8.9.2022 - BikeHero - individuální bike challenge

Akce : BikeHero
Kategorie : Challenge
Kdy : 9.9..2022
Kde : Beroun
Trasa : 164km, převýšení 4800m
Web : https://www.bikehero.cz/
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/9568712007

... drsná drsná zkušenost, ale mám double 1 denní RunHero + BikeHero Finisher ...

ÚVODEM

Po opravdu velmi dobrém a možná mém nejlepším ultra bežeckém výkonu na RunHero za 1 den, jsem od první chvíle přemýšlel o tom, udělat něco podobného i na BikeHero.

Vše sem si maloval velmi naivně, přijedu, na pohodu si obkroužím 160km a za 10-12hodin jsem zpátky... Když to přece oběhnu za 24hodin, tak to na kole musím dát za polovinu. Jak já jsem se ale mýlil.

JAK TO ŠLO

Tak jsem teda vyjel v 7 ráno, a jelikož jsem na bike neseděl pět let, a na kole nejezdím 3 roky, prvních 20km jsem se s kolem sžíval. Krpál na Děd sem tlačil, jakožto i dalších spoustu kopců. Po 20ti km začalo pršet a už z tak mokrého terénu to začalo být ještě zajímavější, pršelo až do pozdějšího odpoledne.

Trasa byla těžká, hrozně těžká, kort pro mě. Nahoru dolů nahoru dolů. Stále jsem přemýšlel co tu dělám, že si při svém výkonu ani nezasloužím to dojet do konce. Nebýt té vysoké motivace to dokončit a mít s RunHero double, zabalil bych to už po první čtvrtině, možná polovině když sem byl blízko u auta.

 
Po 50ti km začali křeče, jakože hezké, stačilo slézt z kola a už tam byly, masakr, náběh na křeče byl až do 120tého km, kdy jsem si dal kolu a chipsy a najednou to bylo lepší, spíše ale myslím že tělo pochopilo že teďka to prostě musí se mnou vytrpět až do konce.

Terén byl ale šílený, rozmáčený, popadané stromy, větve od kácení, spousty kořenů, kamení, prostě masakr masakr. Od třetiny trasy jsem nebyl schopen vyjet kopec, prostě nohy nechtěli, takže sem to nějak tak střídal, chvíli jízda, chvíli tlačil. Některé kopce se vyjet nedali, aspoň ne pro mě, i kdybych měl natrénováno, ale za mokra podle mě nemožné. Spoustu kopců jsem musel i částečně scházet dolů, moje technika nula, a všechno totálně mokré. Ale dá se říci že postupem doby jsem byl ve sjezdech troufalejší. Každopádně okolo 10km jsem nachodil, protože jsem prostě na ten krouživý pochyb nebyl zvyklej a tělu se šlapat pod zátěží nechtělo.
Těch kopců bylo nepočítaně a fakt jsem byl od 50tého kilometru zničenej a promoklej. Tělo v poslední čtvrtině cesty pochopilo že to myslím vážně a nechalo mě dokonce kopečky, které jsem předtím vodil, vyjet.

Přehrada Klíčava, tady to bylo ještě celkem v pohodě, 

pak začalo přituhovat a hezky pršet....

známky vyčerpání, dost drsného

 CÍL

Nakonec jsem teda po 14h50min tohle, pro mě šílenství dokončil a mám tak splněno dvojici 1 denní finisher RunHero + BikeHero. RunHero byl opravdu sportovní výkon a užil jsem si to, byl jsem ve formě ale BikeHero jsem si teda moc neužil, byl to souboj těla s hlavou a odhodláním. Ale i to se počítá.

Bylo to dlouhé, bylo to drsné, bylo to intenzivní a i na toto budu opravdu dlouho vzpomínat. Ale Bike zase asi na dlouho odložím :-)

kolo po dojezdu

já po dojezdu

ZÁVĚREM

Ta trasa je překrásná, ale pro člověka co na bike v terénu nejezdí je to opravdu nevhodné :-). S trasou RunHero se potkává asi z 50ti procent, ale člověka to při tom běhu asi ani nenapadne, v jakém terénu vlastně je. Navíc teďka to bylo za deště a všechno mokré rozmáčené, tím ten level obtížnosti byl zase vyšší. A organizátor na tento rok připravil změnu trasy, která byla o cirka 45minut delší, takže jsem si to vychutnal dosyta.

a zmínka i na facebooku Bike Hero :-)

certifikát

...Nakonec se to povedlo, ale bylo to teda pro mě jako ne-bikera a aktualně i ne-cyklistu, opravdu drsný drsný a bolelo to moc moc ...

23.9.2017 - 1. český marathon Praha – Dobříš

Akce : 1. český marathon Praha – Dobříš
Kategorie : terénní maraton
Kdy : 23.9.2017, 11:00
Kde : Start - Praha Malá Chuchle, loděnice USK Praha , Cíl - hospoda Krmelec Vlaška, Dobříš
Trasa : 42,2 km , převýšení 731 m
Web : http://brdman.cz/wordpress/zavody/1-cesky-marathon
Výsledky : http://brdman.cz/wordpress/vysledky
Garmin hodinky aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1994244858

Fotogalerie :
Video : https://www.relive.cc/view/1198026959

...údajně první maraton konaný na území ČR, od roku 1908...

„Byl to kníže Colloredo-Mannsfeld, jenž založením drahocenného vyzývacího poháru dal k závodu takřka podnět a způsobil, že zvolena trať Smíchov – Dobříš, v jejíž 40km jest nahromaděno tolik obtíží, ale i tolik krajinného vděku, že nelze nalézti hned tak vhodnější trati marathonské.
Na prospěch Českému Marathonu jest zajisté i to, že trať jeho vede z valné části lesy, jejichž vzduch velmi příznivě působí na závodníky.“ (1908)

Tak takhle uvádí webové stránky tento maratón...

Jít jsem tam chtěl ale svatební hostina den předtím vystavovala celkem jasnou stopku. Svatební veselí do nočních hodin, přežírání a popíjení. Večer jsem tam hodil probiotika, ráno také a cítil jsem se v rámci možností dobře, i když 79 kg jasně ukazovalo, jak je to u mě poslední týdny s životosprávou (závodní hmotnost mám 75-76 kg).

Opět jsem zkoušel jak mé tělo bude reagovat - co to bude dělat, když člověk už na konci sezóny už moc netrénuje, navíc nedrží životosprávu, má 3 kg navíc, je trochu už unavenej fyzicky i psychicky z celé sezóny a tři týdny po B7 také ještě asi není úplně zregenerovaný. A navíc je trochu nevyspalej ze svatebního večírku.

Nakonec jsem se teda odhodlal a do Malé Chuchle dorazil. Měl jsem trošku výčitky, že snad ani nemám úctu k tomu maratonu, když si ho chci po takovéto noci a v takovémtu stavu zaběhnout.

U registrace tu chodí tu pořadatelé v hezkých dobových oblecích, prostě jakoby byl rok 1908, druhá strana mince je ta že startovné na místě je 750 Kč, což mi přijde dost.

Trať slibuje běh lesem, po zpěvněných cestách, místy asfalt.


START
V 11:00 bylo odstartováno a asi 60 lidí vyběhlo od Malé Chuchle po cyklostezce směrem na Cukrák. Sice mě před startem trochu bolelo břicho, asi stále důsledek včerejšího pžežírání, ale celkem to šlo. Připraven jsem ale moc nebyl, neměl jsem žádný gel, tak jsem si vzal 2x Enervit Sport tyčinku a pak jeden Enervitene sport koncentrát. A samozřejmě vodu a ionťák do běžecké vesty.

Prvních 10km se běží pohodově, tempo okolo 4:30 min/km a naivně jsem si říkal jak to super jde a že bych třeba mohl zkusit celkové tempo 4:50 min/km. Asi jsem měl ještě trochu připito a vůbec nebral v potaz že těch 800m převýšení dá určitě zabrat.

Pak se začalo stoupat na cukrák, ale to celkem také šlo, tempo samozřejmě šlo do háje. Průměrný tep jsem měl okolo 167 a to mi přišlo opravdu dost, na to že jsem neběžel ani po rovině žádné závratné tempo.

Pak se trochu seběhlo dolů, jsem na asi nějakém devátém místě, nikde nikdo, prostě od asi 8mého km běžím sám a sám a tak to nakonec je prakticky až do cíle. Druhý kopec - Černolice, tak ten teda bolel, v nohách skoro 20km, cítil jsem se celkem dobře ale ten kopec ten mi fakt nevoněl a tempo dost špatný. To že tahnu 79kg živé váhy, to je opravdu znát, trochu si kvůli tomu nadávám, protože životospráva poslední 3 týdny byla katastrofální.

Je za mnou půlmaraton, stoupání pokračuje, i když ne tak strmé. Po 25tém km je to už lepší, teďka to už bude hlavně z kopce. Ale tempo jde pocitově dolů a jen se tu tak valím v tempu okolo 5:00. Nechci to ale přepálit, chci být, jak se říká, být skoro čerstvý do 30km, kde to na maratonu začíná bolet. No čerstvý jsem teda na 30km fakt nebyl, ale nohy byly celkem v pohodě. Průměrné tempo mám od začátku závodu asi 5:04 min/km, takže jednoznačný cíl se mění na to, setřepat to tempo pod 5:00 a zaběhnout to pod 3h30min.

Ono to ale nejde, zase nějaký kopečky a tempo jde do háje. Snažím se po třicátém km trochu to zrychlit, ale moc to nejde, Navíc tu nění s kým závodit, kolega co je přede mnou mi pořád utíká. Trochu mi udělalo radost že tu dva lidi předbíhám, asi na 35tém km, asi to trochu přepálili a jsou úplně na hadry.

Posledních 5km už je prakticky jen z kopce ale jakmile přijde rovinka a nebo nějaký drobný kopeček, tak je to špatný a zase se tam jen tak povaluju. Cíl dát to pod 3h30min a v tempu pod 5:00 se pomalu rozplývá, přesto se snažím se alespoň trochu hecnout a běžet rychleji. Poslední 2km běžím v tempu okolo 4:34 min/km, to mi trochu dělá radost.

CÍL. Slyším už hlasatele jak tam baví doběhnuvší, snažím v cílové rovince trochu zrychlit a nakonec dobíhám v čase 3h 31min 51sekund, což nakonec stačí na sedmé místo absolutně. S umístěním spokojenost ale s časem už taková ne. Ani nevím proč, když jsem sem jel jen proto abych si to užil a říkal si před závodem, že to bude konečně první závod kam se jdu jen tak proběhnout a na žádné umístění či čas myslet nebudu. No jo, to je tak, když Vám pak ten závod odstartují a adrenalin vylítne...

hezká medaile v cíli

Na závěr snad je toliko, že kromě podle mě celkem vysokého startovného (750 Kč na místě, navíc bez elektronické časomíry), je to moc hezký závod, na startu, v cíli a dokonce i na občerstvovačkách jsou páni a paní v dobových kostýmech a má to tak prostě punc tak trochu jiného závodu. Za mě teda hodnotím velmi kladně. Trať je také moc hezká a hlavně těch příjemných 15°C a slunečno, to bylo úplně ideální počasí.

...a tak jsem zjistil že umím celkem slušně zaběhnout maraton i po svatebním večírku ;-) ...

16.9.2017 - Běhej lesy 2017 - Závod Boletice

Akce : Běhej lesy Boletice
Kategorie : terénní běh
Kdy : 16.9.2017
Kde : Olšina, Jihočeský kraj
Trasa : 20 km, 525 m převýšení (alespoň dle propozic)
Web : https://behejlesy.cz/behej-lesy-boletice/r12
Výsledky : https://behejlesy.cz/behej-lesy-vysledky/boletice
Garmin hodinky aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1984113759

Fotogalerie :

...aneb 10km nahoru a pak 10 km dolů...

Další závod krajinou, která byla veřejnosti zapovězena po dlouhá léta, z důvodu vojenského prostoru. Chtěl jsem se tam prostě podívat. Cesta do Olšiny byla hodně klikatá, samý kopeček nahoru a dolů, ale všude se tu okolo Lipna pasou kravičky a ovečky a je to tu opravdu krajina roztomilá. Hezky nám tu prší, teplota okolo 9°C, ale to nevadí.

výškový profil trasy

Super je, že start je v obci Olšina, se dá se až k místu startu dojet autem a zaparkovat na louce. Vedle je pak rekreační zařízení a velká resturace provozovaná Vojenskými lesy a statky ČR. Jelikož jsem na Brdech na jaře dopadl celkem uspokojivě, dostal jsem se do prvního koridoru startujících. Nic mě nebolelo, za posledních 14 dní jsem toho ale moc nenaběhal, jelikož Beskydská sedmička 1-2 září, ta mě na týden úplně odrovnala a tento týden jsem to rozbíhal jen opravdu zlehka. Takže nabuzení tu moc nebylo, ale myslel jsem si že jsem na tom celkem dobře.

ke startu připraven

ke startu připraveni

START
V 15:00 bylo odstartováno a vyběhli jsme hezky do kopečka, takže tepovka ta šla rychle nahoru, ale to jsem moc neřešil. Trať má zajímavý profil, prvních 10 km převážně do kopce, druhých 10km převážně z kopce, téměř celá trať je lesem, ale bohužel po silnicích. Po nějakých 3-4km jsem se ustálil asi na 20té pozici a tam jsem se tak nějak motal skoro pořád. Úplně jsem nevěděl jak běžet, bylo jasný, že musím v prvních 10km do kopce zabrat, ale to že mě pak čeká dalších 10km, to mě trochu brzdilo, hlavně v té hlavě. Hezky nám k tomu prší. Sebou si nesu 4 malé One hand gely enervitu, po 3,5km před občerstvovačkou mi ale asi díky studeným prstům hned první vypadl, jestli to takhle půjde dál, tak to bude fakt špatný...

Prvních 6 km běžím celkem svižně okolo 4:30 min/km. Pak se to začalo  zvedat trochu víc a tempo šlo dolů. Jakmile jsme vyběhli do trochu prudších kopců, cítil jsem, že to není ono. Síla v kopcích, to byla vždy moje výhoda, tam jsem vždy trochu pozice získával, v sebězích pak pozice ztrácel. Ale tady to prostě nebylo ono, nevím proč, možná si ta Beskydská sedmička vybírá pořád svojí daň a svaly na nohách nejsou v takové pohodě. Nebyl jsem to já, běžel jsem běžel ale ten skoro souvislej kopec mi prostě nechutnal, navíc jsem opravdu nechtěl nahoru vyběhnout úplně vyfluslej, jelikož mě pak čekalo dalších 10km do cíle, takže jsem šel rozvážně. Jak tu tak cupitám do toho kopce, tak si říkám jestli tyhle 20km závody nejsou pro mě moc krátký, protože to tempo a tepovka je prostě velké a nějak mi to hlavně dneska nechutnalo. Druhá obvčerstvovačka po 9km, hodil jsem tam druhej gel a trochu vody. Dále pokračujeme do kopce a to prudšího , desátý a jedenáctý km v tempu okolo 6:00 min/km, jak říkám, nebyl jsem prostě v těch kopcích ve své kůži.

Po 11km kopec skončil, začínají roviny a převážně seběhy. Od pátého km, mě předběhl jeden člověk, což jsem hodnotil pozitivně, ale někdo další se ke mě začal přibližovat. V seběhu se tempo hned změnilo na 4:15 min/km, třináctý km v tempu 3:30 min/km mi udělal celkem radost. Jasně v seběhu, ale mě ty seběhy dříve fakt moc nešli. Ale možná ta Beskydská sedmička mě ty seběhy trochu naučila. V běhu po loukách se nám tu otevřela krásná krajina, i když trochu zatažená a propršená.

Svoji pozici si stále držím, začali se tu ale motat lidi z krátké trasy, mezi kterými si připadám, že po té trase letím. Až do sedmnáctého km tak držím tempo pod 4:00 min/km. Tam mě nějak začalo docházet a asi na 20m kopečku jsem se plazil jak hlemejžď. Hodil jsem tam poslední, třetí, malý gel a během dvou minut jsem se cítil mnohem lépe. Poprvý jsem viděl okamžitý účinek energie v praxi.

Poslední 2km jsem tak opět stahnul pod 4:00 min/km, ale toho chlapíka přede mnou, který jediný mě od asi pátého km předběhl, jsem nedoběhl snad ani o sekundu.

kilometr do cíle, sil je celkem dost, asi jsem měl běžet rychleji ;-)

CÍL. Do cíle po přesných 20km dobíhám v čase 1h 28m 54s, což dělá tempo 4:27min/km. Ve výsledcích to stačí na 16té místo absolutně, 5té místo ve věkové kategorii M40-49. Startujících 212 na dlouhé trase. Svůj výkon hodnotím rezervovaně. 16té místo jsem měl i na Brdech, kde startovalo 483 startujících. Zde jsem si ale věřil možná i na trochu lepší místo a také lepší tempo, přeci jsem jsem od jara toho dost natrénoval, ale pravděpodobně ta B7 mě ještě bude chvíli pronásledovat. Navíc se zde běželo po silnici a tempo by mělo být lepší, na druhou stranu však větší převýšení a prakticky celé v kuse v první části závodu. Možná bych měl být teda celkem spokojen, a já vlastně jsem ;-))).

po tomhle závodě jsem fakt nebyl skoro vůbec zničenej...

výsledková listina, měl bych být spokojen ;-)

vtipný titulek

Organizaci závodu hodnotím pouze kladně, jelikož žádný problém nikde nebyl. V cíli Vás tu ještě vyfotí a vy si můžete vybrat pozadí na kterém chcete být zvěčněni... Navíc nám tu po doběhu udělali dřevorubci show se sekyrami a motorovkami a to se nám moc líbilo.

Závěrem musím říci, že ty propršené Boletice bych si asi více užil za hezkého počasí ;-) Trochu mě mrzelo že prakticky celá trasa vedla asfaltkou v lesích, výhledů tak moc nebylo a přeci jen jsem čekal více terénu. Závod ale určitě doporučuji a hlavně ta okolní krajina a Lipno, to Vás, když tu projíždíte, opravdu láka, navštívit tuto lokalitu na trošku delší dobu. Díky triatlonu a běhání se poslední roky dostávám na místa, kam bych se jinak jistě nikdy nedostal, jsem tomu opravdu moc rád.

krajina Boletic

...sám jsem zvědavý kam se tento rok ještě s běháním podívám...

13.8.2017 - Maraton Českým rájem - 7. ročník

Akce : Maraton Českým rájem
Kategorie : maraton
Kdy : 13.8.2017 9:00
Kde : Prachov, Muzeum přírody Český ráj
Trasa : 43km (o něco delší něž maraton), převýšení 715 metrů
Web : http://www.mpcr.cz/ostatni/maraton/
Výsledky : http://www.mpcr.cz/files/propozice/rajmaraton/rajmaraton_2017_vysledky.xlsx
Foto : http://behyruzne.rajce.idnes.cz/Maraton_Ceskym_rajem_2017/ ,
https://mpcr.rajce.idnes.cz/Rajmaraton_2017
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1913878032

aneb a teď aby si člověk vybral, má spíše běhat a nebo dělat triatlon? :-) ...

O této akci jsem se dozvěděl úplnou náhodou, ale jelikož bratrský souboj 12.8.2017 (Zátopkova 10) se konala o den dříve, tak jsem toto zavrhl. No jo, ale pak mi to nedalo a ráno jsem se rozhodl že se tam pojedu podívat, Český ráj mám fakt rád a zaběhat si v okolí Prachovských skal mě fakt lákalo. Navíc jsem chtěl zkusit jestli fungují mé regenerační postupy a jaké to bude jít běžet něco většího den po závodě. Chtěl jsem se tam jet opravdu kochat, den po závodě to ani jinak nešlo, a jak to dopadlo se dozvíte za chvíli.

Tak jsem teda dorazil do obce Prachov, vyřídil si registraci a připravil se na start. Kromě té bolavé nohy co mě poslední dny trápí jsem se cítil i po včerejším závodě celkem v pohodě, hlavně jsem žádné závodění neplánoval a tak jsem byl klidný. Pak jsme si došli kousek na start, který je nedaleko po silnici u Lepařova památníku. Fakt to nebude žádná masovka, je nás tu pár desítek.

START, tak ten nám odpočítali přesně v 9:06 a 48 sportovců vyrazilo. Nehraje se tu na žádné chipy, prostě máte startovní číslo a to je asi tak vše. Začal jsem opravdu zvolna a byl jsem někde okolo 10tého místa. Přeci jen jsem vůbec nevěděl jak mi půjdou nohy po včerejšku, ani jsem se nepokoušel rozběhávat. První 2km jsem běžel v tempu okolo 4:45, pak mě tohle tempo přestalo nějak bavit a tak jsem trochu zrychlil a usadil se na sedmém místě. No a po nějakých 5km jsem už byl na pátém místě a poté na čtvrtém. Dotahoval jsem se na třetího a za ním těsně v závěsu jsem běžel fakt dlouho, vlastně až do občerstvovačky na 20tém km. Jako běžel teda fakt rychle, na prvních 20km je většina nastoupaných km z celého maratonu a my jsme tam do kopců běhali v tempu 4:50, po rovinách a z kopce pak 4:00 - 4:20. Běžímě krásnou přírodou, i když vlastně většinou po silnici, a máme možnost vidět zříceninu hradu Trosky z různých pohledů, pak také Hruboskalské skály apod. Opravdu prostě maraton rájem.

S kolegou to pořád slušně meteme, měl jsem co dělat abych ho po sebězích vždycky doběhl a říkal jsem si, že s ním snad můžeme doběhnout i ty 2 lidi před námi, i když ty fakt vypadali nabušeně. Na občerstvovačce na 20tém km se trochu zdržel - nechal si tam dovést gel a trochu se tam zdržel, možná jen čekal abych běžel první a aby mě pořad on netáhnul za sebou. Tak jsem teda vyrazil a kolega v těsném závěsu. První půlmaraton kde byl jeden kopec a seběh za druhým jsem zvládl celkem v pohodě a cítil se prakticky čerstvý.

Po asi 25tém km jsem ale viděl že "kolega" moje tempo už nějak nedává a tak jsem si běžel sám. No trochu jsem začal cítit nohy, hlavně v prudších kopcích ale pořád to bylo celkém dobré. Někde okolo 30tého kilometru předbíhám také druhého v pořadí, povzbuzuji ho, drží se kousek za mnou asi 2km ale pak už jsme ho neviděl.

Na občerstvovačce na 30tém km už mi hlásí že ztrátu na prvního mám asi minutu a půl, to jsem nechápal... Byl jsem pořád celkem v pohodě ale nohy jsem už začal cítit, ono už od toho 26tého km to nebylo úplně ideální, a to už naštěstí nebyly žádné moc velké kopce jako na prvním půlmaratonu, kde se fakt běhalo jen z kopce a do kopce. Nakonec jsem i tohoto chlapíka předběhl asi na 36tém kilometru a chvíli si užíval výsadu prvního místa. Ale asi tak 1km, jelikož zezadu přibíhal človíček, kterého jsem tu posledních 30km neviděl. Vypadal hodně čerstvě a někde na 37mém km mě předběhl. Jeho tempo bylo odhadem okolo 4:20-4:30 a zavěsit jsem za něj mě vlastně ani nenapadlo, to prostě nešlo. On se ani neohlédl a prostě si běžel to svoje, i to Vám moc nepřidá, když ho vlastně ani netrápí jestli soupeř běží s ním a nebo se propadá. Poslední 4km fakt už celkem bolely, zase kopce, pak kamení a už mi to moc nechutnalo. Ale věděl jsem že dnes to první místo fakt nebude, takže jsem to nehrotil a běžel si tak na pohodu.

Míjím lepařův památník, hodinky už hlasí 42km, ale do cíle je to ještě pořád tak téméř kilometr. S tím převýšením měl tento maraton dle mého minimálně 43km a něco k tomu.

Nakonec teda dobíhám do cíle u muzea přírody Českého ráje na druhém místě, v čase 3:27:06. Hodinky ukazují 42,84km a 714 nastoupaných metrů. Užil jsem si to maximálně. Ztráta na vítěze 2 minuty! Třetí v pořadí pak dobíhá něco přes dvě minuty po mě.

výsledek snažení...

No a krásné na tomto klání je také to, že všichni dostávají diplom a jsou vyhlašováni. A samozřejmě každému náleží také ručně dělaná keramická medaile s motivem zříceniny hradu Trosky.

diplomová práce a medaile ;-)

Organizátorům velký dík za tuto překrásnou akci. Trať opravdu skvěle značená a i když člověk neměl mapu a běžel to poprvé, tak jsem neměl žádný problém. Navíc fakt příjemná atmosféra.

mapa maratonu

mapa maratonu a profil trati

A vy tohle berte jako pozvánku na příští ročník, opravdu to stojí za to a i v propozicích se píše o tom, že to je takový kochací maraton a je to pravda!

12.8.2017 - Zátopkova desítka - 1. ročník

Akce : Zátopkova desítka
Kategorie : lesní běh
Kdy : 12.8.2017 10:45
Kde : Lomená alej, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav
Trasa : 10km
Web : https://www.zatopkova10.cz/
Výsledky : https://www.sportt.cz/racesResults/resultlist/535
Foto : 
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1911128932

Zátopkova desítka- 1. ročník - 10km dokončeno v čase 39:27, 4té místo v M40-49, 12té místo celkově (218 lidí v cíli). 

Krásná akce, žádná masovka. Závod mě nalákal jak svým jménem, tak tím že poběžíme po stopách, kde trénoval pan Zátopek.

Start je zajímavý - vybíhá se jednotlivě a to v intervalu 20s (oni ty lesní cestičky tady opravdu nebyly moc široké). Napálil jsem to v tempu okolo 3:45 ale rychle zjistil že toto opravdu nepůjde a postupně jsem tempo sklidňoval k okolo 4:00. Běží se v lesích u Staré Boleslavi, je to tu trochu rozmáčené a s loužemi a celkem dost zátáček. To že jsem neudržel tempo, to mě trochu zklamalo, ale to tempo je asi nad mé síly, navíc jsem nebyl úplně zdravotně v pohodě - ještě v noci jsem léčil svojí nožičku a rozhodl se až ráno, že se tam přesto pojedu podívat a zúčastnit. No a navíc podmínky na trati nebyli taky úplně ideální. No prostě nebyl to běh po asfaltu, ale právě proto to bylo opravdu moc hezké proběhnutí.

No a nakonec z toho byl i celkem slušný čas, i když jsem trochu doufal že to bude ještě o něco lepší. Největší záhada teda je, zda-li to těch 10km mělo nebo ne, ale údajně tu trať nechali certifikovat a tak by těch 10km měla mít.

Bratři po akci...

výsledková listina

22.4.2017 - Běhej lesy 2017 - Závod Brdy

Akce : Běhej lesy Brdy
Kategorie : terénní běh
Kdy : 22.4.2017
Kde : Skořice, Plzeňský kraj
Trasa : 22 km
Web : https://behejlesy.cz/behej-lesy-brdy/r13
Výsledky : https://behejlesy.cz/behej-lesy-vysledky
Garmin hodinky aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1692097853

Fotogalerie : https://behejlesy.cz/gallery.front.default/folder/15

...aneb takový ostřejší tréninkový běh...

Tak do Brd jsem byl přihlášený celkem dlouho, jelikož podívat se do lesů, které byly 70 let pro veřejnost uzavřeny a kde si vojáci hráli na vojáky, mne hodně lákalo. A sám bych se tam nedokopal... No ale to víte, takový závod, ten by mi narušil přípravu na můj životní závod, který už je za dveřmi. Navíc ta předpověď počasí, takže jsem to už skoro ani neplánoval. V týdnu jsem normálně trénoval dál a v pátek si říkám, že bych si tam přeci jen skočil a vzal to v trochu rychlejším tréninkovém tempu.

výškový profil trasy

Tak jsme dorazili do Mirošova, a kyvadlovka nás vzala do Skořic. Teplota okolo 5°C a hezky nám tu prší. No prostě byla hezká zima, ale ta možnost proběhnout se na čerstvém vzduchu za to jistě stojí. No zázemí úplně neodpovídalo tomu, že zde startuje 1500 lidí, ale na organizátory se zlobit nemůžeme, využili tu každou kolnu která tu stojí ;-)

na startu...

Nějakou náhodou jsem byl přidělen do prvního koridoru, který jsem si asi vyběhl loni na Jizerská 50 Run. No a pak nám to chvíli po 15:00 odpálili. V prvních metrech jsem cítil těžké nohy (říkal jsem si, že to asi bude těmi 15ti tréninkovými hodinami za posledních 5 dní a nebo tím 3 fázovým tréninkem včera), ale byla to pouze chvilková záležitost. První kilometr v tempu 3:50 mě vyděsil a říkám si co blázním, vždyť jsem sem přijel jen trochu potrénovat. No jo, ale to víte, říkejte si to když všichni okolo vás valí co to dá... A tak jsem běžel dál. Druhý km s výběhem kopce za 4:15 jsem také nechápal a říkám si, že tu asi brzo odpadnu. Tak jsem se začal trochu krotit, ale jen trochu. Bylo už mi jasné, že tréninkovým tempem to určitě nepoběžím, prostě to nešlo ;-).

Běžel jsem běžel, naštěstí už nepršelo, ale samozřejmě lesní cesty rozmáčené, hodně louží a bláta. Šutry, kořeny, občas to dost klouzalo. Pátý km, devátý km, dávám první gel, ani mě to moc nenakoplo, jen zpomalilo jak jsem se to pokoušel zapíjet ;-) Příroda je tu opravdu krásná, běh okolo Padrťských rybníků byl překrásný a někdy se před vámi otevřela brdská krajina do velké dálky v celé své kráse. 

letím, já letííííím...

Ale kopce, ty mi moc nechutnali, pocitově jsem je běžel pomaleji, než bych je ve standardním zregenerovaném stavu jistě běžel. Netušil jsem, jak jsem na tom, ale když se závod přehoupl do druhé půlky a já po rovinách držel tempo okolo 4:10, opravdu jsem měl radost a velkou. Na 15tém jsem tam hodil druhý gel a zapil ionťákem na občerstvovačce i když vím, že by se to spíše mělo zapíjet vodou... Trochu jsem cítil únavu, ale říkal jsem si, že se stále cítím velmi dobře a že to ještě na konci rozbalím. Vůbec jsem nevěděl na jakém místě se držím, jen jsem věděl, že mě všehovšudy předběhlo v průběhu závodu tak max. 5 lidí.

tady vypadám celkem v poho...

tady už to asi začínalo trochu bolet...

S dvěma klukama jsme se tu tak pořád přetahovali o pár metrů, ale prakticky celý závod si každý tady běžel individuálně. Kopce byly dlouhé a po asfaltu, na nich jsem tolik neztrácel, ztrácel jsem ale na sebězích a to hlavně v terénu, riskovat jsem tu moc nechtěl a stejně já z kopce běhat neumím ;-) Ale po rovině, tam mi to vždy letělo a lidi jsem trochu dobíhal. Škoda taky, že jsem si alespoň nenastudoval trochu profil trasy, prostě jsem to odbil, jen jsem věděl, že tam bude pár kopců :-)))

Poslední 3 km jsem to chtěl trochu rozbalit, protože jsem pořád cítil, že sil mám dost a dost, ale nepovedlo se. Jednak jsem se nebyl schopen nějak hecnout, pak se také běželo v těžkém a rozmáčeném terénu a z kopce, a lahůdka nakonec byl celkem prudký stoupák po asfaltu, téměř až do cíle. Tam jsem teda neběžel moc rychle a kopec se mi zdál nekonečný, tam už jsem cítil, že to není vůbec ono. Seběh do cíle jsem sice odsprintoval, ale na těch 300m jsem toho moc získat už nemohl.

levitace těsně před cílem :-)))

CÍL. V cíli se ptám jestli jsem doběhl do stého místa, a prý že určitě jo, ale kolikátý jsem skončil, to jsem se dozvěděl až mnohem později. Nakonec 22km v čase 01:36:43. Tempo nebylo nijak oslňující 4:25 min/km, ale přeci jen asi slušné, nebyl to běh po silnici a ani rozhodně ne po rovinkách - nastoupáno podle propozic 476 m. Když se poté dívám na výsledky a vidím se na 16tém místě v celkovém pořadí z 483 startujících a na sedmém místě ve věkové kategorii, jen zírám a trochu si vyčítám, že jsem se přeci jen na ten včerejší trénink mohl vykašlat, a možná mohl být v TOP 10.

výsledková listina, nedívá se na to vůbec špatně ;-)

 je to za mnou a moc jsem si to užil.

K organizaci bych jen řekl, že to bylo takové rozporuplné. Spartanské podmínky tu vládli, ale to se dalo před závodem i celkem omluvit, pořadatelé navýšili kapacitu z 1000 na 1500 a to bylo už trochu moc a připraveni na to úplně nebyli. Ale po závodě co se dělo v úschovně věcí, to jsem ještě neviděl. Byla to taková větší garáž a i když každý batoh měl svoje číslo a tak se dalo předpokládat, že každému bude vydán jen jeho batoh od pořadatele, tak skutečnost byla jiná. Každý se tam musel protlačit, pořadatel mu řekl, kde přibližně podle čísla by jeho batoh mohl být a člověk si ho šel hledat. No a mohl si tak prakticky odnést jakýkoliv batoh. To byl takový černý puntík.

Závěrem musím říci, že Brdy jsou moc hezké a na nějaký výlet jistě super. Jen pozor, všude cedule, že zde to neni pyrotechnicky sanované ... Organizátoři mají u mě dvojku, za tu úschovnu, jelikož před startem totálně nestíhali a kvůli úschovně se posunul start, a to co se dělo při vyzvedávání, to byl masakr... 

Ale celkově jsem si to moc užil a rozhodně tento závod doporučuji všemi deseti!!!

medaile jedna báseň

...jak říkám, ten tréninkový běh se trochu zvrhnul...

4.3.2017 - Palestra kbelská 10

Akce : Palestra kbelská 10
Kategorie : silniční běh
Kdy : 4.3.2017 12:30
Kde : Praha - Kbely
Trasa : 10 km
Web : http://www.palestrakbelska10.cz/
Výsledky : https://www.sportt.cz/racesResults/resultlist/440
Garmin hodinky aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1602658108

Palestra Kbelská desítka - Akademické mistrovství ČR v běhu na 10km. Popravdě se mi tam moc nechtělo, ale nakonec jsem se dopoledne vykopal a zajel se tam podívat ;-) 

Vyrazili jsme svižně v tempu 3:58min/km, které sem stlačil na třetím km pod 3:51min/km. Ale ten vítr, s kterým jsem bojoval, abych doběhl skupinku snad 10m přede mnou, mi dával zabrat. 

Tempo pod 4:00min/km jsem udržel do šestého km. Pak začli mírné kopečky a tempo klesalo. 

Motali jsme se tam s Jozef Vanus a Karel Kolpek celý závod okolo sebe :-). V posledním km jsem to trochu rozběhl, ale Jozef Vanus mi to nakonec před cílovou rovinkou natřel na plné čáře a ukázal mi, kdo je tady pan běžec. 

Nakonec velmi slušný čas 40:18 od výstřelu a 40:09 realtime, celkově 134. místo, v kategorii MC49 35. místo, 1208 startujících. Ale těch 9 sekund zamrzí co :-).

Co vám budu povídat, po tom propadáku na Jizerské padesátce mi to dost potěšilo.

19.2.2017 - Jizerská padesátka - 50. ročník - Trasa 50 km

Akce : Jizerská padesátka
Kategorie : Běh na lyžích - klasická technika
Kdy : 19.2.2017 9:00
Kde : Běžkařský stadion Bedřichov, Jizerské Hory
Trasa : 50km, 960m převýšení
Web : http://www.jiz50.cz/
Výsledky : http://www.jiz50.cz/cms.front.page/page/1413
Foto : http://www.jiz50.cz/gallery.front.default/
Garmin hodinky aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1582072427

... aneb moje velká běžkařská tragédie ...

ÚVODEM
Už asi nevím co roupama, takže když jsem viděl, že Jizerská padesátka v roce 2017 oslavuje svůj padesátý ročník, tak jsem se musel přihlásit. V životě jsem toho na běžkách moc nenaběhal, celkově jsem na tom stál tak 10x a do tohoto závodu naběhal tak celkově 400 km. Ale to mě zastavit nemohlo. Jelikož klasiku absolutně neumím, dal jsem si 2 lekce s trenérem, třikrát si zajel před závodem do Jizerek, a věděl, že to dám. Treninkovým tempem jsem tu trať zvládal okolo 4hodin a 30 minut. Ale průběh závodu, to byla jedna velká tragédie, jeden velký zmar.

Abych předešel různým žaludečním problémům, snídani jsem opsal od mého velkého vzoru - Vabrouškova snídaně - celozrnné těstoviny s namletým mákem, medem a olivovým olejem. Je to dobré, plné pomalých sacharidů a to je přesně to co na vytrvalecký výkon potřebujete. Pro jistotu jsem si to dal i v předvečer závodu k večeři. Fakt jsem se tím ráno přejedl, ale stejně jsem to ještě hodinu před závodem pojistil jedním předvýkonovým želé od Enervitu, které mám odzkoušeno. Z pohledu stravy a energie jsem se teda cítil skvěle. Z pohledu mazání jsem si myslel, že to mám také pořešené - dal jsem si to namazat ještě v Praze den předem, ale byla to velká chyba, hodně jsem to podcenil.

Bedřichov byl zavřený a dalo se tam dostat pouze kyvadlovou dopravou z Liberce. Jelikož jsem Jizerskou padesátku ještě nejel, dostal jsem se až do poslední a to osmé startovní vlny, se startovním číslem 4799. Takže bylo jasné, že to bude těžké a mít před sebou 5000 lidí nevěstilo nic dobrého. Ale co, vždyť skoro o nic nejde...

trasa závodu

START
Od devíti ráno startovali po 5ti minutách jednotlivé vlny a my jsme se dostali na start v 9:35. Tak nám to teda odbouchli a my jsme vyběhli, nazuli lyže a jelo se. První problém byl, že jsem ani netušil, odkud se měří čas, takže sem se hned zasekl po výjezdu ze stadiónu na takových 5 minut, spousta lidí a prostě k nehnutí. Měl jsem se prostě natlačit co nejvíc dopředu a nechat tenhle šílený chumel za sebou, a nebo počkat a vyrazit se zpožděním a vyhnout se téhle zácpě. Od začátku je tu hezké stoupání a já hned od první chvíle cítil, že tohle je špatně, moc špatně. Stoupací komora nedržela a já to všechno držel rukama. Takže rychlost nula nula nic, předbíhat se nikde nedalo, jelikož všude hromada lidí a dřina to byla velká. Při pomyšlení na to několikakilometrové stoupání na Knejpu, mi úplně dobře nebylo. Teď už vím, že jsem si měl hezky zastavit, vytáhnout ten červenej vosk, který jsem si sebou vezl a pořádně si tu stoupací komoru namazat, ztratil bych možná 3 minuty ale získal bych tak 20 minut jen na prvních 15km. No jo no, to je tak, když se na to vrhne začátečník.

Běžecké trápení při stoupání na Knejpu pokračovalo, to máme nějakých 15 km. Jakmile přišel kopeček, tak to klouzalo, metr dopředu a půl metru jsem klouzal dolů. Ruce ty trpěli, jak to celé drželi, když jsem chtěl trochu jet, musel jsem pěkně soupaží, kdo zná, tak do kopce to fakt bolí hodně. Další problém samozřejmě lidi, těch 5000 je fakt moc, byl to jeden dlouhý velký nepřerušovaný zával lidí a člověk musel pořád přeskakovat zleva doprava, pokud se chtěl trochu posunout.

Jak přišla rovinka, tak to bylo o dost veselejší, běžet jsem nemohl, ale soupaž ta platila. Prvních 20km mi to docela jelo i z kopce. Každopádně předbíhal jsem hlavně pouze na rovinkách. Pak přišel krpál, pár kilometrů před Jizerkou, tam už to byla krize, šel jsem hezky stromečkem a předcházeli mě (doslova) i důchodci. Nejvíc mě demotivovalo, když jsem viděl, jak si tam hopsají na těch běžkách a někdo dokonce nepoužíval ani hůlky. Za to já byl do hůlek zapřenej celou svojí silou.

Z kopce to pak ještě celkem jelo, občas to bylo trochu nebezpečné, jelikož tu sebou lidi z kopců trochu padali. Na Jizerku jsem teda nějak dojel, pak je tu hezké stoupání lesíkem, tak jsem zase cedil pot a hezky si to místy stromečkoval. Jediný svaly co fakt dostávali sodu byly ruce a hlavně tricepsy, ty už začínali jít skoro do křečí.

Pak to trochu svištělo po Promenádní směrem ke Smědavě, ale do kopců to byl zase očistec, ale rval jsem to, pokud to jen trochu šlo, soupaží. V duchu mě stále děsilo, co budu dělat v tom krpálu na Smědavu. Přemýšlel jsem navštívit Swix mazací stanici, ale všude fronty. Tak jsem dojel na tu Smědavu a do té fronty si stoupnul, ale nešlo to, po 5ti minutách jsem to vzdal a vytáhl červený vosk a nějak to rozmáznul. Tak jo jde se na to, kilometr dlouhý krpál. A lyže? Joo, ono to fakt drží, ten kopec jsem fakt vyběhl a předběhl spousty lidí. Hned jsem si taky zanadával proč jsem to nenatřel tím voskem hned po startu, chtěl jsem ušetřit čas ale opak byl pravdou. Nahoře jsem ještě stačil pozdravit Evžena z Trailpointu, běžecké speciálky v Praze, kde kupuji věci na běhání, pochlubil se, že první Jizerskou padesátku běžel před 41 lety. Tak jsem to teda vyskákal a nějakou tu stovku lidí jistě předběhl, a bylo by jich i víc, kdyby bylo kudy předbíhat. Dorazil jsem na Knejpu, a tady do kopečku už to zas tolik nešlo, ta vrstva vosku byla asi příliš slabá.

Takže od Knejpy to už zase do kopců hodně bolelo, klouzalo to šíleně a já ty kopce povětšinou zkoušel jet soupaží. Ruce trpěly a nohy se tu flákaly už skoro 40km. Jediný co museli fakt dělat, je držet se ve stopě, pokud tu ještě někde občas byla, tak byla ledová a dosti nebezpečná. Těch pádů jsem tu viděl dost.

Dojíždím na Hřebínek. Občerstvování jsem řešil tak, že jsem si dva tři kilometry před občerstvovačkou dal jeden Enervit gel a na občerstvovačkách to zapíjel ionťákem a nebo čajem. Celkově jsem spořádal 4 gely a bylo to akorát. Dehydratací jsem také netrpěl, ačkoliv jsem sebou žádnou vodu nevezl.

Posledních 10km to bylo už trochu na krev, lyže klouzali jak šílené a v prudších kopcích už jsem to soupaží moc nezvládal. Z kopců mi to také nejezdilo a udržet se tu zbytku pelotonu znamenalo děsivě mlátit hůlkama, kdežto oni se vezli v podřepu. Nohy dostaly zabrat jen v případě zmrzlých stop a brzdění, třeba když se tu přede mnou jeden klučina natáhl jak širokej tak dlouhej.

Posledních 5km to už bylo opravdu těžké, ruce už to moc nedávaly, lyže tu klouzaly do stran a nebo podkluzovaly dozadu, rozhodně mi vůbec nepomáhali. Ale už to nějak přetrpím. Pak už jen sjezd na stadión a na cílové rovince pokus o finiš, který samozřejmě nic neřešil.


CÍL
Tak jsem v cíli, a to v čase 4:24:25. Vyhlašují něco o tom, že dojíždí závodníci okolo 2500 místa. To je pro mě obrovské zklamání. Nakonec je to 2556 místo z 4082 startujících co dokončili. V kategorii M50 je to 795 místo. Srovnání mého času s časem vítěze - 1:55:53 je opravdu hrozivé. Mimochodem tento ročník byl nejrychlejší v historii, prvních 10 míst s jednou výjimkou, obsadili Norové.

krutá realita...

pokus o úsměv v cíli

ZÁVĚREM
No prostě se to fakt nepovedlo a to jako že vůbec. Tragicky namazáno, špatná startovní pozice až z poslední vlny, špatný start, všude spousty lidí, které nebylo často kudy předjet. Toto byl jubilejní ročník Jizerské padesátky a můj také pravděpodobně poslední. Děsivé je také srovnání mého času na tomto běžkařském závodě se závodem na stejné trase v rámci seriálu Běhej lesy 2016 - můj čas tam byl 04:28:18. 

skleněná medaile, alespoň malá útěcha

... Zlaté běhání, toto bylo opravdu utrpení ...

13.11.2016 - Velká Kunratická 2016 - 83. ročník

Akce : Velká Kunratická 2016
Kategorie : Terénní běh
Kdy : 13.11.2016
Trasa : 3,1 km
Web : http://www.velkakunraticka.cz/
Výsledky : http://www.velkakunraticka.cz/vysledky
Garmin hodinky aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1445647230

Tak jsem se poprvé dostal na start tohoto legendárního závodu. Krásná atmosféra a všude spousta lidí. Startuje se po dvou lidech najednou a hned od začátku je to výživné - bláto, kopec, bláto, voda, pak krpál nahoru, občas přeskok potoka, další krpál atd. ;-) No ale než se nadějete tak jste v cíli.

No popravdě jsem byl ze svého výkonu dosti zklamán. Když jsem si říkal že teď už bych se nemusel šetřit a začít běžet naplno až do cíle, tak už jsme sbíhali z kopce do cíle... Takže do cíle jsem doběhl jak kdybych se byl proběhnout k číňanovi pro banány :-)

Uklidněním mi snad může být jen to, že jsem to běžel poprvé a byl jsem až moc varován na krpály, do kterých se tam běží. Takže jsem byl dostatečně vyděšen a dost jsem se šetřil ;-) Pro zlepšení nálady jsem si dal večer výklusem 25km :-)

Nakonec jsem absolvoval 3,1 km za 15:46.2, což bylo 239té místo z 1983 startujících a 49té místo z 525 startujících v kategorii 40-49 let.