V letadle nás obsluhuje letušák, je to o dosti příjemnější
než ty gertrudy, které mám s KLM spojené. Z Amsterodamu pokračujeme letem
KL1355 do Prahy, odlet 12:00.
Nezbývá než zhodnotit tento výlet. Celkově to hodnotím
pozitivně. S těmi koly to nebyl tak úplně špatný nápad. Alespoň jsme se u toho
neustálého pití rumu trochu také hejbali. Ale těch hodin, který jsme ztratili
nakládáním a vykládáním, těch je škoda a stáli nás spousty času. Dodávka
jezdila celkem pomalu, což nám na přejezdech větších vzdálenosti vzalo také
více času, než jsme plánovali. Ono v té dodávce dopravovat 10 lidí, osm kol a
všechny batohy, to je fakt moc. Ale nic lepšího prý sehnat nešlo. Původně jsme
měli jet dvěma osobáky a kola měli být na nosičích na střechách. To by teprve
byl průser, nakládalo by se mnohem déle a ty kola by to neměla šanci přežít.
Vždyť jsme si to jedno odpoledne zkusili při výjezdu na Gran Piedro, hned to
bylo odřený a začali z toho odpadávat odrazky, nosiče na láhve apod. Takže
pokud někdo plánuje kola na Kubě, je hodně důležité zjistit, čím se budou
přepravovat, pokud samozřejmě nebudete jezdit výhradně na kole. Ty cesty jsou
tu z většiny hodně rozmlácené. Pokud by jste jeli samozřejmě po hlavním tahu
mezi Havanou a východem země, tam je silnice mnohem lepší. Ale v tom horku by
se mi tu pouze na kole jezdit fakt nechtělo. Hlavně ten střed země je dosti
fádní a určitě by mě to nebavilo.
Projeli jsme téměř celý ostrov, což je určitě super, i přes
ty dlouhé přejezdy, které trvali i celé dny. Průměrná rychlost se u nás
pohybovala okolo 40 - 50 km/h. Dodávka jezdila pomaleji než autobusy apod., už
má asi svá nejlepší léta za sebou.
A
jací ti Kubánci teda jsou?
Tak většina je fakt dobrosrdečných. Jsou sice někdy prudcí,
ale jinak si žijou pěkně v klídku. Spoustu času jen tak prosedí na svém
houpacím křesle a jen tak prokecají. Hodně času také tráví hraním domina, což
je tu takový národní sport. Dveře na ulici mají z domu pořád otevřené, takže
když se právě nehoupou, tak sedí venku, sledují co se děje a samozřejmě kecají.
Na to že stále řeší, čím se nají, kdy asi bude ke koupení to či ono, který den
dostanou do krámu máslo apod., tak jsou vlastně naprosto v pohodě. Stres tu moc
neznají a dožívají se běžně 90 i 100 let. Hodně si toho slibovali od návštěvy
Obamy, ale už zjistili, že se touto návštěvou zas tolik nezmění.
Dva miliony Kubánců už také emigrovalo. A jelikož Obama
nenaplnil jejich očekávání, že se konečně začne něco dít, bude asi emigrační
vlna pokračovat. Obama tu byl asi týden před naším příletem, pár dní předtím tu
byli Rolling Stones a pro kubánce koncert zadarmo – účast 500 000 lidí, to
museli být něco.
Pokud Kubánec vystuduje univerzitu, musí si odpracovat dva
roky v nějakém programu. Pokud emigruje a pak se chce vrátit, musí za studia
zaplatit 25000 USD ročně nebo si to jít opět odpracovat, proto se asi moc
Kubánců nikdy nevrátí i kdyby chtěli.
A
navštívit Kubu?
Tak rozhodně. Ale trochu se obrnit trpělivostí a mít časové
rezervy. Asi čtyřikrát jsme měnili kolo, jednou došel diesel, častokrát se
nějaký diesel hledal vůbec k natankování. Kubánci mají taky na vše dost času,
takže je třeba je popohánět. Prvních pár dnů je to kulturní šok ale pak si
zvyknete a je to celkem v pohodě.
Rumu jsem vypil jak nikdy v životě. Hlavně při celodenních
přesunech, což byly vzdálenosti okolo 400 km, ho bylo potřeba dost.
A
co doporučuji na navštívit?
Tak krásně je tam skoro všude.
Havana je krásná. Přičtěte si nádherná stará americká auta,
je to prostě takové živé automobilové muzeum, večery s mojitem, prostě strávit
zde dva tři dny je potřeba.
Viňales je hezké ale zas kvůli Viňales jet na západ od
Havany, no nevím, asi není potřeba.
Ve středu země toho moc není. Stojí za to se asi podívat do
Cienfuegos, pokud budete projíždět, na chvíli možná i Trinidadu, je tam ale
spousta turistů a moc nechápu proč. Pokud tam budete, zajeďte určitě na věž
Torre de Manaca Iznaga, několik kilometrů před je také krásná vyhlídka. Ještě
je zajímavé město Camagüey, ale opět jen pokud projíždíte a máte čas.
Ale nutnost je podívat se na východ země. Ano je to daleko,
je tam všude bída, je tam ještě větší horko nežli jinde na ostrově, hlavně v
Santiagu, ale prostě nikde to podle mého není lepší. Začal bych v Baracoa, projít
se po městě, dojet si do Humboldtova národního parku, hlavně si ale vylézt na
El Yungue a dole pod horou se vykoupat v krásně čisté řece. V Baracoa si skočit
na hodinu salsy nebo si zatancovat před Casa de la trova. A nakonec se vypravit
do Yumurí, kouknout se do kaňonu.
Pokračovat do Santiago de Cuba přes horskou silnici La
Farola, opravdu krása, škoda že nám pršelo, na kole by to bylo ještě mnohem
krásnější.
Santiago de Cuba stojí za to. Ať nádherná bazilika,
překrásný západ slunce z terasy hotelu Casa Grande, bazilika El Cobre a nebo
překrásný hřbitov.
No a třešničkou na dortu je pak Pico Turquino, nejvyšší
kubánská hora v pohoří Sierra Maestra.
Kuba je prostě
synonymem krásných starých aut, rumu, doutníků, salsy, houpacích křesel,
krásných koloniálních budov a pohodové atmosféry od prvního do posledního dne.
Doufejme, že taková ještě dlouho zůstane a že problém chudoby, která je tam
téměř všude, nedostatku skoro všeho a potravinových přídělů, bude minimálně
zmírněn.
A
zde přídávám pro účastníky několik nesmrtelných hlášek Pepy
Přátelé, víte jakou máme jistotu, že
přijedeme na ubytování za tmy? Stoprocentní.
Já jestli nepřijedeme na letiště za
tmy tak prostě neodletím.
Petr má hlad, to končí sranda
přátelé a začíná průser.
Přátelé o téhle cestě by měl někdo
sepsat příběh. Tady Venda ten by mohl, ale to by nesměl chlastat.
Pepo, tys zas zaplatil špatným
pesem. Joo, to sem zaplatil. No ale to nedělej, Markéta ti ušetřila peníze.
Prosímtě mě jde tady o život a ty mě tu povídáš o tom, že jsem ušetřil 20
korun.
Ty Kubánci to jsou takový amatéři,
ty ten amatérismus dovedli k dokonalosti. Ví vůbec, že jsou na Kubě?
Fotogalerie:
https://goo.gl/photos/AJtb9ErDcCxaysaP7
a to je vše, přátelé…
Žádné komentáře:
Okomentovat