29.7.2017 - Challenge Prague 2017

Akce : Challenge Prague 2017
Kategorie : 1/2 Ironman
Kdy : 29.7.2017 12:00
Kde : Praha, Střelecký ostrov a most Legií
Trasa : 1,9km plavání, 90 km kolo (převýšení 400 m), 21,1 km běh (převýšení 80 m)
Web : http://www.challenge-prague.com/
Výsledky : http://sportsoft.cz/cs/zavod/results/2169?rid=2573
Foto : 
Video : http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11943724568-challenge-prague-2017/217471291362107
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1884092713

... aneb jak jsem 6km běhu dělal vodiče mému vzoru - Petru Vabrouškovi...

ÚVODEM

Challenge Prague 2017, první opravdu mezinárodní triatlonová akce v ČR, podnik ze světové série Challenge (ta druhá série se jmenuje Ironman). Bylo jasné že tady nesmím chybět a startovné jsem zaplatil již mnoho měsíců předem. Navíc počtem závodníků se tato akce stala zatím největší triatlonovou akcí konanou v ČR vůbec. A těch zahraničních závodníků je na startovní listině opravdu spousty, jak v profi kategorii tak v té amatérské. Prostě střet s mezinárodní triatlonovou realitou je zde.

Myslím že jsem měl slušně natrénováno, a kromě bolavého ramena jsem neměl prakticky žádný problém. A jaké to bylo a jak to celé dopadlo, to se dozvíte na následujících řádcích.

Podmínky nejsou úplně ideální, na startu 700 lidí, takže ve vodě to asi bude mela, navíc voda má necelých 17°C. Na kole počasí slibuje 15-20km/h vítr a 30°C.

Celé se to koná v úplném centru Prahy, okolo Střeleckého ostrova se plave, na kolo se převléká na Střeleckém ostrově, kola jsou pak nad ním - na mostě Legií, kde je pak také depo na běh.

START, PLAVÁNÍ

Na start se postavilo něco okolo 40ti profesionálů, kteří startují ve 12:00, ostatních něco přes 600 lidí pak startuje v jedné hromadě ve 12:08. Vltava fakt celkem studená, ale ten adrenalim Vám nedovoluje na to vůbec myslet. Těch lidí je tu fakt spousta a fakt nevím jak se mezi nimi budu motat.

12:00 - start profesionálů muži, 12:03 pak ženy - takový drobný hlouček plavců se vydal okolo ostrova, trochu jim to závídím, jelikož mají hodně prostoru. My se začínáme řadit do vody hned po nich.

diváci měli krásný výhled, Praha je prostě nádherná

nastoupeni ke startu...

12:08 START. Masakr největší, mlátíme se tu všichni hlava nehlava. Plavat se dá pouze takovou rychlostí jakou to dovolí soupeři přede mnou či vedle mne. A takto to vlastně pokračuje celé plavání. Plaveme okolo Střeleckého ostrova, nejdříve proti proudu a pak po proudu Vltavy.

jak říkám, byla to fakt mela

Ale proud není nijak velký, ani si neuvědomuji, kdy plavu proti proudu a kdy po proudu. Svůj styl hledám celých těch 1900m ale nenašel jsem ho. Prostě nějak jsem tam těma rukama házel a snažil se plavat tak rychle jak mi soupeři dovolili.

atmosféra při plavání asi parádní, ale to ve vodě moc nevnímáte

Tak jsme teda obeplavali celý ostrov a pod mostem Legií vylézáme z vody na Střelečák, pod mostním obloukem je na ostrově převlékání na kolo.

Organizátoři nám to plavání trochu zkrátili jelikož Garmin mi říkal naplaváno 1906m (a to jsem to ještě odmáčknul až někde na ostrově po výběhu z vody), což je na mě trochu málo, ja mám vždy tak o 100m více. Možná to udělali proto, že ten přechod z plavání na kolo je fakt dlouhý.

Nakonec jsem vyplaval v čase 29:05 a tempo 1:34/100m, 143té místo absolutně. A jak říkám, já uplaval necelých 1900m, takže trasa měla rozhodně max. 1800m.

Depo - Je tam písek, takže jako nic moc, s tím pískem na chodidlech absolvovat celý zbytek závodu, ale co se dá dělat. Nějak ze sebe skopu neopren, to celkem šlo rychle, a soukám se do ponožek, to už bylo horší, asi si budu muset pořídit kratší ponožky, tohle je hrůza.

a jdu se trochu projet na kole...

Boty na kolo beru do ruky, běžíme po schodech na most Legií a pak musíme přes celý most až k Národnímu divadlu, tam vběhnout do depa a běžet ke kolu, vzít kolo, proběhnout celý most a u Újezdu nasedáme na kolo. Jedou se dvě kole směrem na Zbraslav a Vrané nad Vltavou.

KOLO

Na kole celkem fouká, na Strakonické opravdu dost, že musím někdy i z hrazdy. Tepovku mám od začátku kola okolo 167 tepů, ale kašlu na to, řekl jsem si že už prdím na nějaké snižování tepovky a jízdu na tepech pod aerobním prahem, co se v různých knížkách dočtete. Asi to platí pro začátečníky ;-).

Šlápnul jsem do toho a na mé silničce jsem tu začal předjíždět ty triatlonové speciály za statisíce jako by se nechumelilo. Až jsem si chvílemi řikal jestli to nepřeháním a zdali jsem si jistý že to vydržím. Tepovka pomalu klesala někam ke 160ti tepům a já věděl že tyhle tepy mám ze spinningu vyzkoušené, že je minimálně 1,5 hodiny vydržím. Tak jsem teda jel - Zbraslav, Vrané nad Vltavou, tam otočka, občerstvovačka a hned kopeček do Dolních Břežan. Ten byl dlouhý asi 3,4 km a já ho vyletěl průměrkou tak okolo 27-28km/h. Lidí jsem předjel spousty, ale většina z nich mě předjela zase ve sjezdu. Pak už jen zpátky do Prahy ke Smíchovskému pivovaru, kde je obrátka a druhá občerstvovačka. Místy to fakt foukalo slušně, ale tím lépe pro mě, protože evidentně mě to sedělo v porovnání s ostatními. Trochu mě ale štvalo, kolik lidí tu hákovalo a tresty nikde, i když občas tu rozhodčí jezdili a jednou jsem nějakou kartu viděl. Fuj Fuj. Po prvním kole jsem měl průměrnou rychlost okolo 37,8 km/h, což mě udělalo velkou radost a říkal jsem si jestli bych dokázal dotahnout to na 38km/h. Dá se to pochopit na začátku kola, ale po desítkách kilometrů už bylo místa dost na to aby se hákovat nemuselo...

Druhé kolo pokračovala podobně, teplo bylo a vítr také. Na strakonické fučelo slušně a cestou přes Zbraslav okolo Vltavy do Vraného to bylo jen o kousek lepší. Šlapal jsem do toho šlapal, a nohy jsem začínal cítit. Ale kadenci jsem držel stále okolo 90ti. Na 60tém km jsem ale musel trochu zpomalit, cítil jsem že toho mají nohy dost, takže pár km před kopcem do Břežan jsem zvolnil aby byly síly na ten kopec, a to se vyplatilo. Nejel jsem ho už tak rychle jako na prvním okruhu, ale dostatečně rychle abych zase spoustu lidí předjel, tentokrát jsem se ale nenechával tolik předjet ani ve sjezdu, jelikož už jsem věděl jaké to je. Pak jsem na to do Prahy šlapal co to šlo, ale bylo jasné že průměrná rychlost bude nižší než v prvním kole. Ale lidí jsem předjel spousty, asi jsme toho už všichni měli celkem dost.

Nakonec 90 km v průměrné rychlosti 37,3 km/h v čase 2:23:50.3, posouvám se na 92hé místo absolutně včetně profi.

Depo bylo rychlé, proběhnout na most Legií, odstavit kolo, doběhnout na jeho druhý konec, nahodit boty, brýle, čapku, gely pod kombinézu a už se běží.

BĚH

Běží se 4 okruhy, okruh začíná u Národního divadla, pak se běží na náplavku u Palackého náměstí, pak nahoru a přes most na Zborovskou ulici, kousek Strakonickou a obrátka a po nábřeží k mostu Legií, průběh mostem Legií okolo depa a takto stále dokola.

Pravidlo praví začátek běhu běžet volně, aby si tělo zvyklo na jiný pohyb. I když jsem to na kole celkem hnal a vytočil nohy jen poslední 2km, nohy byly úplně v pohodě, což mě překvapilo. Ty tempové tréninky, které jsem po Moraviamanovi jako svém hlavním cíli sezóny začal praktikovat, se rozhodně vyplatili. A i když jsem si myslel že běžím pomalu, tak jsem se kouknul na hodinky a tam jako tempo 4:20. Trochu nevěřícně jsem koukal co se to jako děje. Ale pokračoval jsem v tom, mírně zadrženě, protože jinak bych snad běžel ještě rychleji. Trochu jsem cítil břicho, ale nic strašného a tato drobná bolest po prvních pár km odezněla úplně, takže místy jsem běžel 4:10. Opravdu nikdy se mi v triatlonu nebeželo takhle dobře, běžel jsme volně, dá se říci na pohodu a přesto v tempu 4:20, pro mě opravdu velmi slušném. První kolo je za mnou, vbíhám do druhého a pohoda pokračuje. V polovině druhého kola mě pomalu dobíhá Petr Vabroušek, můj sportovní vzor, který ale již má o jedno kolo víc. Mluvím na něj a on že ví kdo jsem ;-) Už jsme si pár mailů vyměnili, pořád ho s něčím otravuju a on stále odpovídá. Koncem mého druhého kola tak probíháme bok po boku, takže kamery České televize nás snímají snad půl minuty v přímém přenosu, žák a jeho vzor po boku ;-) Říkám mu, že je to pro mě fakt zážitek, moci s ním bežet v závodě a celé moje třetí kolo mu dělám vodiče. Držím tempo okolo 4:10 - 4:20 a on beží hezky za mnou. Asi mě ta jeho přítomnost trochu nakopla, takže celé 3tí kolo jsem držel tohle slušné tempo. Plán tu teda takový byl, první dvě kola bežet na pohodu a od třetího do toho trochu šlápnout, Petr mi k tomu jistě dopomohl. Neběžel jsem na krev, beželo se mi prostě dobře, a ten pocit že mi na záda dýchá Petr Vabroušek, ten byl prostě užasnej a k nezaplacení. Potěšilo mě když říkal že mě dobíhal opravdu dosti dlouho, takže tempo jsme měli opravdu podobné a v cíli mi říkal jak jsem ho hezky povodil.

Na konci třetího kola se trochu zdržím na občerstvovačce (jsou tu tři na každém okruhu), Petr vbíhá již do cíle a já mu to trochu závídím, jelikož to začíná bolet. Na 16tém km přichází trochu krize a já běžím 2 km v tempu okolo 4:45 - 5:00. Pak se to zase trochu rozběhne a poslední 2km do toho zase trochu šlápnu a bežím v tempu okolo 4:20. Zas si říkám že jsem to mohl rozbalit naplno o něco dříve ale to už je jedno, čas pod 4:30 o kterém jsem chvílema přemýšlel, nebyl zvládnutelný a čas, ve kterém doběhnu bude pro mě tak jako tak neskutečný, další výrazné zlepšení osobáku.

Půlmaraton jsem rozhodně neplánoval rychleji, možná jsem si říkal že něco okolo 1:35 by to snad mohlo jít, ale toto, to bych opravdu neuhodl. Dobíhám za aplausu a krásné atmosféry, která tu všude vládne, půlmaraton za 1:32:40.8 - tempo 4:23.

CÍL

Vbíhám do cíle celkem kvapem, tempo okolo 4:00 a v pohodě, pak dostávám krásnou těžkou finišerskou medaily. Koukám na svůj čas a nestačím se divit - 4:33:52.8, takže svůj osobák po 3 týdnech posouvám o necelých deset minut! Navíc, myslím si, že lehká trasa to taky nebyla, na kole 2 kopce a hodně větru, na běhu už bylo také celkem teplo. Říkám si, že teď už je potřeba triatlonového speciálu, pořádného neoprenu a triatlonové kombinézy prostě urgentní, každá další minutka se bude stahovat už opravdu těžko. 

Ten hodně hodně dobrý běh mě opět posunul a to o spoustu míst dopředu. 
Nakonec mi čas 4:33:52.8 stačí na 64té místo v absolutním pořadí včetně profi kategorie (657 startujících). Mezi amatéry v kategorii M40-44 je to 9té místo (103 startujících), přede mnou je 6 zahraničních účastníků a dva češi!

Výsledková listina - amatéři, věková kategorie M40-44

detailní pohled na mé snažení

takto mě jednotlivé disciplíny posouvali kupředu 

v absolutním pořadí

ZÁVĚREM

Challenge Prague byl opravdu krásný zážitek. Samozřejmě maraton v Praze, to je mega akce a neskutečná atsmosféra po celé trati. Triatlon je oproti tomu taková popelka, ale myslím si, že se to rychle bude měnit, protože každým rokem sleduji jak tento sport u nás nabývá na oblibě a počty startujících na závodech se zvyšují. Pro diváky je to jistě zajímavější, nežli se jen dívat jak nějací šílenci pouze běhají. Pokud bude za rok Challenge Prague opět, myslím že to už bude naprostá bomba. Každopádně závod jsem si užíval, kromě plavání, to mě moc nebavilo, mlátit se s tolika lidmi. Kolo to bylo parádní, trasa krásná, jen ten vítr nemusel tolik foukat a nemuselo se tolik hákovat. Běh to byla třešnička, ano ke konci už to bolelo, ale tak je to správně, jinak bych si zase nadával že jsem se flákal. Což jsem si stejně na konci říkal, že jsem mohl ještě o něco víc ze sebe vydat ;-)

Vabroušek a jeho velký fanoušek

Organizace parádní, pár připomínek bych samozřejmě měl, ale jsou to drobnosti. Prostředí a atmosféra v centru Prahy, to nemělo chybu. Prostě za mě dostává tento závod velkou 1.

ta medaile je opravdu překrásná

                                                    ... TRIATLON, to je prostě úžasná věc...