Kategorie : Maraton silniční
Kdy : 7.5.2017
Kde : Praha
Trasa : Maraton
Web : https://www.runczech.com/cs/akce/volkswagen-maratonsky-vikend-2017/index.shtml
Výsledky : http://www.tds-live.com/ns/index.jsp?login=&password=&is_domenica=0&nextRaceId=&dpbib=&dpcat=&dpsex=&serviziol=&pageType=1&id=8742&servizio=000&locale=2057
Garmin hodinky aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1719458800
Fotogalerie :
Tak jo, i já jsem si na loni na podzim řekl, že si ten maraton musím zkusit a tak jsem se přihlásil. Pak jsem sice odjel na konci roku do Vietnamu a registrace propadla, ale zázrakem se v únoru nějaká místečka ještě našla. Jelikož už za sebou mám běhy ve vzdálenostech 50 nebo 63 km, tak o to, že bych to neuběhl jsem se neobával, pokud neudělám nějakou zásadní chybu. Proto jsem postoupil k jiné metě, běžet to prostě fakt rychle.
V sobotu jsem zašel na Expo na holešovické výstaviště a vyzvedl si startovní číslo 582. Je to tak nízké, jelikož jsem nahlásil že chci běžet na čas 2:55:00, což jsem samozřejmě nechtěl, důvod byl jen ten, abych se tam motal s méně lidmi.
Ráno jsem se teda hezky nacpal a vyrazil na Václavák. Na start na Staromáku jsem došel skoro na poslední chvíli a tak jsem toho moc nerozcvičil. Všude spousta lida...
Postavil jsem se do koridoru B a tak jsem byl jen kousek od startovní čáry. Cítil jsem se opravdu dobře. První závod, na který jsem v životě "ladil", což znamenalo, že jsem si od těžkých tréninků dal týden pokoj.
V děvět nám to odbouchli a já vyrazil Pařížskou ulicí vstříc maratonu tou naší matičkou Prahou. Opravdu kouzelný okamžik, který jsem zatím nezažil. Celkem údajně 10 600 bežců, všude spousta lidí, hraje nám k tomu Vltava od Bedřícha Smetany, no prostě lahoda pro oči i uši.
Strategie byla trochu nejasná. Chtěl jsem bežet v tempu tak okolo 4:25 min/km do 20 tého km, kam bych měl doběhnout celkem čerstvý, dle rad těch zkušenějších. No a pak se uvidí, chtěl jsem poté zrychlit, ale stále šetřit síly do 30tého km, kde se to prý láme. No a od 35tého jsem chtěl běžet už co to dá. Samozřejmě všechno bylo jinak...
Od startu jsem se nechal asi trochu pobláznit a doslova vyletěl Pařížskou ulicí v tempu pod 4:00. Ale ono to fakt běželo samo. Proletěli jsme okolo úřadu vlády, poslanecké sněmovny na Malostranské náměstí a Karlovým mostem. Pak jsme to vzali okolo Rudolfina a zpátky na druhou stranu Vltavy, podél Vltavy k holešovické tržnici, přes Libeňský most na Palmovku. Prvních 10 km jsem běhal v tempu okolo 4:10, ale prostě to fakt běželo krásně. Trochu nám do toho foukalo - asi 10 km/h a já nemohl za boha u sebe najít nějakou skupinku s odpovídajícím tempem - rozumněj nižsím tempem.
Tak jsem běžel dál, Rohanské nábřeží, průběh Pařížskou a Staroměstským náměstím, atmosféra neskutečná a po 13ti km, jsem byl pořád krásně svěží. Pak jsme to vzali pod Prašnou bránou přes spodek Václaváku a Národní třidu k Národnímu divadlu a stočili podél Vltavy a dále přes Jiráskův most. Všude hromada lidí, a pořád to běželo samo. Pak zpátky přes Palackého most a dále podél Vltavy na Výtoň, tam jsme odbočili pod Nuselský most a pak zpět na Výtoň. 20 km za mnou a já pořád držím průměrné tempo 4:16 min/km.
No ale od 20tého jsem začal cítit, že to začíná trochu bolet. Nic hrozného, ale už jsem tak ladně a bez námahy neběžel. Vzali jsme do podél Vltavy Podolským nábřežím až za Podolské koupaliště a pak zpět na Palackého náměstí. Atomosféra je úžasná, spousty lidí povzbuzují, každý snad kilometr tu vyhrává buďto živá nebo reprodukovaná hudba. Žízní netrpím, protože každé 2-3 km je tu občerstvovačka s vodou, ionťákem a jídlem a nebo alespoň občerstvovna s vodou a houbičkami. Ty přijdou také vhod. A ono stačí do sebe hodit vždy jednu nebo dvě deci vody a jste celkem v pohodě. Samozřejmě u sebe mám gely a pravidelně po půl hodině tam jeden hodím. Počasí také přeje. Příjemných 15 stupňů, slunečno.
Dobíháme na Palackého náměstí a přes most přebíháme na druhý břeh a pokračujeme po Strakonické asi 3km. Až do 28mého kilometru běhám stále tempem okolo 4:20 min/km, což je pořád ještě pro mě hodně slušné, ale cítím, že to začne brzo už hodně bolet. Otáčíme to někde u Lihovaru zpátky.
Od 29tého kilometru zpomaluji nenadále na tempo 4:30, prostě kadence klesá postupně z 185 kroků za minutu někam k 180ti a dále pak k 175ti a je to znát. Běžíme zpět až k mostu Legií, který nás opět vrací na druhou stranu Vltavy. Tam opět k Rudolfinu a hup přes most a podél úřadu vlády a Vltavy na Vltavskou. To máme 35tý kilometr. Tempo se opět postupně propadá až k 4:30 a někdy až 4:50. Nohy začínají tuhnout, kadence jde k 175ti krokům a prostě mi to nějak nejde. Jinak se ale stále cítím v pohodě. A ty lidi člověka fakt baví, je jich tu všude hromada, občas roztleskávačky, prostě pohoda.
Pokračujeme podél holešovické tržnice, Dělnickou, přes Libeňský most k Palmovce. 37mý kilometr, tady jsem to podle původního plánu chtěl rozbalit na plno, místo toho se tento kilometr plahočím v tempu 4:54. Už nějakou chvíli je mi jasné, že ten nej nej výsledek - zaběhnout to pod 3:00:00 je absolutně nereálný, a tak začíná boj alespoň o druhou metu - čas pod 3:10:00.
Na Rohanském nábřeží to trochu fouká či co, nemám tu nikde skupinku, za kterou bych se pověsil, tempo tragické okolo 4:50. 41ní kilometr a běh Ťěšnovským tunelem, lidi tu opření o zeď, úplně mimo, vrávorají sebou a mám o ně celkem strach. Já tu jak invalida běžím tento kilometr tempem 5:02. Prostě to nějak nejde a ten kopeček za Ťěšnovským tunelem mi taky nepřidal. 42hý kilometr, boj o čas pod 3:10:00 pokračuje.
Odbočka na Pařižskou, davy šílí, atmosféra neskutečná, já se konečně trochu, alespoň na chvíli vzpamatuji a trochu zrychluji. Nakonec dobíhám za řevu stovek čí tisíců lidí v čase 3:09:49 od startovního výstřelu a v čase 3:09:27 od průběhu startovní čárou. S výsledkem jsem hodně spokojený, vše pod 3:20:00 jsem před startem plánoval považovat jako úspěch.
Jakmile zastavím, mám toho tak akorát... Hlava pochopila, že jsme to dokázali, a nohy také. Začali se klepat a byl jsem rád, že jsem jakžtakž mohl chodit. Vyfasoval jsem krásnou medaily, na kterou si lze vyrýt jméno s cílovým reálným časem. Pocit v cíli je úžasný, opravdu to stálo za to.
Nakonec můj čas v celkovém pořadí dostačuje na 337mé místo z 6510 dokončivších, v kategorii M40 je to 70té místo z 1095. V hodnocení Mistrovství České republiky to stačilo na 178mé místo (dokončivších 3266), v kategorii M40 na 42hé místo. Spokojenost veliká a zážitek nesmazatelný.
Někoho možná zajímá co jsem jedl - jednoduché - každou půl hodinu 1 gel a toť vše.
... můj první maraton, ale dle mého mínění jsem byl připraven v životní formě...
Tak jo, i já jsem si na loni na podzim řekl, že si ten maraton musím zkusit a tak jsem se přihlásil. Pak jsem sice odjel na konci roku do Vietnamu a registrace propadla, ale zázrakem se v únoru nějaká místečka ještě našla. Jelikož už za sebou mám běhy ve vzdálenostech 50 nebo 63 km, tak o to, že bych to neuběhl jsem se neobával, pokud neudělám nějakou zásadní chybu. Proto jsem postoupil k jiné metě, běžet to prostě fakt rychle.
V sobotu jsem zašel na Expo na holešovické výstaviště a vyzvedl si startovní číslo 582. Je to tak nízké, jelikož jsem nahlásil že chci běžet na čas 2:55:00, což jsem samozřejmě nechtěl, důvod byl jen ten, abych se tam motal s méně lidmi.
jojo, zítra to vypukne
odhodlání tam bylo a těšil jsem se moc...
Postavil jsem se do koridoru B a tak jsem byl jen kousek od startovní čáry. Cítil jsem se opravdu dobře. První závod, na který jsem v životě "ladil", což znamenalo, že jsem si od těžkých tréninků dal týden pokoj.
už tam ladím Garminy s virtuálním závodníkem,
kterého jsem ale stejně vůbec nesledoval...
V děvět nám to odbouchli a já vyrazil Pařížskou ulicí vstříc maratonu tou naší matičkou Prahou. Opravdu kouzelný okamžik, který jsem zatím nezažil. Celkem údajně 10 600 bežců, všude spousta lidí, hraje nám k tomu Vltava od Bedřícha Smetany, no prostě lahoda pro oči i uši.
Strategie byla trochu nejasná. Chtěl jsem bežet v tempu tak okolo 4:25 min/km do 20 tého km, kam bych měl doběhnout celkem čerstvý, dle rad těch zkušenějších. No a pak se uvidí, chtěl jsem poté zrychlit, ale stále šetřit síly do 30tého km, kde se to prý láme. No a od 35tého jsem chtěl běžet už co to dá. Samozřejmě všechno bylo jinak...
Od startu jsem se nechal asi trochu pobláznit a doslova vyletěl Pařížskou ulicí v tempu pod 4:00. Ale ono to fakt běželo samo. Proletěli jsme okolo úřadu vlády, poslanecké sněmovny na Malostranské náměstí a Karlovým mostem. Pak jsme to vzali okolo Rudolfina a zpátky na druhou stranu Vltavy, podél Vltavy k holešovické tržnici, přes Libeňský most na Palmovku. Prvních 10 km jsem běhal v tempu okolo 4:10, ale prostě to fakt běželo krásně. Trochu nám do toho foukalo - asi 10 km/h a já nemohl za boha u sebe najít nějakou skupinku s odpovídajícím tempem - rozumněj nižsím tempem.
Tak jsem běžel dál, Rohanské nábřeží, průběh Pařížskou a Staroměstským náměstím, atmosféra neskutečná a po 13ti km, jsem byl pořád krásně svěží. Pak jsme to vzali pod Prašnou bránou přes spodek Václaváku a Národní třidu k Národnímu divadlu a stočili podél Vltavy a dále přes Jiráskův most. Všude hromada lidí, a pořád to běželo samo. Pak zpátky přes Palackého most a dále podél Vltavy na Výtoň, tam jsme odbočili pod Nuselský most a pak zpět na Výtoň. 20 km za mnou a já pořád držím průměrné tempo 4:16 min/km.
No ale od 20tého jsem začal cítit, že to začíná trochu bolet. Nic hrozného, ale už jsem tak ladně a bez námahy neběžel. Vzali jsme do podél Vltavy Podolským nábřežím až za Podolské koupaliště a pak zpět na Palackého náměstí. Atomosféra je úžasná, spousty lidí povzbuzují, každý snad kilometr tu vyhrává buďto živá nebo reprodukovaná hudba. Žízní netrpím, protože každé 2-3 km je tu občerstvovačka s vodou, ionťákem a jídlem a nebo alespoň občerstvovna s vodou a houbičkami. Ty přijdou také vhod. A ono stačí do sebe hodit vždy jednu nebo dvě deci vody a jste celkem v pohodě. Samozřejmě u sebe mám gely a pravidelně po půl hodině tam jeden hodím. Počasí také přeje. Příjemných 15 stupňů, slunečno.
Dobíháme na Palackého náměstí a přes most přebíháme na druhý břeh a pokračujeme po Strakonické asi 3km. Až do 28mého kilometru běhám stále tempem okolo 4:20 min/km, což je pořád ještě pro mě hodně slušné, ale cítím, že to začne brzo už hodně bolet. Otáčíme to někde u Lihovaru zpátky.
Od 29tého kilometru zpomaluji nenadále na tempo 4:30, prostě kadence klesá postupně z 185 kroků za minutu někam k 180ti a dále pak k 175ti a je to znát. Běžíme zpět až k mostu Legií, který nás opět vrací na druhou stranu Vltavy. Tam opět k Rudolfinu a hup přes most a podél úřadu vlády a Vltavy na Vltavskou. To máme 35tý kilometr. Tempo se opět postupně propadá až k 4:30 a někdy až 4:50. Nohy začínají tuhnout, kadence jde k 175ti krokům a prostě mi to nějak nejde. Jinak se ale stále cítím v pohodě. A ty lidi člověka fakt baví, je jich tu všude hromada, občas roztleskávačky, prostě pohoda.
Pokračujeme podél holešovické tržnice, Dělnickou, přes Libeňský most k Palmovce. 37mý kilometr, tady jsem to podle původního plánu chtěl rozbalit na plno, místo toho se tento kilometr plahočím v tempu 4:54. Už nějakou chvíli je mi jasné, že ten nej nej výsledek - zaběhnout to pod 3:00:00 je absolutně nereálný, a tak začíná boj alespoň o druhou metu - čas pod 3:10:00.
Na Rohanském nábřeží to trochu fouká či co, nemám tu nikde skupinku, za kterou bych se pověsil, tempo tragické okolo 4:50. 41ní kilometr a běh Ťěšnovským tunelem, lidi tu opření o zeď, úplně mimo, vrávorají sebou a mám o ně celkem strach. Já tu jak invalida běžím tento kilometr tempem 5:02. Prostě to nějak nejde a ten kopeček za Ťěšnovským tunelem mi taky nepřidal. 42hý kilometr, boj o čas pod 3:10:00 pokračuje.
Odbočka na Pařižskou, davy šílí, atmosféra neskutečná, já se konečně trochu, alespoň na chvíli vzpamatuji a trochu zrychluji. Nakonec dobíhám za řevu stovek čí tisíců lidí v čase 3:09:49 od startovního výstřelu a v čase 3:09:27 od průběhu startovní čárou. S výsledkem jsem hodně spokojený, vše pod 3:20:00 jsem před startem plánoval považovat jako úspěch.
Jakmile zastavím, mám toho tak akorát... Hlava pochopila, že jsme to dokázali, a nohy také. Začali se klepat a byl jsem rád, že jsem jakžtakž mohl chodit. Vyfasoval jsem krásnou medaily, na kterou si lze vyrýt jméno s cílovým reálným časem. Pocit v cíli je úžasný, opravdu to stálo za to.
Nakonec můj čas v celkovém pořadí dostačuje na 337mé místo z 6510 dokončivších, v kategorii M40 je to 70té místo z 1095. V hodnocení Mistrovství České republiky to stačilo na 178mé místo (dokončivších 3266), v kategorii M40 na 42hé místo. Spokojenost veliká a zážitek nesmazatelný.
je to sice jenom medaile, ale ten zážitek,
který za ní stál, byl opravdu nádhernej.
Závěrem snad jen pár slov. Praha je krásná a maraton jsem si opravdu užil, mimochodem běžci z 88mi zemí světa, a maratón je označován jako jeden z nejkrásnějěích na světě. Atmosféra úžasná, organizace samozřejmě také. Prostě tohle stojí za to zažít! A já si do příště zapíšu za uši že maratonský závod začíná až na 30tém kilometru. Sice mne žádná krize nepotkala, ale prostě už to tak neběželo.
Někoho možná zajímá co jsem jedl - jednoduché - každou půl hodinu 1 gel a toť vše.
diplom
...ano pražský maraton, ten stojí opravdu za to zažít ho jako běžec...
Gratuluji! Moc pěkný výkon.
OdpovědětVymazatDiky. Ujde to ;-). I když ten tajný cíl byl pod 3:00:00.
OdpovědětVymazat