Dnes nás toho moc zajímavého nečeká, je před námi cesta do
Chetumalu, takže úplně na druhý břeh Yucatánského poloostrova k hranicím s
Belize. Z Palenque to máme hezkých 480 km. Takže se ráno rozloučíme s opravdu
hezkým hotelem Caňada Internacional a okolo půl deváté vyrážíme na cestu. Cesta
do Chetumalu je celkem slušná, takže se dá téměř pořád jet 100 - 120 km/h.
Samozřejmě nechybí všude spousta příčných prahů, někdy nejsou ani označené
značkou, to se pak musí rychle brzdit. Někdy jsou ty prahy tak vysoké, že
spodkem auta o ně škrtáte, naštěstí kluci už to mají natrénované, takže toto se
nám stávalo dříve. Staví nás také asi dvakrát hlídka policie, ono těch hlídek
je tu fakt dost. Chce od nás papíry od půjčovny, bohužel neumíme moc španělsky,
ale myslím, že od nás chtěl nějaké peníze, že máme nějaký papír z půjčovny
pouze fotokopii, ale že bychom měli mít originál, pravděpodobně mu šlo o
technický průkaz nebo něco takového. Z půjčovny máme totiž jen pár papírů, ale
žádný průkaz od vozidla či něco takového. Silnice se tu dělají také dosti
široké, takže problém s předjížděním tu moc není, jelikož kdyžtak se
protijedoucí auto trochu uhne ke krajnici.
Do Chetumalu dojíždíme okolo třetí hodiny odpoledne, čistého
času jsme byli na cestě téměř šest hodin. Navigace to spočítala na 7 hodin,
takže se moc nemýlila, ale my jeli rychleji, nežli je povolená rychlost.
Hledáme hotel, ten, co jsme měli zabookovaný, jsme rezervaci zrušili, protože
byl dost drahý. Něco jsme sehnali na bookingu, tak to teď objíždíme. Nakonec jsme
skončili v hotelu Marlon, jsou tu dva naproti sobě, ten jeden má ještě předponu
Grand, tak v tom nejsme. Oba mají ale podobné ceny a jen v tom druhém mají
volná místa, takže máme štěstí - volná místa jsme kontrolovali včera na
bookingu. Máme opravdu slušné bydlení za 550 pesos, dvoulůžkový pokoj. Spíme tu
2 noci.
Po ubytování si dáváme osvěžení v bazénku v atriu a jdeme se
podívat do města. Chetumal má mít 150 000 obyvatel, ale podle toho, kolik je
lidí na ulicích, to v žádném případě nevypadá. Jdeme k pobřeží, kde je taková
celkem hezká promenáda okolo břehů, lidi tu prakticky žádní nejsou. Fakt divné
město. Podle mapy to vypadá, že nemá ani žádné pořádné náměstí. Na druhou
stranu, všechny ulice jsou velmi široké a směry jsou od sebe ještě oddělené širokým
travním pruhem a stromy, ale kam se poděli lidi, to je fakt záhada.
Chetumal
Na doporučení jdeme na večeři do restaurace Almina café. To
jídlo je naprosto skvělé. Sice to nejsou žádná mexická jídla, ale takhle jsme
si tu v Mexiku nepochutnali - Caesar salát, tatarák z tuňáka, tuňák s kokosovou
krustou. Všichni jednomyslně hodnotíme jako nejlepší jídlo, co jsme tu jedli. Zbývá dokoupit colu k večernímu posezení s Captain Morganem a partičkou karet
UNO a může se jít do hotelu. Je okolo osmé večer, a pokud nejdete tou úplně hlavní
ulicí, člověk by skoro dostal strach, všude tma, nikde žádní lidé a občas na
vás štěká pes za plotem. V Chetumalu prostě nic moc k vidění asi určitě nebude.
západ
slunce v Chetumalu
Ubytování
- Chetumal, hotel Marlon
Ujeto km - 480 km
Ujeto km - 480 km
Fotogalerie
Žádné komentáře:
Okomentovat