... potřetí na místě činu a opět útok na čas 2:59:59,
který se nezdařil, ten maraton je prostě pro mne zakletý ...
Tak jsem se o to pokusil znovu. I když výchozí stav byl mnohem horší nežli před rokem. Váha vyšší o 6 kg (aktuálně jsem 80kg tlouštík) a díky zranění, nemoci, nedostatku času, občas i lenosti a únavě, odběháno okolo poloviny kilometrů oproti loňsku. Prostě nic moc a tak jsem tomu moc nevěřil, že by se čas 2:59:59 mohl vůbec podařit. Občas mi ale svitla naděje, hlavně při tréninku intervalů jsem na tom byl zdálo se minimálně stejně jako před rokem. Díky zranění jsem ale neměl ty lednové a únorové objemy ve vytrvalosti naběhané a to možná nakonec mohl být problém.
Byl to můj první letošní závod a asi první kdy jsem vůůůůbec nevěděl jak to mám běžet, protože jsem moc dobře věděl že natrenéváno jako před rokem nemám, navíc ta váha. Ale nic jiného než čas pod tři hodiny mě moc nezajímal a tak bylo jasno. Nakonec jsem teda přemýšlel o konstatním tempu a prostě to zkusit v požadovaném tempu 4:13 min/km vydržet (na maratonu mi hodinky naměří vždy skoro 43km takže nastačí tempo 4:17 na 42,2km). Nakonec jsem teda udělal pár úprav - vzal jsem si na expu náramky z požadovanými časy pro každý kilometrovník, tak aby jste doběhli na 3:00:00. Zdálo se to dobré až na to že je to napsané dost malým písmem. Na Garminu jsem našel datové pole které umí upravit odběhnutou vzdálenost, ale nestihl to otestovat, možná příště, pak bych náramky s papírky nepotřeboval (u kilometrovníku si odkliknete další lap a to pole to krásně přepočítá - očekávaný doběh, odběhnutou vzdálenost, průměrné tempo). Dále jsem si nevzal hrudní pás, protože mě prostě svírá plíce, a říkal jsem si že na tepy stejně neběhám... To byla také dobrá volba.
na startu přípraven
Přijeli jsme opět pozdě, okolo osmé hodiny a tak se opět se nestačil rozběhat, ale rozvičený jsem naštěstí byl. Zima jak prase, okolo 5°C a vítr 10-15 km/h. Takže zase loterie jak se obléci, nakonec teda dlouhé legíny a triko s dlouhým rukávem a bylo to myslím v pořádku, samozřejmě kompresní podkolenky.
START
Tak nám to teda v 9:00 odbouchli a já v klídku vyběhl. No v klídku, první 2km v tempu 4:00 min/km a pak to nebylo o moc pomalejší. Ale ono nějak samo, tak jsem nohy nechal běžet. Navíc jsem se snažil takticky chytit skupinky a ta letěla okolo 4:05 min/km. V tom větru se to bude hodit, i když foukalo na mě pořád slušně. Běželo se krásně, opravdu, a já si jen říkal že tohle určitě nevydržím, protože já měl naladěno tempa okolo 4:15. No nic, chtěl jsem se ale prostě držet skupinky, navíc vidina, že bych si v první polovině maratonu naběhl něco dopředu, protože ve druhé polovině určitě příjde krize a nebo se rozhodně bude zpomalovat, mě dosti lákala.
12km a průběh Staromákem, nálada super, běží to krásně.
Metu půlmaratonu jsem před rokem míjel okolo 1:33, což bylo fakt blbý, tentokrát jsem metu míjel okolo 1:28:47, což bylo super. V porovnání před rokem jsem teda byl už trochu načatej (takže jsem nedodržel maratonskou poučku, že na půlmaraton by měl člověk doběhnout v naprosté pohodě jako kdyby skoro neběžel), ale průměrné tempo okolo 4:10 mě uklidňovalo že bych to fakt za těch 2:59:59 mohl stihnout. Ono hodinky sice říkali tempo 4:10, ale hodinky na metě půlmaratonu ukazovali už odběhnuto asi 21,5km, takže to bylo vše dosti zkreslené (dle hodinek jsem teda mel náskok už dvě minuty...). Myslím že tohle mi opravdu sedí víc, udělat si v první půlce trochu fóra.
Nálada byla dobrá, snažil jsem se tak nějak pořád u někoho držet, původní skupinka se trochu rozpadla ale stále byla na tak nějak okolo. Od 20tého do 30tého kilometru jsem přeci jen na tempu ubral, teda ono nohy ubrali na 4:10-4:15. Pořád jsem měl asi skoro minutu "náskok" oproti nutnému času a fakt už hodně věřil že to vyjde. Pak už to začalo trochu s tím tempech haprovat, takže do 38mého km jsem se motal s tempem 4:15-4:28. Ale pár km jsem trochu ubral protože jsem se chtěl trochu nadechnout ke steči s posledními kilometry. Strava byla jasná, 4x Agave Gel každý po 7 km a na 35tém km pak 1x Enervit Sport Competition koncentrát, který by mě měl nakopnout. Bylo to celkem v pohodě, ale s pitím to bylo horší. Pil jsem skoro na každé občerstvovačce ale vždy jen jeden kelímek a jen vodu, někdy ale v kelímku nebylo ani půl deci (nechápu proč to nenalejou pořádně), takže podle mě jsem upil tak 1litr za celý maraton. Ionťák jsem nebral vůbec, jak byla zima tak si člověk podvědomě řekl že tolik pít nemusí a možná jsem to s tím pitím teda až příliš podcenil.
No a pak to přišlo, něco co se mi snad ještě nikdy nestalo, křeče a to na 39tém kilometru do pravého hamstringu. Přišlo to po rovině a přišlo to úplně nečekaně v sekundě. Nechápu. Takže stopka a pokus o chůzi neúspěšný. Tak jsem to začal o obrubník protahovat ale to jsem spíše protahoval lýtko, takže to nepomáhalo, už jsem byl asi trochu mimo. Pak jsem si do sebe hodil jedno tekutý Magnesium od Nutrendu a protáhl hamstring a trochu pomasíroval. No a ono to pomohlo a já se mohl rozběhnout. Každopádně jsem tu ztratil téměř dvě minuty a okamžitě jak příšli křeče tak jsem věděl že toto je asi konec nadějí. Pak jsem se teda rozběhl, 39tý km za 6:19. Zkoušel jsem s tím ještě něco udělat, ale už by to vyžadovalo běžet hluboko pod 4min/km. Já dokázal tak 4:10-4:00, takže bylo jasno že zázrak se nekoná. Výběh z těšnovského tunelu do kopečku, ostatně jako vždy, fakt bolel a já cítil že snad přijde i křeč do levého hamstringu, takže jsem to úplně nerval na krev. Ono už nebylo kam chvátat, takže Pařížskou ulicí do cíle jsem tak nějak doběhl.
CÍL
Do cíle vbíhám v čase 3:02:30 a v cíli byl opět dost zklamaný. Jak říkám, ten vytoužený čas je asi nějaký zakletý. Každopádně v cíli jsem byl zase o dost méně zničený nežli před rokem, a večer to půjdu asi trochu vyklusat ;-).
zmar v cíli
Oproti loňsku zhoršení o 27 sekund, hihi. Vlastně kdybych chtěl mohl jsem doběhnout v úplně shodném čase.
medaile k 25tému výročí pražského maratonu se opravdu
povedla, snad nezrezne jako ta jedna z minulých ;-)
Ale člověk musí na všem hledat i pozitiva, a navíc mám zase spoustu zkušeností. Ten závod je opravdu krásný, i když počasí úplně nepřálo, na druhou stranu, kdyby bylo horko jako minulý rok, tak bych asi trpěli více jelikož trénink v horkých dnech úplně chyběl.
a zde na papíře.
Mě tento závod dal velkou školu:
Vstupní podmínky
- šel jsem tam s velkou absencí vytrvalostního tréninku.
- nadváha
- celkově mnohem menší trénink.
- VO2Max před rokem podle Garmin hodinek 63, nyní 60...
Ale i tak se zdá, že se s tím dá udělat dokonce lepší výsledek, možná v tom tělě opravdu něco z loňska zbylo ;-).
V závodě mi evidentně sedí rozběhnout to trochu rychleji a pak mít tu psychickou výhodu že mohu trochu zvolnit a stejně doběhnu v plánovaném čase. Určitě je super držet se nějaké skupiny, i když běží o něco rychleji nežli je osobní plán. Minulý rok jsem si takovou skupinu nenašel a běžel spíše osaměle. Taky se asi vyplatilo nemít hrudní pás, přišlo mi že se mi fakt lépe dýchá a nejsem tak sevřenej.
A teďka možná trochu zanalyzovat proč přišli ty křeče, napadají mne tyto možnosti:
- absence delších běhů nežli 30km
- celkově mnohem menší objemový trénink (před rokem jsem běžně běhal 50km tréninkové běhy)
- totalní nedodržování tréninkového plánu, běhal jsem prostě tehdy když byl čas a chuť
- špatný pitný režim v závodě, prostě jsem do sebe nedostal ani deci ionťáku a strašně málo vody
- vliv mohli mít také vyšší tepy, některé tréninky s podobnými tempy jsem běhal až o 10 tepů výše nežli před rokem
- o 6kg vyšší váha, která samozřejmě mohla mít vliv na to že to ty svaly prostě už nedali
- možná jsem trochu přepálil tréninky v posledním týdnu před maratonem, včera 3x1km 4:00, což možná bylo až moc
- možná to bylo jen tím že těch magnesiových tablet jsem dny před závody měl mnohem méně než obvykle a taky změnil SaltStick tablety, které mi přijdou hodně předražené za Penco. No přístě si možná na maratonu vezmu na 30tém km magnesium a třeba to pomůže.
No každopádně pokud to půjde tak si to za rok zase ten pražskej maraton zopakuju. Je to krásné proběhnutí, super atmosféra a těch prvních 30km to byl krásný běh.
Po doběhu super sprcha a pak masáž a pak mňamka "za odměnu". Možná mám zkaženou náladu, ale chuť k jídlu mě to teda nevzalo :-))))).
Trochu dehydratace tam je
znát ale chuť k jídlu je stále velká ;-)
...tak asi zase za rok ;-) ...
