čtvrtek 19. září 2013

Deník - Peru-Bolívie-Chile 2013 - 20.8.2013 - Den 12 - The Death road

Tak dneska nás čekal výlet na kolech po takzvané silnici smrti, jelikož počet úmrtí na této silnici byl extrémní.

Nejdříve nás čekal výjezd minibusem do 4700 metrů. Pak jsme jeli 20 km po asfaltové silnici za normálního provozu, což jsme měli na necelou hodinu i s focením.  Pak jsme platili 25 Boliviánů za vstup a kola naložili na auto a popojeli 8 km. Tam už nás čekala původní prašná silnice která začala v 3050 metrů nad mořem.

Silnici stavili Paraguayjští vězni na konci devatenáctého století a ještě před deseti lety to byla jediná spojnice mezi La Pazem a městem v Amazonii Coroico. Pak se postavila nová, již asfaltová silnice. Po staré silnici trvala cesta 2,5 hodiny, po nové silnici to trvá 3,5 hodiny. Takže stále se i stará silnice používá.

The Death road

Silnice je zařezaná do hor v oblasti začínající Amazonie, takže jsou z ní absolutně překrásné výhledy, to nejde ani popsat. Z počátku byla cesta poměrně úzká, z jedné strany skála a z druhé 400 - 500 metrů hluboká propast. Po několika kilometrech se silnice rozšířila. Občas na nás zezhora sprchla padající voda, občas jsme míjeli malinké vodopády. Občas jsme také minuli pomníček některého smolaře který tu zanechal život. Viděli jsme i zdemolované auto které skončilo v propasti ale těch tu bylo celkem za ty desítky let spousty. Říká se že řidič se na kopci vždy posilnil, možná i na kuráž... Druhým důvodem je i to že pokud se potkali 2 auta v protisměru,  tak jedno muselo couvat i stovky metrů k nějakému rozšíření vozovky, jelikož silnice a to hlavně v horních pasážích měla pouze 2.5 metru. A neštěstí bylo nasnadě. ..

Naše skupina na Death road

Cesta je dosti kamenitá a samá zatáčka, mít tak celoodpružené kolo a nejenom přední vidlici, to by byl ale zážitek. Ale i takto to bylo prostě úžasné.

Já na Death road

Na cestu jsme vyrazili před dvanáctou hodinou a byl to nepopsatelný zážitek. Naklesali jsme z 3050 metrů nad mořem do 1200 metrů nad mořem, délka této prašné cesty byla okolo 40 km a okolo třetí hodiny jsme byli dole. Pak jsme si v městečku Coroico dali bufetový oběd typu sněz kolik chceš, sprchu a zakončili bazénkem. Výlet zajišťoval madness team bolivia a stálo to 400 Boliviánů. Sídlo mají přímo proti hotelu v La Pazu na ulici sagarnata.

Nepopsatelný zážitek hned bych jel znova.


A zakončeno mojitem v kubánským baru... A to si pište že nebylo jen jedno :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat