neděle 2. prosince 2012

Deník - USA-Florida, Bahamy 2012 - 14.11.2012 - Den 06 - Cesta na Key West

Tak dneska jsme se rozloučili s Cocoa beach a vypravili se na 569 km dlouhou cestu na Key West. Vyjíždíme před půl devátou tak snad tam do 16:00 budeme. Čím více poznávám Ameriku tím více musím uznat že tu spousty věcí mají vymyšlených lépe než u nás. Např. odstavné pruhy mají na dálnici po obou stranách. Nájezdy na dálnice jsou klopené. Dálnice se jmenuji např 96S a 96N aby každej věděl jestli jede na jih nebo na sever. Podle navigace se pak jede perfektně. Když mají odpočívadla tak ho mají občas mezi dálničním směry takže jedno odpočívadlo obsluhuje oba směry akorát se dálnice okolo odpočívadla obepíná. Když mají dálnice dva pruhy každým směrem, tak si mezi směry nechávají asi 10 metrů široký pruh uvnitř aby tu dálnici v případě potřeby mohli jednoduše rozšířit což jsme taky viděli v realitě. Vyjde je to pak mnohem levněji. 

Taky vidíme výhody Sunpassu což je obdoba našeho elektronického mýtného u nás. V půjčovně nám ho nacpali asi za $40 na těch našich 10 dní. V té ceně máme Sunpass a Pass24 ale všude jsme zatím projížděli jen pod cedulí Sunpassu. Říkal jsem jim že ho nechceme že budeme platit jednotlivě na mýtnicích. Ale jen cestou do Seaworld a Universal studia bychom stavěli asi 6x. Pak nám taky tvrdil že někde už se dá jet pouze s elektronickým mýtným, mysleli jsme že nás chce jenom natáhnout ale pak jsme viděli už několikrát že někdy už opravdu je vjezd pouze se Sunpass. Když se tam projede bez toho tak by čekala později hezká pokuta $100. 

Jinak je taky dobře vědět že na křižovatce se může odbočovat do prava i na červenou a na křižovatce bez světel by měl mít přednost ten kdo na ni přijel první. Pak došlo na první čerpání paliva. Strčíte kreditku do stojanů a chce to zip kód. Tak tam dáváme naše pražský 181 00 ale nejde to a říká že si máme dojít za obsluhou. Tak tam jdu a říkám že jsme u čerpací stanice poprvé, paní se začala smát a vzala si od nás kreditku, strčila jí do čtečky a pak šla s náma. Natankovala nám benzín a pak jsme si s ní došli zpátky pro kreditku a bylo. Říkala něco o tom že tyhle naše kreditky ani do stojanů dávat nemáme a jít hned za obsluhou asi právě kvůli tomu zip kódu. No čerpali jsme plnou. Devět galonu neboli něco před třicet litrů za 32 dolarů. Benzín tu mají fakt strasně levný. Tankovali jsme gasoline neboli benzín unleaded neboli bezolovnatý 87, což je oktanové číslo. To jsme aspoň našli v knížce k vozu a zatím to jede. 

Pokračovali jsme na Key West a po téměř 400 km jízdy jsme konečně viděli moře a začínala naše 200 km cesta přes ostrovy a mosty na Key West. Celkem těch mostů mezi ostrovy cestou na key west je 42 a délka té cesty je okolo 200 km. Barva moře je tu nádherná a ty městečka jsou na těch malých ostrůvcích samozřejmě roztomile malá. Je to fakt trochu něco jinýho než známe. Nakonec jsme po půl čtvrté dorazili do našeho hotelu Ibis bay resort. Takže cesta 570 km nám vzala 7 hodin cesty včetně přestávek na benzín a pak jsme se na jednom z ostrovů zastavili na jídlo. Hotel je celkem ok, recepčního dělá Bělorus, takže nám hned začal povídat co umí říci česky, no moc toho ale nebylo... Po ubytování jsme vyrazili pěšky do města, to jsme se teda celkem prošli. Ale mají to tu fakt kouzelný, okolo břehu alespoň teda ze severní strany jsou samé restaurace a bary a jsou to dost staré budovy takže to vypadá kouzelně a jak kdyby se zde zastavil čas. 

 Key West

No opravdu krása, zítra to uvidíme za světla. Viděli jsme také bílý maják, dále pak rodný dům Ernsta Hemingwaye. Pak jsme došli na prý nejjižnější bod usa. Odtud je to na Kubu 90 mil. 

Key West

Koupil jsem také šnorchl, zítra by jsme měli jet šnorchlovat tak jsem na moje první šnorchlování zvědavej jestli něco uvidíme. A to je asi za tento den tak v kostce všechno.

Fotogalerie

Žádné komentáře:

Okomentovat