Kolpovo blog: Deník - Mongolsko 2011 - 21.7.2011 - DEN 17

pondělí 15. srpna 2011

Deník - Mongolsko 2011 - 21.7.2011 - DEN 17 - Jezero Chovsgol

Doprava

Autem, Mitsubishi Delica 4x4, 31 km, průměrná rychlost 25 km/h

Jak věci šli

V 8:30 odjíždíme z kempu, jedeme do jiného kempu, který má být na hezčím místě, v rohu jezera Chosgol. Po 200m Niam zastavuje a je zle. Máme píchlou pneumatiku a včera večer u kempu jsme píchli také, takže nemáme rezervu. Niam vyndá pneu, chytne nějakýho chlápka s motorkou, pneu do ruky a už jede do Hatgalu do pneuservisu. No držím mu palce, v jedné ruce pneumatiku, na motorce, po vymlácený cestě a 8 km. Niam přijíždí za 2,5 hodiny s tím samým chlápkem. Vyrážíme do Hatgalu, kde opravujeme druhou pneu.

Po cestě jsme potkali losi

V 13:15 konečně dorazíme do našeho posledního kempu - Natures door ger camp. Je to přímo u jezera a nyní teprve vidíme jak je to jezero obrovské. Jsou v něm 2 procenta světových zásob pitné vody. Celé odpoledne prší takže z vyjížďky na koních asi nebude nic a z výletu na lodi to samé.

V Natures door ger camp si opravdu hrají na ekologii. V jurtě samozřejmě není elektřina, ta je dostupná pouze 1 hodinu v restauraci, když se pustí generátor. Záchody jsou tu suché a po vykonání potřeby se to posypává nějakými pilinami, prý to urychluje proces rozkladu... Na WC se oplachuje takovými oplachovátky, z kterých voda ale pouze kape. Na sprchy je tady časový rozvrh.

Od 13.7.2011 jsme najeli 1137 km než jsme dojeli k Chovsgolu. Čistá doba jízdy byla 44 hodin, takže průměrná rychlost vychází na 26 km/h.

Okolo páté hodiny se jdu projít okolo jezera. Po chvíli koukám a vidím psa, běží proti mě, na hubě se mu kejvá rozkousaněj náhubek a štěká jak blázen. Tak jsem vytáhl pepřák, odjistil a zkusil jestli to vůbec funguje, fungovalo to. Pes běží, jsem připraven, naštěstí asi 2 m ode mne se kousek natočí a proběhne těsně okolo mne. Jestli jsem se tu nečeho bál, tak psů. Hromada jich má vzteklinu, a i když jsem očkovaný, tak to znamená konec dovolené…

Jezero Chovsgol

Jinak sprcha tu byla úplně úžasná, zdaleka nejlepší. Padající voda, celá ve dřevě a voda tekla teplá tak jak jsem si přál. Ano, člověk se zde dokáže radovat jak malý kluk i z takovýchto věcí.