Dneska vyjíždíme asi 70 km od Lhasy do kláštera Tsurphu,
budhistického řádu Kadžupa – černé čepice. Původně měl být klášter Ganden, ale
u klášteru Tsurphu má být posvátný strom, jehož 13x obejití má mít stejnou
duchovní sílu jako obejití hory Kailash. Tak uvidíme.
Klášter byl založen v roce 1159, za kulturní revoluce
v roce 1966 byl ale Číňany zničen, poté obnoven v roce 1986 šestnáctým
karmapou. Jedeme opět na sever po stejné cestě jako včera, ale asi po 20 km
odbočujeme doleva.
Vidíme zemědělce, jak právě sklízejí obilí, posekají ho a
svezou na hromadu. Pak ho mlátí, nevím přesně jak, ale právě, sem viděl před
hromadou postavený malý kombajn, kterému obilí z hromady házejí do lišty,
zajímavé. Dříve jsem zas viděl vrstvu obilí rozloženou na place, a jezdit potom
traktor s “diskovým
podmítačem”.
Představeným
kláštera je 17tý Karmapa, narozen v roce 1985, v roce 2000 utekl přes Himaláje
do Indie. Každý Karmapa na svém konci života napíše na papír jméno svého
následovníka. Černou čepici nosí pouze Karmapa, aktuálně jsou však vybraní dva,
takže dokud se nedomluví, kdo je ten pravý Karmapa, tak bude čepice uložena v
indickém klášteře tohoto řádu. Tam také jeden z karmapů, velmi pravděpodobně
ten pravý, žije. Ten druhý je v Evropě, kde se na svém titulu snaží vydělat.
Okolo půl jedenácté
navštěvujeme kapli na posvátné zahradě, kousek od kláštera. Na zahradě jsme
udělali slibovanou koru – 13x obešli jedno místo na zahradě, i když do teďka
nevím jestli a který z těch stromů byl ten posvátný. Spíše to byly takové
stromečky.
posvátná
zahrada u kláštera Tsurphu
V kapli byl
mnich, předříkával mantry a bubnoval na buben. Řád Kadžupa je znám svou
meditační schopností. Nevím proč, ale silněji jsem to nikde v Tibetu necítil,
stál jsem tak jak přibitej, prsty na rukou mi vibrovaly a užíval jsem si krásný
pocit. Vůbec se mi odsud nechtělo a stále mě to tam táhlo, i nyní když si na to
vzpomenu, tak bych se tam nejraději chtěl zase podívat. A pocit, že se z kaple
nechtělo odejít, jsem neměl jen já.
Poté jsme
dojeli do kláštera Tsurphu, je to hlavní klášter řádu Kadžupa, takže jejich
představený - sedmnáctý Karmapa, zde bydlel předtím než utekl v roce 2000 do
Indie. Klášter byl ten nejkrásnější, jaký jsme tu viděli. Málo lidí, vstupné 40
juanů, bydlí tu přes 300 mnichů. Viděli jsme je i při polední modlitbě v
Assembly hall (shromažďovací hala). Předříkávají mantry, do toho buší do velkých bubnů a někteří
občas troubí do takových dlouhých trubek.
modlitba v Tsurphu v Assembly hall
Fakt
magický a nádherný zážitek. Opravdu nádhera, dokonce jsme je mohli fotit i
natáčet. Klášter je mezi horami, takže nádhera se vším všudy.
jeden z chrámů v klášteře Tsurphu
Oběd v
místní restauraci, vaří jen vegetariánská jídla, a po druhé odpolední odjíždíme
do Lhasy, kam jsme dojeli po dvou hodinách.
sklizeň obilí po tibetsku
Zašli jsme
opět na Barkhor market, kde se projevily naše smlouvací zkušenosti – např. vykuřovací
skříňka z 80 na 30 juanů, dřevěný náramek z 80 na 20 juanů, byl jsem na sebe
pyšný J
Poté jsme zašli do Tibetan steak house kousek od Barkhor náměstí na steak z
houbami, mohu vřele doporučit, i když samozřejmě ceny poněkud vyšší. Pak už jen
návrat do hotelu, kde jsme pořádně zapili konec zájezdu, a okolo třetí ráno šli
spát.
Ubytování – Lhasa, Tibet Gorkha hotel
Fotogalerie
Žádné komentáře:
Okomentovat