Hotel fakt super, klimatizací jsme si pěkně zatopili.
V devět snídaně, v deset odjezd k místnímu klášteru Palcho.
Vstupné 80 juanů. Klášter nechal postavit první pančenlama.
knihovna
v klášteře Palcho
Vedle je také obrovská stúpa Kumbum, plná svatyní budhů.
V jednom chrámu tu mají také knihovnu, ručně psané svitky na ručně dělaném
papíře nebo na jačí kůži. Jsou psané buďto indickým sanskrtem, nebo již
přepsané do tibetského písma.
stúpa
Kumbum se spoustou svatyní budhů
Následuje prohlídka pevnosti Dzong, kterou v roce 1904
dobyli Britové. Ale zjistili, že tibetská krajina je nehostinná a tak odtáhli.
K obědu za 50 juanů grilovaný kuřecí steak s hranolkami, hodně dobře
jsem se najedl. Jasmínový čaj tu dostanete k obědu většinou grátis, téměř
v celém Tibetu.
V půl čtvrté odjíždíme do kempu, kde začne náš trek
k jezeru Yamdrok Tso. Nejprve ale zastavujeme u jezera Mala Laka a dále
v sedle Simi la. Pokračujeme k sedlu Karo la, ale dojeli jsme
autobusem pouze kousek pod, do 4950 m.n.m., jelikož v průsmyku se platí
vstup. Na naší aklimatizaci, jako přípravu na trek následující dny, to ale
stačí. Původní plán byl, že do průsmyku půjdeme pěšky, ale jelikož máme
zpoždění a byli jsme dlouho v Gyantse a včera v Shigatse, tento
aklimatizační výstup absolvujeme pouze autobusem. Stejně je tu zima J.
tibetská
pohádková krajina…
V průsmyku
se okolo šesté večer kocháme pohledem na ledovec Nyemcheganksank – 7190 m.n.m.
Poté klesáme do výšky 4680 m.n.m., vesnička se jmenuje Mayo. Je přímo pod
ledovcem a je to naprosto úchvatné místo, plné klidu, pohody a nádherné krajiny
všude okolo. Náš stanový kemp je již připravený – 6 stanů pro dvě osoby, velký
jídelní stan a stan kuchařů. Na trek s námi půjde také šéf tibetské
cestovky (človíček jménem Lagpa), která vše zařizuje, a zítra přijdou ještě jaci
se svými pány, ti nám ponesou veškerá zavazadla, jídlo, stany, prostě všechno.
kemp
pod ledovcem Nyemcheganksank
Okolo kempu se pasou početná stáda ovcí, přišli na návštěvu
také jaci, je to tu prostě opravdu jako v pohádce. Jen tady na ten pravý
Tibet nevěřícně koukáme, neskutečná krása, takhle pod nádherným ledovcem.
Honáci ovcí se s námi snaží navázat komunikaci, ale anglicky umí asi 3
slova, smějí se na nás jako na nějaký úkaz. V sedm večer následuje večeře,
no spíše jsou to hody hraničící s obžerstvím, to jsme tu ještě nezažili.
První chod je polévka, houbová, takovou jsme tu ještě neměli. Poté každý vyfasuje
talíř s rýží a na stůl se nosí asi 8 mís s různými dobrotami –
zeleninový salát, jačí maso se zeleninou, brambory, rajčata s vajíčkem
atd. Snědli jsme toho asi půlku a byli totálně přežraní. Pak se mastí opět
kostky.
Toto bude bezpochyby úžasný zážitek, jediná chyba bude ta
velká zima, opravdu velká zima.
Ubytování
– vesnička Maya, stanový kemp
Fotogalerie
Žádné komentáře:
Okomentovat