Doprava
Autem, Mitsubishi Delica 4x4, 260 km, průměrná rychlost 50 km/h
Jak věci šli
Budíček v 7:30, sníděně 8:00. Dneska byl býčí jazyk a domácí sýr. Odjezd v 9:00 do po polopouště Elsen Tasarkhai. Má to být 210 km, což nás dost vyděsilo. Cesta vede na západ od Ulánbátaru. Je to jedna z cest, která je i na mapě. Hledáme nějaký servis, kde by nám opravili včera píchlou pneu, ale všude jenom chlastají a nechce se jim moc dělat.
Někdy okolo poledne zastavujeme, jelikož Šné vidí pro nás něco neuvěřitelného. Asi 200 m od silnice se na stepi vyhřívá asi 20 orlů. Jen si tam tak stojí... Za nimi jsou gazeli, možná se na ně orli chystají. Jdeme blíže a vidíme něco neuvěřitelného, jeden po druhém se rozbíhá, zamává křídly a vzlétá, je to kousek od nás.
Teprve nyní, trochu dále od města vidíme tu hustotu zalidnění, občas nějaká jurta či dvě a to je celé. A to jedeme po jedné ze čtyř silnic, které vedou z Ulánbátaru a jsou zakreslené na mapě. Okolo 13:30 dojiždíme do polopouště, je to opravdu nádhera, zvlášť když v pozadí jsou vidět zelené kopce hor. Prochází se tam velloudi, což tu atmosféru umocňuje.
Polopoušť Elsen Tasarkhai
Popojíždíme kousek a ubytováváme se v Hoyor Zagal ger camp, máme nádhernou jurtu s výhledem snad na půlku Mongolska. Okolo 17:30 nás čeká jízda na velbloudech. Přijíždí jeden starší Nomád s dalšími 3mi velbloudy. Mongolsko jako jediná země na světě má 2hrbé velbloudy. Nasedám na něj a je to celkem sranda. Řízení je celkem jednoduché, pokud teda velbloud poslouchá. Čuču – to je pokyn že chci dopředu, ale musí se mu to mnohokrát zopakovat, aby na to začal reagovat. Suk Suk – tím by si měl velbloud kleknout aby vůbec šlo nasednout. Huk Huk – tím by si měl velbloud stoupnout. Doleva a doprava se řídí provazem, který má uvázán v nose, pro zastavení se tahá provazem za sebe. Jdeme kousek, pak jsme narazili na stádo velbloudů a to jsme hnali (spíše šli) k vodě. Byla to absolutní nádhera.
To byl můj velbloud, kterým jsem to brázil asi hodinu a čtvrt polopoušť
K večeři jsem si dal s Niamem 5 vodek, trochu ho to zmohlo, asi není zvyklý,začal křížit rukama, tak už asi opravdu nemohl. Noc v jurtě byla zajímavá, spal jsem na zemi, jelikož Šnéé neměla kde spát a tak jsem před spaním svedl bitvu s různými pavouky a jinou havětí, které je v každé jurtě hromada.
Mapa a denní cesta
Ubytování
Hoyor Zagal ger camp
Žádné komentáře:
Okomentovat