Deník - Kuba na kolech 2016 - 10.04.2016 - Den 16 - Výstup na Pico Turquino

Dneska se vstává před pátou hodinou ráno, potřebujeme brzo vyrazit, ale nedaří se odjet v pět. Např. Kubánci zjistili, že musí vyměnit kolo. Jedeme po pobřeží asi 15km do Las Cuevas, kde je nástupní místo na trek na nejvyšší vrchol Kuby - Pico Turquino, 1974 m.n.m. Zaplatíme 45 CUC na osobu, hezky zdražují, čekali jsme cenu okolo 20 CUC. V ceně je výstup na horu s průvodcem, sestup s druhým průvodcem dolů do campu Joachín. K obědu jsme jeětě od průvodce dostali pořádný flák sýru a šunky, ale to jsme zjistili až na vrcholu když to na nás průvodce vybalil. V ceně je pak také nocleh v kempu s večeří a snídaní.

Byrokracie postoupila, takže před vstupem se musí opsat iniciály z pasu. Vycházíme v 6:45. Stoupání nahoru je celkem prudké, výstup deštným pralesem krásný, i když trochu náročný, a výhledy na moře a okolní hory pohoří Sierra Maestra nádherné.

cesta na Pico de Turquino

Nejdříve se dostáváme na vrchol Pico de Cuba, druhý nejvyšší vrchol na Kubě, okolo 1800 metrů.

cesta na Pico de Turquino

Není tam ale ani značka a tak jsem to ani nezaznamenal a rovnou jsem vlítnul na Pico de Turquino. Bohužel fotky jsem po cestě nedělal, a když jsme dorazili nahoru, byla všude mlha. Takže fotky nejsou. Navíc vrchol je hodně plochý, je tam bista José Martího a vidět nikam není. Přesto jsme si to užili, cesta tou prosekanou džunglí byla moc hezká. Za šest hodin jsme na vrcholu.

na vrcholu Pico de Turquino

Pak jdeme po dalších zdejších kopcích nahoru a dolů až sestoupíme s druhým průvodcem až do campismo Joachín okolo 1000 m.n.m., kam jsme se po třech hodinách okolo páté odpolední doplácali. Máme nastoupáno okolo 2200 metrů minimálně, šlo to ale lépe, než jsem si myslel. Místo vevnitř v boudě už není, takže budeme spát pěkně pod hvězdami:-) Nejlepší byl Manuel, když se ptá, kolik máme sebou spacáků, hlásíme že všichni, a on na to že on ho nemá…

Naštěstí tu Manuel nějak splašil rum. Za hrneček rumu chtějí 1,5 CUC. Tak říkáme, že si dáme dvě rundy. On na to že nám to přinese, že bude náš barman:

Manuel:

"I will be your barman. I am expecting tips for guy who is running up and down. I know you. You will drink two bottles..."

Vzdálenost: 17 km pěšky, 15 km autem

Ubytování: campismo Joachín
Fotogalerie: https://goo.gl/photos/AJtb9ErDcCxaysaP7

Deník - Kuba na kolech 2016 - 09.04.2016 - Den 15 - Cesta do Sierra Maestra

Jedeme z Chivirico do campismo La Mula. Příjemná cesta, jelikož již od Baracoa do Santiaga a pak dále je tu všude velmi slušná asfaltka. Vede to okolo moře, krásné výhledy a rozhodně to stojí za to. Všude okolo nás vidíme tu bídu, jak tu projíždíme vesničkami. Jsou tu chatrče v kopcích, okolo plot z klacků nebo kaktusů a nějaký ten domácí dobytek. Prasata, kozy, krocani. Rozdáváme malé dárečky - pastelky, sešity, malé hračky, pohledy apod. Vděk je v těch očích jasně vidět. Při příjmu 1 USD denně se není co divit.

V městečku po cestě sledujeme baseballový zápas. Jsou tu do toho hodně zapálení, je to národním sportem. Ale diváků tu moc není, asi proto, že hraje nějaký dorost.

dorost hraje baseball

Za nějaké tři hodiny jsme urazili 43 km do campismo La Mula. Velmi příjemné místo, startovní bod odkud nás zítra odvezou na trek po pohoří Sierra Maestra.

východ Kuby je ta nejchudší část na Kubě

Opět tu máme kubánský čas, objednáme si jídlo a prý že bude za hodinu, no a dvě hodiny pryč a jídlo nikde. Nakonec něco přišlo ale asi jen půlka jídel, a pak řekli, že zbytek už nemají. Tak to tu prostě chodí. Kemp je jinak příjemný. Vedle teče říčka La Mula, která dostala jméno po mule, která do řeky spadla, dostala se až do moře a pak doplavala nějakou náhodou zpátky až do řeky a zachránila se. Spaní je v bungalovech, ale ty matrace jsou šílený. Z té mojí čouhají dráty, takže se na ní nedá spát a musím si ji vyměnit.

kubánský autobus

Hospodářství Kuby

Hlavním zdrojem státního rozpočtu je turismus, asi 40 procent. Hlavně samozřejmě Varadero a pak ostrůvky na jihu země. Není se co divit, pokud za ubytování se odvádí 90 procent státu. Turisti sem jezdí hlavně z Kanady, mají to kousek. Teďka po návštěvě Obamy v březnu 2016 se to jistě více otevře.

Ubytování: Campismo La Mula

Vzdálenost: 43 km na kole
Fotogalerie: https://goo.gl/photos/AJtb9ErDcCxaysaP7

Deník - Kuba na kolech 2016 - 08.04.2016 - Den 14 - Cesta do Chivirica

Dneska jdeme do museo del Ron, celkem zajímavé malé muzeum kde se dá vidět postup výroby rumu.

Postup výroby rumu
-          Šťáva se vaří a vzniká z toho melasa
-          Cukrová třtina se lisuje a teče z toho šťáva
-          Melasa se fermentuje a poté destiluje a vzniká z toho aguardiente, první lihovina
-          Lihovina se pak nechává uzrát v sudech z bílého dubu
-          Pak se destiluje podruhé
-          Přimíchávají se přísady, recepturu si drží každý maestro jako tajemství celého podniku.

Následuje prohlídka hřbitova Santa Ifigenia, opravdu něco nádherného. Jsou zde pochováni velcí revolucionáři. Včetně José Martího, plantážníka, který zrušil svým otrokům otroctví a nechal je bojovat za svobodu. Tehdy začala revoluce a boj za nezávislost Kuby. U jeho monumentu stojí čestná stráž, která se každou půlhodinu mění. Ceremoniál je hezký, podobný střídání stráží na pražském hradě. Ale na hřbitově? Velmi neobvyklé.

Santa Ifigenia v Santiago de Cuba

Pak vyrážíme na kolech okolo jižního pobřeží, ze Santiago de Cuba do městečka Chivirico, 70 km na kole.

Krásná projížďka, okolo moře, trochu protivítr. Celkem ale příjemná teplota, nejsou to ty čtyřicítky, co byly v Santiagu a předchozích městech, naštěstí.

kubánská cihelna

Dorážíme po sedmé hodině. Rybáři před Chiviricem právě při západu slunce loví sardinky. Překrásná momentka. V case nás čeká úžasná večeře. Na jídlo si tu opravdu stěžovat nelze. Je vidět, že Kubánci se snaží, protože z jídla něco konečně mají. Z ubytování musí 90 procent odvádět státu.

lov sardinek u Chivirica

Večeře jsou naprosté hody. Langusty, ryby, kuře, všechno strašně dobré. Ryba a kuře je za 8 CUC, langusty za 10 CUC, včetně příloh a salátů. Nechtějí po nás pasy, takže je jasné, že tu jsme na černo, že to pan vlastník riskne, že ho nikdo neudá a neodvede za nás daň. Navíc si tu dáváme večeři a snídani takže si vydělal hodně moc peněz.

Vzdálenost: 88 km na kole

Ubytování: Chivirico, casa Villa Paraiso
Fotogalerie: https://goo.gl/photos/AJtb9ErDcCxaysaP7

Deník - Kuba na kolech 2016 - 07.04.2016 - Den 13 - Santiago de Cuba

Dneska jsme popojeli na kole asi 12 km k pevnosti El Morro, která chránila zátoku Santiaga před piráty a podobnými vykuky. Kuba totiž byla velmi důležitá strategicky pro španěly, kteří měli dlouhou dobu Kubu v područí. Španělé tu totiž naposledy před plavbou do Evropy zastavovali, když např. vozili zlato z Jižní Ameriky do Španělska, nabrat zásoby na cestu. Zajímavé také je, že tu před fidelovou revolucí vláli dvě vlajky - kubánská a americká. Po revoluci pak americkou odřízli i s kusem stožáru, to aby to bylo lépe poznat.

výhled z El Morro na záliv

Následuje trochu pro kola strastiplný přejezd na horu Gran Piedro ve výšce 1243 m. Jedou totiž na nosičích na dvou osobácích. Cesta nahoru je po asfaltce ale po dost špatné, a s velkým stoupáním, naše dodávka se tam totiž trochu bála, navíc neměla náhradní pneumatiku, takže jela hledat, kde zalepit pneu. Je fakt, že sem nahoru by asi fakt nevyjela. Tak jsme si užili trochu cesty v padesát let starých bourácích značky Ford a Chevrolet.

výhled z Gran Piedro

Vylezeme po pár set schodech na horu, krásný výhled ale trochu jsme chytli mlhu. Dolu to pak máme na kolech 14 km z kopce a kocháme se výhledy, trochu zamlženými. Pak opět nakládame kola a jedeme zpět do casy. Počítáme ztráty, upadlý nosič na flašky, opadané odrazky, odřené řídítka apod. Původně jsme měli celou cestu po Kubě absolvovat takovýmito auty a s koly na nosičích, to by byla opravdu tragédie, navíc bychom neustálým přivazováním a odvazováním kol strávili půlku dovolené.

Jdeme na prohlídku centra Santiaga. Manuel, který tu žije, zná celkem dobře historii tohoto města. Na hlavním náměstí mají překrásnou katedrálu, opravdu nádhera.

katedrála na hlavním náměstí v Santiago de Cuba

Naproti ní je dům, z jehož balkónu měl projev Fidel Castro, když osvobodil Santiago. Na rohu je hotel Casa grande, kde za 3 CUC, můžete vyjet nahoru na terasu a sledovat zátoku s přístavem. V ceně je i jedno mojito. Doporučuji tam být na západ slunce, je to opravdu překrásné a navíc s tím geniálním drinkem ;-)

západ slunce nad katedrálou na hlavním náměstí v Santiago de Cuba

Večeře v Bendita Farándula byla naprosto luxusní. Předkrm krevety apod. Následují langusty, ryby, ale nejlepší bylo asi to moje jídlo - jehněčí na víně. Mojito i další míchané drinky byly také úžasné. Mohu doporučit.

Pak jsme se samozřejmě museli také kulturně vzdělat, takže jsme navštívili dva podniky s živou kubánskou hudbou. Většinou tu samozřejmě jede salsa a někteří to opravdu umí neskutečně rozbalit, ať mladí nebo staří. A samozřejmě mojito teklo proudem.

A jaké je vlastně Santiago de Cuba?

Je to prostě hezké město, alespoň to centrum. Je to druhé největší město na Kubě, má okolo 2 milionů lidí. Jsou to většinou úzké uličky, ne jako široké bulváry v Havaně. Připomíná mi to Meridu v Mexiku. A ten pohled z hlavního náměstí, z hotelu casa grande na ten přístav a záliv je opravdu překrásný.

Ubytování: Santiago de Cuba, casa Confort

Vzdálenost: 50 km autem, 26 km na kole
Fotogalerie: https://goo.gl/photos/AJtb9ErDcCxaysaP7

Deník - Kuba na kolech 2016 - 06.04.2016 - Den 12 - Cesta do Santiaga de Cuba

Dnes byl v plánu přejezd na kolech po legendární horské silnici La Farola vedoucí z Baracoa na jižní pobřeží k Santiagu. Prší ale celou noc a ráno také, takže z toho nic není a jedeme to celé autem. Ta cesta tím horským pralesem je naprosto ohromující i takto když prší a není toho moc vidět. Musí to být na kole strašná dřina ale také nezapomenutelný zážitek. Velká velká škoda, takhle v pralese a nějakých 20 nebo 30 km do kopce ;-).

tak v tomto pralese vede La Farola

Dojeli jsme do Guantanama, od kterého je 30 km daleko známá námořní základna. Američani si to tu pronajali na 99 let, v době kdy se kubánci a američani hodně kamarádili (tzn. před Castrovou revolucí), a pak dokonce nějak ukecali Kubánce na dobu neurčitou, nájem je 2000 USD ročně. Kubánci to samozřejmě dost nelibě nesou.

Na tomto jižním pobřeží je mnohem tepleji, než bylo na severním. Po šesti a půl hodinách dojíždíme do Santiaga. Hotel, či taková větší casa pro nás všechny, je opravdu suprová, kromě toho že pokoje nemají okna ven ale jen do chodby. Ale fakt si není nač stěžovat. Paráda.

Vytahujeme kola a jedeme se podívat na baziliku El Cobre, která je nejsvatějším místem pro každého Kubánce. Říká se, že každý Kubánec by měl toto místo alespoň jednou v životě navštívit.

bazilika El Cobre

Je teda opravdu krásná, škoda že jsme přijeli, až v šest kdy se bazilika zavírá a bohoslužba právě končila.

bazilika El Cobre

Vracíme se do Santiaga, máme najeto 40 km na kole. Samozřejmě opět za tmy.

Ubytování: Santiago de Cuba, hotel confort

Vzdálenost: 160 km autem, 40 km na kole
Fotogalerie: https://goo.gl/photos/AJtb9ErDcCxaysaP7

Deník - Kuba na kolech 2016 - 05.04.2016 - Den 11 - Boca de Yumurí

Dneska je v plánu dojet do Boca de Yumurí na kolech a trochu se tam podívat do kaňonu a vykoupat v řece.

moře u Baracoa

Máme to nějakých 30 km. Ale kousek, asi 4 km před Yumurí je krásné koupání s restaurací. Jsou tam pláže s černým pískem, velmi zajímavé, doporučuji. Navíc jsou vlastníci restaurace rybáři takže nam uklohnili pár ryb a nacpali jsme se až k prasknutí.

ano, velké prádlo…

No tím pádem ale do Boca de Yumurí dojíždíme až v půl druhé.

pláž u Boca de Yumurí

Na kole z Baracoa s námi jede také průvodce, podle Manuela ho potřebujeme. Ale byl nám úplně naprd. V Boca de Yumurí je nutno asi 200m na loďce přeplout řeku Yumurí a pak už je člověk v kaňonu. Řeka, která tam protéká, je krásně čistá a je tu krásné koupání. Bohužel proto jsme se nestihli projít kaňonem, velká škoda a rozhodně to doporučuji. Procházka by měla být okolo 4km až by se došlo do městečka.

Vracíme se na kole do Baracoa. Včera před casa de la trova jsme se seznámili s Babo a ten nám na dnešek na sedmou domluvil učitele salsy.

Jdeme teda do casa de la cultura, kde probíhají právě i třeba hodiny tance a mě s Dominikou a Markétou za 10 CUC na osobu, učí dva skvělí učitelé. Za hodinu a kousek už děláme dva kroky a dva typy otoček, dost slušný pokrok. Alespoň pro mě.

Na večeři jdeme do restaurace El cubano, opět na doporučení od Babo, který je z Havany a možná od nás odkoupí kola, která si prohlížel. Ale ceny 100 - 150 CUC se mu asi zdají dost. Restaurace opět super, dali jsme si místní regionální specialitu - rybu na kokosové omáčce a bylo to naprosto super. Navíc tu míchá skvělé mojito, takže si bereme mojito s sebou do kelímku od vody, majitel restaurace to ještě neviděl, tak si nás fotí.

Večer zakončujeme u casa de la trova, holky zkoušejí s Kubáncema salsu a jde jim to. A nakonec končíme na místní diskotéce...

Ubytování: Barakoa, casa Fernando y Natasha

Vzdálenost: 58 km na kolech
Fotogalerie: https://goo.gl/photos/AJtb9ErDcCxaysaP7

Deník - Kuba na kolech 2016 - 04.04.2016 - Den 10 - Výstup na El Yunque

Dneska vyrážíme na stolovou horu s názvem El Youngue.

záliv v Baracoa a v dáli stolová hora El Yunque

Na kole to máme 10 km. Vstupné podražilo, s průvodcem na horu je to za 13 CUC, a pokud chceme k vodopádu na koupání tak dalších 8 CUC, tak jasně že chceme. Hora je vysoká 560m.

El Yunque už na nás čeká

Pod horou teče řeka, krásná čistá teplá voda, tak proč se nevykoupat. Pak řeku přebrodit a jde se nahoru.

nejdříve je ale nutno načerpat síly

Stoupání na horu je pěkné, je sice horko, zvlášť když se jde do krpálu, ale v tý džungli je to celkem v pohodě. Nahoře je překrásný výhled prakticky na všechny strany.

ani to nebolelo a jsme nahoře

Je také vidět záliv s městečkem Baracoa. Ta snaha opravdu 10x stojí za to.

výhled z El Yunque na moře u Baracoa

Při zpáteční cestě je v polovině klesání občerstvovna, kde chlapík za 1 CUC, nabízí naporcované ovoce. Lepší grep jsem nejedl, kokos je také neskutečně lahodný. Dole pak samozřejmě opět koupacka v řece, a pak cesta asi 1,5 km k vodopádu. Je sice menší ale mezi krásnou džunglí, s průzračnou vodou až na dno, krásná zelená barva a hezký prostor na koupání přímo pod. A nejluxusnější je, že jsme nepotkali jedinýho turistu, možná jsme tu celý den byli úplně sami.

Opravdu bych netušil, že se na Kubě budu koupat v jeskyni, u vodopádu, v krásných řekách a hlavně v takto průzračně čisté vodě, kterou tu taky už i pijeme. Jinak se totiž samozřejmě pije pouze balená voda.

Pak už jen zpět na kolech do Baracoa, a hurá na večeři kterou jsme si tu objednali hezky přímo u paní domácí.

Výlet na El Yungue je skvělej a vřele jej návštěvníkům těchto končin doporučuji.

Ubytování na Kubě

Velmi rozšířená možnost ubytování jsou takzvané casa neboli ubytování přímo u Kubánců doma v soukromí. Ve městech jsou to často krásné koloniální vily, někde však patrové a někdy i řadové domečky. Zatím jsme se nesetkali s tím, že by se nám někde ubytování nelíbilo. Nejslabší bylo v Havaně, což bych nečekal.

Cena ubytování v casa je např. v Baracoa 20 CUC za pokoj pro dva lidi. Kubánci z toho musí údajně odvádět 90 procent státu, ale to záleží na regionu. Cena snídaně 8 CUC pro dva lidi, a Kubánci většinou asi nehlásí, jestli si člověk snídani vzal nebo ne, jinak by jim nic nezbylo. Takže dát si jídlo v casa je pro ně dost výhodné. Jinak na ubytování moc nevydělají.

Ubytování: Baracoa, casa Fernando y Natasha

Vzdálenost: 20 km na kole, 14 km pěšky
Fotogalerie: https://goo.gl/photos/AJtb9ErDcCxaysaP7