíc jsem místo důrazu na techniku pořád hlídal jiných sto věcí, jestli plavu rovně, kde jsou lidi vepředu, kde vlevo, kde vpravo. kdo plave rychleji, kudy mám plavat já atd. Po 500ti metrech jsem se celkem už uklidnil, ale jak jsem se snažil plavat v balíku plavců, a ne jako vždy hezky v klidu osamocen někde u kraje, tak jsem prostě neměl čas hlídat si techniku, rychlost tam asi celkem byla, ale kdyby to viděl trenér, tak by asi nad technikou hodně zaplakal.

výběh a vběh na další kolo plavání. 

Plavalo se mi celkem velmi dobře, v Helixu do bylo celkem v pohodě, i když na konci plavání mě již začalo bolet břicho asi spodní břišní svaly, od toho neustáleho napínání těla s odporem toho neoprenu.

Nakonec vybíhám z vody po necelé hodině, příjemné překvapení, moc jsem toho v rychlostech a tempech tento rok nenatrénoval.


už to valím do depa...

Vyplaval jsem oficiálně za 1:00:02, tempo 1:35/100m, průběžné 25té místo, velká spokojenost i když za tu techniku plavání si budu nadávat, jenže jakmile jsem si začal hlídat techniku, evidentně jsem proti soupeřům začal ztrácet, budu to muset prostě tu techniku tomu tělo zautomatizovat. Zajímavé je že na Czechmanu jsem měl pomalejší tempo 1:35/100m.

Depo bylo katastrofální, děli se mi věci, které se mi nestali ani pří prvním triatlonu. Nejdříve jsem si málo skopal neopren z nohou a pak to nemohl rukama přendat přes kotníky. Pak jsem zase při navlíkání pásu se startovním číslem, uvolnil cvoček co ho držel, ten musel v trávě najít a znova nandat startovní číslo na pásek. No a pak vyběhl z kolem a na konci depa zjistil že nemám brýle, takže zpátky pro brýle... Hrozné hrozné.

KOLO

Jedou se čtyři okruhy, v necelé půlce každého okruhu se pak projíždí okolo depa na Štěrkovišti, takže obecenstvo máme každou chvíli. Úkol číslo jedna bylo snížít tepy, tentokrát jsem měl na začátku tep 170, tak to jsem čuměl teda. Dostal jsem se po chvíli někam k 160ti tepům ale dál se tomu nechtělo. Fouká docela vítr, tak 15km/h určitě, horko fakt není, asi 12°C. Takový tajný cíl byl zkusit to jet s průměrnou rychlostí 36km/h, ale v tomto větru teda těžko.

hezky nebylo a já hezkej už vůbec nee ;-)

První okruh to celkem šlo a 36km/h jsem tam vlastně průměrku měl. Ale v druhém, to začalo foukat ještě více, to už fakt udržet nešlo. Navíc jsem měl bolesti břicha, někde spíše střeva, nevěděl jsem co mám dělat, jestli mam jít na záchod či co. Pomáhalo jen zvednout se z hrazdy a prodýchavat zhluboka, ale to jsem prostě nemohl, to mě zpomalovalo. Jak byla zima a navíc v tom větru, tak jsem toho teda moc nepil, ale postupně jsem to vychytal a před depem to tam do sebe hustil pod tlakem.

kolo šlo fakt ztuha, spousta času se v hrazdě jet nedalo.

Třetí okruh fičelo snad ještě víc, podle předpovědi až 25km/h, jako někdy fakt nepříjemné a dost psychicky náročné, když šlapete co to dá a nemáte tam ani 30km/h, plán s průměrkou 36km/h byl pasé. Ale nechutnalo to ani ostatním, nikdo mě za celé kolo nepředjel, ti dva kteří to udělali, jsem zase po chvíli předjel já. Navíc se vždy uklidňuji tím, že v těchto popředních pozicích jsem jeden z mála, možná i jediný, který nemá triatlonový speciál, aerodynamickou helmu ani další triatlonové vychytávky...

zase nejsem v hrazdě, ach jooo.

Takže kolo nic moc, ale fakt to bylo celkem těžké v tom vichru, navíc pak ještě chvíli pršelo.

Čtvrtý okruh, ten už mě fakt nebavil a už jsem chtěl z toho kola pryč. Celkem jsem se těšil na běh, i když s těmi problémy ve střevech či břichu, jsem na to koukal i s obavama, jelikož jsem nevěděl co se bude dít až začnu při běhu v tomto stavu poskakovat.

Stravování jsem v 30ti minutových intervalech také moc nestíhal, ale nakonec jsem celkově snědl skoro vše co jsem chtěl - 4x Agave gel + 4 x Enervit sport tyčinka (střídal jsem po 30ti minutách) + 2x 1/2 banánu +
2 litry vody + 1,5 litru iontový nápoj + 3x Saltstick.

180 km na kole jsem nakonec ujel v průměrné rychlosti 34,7 km/h, v čase  5:10:37, 28mý cyklistický čas.

Depo bylo celkem v pohodě. Celkem prozřetelně, a poprvé, jsem si nachystal do depa i ponožky na běh, strčil je do bot a boty otočil podrážkama nahoru. Takže po tom dešti na kole, promáčené ponožky i tretry, bylo převlečení do suchého, balzámem na ty promáčené nohy.

BĚH

Tak jsem teda vyběhl a neplánoval jsem se někam hrnout, přeci jen je to maraton... Ale ty nohy šli úplně sami tak jsem je nechal volně běžet, první km za 4:29. Ale pak začali problémy zase s bránicí, hlavně na pravé straně pod žebry, takže jsem musel zvolnit a chvilku i šel. Nevěděl jsem co mám dělat, asi toho měla dost po tom opět těžkém kole, naprosto stejný problém jako na Czechmanu. No a takto se to střídalo skoro celý maraton. Trasa byla trochu změněna, beží se 4 okruhy a je to totální rovina, okolo řeky Moravy, vždy se ale probíhalo okolo depa.

v polovině běhu

No takže moc to nešlo, do 20tého km to kdyžtak koukám celkem šlo, stále jsem měl průměrné tempo okolo 4:35/km. Ale pak už to nějak nešlo, úsilí pořád stejné, tak jsem si myslel že pořad jedu tempo okolo 4:40, ale bohužel to bylo okolo 5:00, někdy i více. Trochu mě to mrzelo, měl jsem to hezky rozjeté a chvíli jsem dokonce utopisticky přemýšlel že bych snad mohl dokončit pod 9:30. Ale s těmi problémy s bránicí to prostě nešlo, každou chvíli jsem musel zvolňovat. Nohy tak moc chtěli, vůbec mě neboleli, ale břicho bylo prostě proti.

vběh to čtvrtého, posledního kola běhu...

Nakonec ale na poslední obrátce, necelých 6km před cílem, ta bolet nějak zmizela, a já se mohl rozběhnout. Velkou radost mě udělalo, že mě stejně jako na kole vůbec nikdo nepředběhl. Poslední 3km byl asi největší zážitek z celého závodu, fakt jsem lětel tempem pod 4:30. Lidi nechápali, jeden na mě hlásil ty vole to není možný ;-). Teprve teď jsem trochu začal cítit nohy, že jako trochu tvrdnou a něco konečně trochu dělají.

Gely už mi teda ale na běhu lezly krkem, sice jsem je tak nějak občas dával ale rozhodně ne každou půl hodinu, místo plánovaných 5ti jsem snědl jen tři a na konec ještě jeden ENERVITENE Sport competition, ten jsem teda vypil s největším potěšením, ten mi teda chutnal.

Když jsem to nakonec takhle hezky rozběhl, začal jsem hodně koukat na celkový čas a počítat jestli mám šanci to dát pod 9:35, což by byl výkon z říše snů. Vypadalo to že žádného soupeře blízko před sebou ani za sebou nemám, takže to bude jen souboj s časem. Mimochodem, ani na běhu mě žádný soupěř nepředhěhl, samozřejmě kromě asi třech lidí ze štafet... Už jsem byl fakt blízko a rozpočítával si zbývající trať, poslední půl kilometr už bylo jasné že to stihnu a pocit to byl krásnej, poslední průběh depem a zatočit k finišerské uličce. Je to tam!!!! Již od kola jsem si tak nějak počítal kolik soupeřů je přede mnou a vycházelo mi že bych mohl být někdo okolo 20-25tého místa, ale to jsem se teda přepočítal.

CÍL

Jsem v cíli, dobíhám nakonec v maratonském čase, 3:17:07, tempo 4:43min/km, 18tý běžecký čas. 


jsem v cíli a opravdu nadšenej ze svého výkonu a šťastnej

Celkově je to ale větší šok,  čas 9:33:21, 13té místo celkově (321 startujících), to když mi Viki říká, tak tomu absolutně nevěřím, že to není možné. Ale největší šok byl, když koukám na výsledkovou LED tabuli a u mě tam svítí 1.místo v M40 (75 startujících)! Jako to jsem absolutně nechápal a nevěřícně na to koukal dosti dlouho, a nebyl jsem sám ;-). 



Výsledková listina kategerie M40

výsledková listina celkově, včetně Elite kategorie


Díky tomu, že ti top triatleti (asi poloprofi a profi), byli v kategorii Elite, tak jsem prostě první. Ale i kdyby se počítali lidi z kategorie Elite, tak jsem v M40 skončil na třetím místě.

Jako v cíli jsem pak chvilku poseděl ale prakticky žádná bolest, prostě fakt paráda, to jen dokazuje že tam rezervy jsou, a velké, jak na plavání, tak na kole, v běhu a hlavně i v depech.


poslední doběhnuvší, někdy 
okolo 23:00 to měl i s ohňostrojem

No tak jsem se dojel na penzion dát trochu dohromady, jelikož bylo jasné, že na to vyhlášení bych asi měl zajít ;-). Poseděli jsem v pizzerii, cpal jsem se vlastně neustále od doběhu do cíle a pak čekali u depa v hospodě a tleskali dalším a dalším finišerům, čekalo se totiž na toho posledního a teprve potom mohlo začít vyhlašování. Takže vyhlášení vítězů se konalo až po 11té hodině večerní...

Mistrem České republiky ve věkové kategorii se stává Václav Kolpek. 


taky tomu ještě nevěřím, ale ano toto bylo vyhlášení 
kategorie M40 na Mistrovství ČR v dlouhém triatlonu ;-)


Ten pocit byl úžasnej, i když jsem byl asi trochu mimo a asi se i trochu styděl ;-)

"zlatá" medaile vlevo, finišerská vpravo...


ZÁVĚREM

Asi nebudu svůj výkon moc hodnotit, byl jsem trochu zklamanej z kola, ale v tom větru to bylo otravné, těžké a nejelo to. Ale ostatní na tom byli podobně, když mě nikdo nebyl schopen za 180km předjet, kromě asi 2 štafetových závodníků. Běh jsem si užíval jen posledních pár km, jelikož jsem prostě běžet nemohl, i když nohy tak krásně sami šli a moc moc se jim chtělo běžet rychleji, břicho ale bylo proti.

No prostě úžasný zážitek a ještě mi to asi úplně nedošlo co se to stalo... Navíc mě nic nebolí, takže bych chtěl jít hned trénovat, já jsem ale rozumný, takže se budu jen pár dní přežírat a odpočívat :-)))))). A ještě mohu dodat že rezervy na zlepšení tam jsou, třeba ty depa a nebo srovnat trochu to moje břicho či bránici či co to je za problém. O tom že tenhle rok jsem trénoval tak polovinu či dvě třetiny nežli loni ani nemluvě...

Ten závod celkově je ale opravdu krásnej a sem bych se chtěl opravdu vracet. Ten můj výsledek mohu považovat za životní úspěch a těžko se bude překonávat. Ty desítky hodin na cyklotrenážéru doma, se opravdu hodně vyplatili, i když to bylo opravdu nudné a otravné, dřepět na kole doma v pokoji a dvě hodiny točit nohama.

Organizačně není snad co vytknout. Navíc jsme dostali v rámci startovného velký triatlonový batoh a celkem hezké tričko. Navíc hezká medaile atd. atd.


K zahození není ani průběžné deváté místo v českém poháru triatlonu mezi muži - FORD CZECHMAN TOUR, jelikož jsem se zatím zúčastnil všech tří závodů tento rok, bohužel sezona je dlouhá a u poloviny následujícíh závodů nebudu...

FORD CZECHMAN TOUR - průbežné pořadí muži

Tento den si budu opravdu dlouho pamatovat, těžko se to bude překonávat.

1 komentář: