27.9.2021 - 24 hodin na dráze Plzeň

Akce : 24 hodinovka na dráze
Kategorie : Ultramaraton
Kdy : 27.9.2021 10:00
Kde : Plzeň, Atletický stadion Skvrňany
Startovné : 1400 Kč
Trasa : 400m ovál
Web : https://www.marathonplzen.cz/plzenska-hodinovka-a-beh-na-24-hodin/
Výsledky : https://vysledky.4timing.cz/index.php?id_zavodu=260
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/7558598436

... aneb tohle byl teprve ten opravdový křest do ultra ...

ÚVODEM

Myslím, že tohle bude opravdu dlouhý report, protože to ve mě zanechalo velkou stopu ;-). Jak jsem dostal takový nápad jít na tuhle šílenost? No jednak dobrý výsledek může člověka kvalifikovat na další závody, jednak nic zajímavějšího a delšího mě teďka nezaujalo, a také dříve jsem neměl tak natrénováno. Takže již delší dobu směrovala příprava k tomuto závodu. Příprava byla teda pestrá, a 3 týdny před závodem jsem dostal naordinováno celkem slušnou dávku kilometrů, kterou jsem do té doby nikdy v tréninku neabsolvoval, 180km. Docela jsem měl z toho strach, ale nakonec to bylo úúúplně v pohodě, a místo abych se bál o to abych to doběhl jsem, hlídal jsem si hlavně tepy aby byly v klusech nejlépe pod 120 tepů v tempu okolo 6:00 a to se celkem dařilo. Posledních 14 dní to pak byl objem 85km a v týdnu závodním jen 30km.

3 týdny před závodem, 180km v nohách...

Bral jsem ten závod velmi vážně, takže ve středu večer a ve čtvrtek ráno byl ještě krystýr. Váha se mi dostala na 81,4kg. Ale už od čtvrtka jsem cítil nějakou divnou únavu, v pátek to bylo to samé, i když jsem celkem spal dobře. Ani v sobotu ráno to nebylo o moc lepší, ale na závod jsme s bratrem, který mi dělal support, samozřejmě vyrazili. Psychické rozpoložení také nebylo nijak slavné. Jen nožky, ty byly připravené velmi dobře. Nabalil jsem si sebou spoustu jídla - energetické gely a prášky MAURTEN, tyčinky ZINZINO a Corni, Magnesium, BCAA sypká, proteiňák, colu, tonic ...

jídlo na závod, něco jsem ale ani neotevřel...

Dorazili jsme s bráškou, který mi dělal support, do Plzně nějak před devátou a rozbalili stan, kde mohl brácha bivakovat a domluvili poslední detaily. Já se trošičku stačil rozcvičit, vzít si chip a číslo, namazat nohy vazelínou, skočit na záchod a minutu před startem dorazit na ovál ;-).

naše zázemí, křečkování může začít...

Závodní strategie: Doporučení bylo takové že prvních 10-15 hodin to musí být jako procházka, kdy bych měl mít intenzitu takovou, abych se s lidmi mohl v pohodě bavit. Já si to přeložil do tempa 6:00 - 6:10... Pak by měl teprve začít závod a větší usilí, možná i trápení, krize, únava, bolest..

Závodní strava: Plán byl přijímat 50g sacharidů za hodinu a 0,5 - 0,7l vody, podle aktuálního počasí. Sacharidy především z Maurten energetického drinku a gelů, EREBOS drinku, a částečně z pevné stravy a tyčinek. Mělo by to být 1 Maurten Drink MIX 320, který má 80g sacharidů v 500ml vody rozmíchaný, zkonzumovat v průběhu 2 hodin, zbytek pak buďto gel a nebo něco jiného. Bohužel jsem ale neměl sebou plánované rýžové koule, ani nějakou slanou variantu jídla, ani ovesné domácí sušenky, nebyl čas no... Občas to pak obměnit s pitím proteiňáku a BCAA. Nutno podotknout že všechno mám tak nějak vyzkoušené, kromě Maurten Drink MIX 320, kde ale věřím tomu že když mi sedí Maurten gely, které jsou velmi velmi podobně vyrobené jako drink mix, že to bude v pořádku.

předzávodní nadšení...

START

Na startu bylo celkem okolo 60ti lidí, někdo šel hodinovku, někdo maraton, někdo 12hodin, někdo 24hodin a někdo si to také v průběhu závodu mohl rozmyslet a ukončit to na kratší distanci. V 10:00 nám to teda odbouchli a mi se začali plazit po ovále.

Tak a sranda začíná...

Níže v reportu jsou vždy úváděná tempa z hodinek, ale to není úplně vypovídající, jelikož tu byly odskoky na záchod apod.

1 hodina, 10:00 - 11:00 - Ten nedobrý ranní pocit, se bohužel od startovního výstřelu nezměnil. Spoustakrát jsem se před triatlonem necítil, jak tělo v posledním týdnu nemá tu zátěž, začne občas někde něco trochu pobolívat a člověk má strach jak to dopadne, ale pak v závodě je to vždy v pohodě, aspoň u mě, a jakmile to prostě odstartuje, člověk je v pohodě a závodí. Tohle byl ale jiný pocit, byla to opravdu nějaká únava kterou jsem dostal od čtvrtka a nezbavil se ji. No ale tak co, začal jsem běžet a tohle tempo které si tělo samo trochu snížilo k 6:20 bylo samozřejmě úplně v pohodě.

2há hodina, 11:00 - 12:00 - Jak je možno vidět na přiloženém přehledu, začal jsem cítít trochu lýtka i stehna, celkově jsem se cítil drobet lépe a doufal že se to třeba nějakým zázrakem srovná úplně. Tempo jsem trochu zrychlil a tak se průměrné tempo od začátku závodu zvedlo k 6:17. Začíná být teplo, teplota stoupá až k nějakým 23°C, na což není tělo zvyklé jelikož takhle horko poslední měsíc nebylo. 

3tí hodina, 12:00 - 13:00 - Tempo jsem "stlačil" k průměru 6:15, ale ani jsem to neplánoval. Nožky pořád trochu cítím a jak bráška zapisuje, mám pocit jako kdybych měl dneska běžet v tomhle tempu tak 5-6 hodin. Energii poctivě doplňujeme podle plánu.

4tá hodina, 13:00 - 14:00 - Pořád mě to moc nebaví protože se necítím ve své kůži. Pocit jak kdybych uběhl 80km a rozhodně se necítím jako na procházce.

5tá hodina, 14:00 - 15:00 - Je fakt horko, tempo tak klesá k průměru 6:27. Bojím se křečí v nohou a tak dáváme kompresní návleky na stehna i lýtka. Trochu moc komprese, jelikož mám aktuálně hodně tlustá stehna, a návleky z minulosti jsou prostě na to spíše malé.

6tá hodina, 15:00 - 16:00 - První krize. Takto brzo jsem první krizi nečekal ale je to tady. Žaludek a střeva na tom nejsou dobře, začal jsem chodit na velkou, což je vždy tak na 5minut... V průběhu dalších hodin se to opakovalo tak ještě 5x... Začal jsem hodně chodit, prostě to fakt nejde a doufám že to přejde. Ale je to šok, po necelé čtvrtině závodu mít krizi, to jsem v životě nezažil, jsem zvyklý na krizi v poslední čtvrtine závodu to ano.

7má hodina, 16:00 - 17:00 - Sluníčko pořád svítí hezky... do půlky této hodiny krize pokračuje, pak se to zlepšuje. Pokud mohu běžet, tak je to dobré, dostávám se i v tempech pod 6:00, občas ale jen opravdu občas a na chvilku a pak to sklidňuju. Tempo je nyní průměrné 6:41 a uběhnuto 62km.

8má hodina, 17:00 - 18:00 - Opět výlet na velkou, necítím se pořád úplně ok. 70km v nohách. 

1-8 hodina - jak to zachytil bráška

70 km, asi mi v té chvíli nic netrápilo...

9tá hodina, 18:00 - 19:00 - Krize tak nějak pokračuje, takže ji ani nebudu dávat nové číslo. Na tuhle krizi si ani nepamatuju, ale je jasné že to byly opět výlety na záchod. Mám pocit, že na tom sluníčku jsem měl zvolnit, a to i přesto že jsem tam běhal dost pomalu. Cítím únavu, velkou i když sluníčko už se sklidnilo. První úvahy jestli bych neměl závod zkrátit pouze na 12ti hodinovku. Uvidíme jak to bude pokračovat. Sundavám kompresi ze stehen, tam kde končili návleky u kolena, cítím velké stažení a mohlo by to jít do nějaké křeče, lýtkové návleky nechávám a to se ukázalo jako dobrý kombinace.

10tá hodina, 19:00 - 20:00 - Krize pokračuje, ani bych ji teda nedával nové číslo. Chvíli běhat jde, pak do sebe něco většinou naleju, což děláme průběžně, něco s ním a pak přijde skoro křeč v břiše, tak se jde na záchod. Tak zkouším si sednout do stanu a sníst bramborovou kaši, i když na ní rozhodně nemám chuť. Bratr stále poctivě kontroluje a nutí mě k domluvenému objemu vody a snězené energie v podobě sacharidů. Tempo už kleslo k 6:56, což je samozřejmě hlavně těmi přestávkami. Tenhle závod je opravdu velká škola pro mě samotného i pro brášku ;-) Už mě supportoval na triatlonovém závodě WINTERMAN, tak trochu ví, ale tohle je jinej level...

11tá hodina, 20:00 - 21:00 - Druhá krize. Asi ji takto očísluji, protože vím že to bylo fakt špatný. Jíst se nechtělo, běhat se nechtělo, všechno velký špatný. 91km v nohách, tempo už 7:07. Snědl jsem trochu bramborové kaše a maličko těstovin, ale ty kukuřičné už byly nějak moc tvrdé takže jich bylo fakt jen pár. 

12tá hodina, 21:00 - 22:00 - Pořád to není dobré a hodně se chodí. Zkoušíme rýžové nudle, na mě trochu moc ostré, ale objednané přes dámejidlo, takže si nemohu vybírat... Nohy by pořád chtěli začít běhat, ale zažívání je nějak proti. Stále střeva s náběhem do křečí. 

13tá hodina, 22:00 - 23:00 - Mizerie pokračuje, trochu sem se rozběhl, ale opět jen na nějaký čas. Návštěva záchodu. 100km za 12:25:20. Celkem naběháno 104km. 

9-13 hodina - jak to zachytil bráška

100 km někde okolo 23tí hodiny...

14tá hodina, 23:00 - 24:00 - V botách TOPO FLI-LYTE 2 to už není ono, a i na tom Tartanu cítim kolena. Přezouvám teda do Hoka One One Clifton 5, které jsou ale už pro mě úzké, po těch 100km mám hodně roztahnutou nohy. Cítím jak mi tlačí malíček, což nakonec pak vede také v puchýři. Přemýšlíme co s tím, nakonec si to ale nějak sedne a dá se to. Okolo 23:45 jsem chytil druhý dech a běhá se strašně dobře. Průměrné tempo 7:27 od začátku závodu.

15tá hodina, 0:00 - 1:00 - 14 hodin od startu a tady začínám opravdu závodit, "první hvězdná hodinka".  Pamatuji si jak jsem tam opravdu lítal v tempech okolo 6:30, což pro mě v této fázi závodu bylo opravdu jak kdybych levitoval nad tím oválem. Tady by se dalo říci že jsem začal závodit, sledovat soupeře, průběžnou listinu na LCD displeji apod. Měl jsem z toho velkou radost, vrátila se i chuť k doplňování energie a tu jsem se snažil doplňovat při běhu. Cítil jsem se parádně a běhal stále v kuse. Komentuju to slovy "Už věřím že každá krize se dá překonat". Nohy trochu bolí, ale jinak se cítím dobře. Jednou snad malý náběh na krizi ale ani si to nepamatuju.

16tá hodina, 1:00 - 2:00 - Jára Urban sleduje vykvasenej v křesle na dráze moje pobíhání a říká "Jak z brzké krize útočit na bednu". Posouvám se někam na čtvrté místo v mužích. Já si to dál užívám a běhám. Další můj komentář "Cítím se zatím nejlépe", myšleno od startu celého závodu. Bráška se přesunul k tabuli sledovat s pár lidmi nevěřícně mé časy průběhu jednotlivými 400m okruhy. Bratr si zapisuje "Utrhl se ze řetězu, už asi 10 kol v tempu 2:32/kolo", v překladu 6:15min/km. Průměrné tempo od začátku závodu zvyšuji k 7:25. Komentuji slovy "Poslední 2 hodiny jsem přepálil ale užil jsem si to". A je fakt že jsem to tak vlastně chtěl, jelikož jsem věděl že tyto tempa co jsem tu teďka běhal se vydržet nedají, ale chtěl jsem z toho mít také nějaký pozitivní zážitek a trochu si to užít a to se povedlo. Jsem aktuálně zdaleka nejrychlejší na dráze, chtěl jsem prostě využít toho že zažívání neprotestuje. 

17tá hodina, 2:00 - 3:00 - Pořád to celkem šlo i když už ne tak dobře jako v předchozích 2 hodinách, i když komentuji slovy "jsem nějakej špatnej". Dostávám se na třetí místo a náskok na čtvrtého je 1,9km. Tempo stále průměr na 7:25. 

18tá hodina, 3:00 - 4:00 - stále to pořád jde dobře a běhám, jen jídlo doplňuji za chůze. Moje "hvězdné 4 hodiny běhu" pomalu končí. Posouvám se na 2hé místo v mužích, celkově třetí - ano žena byla nejlepší a nakonec také celkově zvítězila. Stále řeším náskoky a ztraty na ty okolo a pořadí v závodě. Nakonec ale přichází opět menší krize, návštěva záchodu, začínám dost chodit. Nový cíl je tento - 180km. Když břicho nebolí tak umím běžet i pod 6:00 celkem v pohodě. 

14-18 hodina - jak to zachytil bráška

140 km tady to byla pohoda... 

citil jsem se skvele.

19tá hodina, 4:00 - 5:00 - Trochu problém se zaskočeným semínkem z tyčinky, drobná krize ale nic hrozného, stále na druhém místě v mužích. První má náskok 10km, nepřekonatelné.

20tá hodina, 5:00 - 5:40 - Krize a velká, třetí a také poslední. Trochu zývám a náznak mžitek před očima, což jsem nikdy nezažil a tak se trochu bojím jaké by to mohlo mít pokračování pokud bych dál kroužil v závodě. Tady se naplno projevila asi ta únava co mě provázela poslední dny. Návštěva záchodu. Průběžné 3tí místo. Chodím asi 3 kola jestli to přejde, ale nic nového se neděje. Jdu teda do stanu na rýžové těstoviny co přivezla kamarádka Katka. Sedím, pojídám a začínám tušit že to asi nepůjde. Bavíme se o tom kolik mi chybí to 180ti km (kvalifikační čas na určitý závod) a to je 27km, to se za 4 a něco hodiny odchodit nedá - muselo by to být tempo 9:15-9:30, ale já chodím v tempu 10:40. Další cíl by mohl být 100mil neboli 161km, ale k čemu... Není motivace a navíc jak se člověk rozsedí a vypadne za závodu tak je konec, sedím asi 40minut, pak se zvedám a že to jdu ukončit, nohy za tu dobu celkem ztuhly, ale nějak dopajdám k časomíře a odcvaknu si tak posledních 400m, vyzvednu si medaily za účast a tím to pro mě končí. 

CÍL

Dá se říci že do cíle jsem teda vlastně nedorazil, ale 24hodin závod má tu výhodu že člověk ho může kdykoliv ukončit ale DNF nedostává, prostě odběhneš si kolik můžeš a jestli zbytek spíš nebo to ukončíš u kousek dřív je na tobě.

Končím teda nakonec v odměřeném čase 20:19:23, protože poslední kolo jsem seděl 40 minut ve stanu, a naběháno teda 153200m. Aktuálně jsem třetí ale je jasné, že se do konce závodu propadnu někam do propadliště, ale je mi to tak nějak jedno. Moje cíle do závodu byly 2 - reálný cíl 180km, a optimistický ale stále podle mě velmi reálný 200km. Ale prostě nebyl to ten správný týden na závod a spousta věcí se nesešla. 

Sedím tam tak na té dráze, pozoruju běžce, spíše povětšinou chodce na jak si tu dále ukrajují další a další okruhy a je mi tak nějak smutno.

někdy v ranních hodinách, 

už jen jako divák...

výsledková listina

ZÁVĚREM

Tenhle závod byla asi ta největší škola co jsem za ve svém sportovním životě zažil. Ti kdo někdy četli moje povídání o závodech budou možná teďka překvapeni. Nebudu si stěžovat, protože jsem cílů nedosáhl, celkově to vnímám opravdu pozitivně. Dostal jsem tolik informací o sobě a svém těle, jako snad nikdy předtím. Zásadní je to, že mi vlastně vůbec nevadí kroužit jako pošuk po 400m ovále, možná to bylo tím že jsem pořád řešil nějaké problémy, buďto ty střeva, kdy jít na záchod, jestli to vydržím ještě jedno kolo, bratr pořád dorážel s jídlem a pitím. Pak jsem občas sledoval tempo, soupeře, koukal před cestu, a na nějaké hlubokomyslné přemýšlení jsem v těch krizích opravdu neměl čas. Byl to také první závod, kde jsem opravdu zvažoval předčasné ukončení závodu, a nakonec ho také předčasně ukončil. To se mi stalo poprvé, protože zdraví máme jen jedno že ano. Asi by se nic hrozného nestalo ale nevěděl jsem a i odvaha ukončit se počítá ;-).

Musím vyzdvihnout práci bratra, byl tam vlastně pořád skoro každé kolo na dráze, nezastavil se, byl prostě neunavitelný, přebíhal i přes stadion aby byl u mě skoro pořád. A když byl ve stanu, tak něco míchal nebo zapisoval, 20 hodin v kuse!!! Snažil se a tímto mu také na dálku děkuji, nejlepší support jaký jsem mohl mít, ale to už jsem věděl dávno před závodem.

A zde bych si dovolil nějakou polemiku proč se vlastně nedařilo, i když musím říci že nohy by běželi, kdyby je zbytek těla pustil do běhu. Jak v neděli, tak dnes, v pondělí kdy píšu tento report, mám lýtka naprosto v pořádku, stehna trochu cítím ale nic zásadního. Co mě bolí jsou teda kyčle, předpokládám že z toho neustálého zatáčení. A pak také malíčky, které tam v těch HOKA prostě neměli dost místa a na jednom mám blbý puchejř, který mi asi nedovolí pár dnů běhat.

POLEMIKA A ZHODNOCENÍ:

Jednoznačně to byl nejtěžší a také nejdelší závod v mém životě, těch krizí tam bylo až moc a přišli nečekaně brzo, již po čtvrtině závodu. Ale je na čem stavět a hlava to dává, takže dobrý!

Hlavně tři body podle mě určily vývoj závodu...

1. Stav před závodem naznačoval, že tohle není ten správný týden na velké závody a bohužel se to potvrdilo. Pokud ani po odstartování se tento stav nezměnil, bylo to prakticky jasné.

2. Nikdy, ale opravdu nikdy nezkoušej v závodě něco co nemáš vyzkoušené z tréninku. Teďka mířím k MAURTEN Drink MIX, který je sice tvořen stejnou hydrogelovou technologií jako MAURTEN gely, ale asi tam nějaký rozdíl bude. To že na to běhá Brunner Spartathlon, neznamená že na to může běhat Kolpek. Tohle jsem si měl vyzkoušet na 50km tréninkovém běhu, možná by se ten problém se střevy projevil, možná ne. Chtěl jsem na poslední chvíli přidat k té skvělé připravě také dobrou stravu, ale pokud se teďka podívám na report stravování ze závodu, tak hodinu před půlnoci, po které jsem začal konečně běhat, jsem neměl žadný MAURTEN drink a to trvalo až do třetí do rána. Do hodiny pak opět byl problém na stole... Nemusí to být ono ale celkem bych si teďka na to vsadil. Ten hydrogel se totiž částečně tráví v tenkém střevě, tak možná z toho byl ten problém se střevy. Hydrogel Maurten ve formě gelu mám sice vyzkoušený, ale je něco jiného vzít si 2 gely na jednom tréninku, nebo tady 15hodin ten hydrogel pít. Vypil jsem 7 dávek MAURTEN 320 drink, neboli 560g sacharidů v 7,5l vody, a to pouze v tomto drinku. Pak asi 6 Maurten gelů po 25g sacharidů. Jelikož nejsem v této oblasti žádný vědátor, asi bude lepší se vrátit ke stravě kterou používám na závodech typu B7 (za 18hodin pouze 4 gely, 4x CORNI, hodne bananu, obcas chleba, polevka atd.), 10 Lužických 700 apod. 

3. Potřeba 50g sacharidů na hodinu výkonu je sice hezká, ale trochu jsem asi opoměl to, že toto neni triatlon na 10 hodin, kde půlku sedím v klidu na kole a jedu v tepech okolo aerobního prahu, zde pojedu ve velmi nízkých tepech kdy bych měl převážně fungovat tukový metabolismus. Takže příště půjdu mnohem níž, na B7 kde jsem fungoval 18 hodin a jedl max 1 gel = 30g za hodinu a půl, občas CORNI nebo banán, trochu ionťáku a byl jsem v pohodě. Navíc je nutno více teda tuhé stravy. Občas jsem úplně cítil jak mám plný žaludek vody, úplně mi to tam čvachtalo = buďto přebytek sacharidů, což byl asi určitě můj případ, nebo velká koncentrace ionťáku - ten jsem ale nepil.

4. Po dobu závodu jsem do sebe nahnal 6 NUTREND Magnesium Liquid, což se ukázalo jako dobrá strategie. Žádná křeč nepřišla a když jsem cítil náznak a dal magnesium, bylo to v pohodě.

5. Nesmí se podcenit příprava a konzumace tuhé stravy, jak mi říkal Ondra Velička, příprav si sladkou variantu (měl jsem těstoviny s mákem a medem, které ale byly už večer dost tvrdé), neutrální variantu (bramborová kaše), a slanou variantu (neměl jsem). Pro příště teda něco na způsob rýžových koulí, abych to mohl jíst jen z ruky, bramborová kaše OK, a slané asi nějaké chipsy napr. 

6. Nekombinovat toho tolik najednou. Mixoval jsem toho moc - maurten hydrogely, erebos, bcaa do vody, vodu, proteinak, Zinzino Leanshake, maurten gely. K tomu tycinky, banany, obcas pomeranc. Pak take rýžové nudle. No prostě až moc.

7. Pokud je to možné, zůstávat v pohybu. Není problém asi zastavit plánovaně ve stanu, nechat si udělat masáž, což jsem asi 5x udělal, a u toho třeba jíst kaši apod. ale pak okamžitě jít na dráhu. Přístě asi stejně raději i tuhé jídlo si vzít sebou na trať.

8. Největší radost mám ale z těch nohou, které by šli kdyby mohli a mohli jsme tam spolu naběhat spousty dalších kilometrů.

9. Bude asi dobré občas si v tréninku vyzkoušet tu kompresi stehen a lýtek a popřípadě dokoupit správnou velikost stehenních návleků, ano i takovéto blbosti hrajou velkou roli. Komprese lýtek se ukázala jako dobrý nápad. Cítil jsem že hlavně stehna byla sevřená moc pevně a tam kde komprese končila, tak tam ty šlachy boleli, naštěstí jsem tu kompresy stehen včas sundal.

10. Je nutno mít aspoň dvoje boty, což jsem sice měl ale druhé už byly moc úzké, toto bude nutno ještě vychytat, možná jezdit s trojema botama(třetí jsem sice také měl ale nebyly ani náhodou objemové, takže úplně nevhodné pro tento typ závodu - netušil jsem totiž jak měkký/tvrdý ten tartan bude, takže ty INOV-8 RACE ULTRA byly pro variantu hodně měkkého povrchu).

11. Snažil jsem se ten problém s břichem řešit při běhu pokusem o hluboké dýchání s nádechem z nosu, ale to vůbec nepomáhalo. Párkrát jsem opět cítil, jako velmi často v triatlonu, náznak křeče v bránici, na kterou také hluboké dýchání nepomáhalo. Spíše by asi pomohlo trochu více posilovat břicho a vůbec obecně trochu více posilovat.

12. Byl jsem dam zdaleka nejtlustějším běžcem, přesto jsem se s ostatními mohl srovnávat. Každopádně tak jak tak nějaký metabolický/střevní problém musím mít, není přece možné že nemohu hubnout když běhám takové objemy většinou přes 100km týdně.

13. Krystýr už jsem xkrát absolvoval, příště si ho dám, pro jistotu, ale alespoň týden před závodem, nikoliv 2 dny, to mohlo mít také vliv.

14. Nebýt asi 6-8x na záchodě plus dalších tak 30minut ve stanu, měl jsem další hodinu k dobru, kdy jsem mohl natočit spoustu kilometrů, ale na to se už historie nebude ptát... Stejně tak na to že jsem skončil po necelých 20ti hodinách...

Tak a pokud to všechno shrnu, tak musím říci že to ve mě zanechalo hlubokou stopu, a už vím že na tento závod chci jít znova, ať na 400m ovál do Plzně nebo na 1km okruh do Kladna, nebo třeba úplně někam jinam, bude to takový reparát. Spíše teda do toho Kladna ;-).
Neskromně mohu říci že pokud by ty problémy se střevy nenastali a cítil se v ty poslední dny před závodem v pořádku, určitě jsem mohl natočit něco mezi 180 - 200km, a tím také třeba celý závod vyhrát. Ono ta konkurence nikterak velká nebyla, vítěz měl 190km, což je dost málo, samozřejmě na ženskou je to skvělý výkon, ale jinak se tu běhá hodně přes 200km a vítězí se za 220km a více.... Možná průběh závodu byl také ovlivněn nezkušeností, možná nedostatkem pokory k tak dlouhému závodu - nemyslím si že začátek jsem nějak přepálil, tempo 6:20 není nic rychlého, ale stejně s odstupem si říkám že jsem to měl jít pomaleji, a v těch horkých odpoledních hodinách ještě mnohem pomaleji. Každopádně výsledek by asi dopadl podobně, hlavním limitujícím faktorem bylo zažívání.

PODĚKOVÁNÍ

Velký dík samozřejmě patří organizátorům a skvělé časomíře. Display s průběžným stavem, průběžné odměření např. 12hodin, 100mil apod. Opravdu zmáknuté.

Na tom že mám "nezničitelné nohy", má největší podíl můj trenér, Pavel Novák, který mě nutí běhat největší část tréninků v strašně nízkých tepech a ještě pomalejších tempech ;-)

Díky také Katce za tu kaši a těstoviny ;-)

A na závěr musím ještě jednou poděkovat tobě bráško - Díky moc, bez tebe bych to určitě nedal!

...tak a to by snad stačilo, napsal jsem to myslím dostatečně podrobně ;-) ...

28.8.2021 - Běhej lesy - Jizerská 50 RUN - Ultramaraton

Akce : Běhej lesy - Jizerská 50 RUN
Kategorie : ultramaraton
Kdy : 28.8.2021 9:00
Kde : stadión Bedřichov
Trasa : 50km běh (převýšení 925 m)
Web : https://behejlesy.cz/behej-lesy-jizerska/r14
Výsledky : https://behejlesy.cz/behej-lesy-vysledky/bedrichov
Garmin hodinky aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/7383768798

aneb podruhé, po 5ti letech, na místě činu...

ÚVODEM
Tento závod jsem absolvoval již v roce 2016 a mám na něj krásné vzpomínky. A tak jsem si to chtěl zaběhnout znovu, když se kvůli dalším plánům nemohu podívat na Beskydskou sedmičku, kde také právě dnes zaválel bratr, který to dal za 16 hodin a kousek. Mimochodem stejně jako před 5ti lety jsem si ve středu dal 10km závod v Braníku - Loap PBT VAŠÍ LIGY. Před těmi pěty lety sem si tam vylepšil osobák o 3,5 minuty - čas 39:48. Nyní jsem to tam ale naprosto nezvládl, vyletěl jsem v tempu 3:41 a i když jsem po kilometru trochu zvolnil někam k 3:45 - 3:50, tak jsem to samozřejmě neudržel a dobíhal někde v tempu 4:10, bez jakékoliv motivace, výsledný čas 40:13 mě opravdu nepotěšil a nadával jsem si hodně. Jeden z problémů je váha, kdy mezi rokem 2016 a 2021 mám aktuálně o 6kg více, to je pak znát no...

No ale dost naříkání je tu sobota a jde se na padinku... Bez registrace, jsem si tam přijel hezky na osmou hodinu ráno a zasekl se u antigenního testování. Dal jsem test ze slin a ten se ukázal pozitivní - možná díky tomu že jsem si chvíli předtím dával pití a jídlo, takže druhý antigen tentokrát z nosu a ten už dopadl negativně. Takže do zázemí závodu jsem se dostal půl hodiny před startem a začal vyplňovat registrační formulář... No prostě poletoval jsem tam a na start přiletěl minutu před výstřelem.

START
Tak nám to v devět ráno na stadióně v Bedřichově odbouchli a něco okolo 250ti lidí se vydalo zdolat trasu. Po tom propadáku ve středu jsem si to trochu srovnal v hlavě už před závodem a prostě padla strategie do nějakého 25tého kilometru to běžet zadrženě a pak to rozbalit. Ono prvních 20km je dosti do kopce, nastoupá se nějak před 500m z celkových necelých 900. 

Od startu po nějaký 20km jsem opravdu běžel velmi zadrženě, seběhy a roviny běhal okolo 140ti tepů a kopce se snažil držet maximálně na 150 nebo 152 tepů. Neboli po 20ti km jsem byl vlastně pořád čerstvej jako kdybych nic neběžel. Jo lidi mě předbíhali ale to sem fakt neřešil.

Od 20tého kilometru jsem trošku povolil uzdu ale stále to bylo zadržené, lidi mě už přestali předbíhat ale já také moc lidí nepředběhl. Běželo se krásně, většina je po asfaltu, občas je trailová vložka a občas betonové panely, které mě moc nebavili. Běžím v závodních silničkách - INOV-8 ROAD-X-TREME 250, a myslím že to byla dobrá volba. Ta lehkost botky je znát a nijak neškodí ani v občasném trailu. Pořád jen tak pobíhám polehoučku a průměrné tempo okolo 5:40.

Nějak okolo 27km nebo tak nějak přišlo stoupání na Smědavě, což je slušnej krpál a tam už jsem si teda řekl že je nejvyšší čas začít trochu běhat a ne se tady jen flákat. Prozatím mám průměrnou tepovku 146 a tempo nějak 5:30. 

Jakmile jsem to stoupání vylezl, teda já se snažil ho běžet ale šlo to pomalu s těma mýma kilama, tak jsem za to vzal a přestal se šetřit. Bylo to jako vypustit nějakého divočáka. Jakmile byla rovina tak já tam běžel, po 30km v nohách, v tempech 4:40, 4:20, přišel seběh a já tam měl taky třebas 3:50 min/km. Užíval jsem si to a hlavně v sebězích předbíhal spoustu lidí. Šlo to samo a nožky vůbec neboleli. Sebou jsem měl pouze v takovém pasku gely a jedno magnesium tekuté, na občerstvovačkách pak jen občas kus banánu.

Do 40tého kilometru jsem tam po té trati lítal, teda pokud nepřišel kopec, tam mi to moc nešlo a prakticky nikoho sem v kopcích nepředběhl. Tepovce se nahoře zas tolik nechtělo a byl jsem tak maximálně na 163 tepech. Trať je opravdu kouzelná, aspoň pro mě, je to sice asfalt většinou ale ta příroda, všude samej les, je kouzelná.

Od 40tého kilometru mi pocitově přišlo že už mi to tolik neběží, už to nebyla ta lehkost, trochu začali bolet nožičky, ale nic strašného. Jednou tam byl takový trailový seběh a byly tam šutry, tak to byl opravdu asi jediný 0,5km úsek kde mi ty silniční botky nepomáhali a já na chodidle cítil každej šutr.

No okolo 45tého kilometru už mi to nějak nešlo, ale já se přípravoval na poslední kilometry kde jsem to chtěl napálit a trochu se tu vydat ze sil. No ale než se to stalo, tak po 47 kilometrech se objevila cedule s nápisem 1km Finish, nevěděl jsem jestli tomu mám věřit, protože jsem si fakt myslel že to má 50km, a ono prdlajs. Tak jsem to teda aspoň na tomto posledním kilometru trochu napálil a i když to bylo z kopce, tak tempo 4:16 mi udělalo radost, cílová rovinka pak v tempu 3:46, to bych nečekal ;-) Jediná vada na kráse že hošíka co sem měl posledních 5km tak 20m před sebou jsem prostě už neseběhl a doběhl až pár sekund za ním.

CÍL
Tak jsem v cíli, nakonec v čase 4:07:24, což stačí na 41. místo celkově, 23. místo v kategorii M49. Mám z toho celkem dobrý pocit, to hlavně proto že jsem byl schopen v druhé půlce závodu podstatně zrychlit a užít si to i z toho závodnického pohledu ;-).

Mimochodem čas před pěti lety byl 4:28:18.

Kolem a kolem jsem teda doběhl velmi čerstvý a nezničený. Uvídíme ale zítra, myslím že trochu ty nožky cítit budu.

A mimochodem jsem to teda odběhl na 6 gelů, jeden banán a asi 1,5 - 2l vody či ionťáku.

výsledková listina kategorie M49

Diplom

ZÁVĚREM
Myslím, že jsem se až moc dlouho šetřil a kochal panorámatama ;-), reálně si myslím že jsem to na hranici 4 hodin opravdu zaběhnout mohl, což byl teda můj tak trochu cíl. Tak snad někdy příště. 

Ten závod je opravdu krásný krásný, a trať opravdu velmi dobře běhavá. Nejsou to ty krpály nahoru a krpály dolu jako na B7, kde toho normální smrtelník moc nenaběhá a do cíle přicupitá rozbitej na týden dopředu....

¨

takto hubený jsem byl na Jizerské 50 v roce 2016 ;-)

a takovýto tlustoprd 

to běžel v roce 2021...

Opravdu krásně strávené sobotní dopoledne, mohu jen doporučit ;-)

28.8.2020 - 29.8.2020 - Beskydská sedmička - 11. ročník

Akce : Beskydská sedmička - 11. ročník

Kategorie : Extrémní horský závod jednotlivců a Mistrovství České republiky v horském maratonu dvojic
Kdy : 28.8.2020 22:26 (start po vlnách od 12:00 do 22:30)
Kde : Start - Třinec, Cíl - Frenštát pod Radhoštěm
Trasa : 101km převýšení 5387m
Web : http://www.beskydskasedmicka.cz/b7/
Výsledky : https://www.beskydskasedmicka.cz/b7/vysledky-2020/
Foto : https://www.facebook.com/beskydskasedmicka/?fref=ts
Video : 
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/5458261451

... ano je to totální masakr , ale také zážitek který vám nikdo nevezme ...

V roce 2017 jsem už tento závod absolvoval s kamarádem Petrem a ve dvojici se nám zadařilo, 29té místo z 1000 dvojic, čas 15h40minut na 95km trase LONG s převýšením 5400m. Do cíle jsme teda došli fakt zničený, ale mírné rezervy tam byly např. na občerstvovačkách a hlavně v Ostravici jsme asi nemuseli být tak dlouho. 

Tento rok jdu ale do toho sám a naivně si plánuji že bych právě na těchto místech mohl nějaký čas ušetřit a dostat se tak ještě na lepší čas. Celý tento rok je ale takový divný. Od ledna do července jsem toho moc nenaběhal, měl jsem problém se šlachou na levé noze a tak to bylo takové nárazové trénování a moc intenzity, při které ta šlacha právě bolela, tam nebylo. Od července jsem sice trénoval, ale i 10 lužických sedmistovek před 3mi týdny naznačilo že tento rok je to prostě špatné.

startovní výbava

Závod se startuje zajímavě, lidi jsou rozřazeni do vln, každá vlna má hodinu na start, startuje se pak individuálně, právě v časovém okně vaší vlny, kdy vás pustí na třinecký stadion. Ja jsem si díky výkonu v roce 2017 vysloužil poslední vlnu která byla mezi 22:00 - 22:30. Do Ťřince byl zařizen svozový autobus z Frenštátu, tam se pak muselo projít termokamerou, podepsat prohlášení že nemám příznaky COVIDu, vyzvednout si startovní balíček, přípnout startovní číslo, rozcvičit se a vystartovat, to vše v rámci těchto 30ti minut.

START

No a pak jsem se teda přiblížil ke startovními snímači, přiložil svůj čip a mohl vyrazit na zteč. Nikde žádné fronty, nikde žádná cpanice, takže v tomto byl ten start o dost klidnější a nebylo nutné hned od začátku do toho trochu dupat abych se pak na prvním kopci nedostal do nějakého špuntu jako minule. Jako bonus je tento rok o 1 kopec víc a hezky se nám to zakulatilo ta trasa na 101km ;-). 

Profil trati na krásném plakátu

Trasa vede přes tyto vrcholy - Malý Javorový 945 m n. m., Velký Javorový 1 031 m n. m., sedlo Pod Velkým Lipovým 925 m n. m, traverz Travný v cca 1 000 m n. m,  Kykulka 995 m n. m.,  Lysá hora 1 324 m n. m, Smrk 1 276 m n. m, Čertův mlýn 1 205 m n. m, Tanečnice 1 084 m n. m., Radhošť 1 129 m n. m, Velký Javorník 918 m n. m. Dá se řici že těch vrcholů nad 1000m je stále sedm. ale tentokrát už je to stoupání na 9 vrchodů a také 9x dolů, v roce 2017 jich bylo pouze 8 ;-).

Tak jsem teda vyběhl v poklidném tempu, okolo mě pár lidí a běžím si Třincem, celkem teda fouká, ale jakmile se začně stoupat na Javorový, tak je to v pohodě, stromy to krejou. Do kopce se snažím jít celkem svižně, samozřejmě neběžím a dupu do toho s použitím hůlek, začinám pár lidí "předbíhat". 

První výstup, na Javorový celkem utekl a mohu zase sbíhat dolů. Je tma ale měsíček svítí, čelovka na poloviční výkon stíhá. Dobře si pamatuju jak jsme se tu v roce 2017 při tom šíleném dešti klouzali dolů a do teďka nechápu jak jsem to mohl přežít, moc jsem se nešetřil, ale ta davová psychóza byla prostě silná ;-). Teďka tu okolo mě proběhnou, nebo spíše proletěli asi 2 lidi, který to prostě po tom šileným krpále dolů pustili co to dalo, já tady brzdím co to jde, to jsou pak ty hodinové rozdíly v cíly ;-)

Druhý výstup, na Pod Velkým Lipovým i seběh dolů také v pohodě. Předbíhám stále víc a víc lidí. Samozřejmě do kopce mi to jde, z kopce je to horší, po výbuchu na 10L700 se snažím ty svaly šetřit. 

Třetí výstup, na traverz Travný také v pohodě, ale občas jsem lenivej se po výstupu po rovině rozběhnout. 

Čtvrtý výstup, Kykulka, a já jsem pořád dost v pohodě. Ty seběhy jsou ale prostě špatný, tam mi to lidi trochu nandavaj. Pomalu se psychicky připravuju na Lysou Horu.

Pátý výstup, Lysá Hora, a navíc teda horší trasa než minule, skoro všechny kopce jsou velmi strmé a tady to platí dvojnásob. A je to ještě více nekonečnější než ty jiné kopce. Když už si člověk myslí že je nahoře, vyleze z lesa a vidí další a další stoupání. No a nahoře jako bonus průtrž mračen a šilenej vichr., až mi skoro odlítla čelovka. Člověk ani neví jak se má oblěci, nejdříve fouká, pak je mu vedro, pak zase prší... Sestup z Lysé Hory tak ten byl taky nekonečný, a samozřejmě jako skoro všude, samé šutry, žádná hezká pěšinka.

Po každém sestupu je v údolí občerstvovačka, zde je to Ostravice, kde je po 50km velká občerstvovačka, dávám si tu i polívku a probendím tu možná 10 minut, ani nevím proč ;-) Celkově jsou ty občerstvovačky pomalejší, protože žadné kelímky, čepuje se ze sudu přímo do lahviček nebo vlastních kelímků, takže to jde o dost pomaleji a čekají se fronty občas. 

Občas je mi divně v žaludku, asi sem něco blbého snědl. Mám taky dost nechuť jíst ty přeslazené Corni a nebo gely, takže jako nic moc. Občas jsem také třeba i 2 hodiny zbytečně navlečenej a přehřívám se, protože se mi nechce pořád oblékat a navlékat. Občas prší, pak zase ne, tak je to jak ruleta jestli se obléct nebo ne.

Šestý kopec, Smrk, největší stoupání, a to je opravdu nekonečně nekonečné, to bylo snad hodinu a půl nahoru, nohy jsou ale pořád v pohodě a já si říkám že bych možná měl do toho trochu více tlačit. Občas mě potká lenost a nechce se mi popobíhat ani po rovině, nevím proč ;-) Asi mi tu chybí parťák, s kterým by jsme se vzájemně bičovali. Seběh dolů tak ten byl také nekonečnej ale je to za mnou a říkám si že teď už bude lépe. S časem to ale vypadá bídně a je jasné že žádné plány pod 15 hodin a podobně naivní nápady před startem jsou pasé. Ještě si teoreticky pomýšlím o čase okolo 17 hodin ale i to za pár hodin padne.

Sedmý kopec, Čertův mlýn, teďka už ty největší kopce jsou za námi a výstupy i sestupy budou menší. Ale asi ne kratší, už to nejde tak jak to šlo na začátku. Trochu už tam je ta únava. Nahoru se nakonec nějak vyškrábu ale už to nebyla ta svižnost co to bylo na Javorový. A po rovinkách se mi tam už moc běhat nechce. Normálně jsem asi línej či co. Seběhy už také dělám opatrněji, i když že bych dostával křeče do stehen při sebězích jako na 10L700, to zatím nehrozí, však se taký láduju SaltSticky, celkem 10 kusů při závodu a podobně ještě před závodem. Na Pustevnách mě pak potěšily škvarky s chlebem, jako minule.

Osmý kopec, Radhošť, tady už přemýšlím o tom, jestli vůbec stihnu dokodrcat se do cíle aspoň za těch 18 hodin. Když se vyškrábu nahoru, to je asi 80km závodu, tak si říkám, že to je probůh ještě 20km a mě už to fakt moc nejde. Popoběhnout do mírného kopce je už nad můj morál, seběhy se pořád snažím, a po rovinách je to opravdu bídný běh. Opravdu mi chytají zase křeče do bránice ale je to jen takové chvilkové, pomalu se s tím dá bežet.

Devátý kopec, Velký Javorový, tady mě to minule odrovnalo, hlavně psychicky jsem tehdy s osmým kopcem už nepočítal a bylo to hodně pomalé. Tentokrát jsem se ale na profil tratě psychicky připravil a přisel pod kopec řekl bych až moc v pohodě. Ale už jsem byl ve zpoždění skoro 3 hodiny oproti roku 2017 :-( Nahoru to šlo celkem dobře a dokonce i dolů, jsem až do cíle což bylo 5km celkem svižně běžel. Dokonce i ten poslední seběh mi přišel nekonečnej, i když trval něco jen přes 30 minut až do cíle. 

CÍL

Ve Frenštátě samozřejmě krásné ovace a přivítání. Posledních 5km jsem běžel skoro co to dalo, takže posledních 200m to začalo fakt bolet a asi jsem v té cílové rovince nevypadal úplně svěží. 

Beskydskou sedmičku, trasu 101km s převýšením 5387m zdolávám za 18hodin 25minut 24 sekund. V cíly se přidržuju nějakýho stojanu a kroutím hlavou jak můžu mít skoro o 3 hodiny horší čas. Na druhou stranu nejsem tak zničenej a rozhodně netvrdím že toto už nikdy ;-) 

Tenhle čas stačí na 78 místo z 486 startujících v jednotlivcích, v mužích nad 41 let je to 26té místo z 191. Myslím že opravdu budu muset na tomto závodě složit reparát... Když teďka čtu report z roku 2017 kde si stěžuju na svůj výkon, a kolik limitů jsem tam měl a jak jsem mohl být o dost rychlejší, musím se tomu pousmát. Ten výkon byl fakt velmi velmi dobrý a možná i neopakovatelný, a proto si ho začínám víc a víc vážit.

tak konečně v cíli ;-)

vítání v cíli ;-)

Závěrem

Musím složit organizátorům velkou poklonu, co všechno museli absolvovat pro to, aby vůbec tento rok, v době covidové, mohli tento závod uspořádat. Klobouk dolů.

medaile je medaile ;-)

Nejsem sice tak zničenej jako před třemi lety, ale i tak ještě 3 dny po doběhu tak úplně nemohu chodit.

Ten závod je opravdu opravdu strašně težký. A pražák který trénuje na rovinách to tu má fakt trochu problematický, hlavně v těch sebězích. No a s mým tréninkem tento rok to nebylo dobrý a váha 82kg na tyto kopce také ideální není. No takže víme co je špatně, a teď to jen napravit. 

Je to fakt zážitek a doufám že se sem brzo vrátím v trochu lepší formě. Nejlépe i s nějakým specifickým tréninkem v kopcích. Možná by bylo lepší mít k tomu parťáka.

8.8.2020 - 9.8.2020 - 10 Lužických sedmistovek - 10. ročník

 Akce : 10 Lužických sedmistovek

Kategorie : 2 etapový ultramaraton
Kdy : 8.8.2020 8:00, 9.8.2020 7:00
Kde : Radvanec, Lužické hory
Trasa : 1. etapa 66 km s převýšením 1995m, 2. etapa 43 km s převýšením 1148m
Web : http://www.10luzickychsedmistovek.cz
Výsledky : http://www.10luzickychsedmistovek.cz
Foto :
Garmin aktivita : 1. etapa https://connect.garmin.com/modern/activity/5355022572 , 2. etapa https://connect.garmin.com/modern/activity/5358994814

... aneb každý den není posvícení...

Tentokráte pouze krátce, jelikož tuto akci jsem zde popisoval již dvakrát. Mohu jen zopakovat, že je to prostě překrásná akce. Tentokráte, a mělo by to tak být i do budoucna, se akce přesunula ze Sloupu v Čechách zpět do Radvance. Přijel jsem tam bez ambicí, říkal jsem si že přiblížit se k času který jsem tu zaběhl předloni, by bylo super. Jenže rok 2018, to jsem fakt byl v ráži, měl jsem natrénováno a na co jsem sáhl, to prostě lítalo - Moraviaman, zeleznak.cz, Winterman, a prave i 10 Lužických 700. Tento rok je to ale blby, jednak uz jen běhám a navíc od ledna do června jsem měl problem i s tim během , kdy jsem nemohl běhat rychlé věci kvůli levé noze -  problém se šlachou, která se stáhla a ne a ne povolit.

8.8.2020 - 1. Etapa - 66km s převýšením 1995m

No moc dobře jsem se v kempu nevyspal, tam už určitě spát nebudu. Ale ok. V 8:00 jsem prostě vyrazil vstříc 64km dobrodružství. 

Vyběhli jsme a prvních 20km jsem běžel nádherně, ale chytil jsem se moc rychlého kamarada a to sem neměl dělat. Běželo se krásně ale tušil jsem že to nemohu takto dlouho vydržet a je to přepálené, při sebězích tempa 4:20 apod. bylo jasné že to takto dlouho trvat nemůže.

A taky že jo, od 20tého do 30tého km jsem začal uvadat. Po 30km začali křeče kvadricepsu u kolena na vnitřni straně, asi kvůli těm rychlým seběhům na začátku, na které nejsem zvyklý. Ono kde taky v Praze vzít kopce... 

Od 30tého do 50tého km to byl spíše turistický pochod, kdy jsem jednak byl asi prehřátý, neměl jsem absolutně chuť k jídlu ani pití, a nebyl jsem schopen běžet. Jakmile jsem to třeba zkusil, cítil jsem jak křeče kvadricepsu u kolena přicházejí. A nebyla ani chuť, prostě jsem byl mimo, a jen jsem přemýšlel nad argumenty, proč bych to měl zabalit, ale nenašel jsem dostatečně silný.

Uplně přesně nevím co se stalo, čím to bylo způsobené, nic podobného jsem nikdy nezažil, proč přicházeli křece (byl jsem několikrát těsně před křečí hamstringu a dokonce holeně u kotníku).

Nakonec, až po 50km se to nějak sklidnilo a ja chytil druhý dech a až do cíle jsem byl schopen dobře fungovat a ještě pár míst v pořadí zachránit.

Samozřejmě to pro mě byla malá tragédie, a od 30km, kdy jsem se nějak potácel okolo Pěnkavčího vrchu, který byl pro mě nejhorší kopec ze všech, jsem hledal argumenty proč bych měl skončit, ale nenašel jsem dostatečně silný ;-) Vedro bylo ale strašné, i když většina závodu vlastně vede v lese dost ve stínu, byl to stejně masakr.

CÍL 1 etapy. Do Krompachu jsem se tak nakonec dostal, po 66km a 1955m převýšení za 7:35, průměrné tempo 7:04min/km (plán byl ale 6:00 :-( ). Průběžné jedenácté místo v mužích. Čas naprostá katastrofa, umístění jen poloviční katastrofa (startuje 30 mužů). Běžel jsem to o hodinu pomaleji než předloni, bylo pres 30°C - asi o 2-5°C větší teplota než předloni. To je asi jediná trochu výmluva, jinak naprosto katastrofický výkon.

9.8.2020 - 2. Etapa - 43km s převýšením 1148m

Ráno samořejmě totálně namožené svaly, ale docela se to dalo rozchodit. Prvních 5km jsem šel hodně opatrně a pak trochu přidával. Docela to šlo ale celá ta etapa byla pro mě taková nemastná neslaná. Přeci jen jsem prostě ty svaly namožené měl a navíc tam chyběla nějaká velká motivace. Navíc samozřejmě obava abych nezačal křečovat jako včera. Na pití a jídlo jsem si dával bacha, takže 4 gely a banán bylo skoro odpovídající, i když jsem si určitě měl dát ještě jeden gel navíc na konci, tam už jsem byl takovej prošitej... Žádná velká krize nepřišla, snad kromě posledních asi 5km, kdy se běželo na otevřeném slunci po silnicích okolo Nového Boru do Radvance a to slunce mě okolo půl dvanácté dopoledne totálně vysávalo. Bylo okolo 30°C, možná i trochu víc.

CÍL 2 etapy. Do Radvance jsem se dostal, po 43km a 1148m převýšení za 4:37, průměrné tempo 6:27 min/km. Konečné deváté místo v mužích, asi 30 startujících mužů. Z umístěním docela spokojenost, s časem ale vůbec. Opět totální propad oproti předloni kdy jsem to běžel o půl hodiny rychleji.

Nutno dodat že všichni měli o něco horší časy nežli předloni, rozhodně ne ale o hodinu a půl jako já. To je mi jen drobnou útěchou.

účastnický diplom - A ano fotka na diplomu je všeříkající, 
cíl první etapy je nad kanálem v Krompachu a většinou tam toho 
má člověk dost a neudrží se skoro ani na nohách ;-)

ZÁVĚREM

Krásná překrásná akce kam bych rád zase za rok přijel, ale určitě váhově lehčí a s větší porcí tréninku a s ambicemi na minimálně lepší čas než tento rok. Organizace samozřejmě naprosto perfektní - Petr Solnička a Martin Hunčovský, ten závod dělají pro pár desítek lidí, a s láskou. Patří jim za to velký dík. Přijemné prostředí se zázemím v hospodě u mlejna v Radvanci, kde si 3 dny s kamarády uživáte tuto ultra akci. Mimochodem dokončili to 2 chlapy, kterým je přes 70 let, pro mě nepochopitelné jak se s tím vyrovnali, vždyť např. na nedělní etapě v tom šíléném žáru byly přes 8 hodin! O sobotě ani nemluvě.

Opravdu, pokud si chcete zaběhnout něco krásného, vyrazte sem. Můžete běžet jen jednu etapu a litovat nebudete. Čím težší závod je, tím silnější prožitek a krásnější vzpomínky. 

A já si mohu zopakovat, že musím udělat něco se svou nadváhou, která mě dosti limituje a byl jsem tak až na pár výjimek totálně nejtlustší. Průměrně se tam váha běžců pohybovala okolo 65-68kg, a já mám 83kg. No a také že bych se měl kromě běhu do kopce, naučit běhat z kopce :-))))) 

... tak za rok snad na startu složit reparát ...

11.7.2020 - Hamrman 2020

Akce : Hamrman 2020
Kategorie : Poloviční Ironman Triatlon
Kdy : 11.7.2020 11:00
Kde : Hamr na Jezeře
Trasa : 1,9 km plavání, 93 km kolo (1260m převýšení), 20,5 km běh (100m převýšení)
Web : https://www.hamrman.cz/hamrman-703/
Výsledky : https://results.onlinesystem.cz/ResultsOverall/Index/1764
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/5222156784
Cena : 2500 Kč na místě

... aneb jaké to je jít na polovičního ironmana po roční absenci cyklistického a plaveckého tréninku ...

ÚVODEM

Tohle byl slušnej úlet. Již rok pouze běhám a triatlon šel úplně stranou a i ten běh díky zranění byl od ledna tohoto roku nevalnej. Ale nechal jsem se vyhecovat a v podvečer závodu, po první 20km projížďce na kole po roce co doma stálo jsem řekl že jedu.... Plavání jsem nestihl vůbec. Tyto disciplíny jsem tedy naposledy absolvoval 29.7.2019 na Challeng Prague. Od té doby jsem jen běhal, asi 2x jsem byl v lednu na cyklotrenažeru a jednou nebo dvakrát jsem se byl čachtat. A že bych byl odpočinutý před závodem tak to ani náhodou. Za posledních 4 dny jsem měl v nohách 65 běžeckých km, a čtvrtečních 16km v tempu 4:40 min/km mi dalo trochu zabrat, první delší tempový trénink po zranění s kterým bojuju od ledna. Pátečních 17km běhu mi taky nepřidalo ;-). Jak říkám, rozhodnutí padlo až v pátek večer a byla to pěkná krávovina. Kolo ale vypadalo použitelně a do neoprenu jsem se nakonec nějak zkusmo nasoukal, i když těch 8kg nad závodní váhu bylo dost znát.

START, PLAVÁNÍ

Nakonec jsem využil registraci kamaráda a jelikož jsem přijel na místo startu až v 9:50 a v 10:00 se zavírala registrace, tak jsem přepis na mé jméno už neřešil. 

náš první závod s Klárkou

Na start jsem se postavil do zadnějších řad protože bylo jasný že po roce od posledního pořádnýho plavání, to bude boj. Šlo to ale celkem dobře i když po prvních 500m mě hezky ty ruce boleli, první 850m kolo jsem nějak doplácal za 17minut , proběhl kus pláží a položil se do vody znova. Pak jsem si slíbil že se budu soustředit na techniku, ruce bolet přestali ale držet rovný směr byl pořád trochu problém, ale v druhém kole mě už vlastně ani nikdo nepřeplaval. 

Nakonec vylejzám celkem v klidu z vody za 35:33, naplaváno 2040m, tempo 1:44min/100m.

KOLO

Kolo jsou tři okruhy, oproti loňsku je trasa změněna a je o dost kopcovitější. Kolo, to mi bylo jasný že bude problém, po roce jsem seděl na kole poprvé včera večer na 20km. Tak jsem teda vyjel do kopců, trasa nádherná, po plavání jsem samozřejmě někde hodně vzadu, předjel jsem pár ženských ale pak mě hromadně začali předjíždět chlapy. Že mě na začátku kola občas někdo předjede, na to jsem zvyklej ale že mě předjíždějí hromady lidí, to už byla novinka. První kolo 31km celkem v pohodě, průměr 31km/h mi v těch kopcích přišel slušný. 

Druhé kolo a k mému překvapení mě předjíždějí další a další lidi, to byla pro mě úplná novinka. Ale vůbec jsem netušil co 90km na kole bude s mým tělem dělat když není na ten pohyb zvyklé. V druhém kole jsem průměr snížil na 31km/h a žádný problém necítil. Jen bylo jasné že s mými aktuálními 83kg to v těch kopcích fakt nejede, navíc jsem tu na silničce s hliníkovými ráfky, triatlonové kole s karbonovými koly jsem raději nechal doma, přeci jen na tom už musí mít člověk něco najeto aby se na tom nezabil.

Získával jsem na krátkých mírných kopcích které jsem výtáhl silou, ale v těžších kopcích jsem se bál se vyšťavit abych neodpadl.

z kopce mi to docela s mojí váhou jelo

V třetím kole to pokračovalo, ale už jsem se spíše s těmi samými lidmi pořád přetohoval a navzájsem jsme se předjížděli. Nohy byly celkem v pohodě, a jelikož jsem věděl že žádný dobrý výsledek nemám šanci udělat, nehrotil jsem to. Nakonec jsem se trochu protáhl, vyjel nohy, ztratil pár míst ...

Nakonec jsem 93km s převýšením 1260m jel za 3:03:33, průměrná rychlost 30,3 km/h, dostávám se deváté místo.


BĚH

Když jsem vyběhl byl jsem opravdu jen trochu zatuhlej, ale už na kole se trochu ozývalo břicho, a jak jsem začal běžet, cítil jsem že by mohli přijít křeče do bránice, které jsou mým společníkem na většině triatlonů. Možná jak se tu jezdí více ze sedla v kopcích tak se břicho má šanci více uvolnit... No každopádně jsem vyběhl a v tempu okolo 4:50 tu běhal skoro pořád. V tom písku mi to moc něšlo, bořil jsem se jak blázen, ale na silnici tak to bylo dobrý. Navíc 2 kola běhu ze tří se mnou běžel Jirka Kratochvíl, který si to s účastí na závodě rozmyslel a já tak startoval pod ním, takže mě hezky povodil. Křeče nepřišli a i když jsem to chtěl v třetím kole trochu vyhrotit, tak jsem prostě se nedokázal pořádně vyhecovat, navíc jsem cítil že bránice se pořád trochu ozývá tak jsem to nechal být a zrychlil až poslední 2km. 

CÍL

Dobíhám celkem v klidu půlmaraton v čase 1:40:07, průměrné tempo 4:52min/km, nutno podotknout že běh měl pouze 20,5km. 

Celkově je to čas 5:25:08, celkové 93tí místo (220 startujících), ve výsledcích jsem veden pod jménem Jiří Kratochvíl.

¨

Klárka měla z medaile radost ;-)

Celkové výsledky

Postup v jednotlivých disciplínách

Já mohu být spokojen jak s plaváním tak s kolem, ale s během už tolik ne, tam jsem měl být silný, ale ono mít v nohách 65km za 4 dny, tak to nemohlo bát optimální, takže vlastně co jsem čekal ;-)

Nejvíc si to asi užila Klárka, prý byla nadšená a když lidi tleskali tak ona tleskala také ;-)

ZÁVĚREM

Jako loni, organizace perfektní, ten člověk co to dělá to má fakt zmáklý. Např. donutil Waze aby na trase cyklistiky označil ve své navigaci ty silnice jako s velkou dopravou, aby tam jelo co nejméně aut a fakt tam skoro žádné nejelo. Trička nedával, jak říkal, těch mají všichni dost, takže nechal udělat mikinu a to fakt krásnou. 

Minulý rok jsem říkal, že pokud za rok pojedu je jeden jediný triatlon, chtěl bych aby to byl tento a ono to opravdu tak nějak samo přišlo.

Mohu jen opakovat, podle mě nejkrásnější poloviční ironman v ČR.

27.7.2019 - Challenge Prague 2019

Akce : Challenge Prague 2019
Kategorie : Poloviční ironman
Kdy : 27.7.2019 12:30
Kde : Most legií, Praha
Startovné : 5800 Kč (placeno 9 měsíců předem)
Trasa : 1,9 km plavání, 90 km kolo (665m převýšení), 21,3 km běh (70m převýšení)
Web : https://challenge-prague.com/?lang=cs
Výsledky : https://sportsoft.cz/cs/zavod/results/5017?rid=4358
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/3888981583
ČT4 přenos : https://www.ceskatelevize.cz/porady/12905760513-challenge-prague-2019/dily/

... aneb TOP závod tohoto roku, který opět moc nevyšel, zakletá sezóna končí ...

ÚVODEM

Sice jsem neplánoval za takovéto startovné v Praze startovat, ale když jsem startovné dostal k narozeninám, moc moc jsem se těšil. Jel jsem to v prvním ročníku v roce 2017 a trasa byla pekelně rychlá, na kole jsem na silničce odjel v průměrné rychlosti 37,3 km/h, udělal si osobák 4:33, dodnes to úplně nechápu. Letos, kdy už mám speciál jsem plánoval jet mnohem rychleji. Test kdy jsem jel týden před závodem 40km v průměru 40km/h a v největším horku jsem si byl zaklusat 11km v tempu 4:08 min/km mne naplňoval mírným optimismem.

Bohužel na tento rok byla trasa kola velmi změněna, údajně problémy se schvalováním trasy, takže nově trasa měla vést do Ratotína, pak nahoru kopcem okolo cementárny na Zadní Kopaninu a pak po vesničkách jako Zbuzany, Nučice, Vysoký Újezd. V neděli týden před závodem jsme si byli trať projet, autem a byli jsme nepříjemně překvapeni. Za mě rozhodně nejhorší trať jakou jsem na triatlonu viděl - mám ale zkušenost pouze z ČR - spousty spousty zatáček, kvalita silnice velmi proměnlivá, někde hodně děr, spousta retardérů, asi 4x přejezd železničního přejezdu - jeden přejezd který se jede 2x opravdu v katastrofálním stavu, k tomu obrátky, někde štěrk, bahno. Na Facebooku strhnutá diskuse, že tohle opravdu není úplně dobrá trať. No vůbec se mi na ten závod něchtělo, protože bylo jasné že útok na osobní rekord neboli překonání času 4:30 je naprosto nereálné, bude to pořád jen brždění a zrychlení... Každopádně na rozpravě v pátek před závodem nás částěčně uklidnili - nebezpečný přejezd v týdnu opravili, štěrk a bahno uklidili, nebezpečné díry označili sprejem, a jak jsem se v závodě podivil - retardéry šroubované do asfaltu, byly odmontovány.

No po pár dnech jsem ten šok z cyklistické trasy rozdejchal, i když mi to přišlo až ostudné na závod typu Challenge přijít s takovouto trasou, i jsem přemýšlel že si vezmu silničku místo triatlonového kola, ale nakonec jsem vzal triatlonově a dopředu jsem ho litoval, protože bylo jasné že minimálně nějaké díry vymetu... Trasa rozhodně nebyla vhodná pro osobní rekordy, takže je jasné že tento rok už osobák opravdu těžko překonám, jelikož toto je asi poslední triatlon minimálně pro tento rok...

Na osobák to nebude, na pořadí jít se zde moc také nedá, tak jediný cíl je zda-li se vejdu do nejlepších 10ti procent..

malá fotečka na památku z depa před závodem

Na Mostu Legií vládně pohoda a jsou tu kola tak odhadem za 50 milionů, kulisy Pražského hradu jsou krásné a my ještě stíháme rozjetí na kole a masáž...

za chvíli jdeme na to...

START, PLAVÁNÍ

Tak jsme se sešli na Střeleckém ostrově, kde se po vlnách od 12:00 startovalo. Nejdříve asi 26 profesionálů a pak 17 profesionálek, a pak po věkových kategoriích. Já jsem startoval od 12:30 spolu s dalšími asi 230ti lidmi. Celkem startuje asi 770 lidí.

start kategorie M35-39 a M40-44

V 12:30 nám to teda na odbouchli. Plave se trochu divně, nejdříve takový malý okruh a pak se obeplouvá celý Střelecký ostrov. Sice jsem nebyl rozplavaný ale již od začátku jsem začal zostra a vypadalo to že to snad půjde, i když jsem toho moc poslední týdny nenaplaval. Samozřejmě přemýšlet a kontrolovat techniku, na to nebylo ani pomyšlení, trochu jsme se tu mlátili ale fakt jen mírně...  Dopluli jsme proti proudu před Most Legií, tam to okolo bójky dali doleva a za další bójkou zpět dolů pod Střelecký ostrov. Plave se mi celkem dobře, i když je znát že v neoprenu toho moc naplaváno nemám. Ale přijde mi že to plavu celkem dobře, možná jsem tu techniku už trochu do svalové paměti dostal, když v tréninkách nedělám nic jiného než techniku... Pod střelečákem, doleva a obeplouváme ostrov, celkem to pořád jde, občas se tu začínají motat lidi z předchozí vlny, která startovala 10 minut před námi, ale dobrý. Mnohem lepší než před dvěma lety kdy startovalo asi 700 lidí najednou. Nad střelečákem, tzn. asi na posledních 200m jsem se už chtěl přestat šetřit a něco ještě získat, celkem se to dařilo ale pak jsem vlítnul do nějaké skupinky, přes kterou jsem nemohl projít, musel dost zpomalit a obeplout je zprava, to mě trochu zabrzdilo v rozletu a i přes záverečný tlak na tempo jsem zas tolik sekund nezískal.

Každopádně přislo mi to celkem dobré a taky že jo, vzdálenosti přes 2050m co ukazovali hodinky se věřit nedalo (pod těmi mosty to moc dobře neměřili).

soustředění veliké a 

s časem plavání spokojenost.

Každopádně i pokud to bylo 1900m, a já plaval za 30:25, tak tempo okolo 1:36min/100m mi přišlo dobré, a je z toho průběžné 116té místo. Obrátek tu byla spousta a taky kus se plavalo proti proudu... Je to tuto sezónu takové mé standardní závodní tempo. S plaváním spokojenost, rezervy jsou ale samozřejmě velké.

Depo je dlouhé, nejdříve proběhnout skoro půlkou ostrova, tam se převléknout, vyběhnout schody, doběhnout mostem Legií až na konec k Národnímu divadlu a zde zpět až do půlky mostu pro kolo, a s kolem pak na druhý konec mostu, kde se dá nasednout. Na 5minut 24 sekund mi to přišlo celkem dobré, ale v porovnání s ostatními mám ty depa pořád pomalé. Každopádně taktika vzít si kratší běžecké ponožky už na kolo mi pás sekund při oblékání ušetřila ;-) Budu se muset naučit jezdit a běhat bez ponožek a nasazovat nohy do treter až na kole, jinak to prostě asi rychlejší nebude.

KOLO

No trasa kola bude zajímavá, nejdříve letíme 10km po rovině do Radotína, letím průměr 38,4km/h, fouká tu. Pak jedeme 8 km nahoru na Zadní Kopaninu, převýšení asi 180m, když se po vyjetí nahoru kouknu na průměrnou rychlost 33,4 km/h, jsem příjemně překvapen, tlačil jsem na tempo, protože zde toho už moc nenaženu... Jedou se zde 2 okruhy po 25km. Kvalita silnic je střídavě velmi dobrá až horší s díramy, ty jsou ale nasprejované, spousty zatáček, pro mě určitě nevhodná trať na triatlon, ale podle zpráv to prostě jinam organizátoři nebyly schopni domluvit a dostat povolení. Na facebooku jsme tento týden měli o trase velmi živou diskusi a celkem jsme se shodli že trať na triatlon to moc není, já opakuji že nejhorší trať, horší jsem tu na triatlonu v ČR nejel... Na druhou stranu organizátor asi opravdu udělal maximum možného a jet se to dalo v pohodě, i když rekordy tu padat nemohli.

Každopádně se snažím dělat co to jde, celkem fouká ale ja tu po rovině lítam okolo 50km/h. Kolo jsem startoval na 114 té pozici, po 45km kola jsem už na 76té pozici včetně profi. Pak to ale už nějak přestalo jet, vítr se zvedl možná až na 30km/h a já už necítil takový bomby ve stehnech, nic strašného ale už to nebylo ono. Místy to tu dost drncalo a byla to tu samá zatáčka, takže brzda zrychlení a to prostě člověka vyčerpává. Také se v každém kole jedou takové dva ocásky, kde je obrátka, to taky na rychlosti nepřidá. Každopádně trať je v mnohem lepším stavu nežli v neděli, když jsem si to projížděl, ale stále si říkám že se možná zahraniční závodníci diví, kam je to ti češi vyhnali ;-). Občas tu lidi fandí, je to moc příjemné. Občas jsem do nějaké díry vletěl, modlil jsem se ať to kolo přežije, těch spousty zatáček jsem také celkem zvládal a nějak si nevšiml že bych v nich ztrácel.

Začalo druhé 25km kolo a už mi to prostě tak nejelo i když jsem se snažil, druhé kolo jsem tak nějak projel, občas se pomodlil za kolo, s kterým jsem do pár děr vjel a omlouval se mu co to tu s ním provádím ;-). Po 70ti km odbočuji a jedu sjezd do Radotína. Celkem jsem se ho bál, no bál, prostě jsem si říkal že sjezdy moc najeté nemám a pojedu pomalu. ale ono to i na tomhle triatlonovém celkem dobře jelo, nikdo mne nepředjel takže spokojenost. Z Radotína už je to rovina, ale opět fouká proti a mě už to prostě nějak nejede. Jel jsem těch 70km v hodně vysokých tepech, pořád okolo 165-170 když jsem do toho šlapal, a už toho asi mělo tělo dost. Takže zde to velké představení nebylo a myslím že mě asi dva předjeli. Poslední 3-5km jsem už vyjížděl, protože jsem cítil že jsem tu fakt nechal hodně energie a chtěl aspoň trochu připravit nohy na běh.

Nakonec kolo dokončuji v čase 2:37:56, průměrná rychlost 34,5 km/h, pousouvám se na 93tí  místo. Za mě celkem spokojenost, i když ta druhá půlka a hlavně těch posledních 10km mě celkem mrzí že to už moc nešlo. 
Na kole jsem celkem slušně pil, snědl 2 gely a jednu sportovní tyčinku.

Tak je tu opět proběhnutí po mostě legií, odložení kola na stojan a doběhnutí na druhou stranu, depo 3minuty 17 sekund, no prostě hrozné... Navíc blbě mačkám hodinky, takže celé depo mám čas na hodinkách stopnutý a tak úplně nevím jaký čas vlastně mám.

BĚH

Tak jsem teda vyběhl, běží se tři kola po obou březích Vltavy. Už po několika desítkách metrů přišlo moje prokletí, problém s bránicí, nějaká stažená, která mi prostě téměř na každé triatlonu vystaví stopku běhu na nějakém slušnějším tempu. Jsem teda nucen běžet někde okolo 5:00min/km. Je horko a dusno, asi 28°C, praží slunce a každé 2km na občerstvovačce trávím tak půl minuty. Přibíhám tam vždy s naprosto vyschlou pusou a vždy měním žínky a leju to z nich na sebe. Poslední týdny tu moc horko nebylo, takže běh v horku jsem absolvoval pouze jeden v týdnu před závodem. Když vyběhnu, opět po chvíli cítim jak přichází křeče do bránice a já prostě musím běžet tak max 4:50. První kolo teda pomalu končí a já doufám že to snad povolí a budu moci normálně běžet. Na horko teď moc zvyklý nejsem, horko bylo jen poslední týden, přesto v úterý můj tempový běh v poledne při 30°C, 11km v tempu 4:08min/km, mne naplňoval optimismem.

No ani v druhém kole se ale nic zásadního nezněnilo, takže mizérie pokračovala. Sice to tak nějak ubíhalo, ale o předloňském tempu 4:23min/km jsem si mohl nechat akorát zdát. K tomu jsem si jednou skočil na malou do budky, další 30sekund ztráty, občerstvovačky stále navštěvuji každé 2 kilometry a návštěvy jsou pořád tak okolo 30ti sekund...

v osmém km hlásím že s během to je bída...

Ve třetím kole jsem občas někoho předběhl ale stejně se to tu mlelo a člověk nevěděl které kolo ty lidi běží. Fouká celkem vítr a není za koho se zavěsit... Každopádně po 18ti km konečně ten náběh na křeče v bránici ustoupil a já se konečně rozběhl - tempo okolo 4:15-4:20min/km. Měl jsem pocit jako když jsem začal po té trati letět, krásný pocit. Dost lidí jsem na posledních 3km předběhl, ale samozřejmě na rozumný půlmaratonský čas bylo pozdě.

asi na 17tém km, za chvíli se konečně trochu rozeběhnu ;-))))

Půlmaraton dobíhám za 1:43:13, tempo jsem nakonec stlačil alespoň k 4:50min/km, minimálně o 10minut pomaleji než jsem plánoval, jednoznačné zklamání. Na běhu jsem snědl jeden jediný gel, ale nezdálo by se, že energie by mi nějak zásadně chyběla.

Každopádně běh v kulisách prahy opravdu nádherný.

CÍL

V cílové rovince to už smažím v tempu pod 4:00, celkově dobíhám v čase 5:00:16, což je celkově 101 místo (770 startujících), v kategorii M40-44 je to 15té místo (122 startujících), ve věkovce před mnou 6 čechů neboli konkurence ze zahraničí tu fakt byla silná. Ale že mi vítěz na půl ironmanovi naděli 65 minut, to je celkem zdrcující...

Spokojený moc být nemohu, hlavně ten běh byl špatný, ale pohledem na výsledky se dá říci že i ostatní měli s tím během problémy, i když oni možná měli odvařené nohy po kole, já mám nohy naprosto čerstvé, protože jsem kvůli bránici 18km klusal a 3 poslední km teprve závodil... Takže ani cíl být v prvních 10ti procentech se nepovedl...

Pokud odhlédnu od výsledného času, tak to byl obrovský zážitek a užil jsem si to od začátku do cíle!

výsledková listina M40

Mezičasy

postup v celkovém pořadí na mezičasech, 

mám ty disciplíny celkem vyrovnané

tak jsem to nějak uplácal...

Vsuvka : Pokud bych předvedl podobný běh jako předloni, tak jsem byl o 40 míst výše, ale to jen tak pro mě abych věděl jak je to vyrovnané, pokud bych odečetl těch 30 profesionálů přede mnou, bylo by to už celkem hezké umístění okolo 40tého místa absolutně. Na kdyby se ale nehraje...

ZÁVĚREM

Spokojený moc nejsem. A fakt mě mrzí že trasa kola nebyla stejná jako předloni. Na letošní trati se opravdu osobáky jet nedali a občas tu člověk to kolo fakt litoval...  Věřím ale že organizátoři dělali maximum, a tohle byla asi nejlepší varianta, kam je úřady pustili. Příjemné překvapení bylo že za poslední týden stačili opravit ten opravdu nebezpečný železniční přejezd, odmontovat retardéry, které jsou přišroubovány k asfaltu, vyčistilili celou trasu od štěrku a bahna a nebezpečné díry označili. Velká poklona k tomu jak takhle náročnou akci dokázali uprostřed Prahy připravit, na přípravu depa měli 6 hodin v noci, asi světový rekord.

Za mě ale platí, že horší cyklistickou triatlonovou trať jsem tu v ČR ještě nejel a přišlo mi až ostuda jít s takovouhle tratí na závod kategorie Challenge. Petr Vabroušek mě potkal po závodě a říká mi -. "cos to tam spustil za šílenou diskusi na facebooku, ta trasa kola nebyla tak strašná a v zahraničí se někde na podobných trasách také jezdí, mě včera asi 20lidí oslovilo a ptali se na trať, že neví jestli tam nemají vzít svoje kolo na kterém jezdí v zimě" Takže asi tak, jsem asi prostě zmlsanej...

Takže závod nakonec krásný, na to jak se mi sem po prohlídce trati nechtělo. Ale samozřejmě já musím vyřešit ty křeče v bránici. Ale to až možná někdy příště, jelikož tento rok to byl asi můj poslední triatlonový závod, z rodinných důvodů ;-)

K organizaci během závodu mohu říci že vše fungovalo perfektně, jen ta trať cyklistiky noo, ale údajně tu na pražském magistrátu velká podpora tomuto sportu nepanuje a uzavírka silnic a omezení provozu tu moc podporováno kvůli triatlonu není. Já se tohoto závodu již neplánuji zůčastnit, vadí mi hlavně cena, za 6000 Kč mi to přijde trochu drahá sranda a tuto trať na triatlonovém kole opravdu nevyhledávám.

medaile povedená

a jedna na památku, kdo ví kdy 

se spolu v závodě zase projedeme....

...Tak a prokletá sezóna pomalu končí, zatr sakr další cíl nesplněn :-) 

Ale jinak překrásný zážitek ...