8.8.2020 - 9.8.2020 - 10 Lužických sedmistovek - 10. ročník

 Akce : 10 Lužických sedmistovek

Kategorie : 2 etapový ultramaraton
Kdy : 8.8.2020 8:00, 9.8.2020 7:00
Kde : Radvanec, Lužické hory
Trasa : 1. etapa 66 km s převýšením 1995m, 2. etapa 43 km s převýšením 1148m
Web : http://www.10luzickychsedmistovek.cz
Výsledky : http://www.10luzickychsedmistovek.cz
Foto :
Garmin aktivita : 1. etapa https://connect.garmin.com/modern/activity/5355022572 , 2. etapa https://connect.garmin.com/modern/activity/5358994814

... aneb každý den není posvícení...

Tentokráte pouze krátce, jelikož tuto akci jsem zde popisoval již dvakrát. Mohu jen zopakovat, že je to prostě překrásná akce. Tentokráte, a mělo by to tak být i do budoucna, se akce přesunula ze Sloupu v Čechách zpět do Radvance. Přijel jsem tam bez ambicí, říkal jsem si že přiblížit se k času který jsem tu zaběhl předloni, by bylo super. Jenže rok 2018, to jsem fakt byl v ráži, měl jsem natrénováno a na co jsem sáhl, to prostě lítalo - Moraviaman, zeleznak.cz, Winterman, a prave i 10 Lužických 700. Tento rok je to ale blby, jednak uz jen běhám a navíc od ledna do června jsem měl problem i s tim během , kdy jsem nemohl běhat rychlé věci kvůli levé noze -  problém se šlachou, která se stáhla a ne a ne povolit.

8.8.2020 - 1. Etapa - 66km s převýšením 1995m

No moc dobře jsem se v kempu nevyspal, tam už určitě spát nebudu. Ale ok. V 8:00 jsem prostě vyrazil vstříc 64km dobrodružství. 

Vyběhli jsme a prvních 20km jsem běžel nádherně, ale chytil jsem se moc rychlého kamarada a to sem neměl dělat. Běželo se krásně ale tušil jsem že to nemohu takto dlouho vydržet a je to přepálené, při sebězích tempa 4:20 apod. bylo jasné že to takto dlouho trvat nemůže.

A taky že jo, od 20tého do 30tého km jsem začal uvadat. Po 30km začali křeče kvadricepsu u kolena na vnitřni straně, asi kvůli těm rychlým seběhům na začátku, na které nejsem zvyklý. Ono kde taky v Praze vzít kopce... 

Od 30tého do 50tého km to byl spíše turistický pochod, kdy jsem jednak byl asi prehřátý, neměl jsem absolutně chuť k jídlu ani pití, a nebyl jsem schopen běžet. Jakmile jsem to třeba zkusil, cítil jsem jak křeče kvadricepsu u kolena přicházejí. A nebyla ani chuť, prostě jsem byl mimo, a jen jsem přemýšlel nad argumenty, proč bych to měl zabalit, ale nenašel jsem dostatečně silný.

Uplně přesně nevím co se stalo, čím to bylo způsobené, nic podobného jsem nikdy nezažil, proč přicházeli křece (byl jsem několikrát těsně před křečí hamstringu a dokonce holeně u kotníku).

Nakonec, až po 50km se to nějak sklidnilo a ja chytil druhý dech a až do cíle jsem byl schopen dobře fungovat a ještě pár míst v pořadí zachránit.

Samozřejmě to pro mě byla malá tragédie, a od 30km, kdy jsem se nějak potácel okolo Pěnkavčího vrchu, který byl pro mě nejhorší kopec ze všech, jsem hledal argumenty proč bych měl skončit, ale nenašel jsem dostatečně silný ;-) Vedro bylo ale strašné, i když většina závodu vlastně vede v lese dost ve stínu, byl to stejně masakr.

CÍL 1 etapy. Do Krompachu jsem se tak nakonec dostal, po 66km a 1955m převýšení za 7:35, průměrné tempo 7:04min/km (plán byl ale 6:00 :-( ). Průběžné jedenácté místo v mužích. Čas naprostá katastrofa, umístění jen poloviční katastrofa (startuje 30 mužů). Běžel jsem to o hodinu pomaleji než předloni, bylo pres 30°C - asi o 2-5°C větší teplota než předloni. To je asi jediná trochu výmluva, jinak naprosto katastrofický výkon.

9.8.2020 - 2. Etapa - 43km s převýšením 1148m

Ráno samořejmě totálně namožené svaly, ale docela se to dalo rozchodit. Prvních 5km jsem šel hodně opatrně a pak trochu přidával. Docela to šlo ale celá ta etapa byla pro mě taková nemastná neslaná. Přeci jen jsem prostě ty svaly namožené měl a navíc tam chyběla nějaká velká motivace. Navíc samozřejmě obava abych nezačal křečovat jako včera. Na pití a jídlo jsem si dával bacha, takže 4 gely a banán bylo skoro odpovídající, i když jsem si určitě měl dát ještě jeden gel navíc na konci, tam už jsem byl takovej prošitej... Žádná velká krize nepřišla, snad kromě posledních asi 5km, kdy se běželo na otevřeném slunci po silnicích okolo Nového Boru do Radvance a to slunce mě okolo půl dvanácté dopoledne totálně vysávalo. Bylo okolo 30°C, možná i trochu víc.

CÍL 2 etapy. Do Radvance jsem se dostal, po 43km a 1148m převýšení za 4:37, průměrné tempo 6:27 min/km. Konečné deváté místo v mužích, asi 30 startujících mužů. Z umístěním docela spokojenost, s časem ale vůbec. Opět totální propad oproti předloni kdy jsem to běžel o půl hodiny rychleji.

Nutno dodat že všichni měli o něco horší časy nežli předloni, rozhodně ne ale o hodinu a půl jako já. To je mi jen drobnou útěchou.

účastnický diplom - A ano fotka na diplomu je všeříkající, 
cíl první etapy je nad kanálem v Krompachu a většinou tam toho 
má člověk dost a neudrží se skoro ani na nohách ;-)

ZÁVĚREM

Krásná překrásná akce kam bych rád zase za rok přijel, ale určitě váhově lehčí a s větší porcí tréninku a s ambicemi na minimálně lepší čas než tento rok. Organizace samozřejmě naprosto perfektní - Petr Solnička a Martin Hunčovský, ten závod dělají pro pár desítek lidí, a s láskou. Patří jim za to velký dík. Přijemné prostředí se zázemím v hospodě u mlejna v Radvanci, kde si 3 dny s kamarády uživáte tuto ultra akci. Mimochodem dokončili to 2 chlapy, kterým je přes 70 let, pro mě nepochopitelné jak se s tím vyrovnali, vždyť např. na nedělní etapě v tom šíléném žáru byly přes 8 hodin! O sobotě ani nemluvě.

Opravdu, pokud si chcete zaběhnout něco krásného, vyrazte sem. Můžete běžet jen jednu etapu a litovat nebudete. Čím težší závod je, tím silnější prožitek a krásnější vzpomínky. 

A já si mohu zopakovat, že musím udělat něco se svou nadváhou, která mě dosti limituje a byl jsem tak až na pár výjimek totálně nejtlustší. Průměrně se tam váha běžců pohybovala okolo 65-68kg, a já mám 83kg. No a také že bych se měl kromě běhu do kopce, naučit běhat z kopce :-))))) 

... tak za rok snad na startu složit reparát ...